Vnitrozemské státy Problematika států bez přístupu k moři

Vnitrozemské státy (land-locked states) politické jednotky splňující jak podmínku státnosti (disponují vnitřní i vnější suverenitou vykonávanou v rámci /a navenek/ mezinárodně nesporného území), tak podmínku vnitrozemské polohy (postrádají mořské pobřeží, resp. přímý přístup k nějaké části světového oceánu prostřednictvím vlastního teritoria)

Vnitrozemská Česká republika

Vnitrozemský Nepál

Vnitrozemská Bolívie

Vnitrozemský Niger

Dvojitě vnitrozemsky uzavřené státy (double-land-locked states) =vnitrozemské státy, jejichž území je kompletně obklopeno územím dalších vnitrozemských států v současnosti dva státy: Lichtenštejnsko, Uzbekistán

Double-land-locked Uzbekistán

Splňují podmínku vnitrozemské polohy, avšak ne státnosti: vnitrozemské politicko-teritoriální jednotky (např. federální státy) uvnitř (přímořských) zemí vnitrozemské kvazistáty

Spolkové země Německa

Členské státy USA

(Vnitrozemské) kvazistáty na Kavkaze

Vnitrozemský kvazistát Podněsterská republika

Splňují podmínku státnosti, avšak ne vnitrozemské polohy: semi-uzavřené státy (semi-land-locked states) = státy s velmi krátkým úsekem pobřeží, někdy zcela bez přístavu např. Bosna a Hercegovina (20 km), Jordánsko (26 km), Demokratická republika Kongo (37 km), Slovinsko (47 km), Irák (58 km)

Semi-uzavřená Bosna a Hercegovina

Semi-uzavřené Jordánsko

Semi-uzavřený Irák

Semi-uzavřená DR Kongo

Mají přístup k „moři“, avšak jsou vnitrozemské: státy ležící při pobřeží vnitrozemských moří/jezer (Kaspické moře, Aralské moře), které však jinou částí svého území nedosahují k nějaké části světového oceánu Ázerbajdžán, Kazachstán, Uzbekistán, Turkmenistán

Vnitrozemské státy při pobřeží Kaspického a Aralského moře

Specifické vnitrozemské jednotky státy ležící uvnitř perforovaných území (Lesotho; sporné – San Marino, Vatikán – tzv. mezinárodní enklávy či enclave states) vnitrozemské enklávy (Západní Berlín, enklávy v zemích Beneluxu) dvojitě vnitrozemsky uzavřené enklávy – enklávy uvnitř území vnitrozemského státu (Büsingen, středoasijské enklávy)

Vnitrozemské Lesotho uvnitř perforované JAR

Vnitrozemský enclave state San Marino

Enklávy Baarle-Nassau (NL) / Baarle-Hertog (B)

Hranice v Baarle-Nassau/Baarle- Hertog

Double-land-locked enklávy ve střední Asii

Faktory ovlivňující pozici vnitrozemských států poloha (vzdálenost od moře, charakter terénu na trase k moři, alternativní trasy) rozloha tvar území geografický potenciál (reliéf, hydrografie) hranice a hraniční režim (hranice nepropustné, částečně propustné a zcela propustné)

Malá vzdálenost evropských vnitrozemských států od moře

Vzdálenosti středoasijských vnitrozemských států od přístavů

Vnitrozemské Lucembursko (2586 km 2 )

Vnitrozemské Mongolsko (1,564 tisíc km 2 )

Rozeklané území Indie

Fragmentované území Ázerbajdžánu

Fragmentované území Palestiny

Problémy spojené s vnitrozemskou polohou vyplývají z významu moře pro lidskou společnost = zdroj surovin a komunikační prostředí 2 hlavní problematické okruhy – přístup k moři a využití zdrojů moře

Přístup k moři období do první světové války – právo na využití splavné mezinárodní řeky (internacionalizace vodních toků) meziválečné období – tvorba koridorů k mořskému pobřeží období po druhé světové válce – právo tranzitu území jiné země (Konference UNCLOS – United Nations Conference on the Law of the Sea / /)

Polský koridor mezi válkami

Finský koridor mezi válkami

Koridor Belgického Konga / DR Kongo

Palestinský/izraelský koridor

Využití zdrojů moře podíl na zdrojích z kontinentálního šelfu za hranicích EEZ (7 %) nadbytek živých zdrojů v EEZ přímořských států daného regionu využití zdrojů mořského dna v zóně volného moře (kontraktoři Organizace mořského dna /OSN/)

Aktivity ČR a SR členství v Interoceanmetal Joint Organisation (od 1987) – spolu s Bulharskem, Polskem, Ruskem a Kubou průzkum dna v zóně Clarion-Clipperton (150 tis. km 2, ČR připadá ideální šestina z poloviny této rozlohy) využití polymetalických konkrecí (nikl, kobalt, měď, vanad, zinek)

Zóna Clarion-Clipperton

Vývoj počtu vnitrozemských států největší nárůst počtu v posledních 50 letech (ztrojnásobení) 1960 – 14 států; 2008 – 43 či 44 států (Kosovo?) každý velký dezintegrační proces s sebou přinesl nárůst počtu vnitrozemských států (dekolonizace, rozpad SSSR, rozpad Jugoslávie)

Vnitrozemské státy v roce 1960

Současná distribuce vnitrozemských států

Počet vnitrozemských států podle světadílů