Technika krmení prasat Přednáška Ve světě se chová v průměru asi 800 mil. prasat, z toho asi 4 mil. prasat v ČR, tj. 0,5 % celosvětové populace Prasata.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Hodnocení produkční účinnosti krmiv
Advertisements

Moderní metody intenzivní produkce ryb
Trendy v metodách odhadu plemenné hodnoty skotu
PASTVA.
Odchov, chov, ošetřování, krmení,manipulace
Plodnost plodnost = užitková vlastnost
Výživa a krmení ryb v různých produkčních systémech
VÝŽIVA – základní složky potravy
Základy výživy a krmení hospodářských zvířat
reprodukční užitkovosti
DORPER plemeno s budoucností
Odchov telat a jalovic ve stádě bez tržní produkce mléka (BTPM)
Výběr vhodného plemene: Plemena přizpůsobená prostředí, nejlépe místní. Plemena odolná proti nemocem, parazitům, stresu a se snadnými porody.
Školní stravování (úvod) MUDr. Petr Tláskal, CSc. Ing. Eva Šulcová Bc
Josef Sklenář 2007 Biofarma Sasov. Vývoj ekochovů prasat v ČR Nevyvíjejí se, stagnují Z max. 25 farem jen 2-3 produkují pro trh V současnosti chováno.
OBRAT STÁDA Uzavřený: všechna zvířata se vrací a chovají v jednom chovu Otevřený: - nákup pro obnovu -různé modifikace podle kategorie,specializace,koncentrace.
Intenzivní odchov plůdku ryb
Kategorie prasat, obrat stáda
Technika krmení drůbeže
Chov I. Cvičení 4. Krmné dávky, krmné směsi a jejich sestavování.
Synchronizace říje u ovcí
Výživa prasat Cvičení.
Užitkové vlastnosti skotu
Chov skotu.
Základy výživy a krmení hospodářských zvířat
Žena a sport.
Chov prasat.
Aktuální problémy ve výživě ryb Prof.Ing.Jiří Jirásek, DrSc., Doc.Dr.Ing. Jan Mareš Odd. rybářství a hydrobiologie MZLU v Brně rybarstvi.eu.
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Předmět: Odborný výcvik Ročník:
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
Základy výživy a krmení hospodářských zvířat
„EU peníze středním školám“
Sacharidy ve výživě ryb
Předmět: Odborný výcvik Ročník: 1. Téma: Chov zvířat
Předmět: Odborný výcvik Ročník: 1. Téma: Chov Zvířat
Střední škola zemědělská a přírodovědná
Předmět: Odborný výcvik Ročník: 2. a 3. Téma: Chov Zvířat
Hodnocení reprodukce – ukazatele plodnosti
Základy výživy a krmení hospodářských zvířat
Zásady odchovu hříbat, pastva koní
Užitkové typy skotu mléčný (dojný) masný kombinovaný (maso-mléčný)
Základy výživy a krmení hospodářských zvířat
Základy výživy a krmení hospodářských zvířat
Pohlavní a chovatelská dospělost
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
Principy výživy kojenců a malých dětí podle doporučeních WHO (2002)
Název školyStřední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorIng. Zdeněk Pilka Název šablonyIII/2.
Potraviny pro zvláštní výživu
Základy výživy a krmení hospodářských zvířat
Název školyStřední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorIng. Zdeněk Pilka Název šablonyIII/2.
01.2 CHOV KRÁLÍKŮ Projekt Praktický výcvik žáků v Malém hospodářském dvoře byl spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Název školyStřední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorIng. Zdeněk Pilka Název šablonyIII/2.
LETNÍ PROBLÉMY V REPRODUKCI PRASAT
Kuřátka - potrava Speciální krmiva
Zásady zdravé výživy Dagmar Šťastná.
Zdravá výživa I Dagmar Šťastná.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
Chov prasat v kontextu globálního pohledu na zemědělství.
IMPROVAC Ekonomické přínosy MVDr. Jaroslav Kratochvíl Pfizer Animal Health.
Produkce obilovin Obiloviny výrazně ovlivňují výživovou bilanci světové populace ve všech světadílech a mají mezi ostatními zemědělskými produkty výsadní.
Optimalizace krmných dávek
Projekt:OP VK Číslo projektu:CZ.1.07/1.4.00/ Autor:Mgr. Alena Přibíková Číslo DUM:Pě Datum ověření ve výuce: Ročník:7.
T e c h n i k a k r m e n í h o s p o d á ř s k ý c h z v í ř a t.
 Evropa: - rok 1995: 22 selat/prasnici/rok - rok 2000: cíl - 24 selat/prasnici/rok - rok 2011: cíl - 27 selat/prasnici/rok → dosahuje asi 20 % chovů.
Název školySŠHS Kroměříž Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Autor Zdenka Hánečková Název šablony VY_32_INOVACE OV Název DUMu OV H Stupeň a typ.
Anotace Výukový program pro žáky 8. ročníku na 2. stupni ZŠ. Téma: Přeměna látek a energií - výživa. Možnost využití: interaktivní tabule.
Vliv výživy na produktivitu prasat
Dobré životní podmínky zvířat
Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektu
Kategorie prasat, obrat stáda
Transkript prezentace:

Technika krmení prasat Přednáška

Ve světě se chová v průměru asi 800 mil. prasat, z toho asi 4 mil. prasat v ČR, tj. 0,5 % celosvětové populace Prasata pocházejí z divokého prasete evropského (Anglie), asijského (Čína), středoevropského(Španělsko)

Prasata v ČR spotřebují ročně přibližně 2,5 mil. tun ( tj. asi 60 % ) jadrných krmiv Od 300 tis. prasnic se v ČR odchová za rok 5 - 5,5mil. selat ( stejné množství prasat, asi 550 tis. tun, se ročně odporazí k jatečným účelům) Porážková hmotnost jatečných prasat - bývá 105 kg Odchov selat na prasnici a rok - kolem 18 selat Průměrný přírůstek prasat ve výkrmu - kolem 700 g Konverze krmiv na 1 kg přírůstku - 3,2 - 3,5 kg KS

Prasata patří k nejvýkonnějším hospodářským zvířatům, což je dáno : ohromnou schopností syntézy bílkovin a tuku ( tudíž i vysokou intenzitou růstu i více než 1 kg denně) vysokým využitím živin na záchovu a produkci ( proto i velmi dobrou konverzí živin, dokonce pod 3 kg KS ) dalšími vlastnostmi - raností, plodností, mléčností, krátkou březostí, jateční výtěžností

TRENDY VE VÝŽIVĚ PRASAT SE ODVÍJEJÍ OD NĚKOLIKA LIMITŮ: 1. Ekonomické situace 2. Rozsahu ochranářských opatření - konzumentů potravin - zvířat před týráním - životního prostředí 3. Krmivových zdrojů a povolených aditív 4. Technologií krmení a ustájení 5. Kvality chovaných zvířat 6. Dokonalosti poznání potřeb zvířat a kvality krmiv

Suma esenciálních aminokyselin tvoří pouze 1/3 dusíkatých látek ve směsích pro prasata !!! PRASE ( stejně jako jiná zvířata ) nepotřebuje k životu N-látky ani bílkoviny, ale a m i n o k y s e l i n y !!! První limitující aminokyselinou ve výživě prasat je LYSIN Minimální obsahy první limitující aminokyseliny - LYSINU v proteinu krmných směsí je pro: SELATA - 5,5 - 6 % VÝKRM PRASAT ,5 % PRASNICE - 4,5 - 5 %

IDEÁLNÍ PROTEIN DIETY - vyjadřuje nejoptimálnější skladbu esenciálních aminokyselin v proteinu krmiva, odpovídající potřebě prasete Vyjadřuje se v procentickém vztahu k lysinu, který se považuje za 100 % a dosahuje těchto hodnot : LYSIN THREONIN - 65 MET + CYS - 55 TRYPTOFAN - 19 ARGININ - 42 ISOLEUCIN - 50 LEUCIN HISTIDIN - 33 FEN + TYR VALIN - 70

Stěžejními parametry nutriční hodnoty krmných směsí pro prasata jsou : 1./ ENERGETICKÁ HODNOTA ( 12,6 - 13,5 MJ MEp ) 2./ MNOŽSTVÍ LYSINU, PŘIPADAJÍCÍ NA 1 MJ MEp je 0,52 - 1,07 g ( tj. Lysin - g / MEp - 1 MJ = 1,07 až 0,52 g )

Sortiment krmiv vhodných pro prase je značně široký, prase je totiž všežravec. Omezené využití mají pouze hrubá, balastní krmiva ! Klasickými krmivy pro prase byly a jsou : ječný šrot pařené brambory odstředěné mléko Velkovýroba zásadně využívá ke krmení jednotlivých kategorií prasat kompletních krmných směsí

6 kategorií prasat a používané kompletní krmné směsi 1. SELATA Sající ( do 7 kg ) Odstavená ( do 15 kg ) ČOS-P používané KS ČOS-S kg spotřeba KS celkem / kus kg

1. SELATA 2. BĚHOUNI

Předvýkrm - kategorie kg živé hmot. Používaná směs : A 1 přibližná spotřeba za období předvýkrmu - asi 50 kg 2. BĚHOUNI

1. SELATA 2. BĚHOUNI 3. ML. CHOV. PRASATA

Prasničky Kanečci hmotnostní kategorie : kg PCH používané krmné směsi OKA 300 kg celková spotřeba 300 kg 3. MLADÁ CHOVNÁ PRASATA

1. SELATA 2. BĚHOUNI 3. ML. CHOV. PRASATA 4. PRASNICE

Březí Kojící KPB používané KS KPK 700 kg celková roční spotřeba 400 kg 4. PRASNICE

1. SELATA 2. BĚHOUNI 3. ML. CHOV. PRASATA 4. PRASNICE5. PLEM. KANCI

Používaná krmná směs: KA Roční spotřeba směsi : 1100 kg 5. PLEMENNÍ KANCI

1. SELATA 2. BĚHOUNI 3. ML. CHOV. PRASATA 6. VÝKRM PRASAT 4. PRASNICE5. PLEM. KANCI

1. fáze do 65 kg ž.h. 2. fáze nad 65 kg ž.h. A 2 používané krmné směsi A 3 ( CDP ) 100 kg celková spotřeba v období 200 kg 6. VÝKRM PRASAT

Technika krmení selat SELE - se rodí po dnech březosti ve vrhu o četnosti selat ( desinfekce pupku, teplo, špičáky, sání každou hodinu ) Problémy : porodní hmotnost ( 0,8 - 2,0 kg ) termoregulace ( nedokonalá, zajistit teplo ) imunitní ochrana ( nevyvinutá, mlezivo, hygiena stáje ) adaptace enzymatického systému a krátký trávicí trakt Důsledek : časté průjmy ( zhoršené zdraví i užitkovost po celý život )

R ozlišení základních fází výživy selat : kolostrální ( zhruba 24 hodin ) výhradního příjmu mateřského mléka ( asi do 7. dne ) příkrmu krmných směsí ( asi po 7. dni věku ) výhradního příjmu pevných krmiv ( po odstavu )

Způsoby odstavu selat : sterilní ( porod císařským řezem ) polosterilní ( bezprostředně při porodu ) velmi raný ( v hodinách věku ) raný ( ve věku dnů ) časný ( v dnech věku ) tradiční ( v 8 týdnech ) postupný ( při dosažení 15 kg selat )

ZÁKLADNÍ PROBLÉMY CHOVU A VÝŽIVY SELAT 1. Nedostatečné napájení selat - pití močky = průjmy 2. Nedostatek Fe v mléce - riziko anémie = bledničky 3. Kastrace kanečků, kupírování ocásků 4. Nedostatečný příjem krmiva, nekvalitní krmné směsi = průjmy, zaostávání v růstu a následná nízká užitkovost ve výkrmu 5. Nezvládnutý odstav, špatná hygiena = průjmy, úhyn

MĚŘÍTKA SPRÁVNOSTI VÝŽIVY MLADÝCH CHOVNÝCH PRASAT dobrý zdravotní stav potřebné utváření končetin řádná funkce pohlavních orgánů přiměřené tělesné rezervy Výživa musí být vyladěna zejména v oblasti : proteinové a energetické složky ( tučnění není žádoucí ) minerální a vitamínové složky( řádné utváření rezerv )

Základní principy techniky krmení mladých rostoucích ( chovných i vykrmovaných ) prasat Prase žere velice rychle a hltavě ( přibližně jenom 60 min. denně ) pravidelné krmení, optimální frekvence ( 2 - 4x )v průběhu dne dostatečné napájení ( asi 3 litry na 1 kg sušiny ) konzistence krmiva ( polévkovitá, kašovitá, drobtovitá,suchá ) krmné technologie (na zem, do žlabů, do talířů, do samokrmítek ) rozfázování výživy ( na období až jednotlivé dny ) výživa podle pohlaví ( dle rozdílné žravosti a intenzity růstu ) adlibitní x dávkované krmení ( ovlivnění tvorby tuku )

TECHNIKA KRMENÍ PLEMENNÝCH KANCŮ ( sleduje cíle ) A/ V přirozené plemenitbě - temperament, ochota ke skoku - dlouhověkost B/ V inseminaci - množství ejakulátu - koncentraci spermií Problémem výživy kanců je jejich tučnění z překrmování, proto zásadně kance krmit dávkovaně tj. 2,5 - 3 kg krmné směsi denně

TECHNIKA KRMENÍ PRASNIC ( jedině správný přístup je krmení podle jednotlivých fází reprodukčního cyklu )

TECHNIKA KRMENÍ PRASNIC ( jedině správný přístup je krmení podle jednotlivých fází reprodukčního cyklu ) MEZIDOBÍ ( dní ) Porod

TECHNIKA KRMENÍ PRASNIC ( jedině správný přístup je krmení podle jednotlivých fází reprodukčního cyklu ) Kojení ( dní ) MEZIDOBÍ Porod Odstav ( časný )

TECHNIKA KRMENÍ PRASNIC ( jedině správný přístup je krmení podle jednotlivých fází reprodukčního cyklu ) Kojení Jalovost ( 3- 5 dní) MEZIDOBÍ ( + 21 dní ? ) Porod Odstav Zapuštění - zabřeznutí

TECHNIKA KRMENÍ PRASNIC ( jedině správný přístup je krmení podle jednotlivých fází reprodukčního cyklu ) Kojení Jalovost Březost ( dní ) MEZIDOBÍ Porod Odstav Zapuštění - zabřeznutí

Správná výživa musí zajistit v období : KOJENÍ : dostatečnou produkci kvalitního mléka ( lt denně ) nevyčerpání tělesných rezerv - nezbytnost pro další úspěšné zabřeznutí PROTO KRMIT PRASNICI V LAKTACI TÉMĚŘ ADLIBITNĚ !!!! ( základní dávka 2,4 kg + na každé kojené sele 0,4 kg )

Správná výživa musí zajistit v období : JALOVOSTI : výraznou říji plnohodnotnou ovulaci a úspěšné zabřeznutí PROTO PŘI KRMENÍ PRASNIC VYUŽÍT FLUSHING ! ( JE TO POSÍLENÍ KRMNÉ DÁVKY ODSTAVENÝCH PRASNIC ASI O 1/3, tj. o 0,8 kg KS na úroveň 3,2 kg směsi KPB )

Správná výživa musí zajistit v období : BŘEZOSTI : tvorbu rezervních látek ( tj. asi 20 kg tělních rezerv) rozvoj dělohy rozvoj mléčné žlázy růst plodů a plodových obalů BĚHEM BŘEZOSTI NESMÍ PRASNICE PŘIBRAT VÍCE NEŽ KG ! PROTO KRMIT ZÁSADNĚ DÁVKOVANĚ ( 2,4 - 2,8 KG DENNĚ ) tj. dohromady dalších 20 k g