Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektu

Prezentace na téma: "Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektu"— Transkript prezentace:

1 www.zlinskedumy.cz Název školy
Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Autor Ing. Zdeněk Pilka Název šablony III/2 – Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUMu Chov a porod prasnic Stupeň a typ vzdělávání Střední vzdělání s maturitou Vzdělávací oblast Chov zvířat Předmět Tematický okruh Chov velkých hospodářských zvířat Druh učebního materiálu Výukový materiál Cílová skupina Žák, ročník Anotace Kvalitní chov a porod prasnic je nejdůležitější část chovu prasat Vybavení, pomůcky - Klíčová slova Odchov prasniček, připuštění, porod Datum

2 Kvalitní chov a porod prasnic je nejdůležitější část chovu prasat

3 VÝŽIVA PRASNIC RODÍCÍCH, KOJÍCÍCH, BŘEZÍCH A JALOVÝCH
Kompletní krmná směs musí zajistit dostatek živin pro produkci, reprodukci a záchovu. V chovu prasnic jsou krmné směsi zkrmovány podle stádia březosti. Jde o kompletní krmné směsi pro prasnice březí a kojící. Přechod z krmné směsi pro prasnice březí na krmnou směs pro prasnice kojící je vhodné uskutečnit 10 až 14 dní před plánovaným termínem oprašení. Kompletní směs pro prasnice kojící (KPK) se v období před oprašením zkrmuje v množství 2,8 kg/prasnici a den. Přibližně 5 až 7 dní před oprašením se dávka směsi KPK sníží na 2,5 kg/prasnici a den. uhynul roku 1627 v rezervaci u městečka Jaktorova, asi 50 km jihozápadně od Varšavy.

4 Důvodem částečné restrikce před oprašením je minimalizovat riziko vzniku zažívacích problému, problémům při prašení, případně vzniku zánětu mléčné žlázy – mastitidy. V den porodu se obvykle krmná směs oprašené prasnici nezkrmuje. Od druhého dne se krmná směs opět zkrmuje. Dávka se pozvolna zvyšuje, a to až na původní dávku s přídavkem na každé narozené sele (přídavek 0,3 až 0,4 kg/na každé sele). Tedy dávku lze stanovit takto: prasnice, 13 narozených selat = 2,4 + 0,4 x 13 = 7,6 kg. Je nutné zdůraznit, že množství krmiva se řídí schopnosti prasnice takovéto množství přijmout. Prasnice, která mají nízký příjem krmiva je nutné nechat prohlédnout veterinárním lékařem (záněty dělohy, jiná onemocnění).

5 Prasnice březí V období březosti je cílem chovatele zajistit dostatek krmiva v odpovídající kvalitě, který zabezpečí vývoj vyvíjejících se plodů. Mimo to je nutné poznamenat, že krmná dávka musí splňovat také požadavky na záchovu, u prasniček pak je zde nutný přídavek na dokončení růstu. Krmení březích prasnic lze rozdělit na období první poloviny a druhé poloviny gestace. V prvních dvou třetinách březosti jsou prasnice krmeny restringovaně, tedy krmná dávka se pohybuje v rozmezí 2,1 až 2,5 kg/prasnici a den. Cílem tohoto opatření je eliminovat případnou embryonální mortalitu, potratovost. V poslední třetině se krmná dávky zvyšuje v závislosti na kondici prasnice o 10 až 20 %. Tedy průměrná krmná dávka se pohybuje okolo 2,4 kg/prasnici a den. Překrmování v období březosti je nežádoucí a má vliv na zdravotní stav prasnice.

6 POROD PRASNIČEK A PRASNIC
Porod je dobou, která ukončuje nitroděložní vývoj plodů a dochází k jejich vypuzení. U prasnic porod nastává po 112 až 116 dnech březosti. Z pohledu faremního managementu a s ohledem na specifika novorozených selat je toto období jak pro prasnici, tak i pro selata velmi kritické. Stejně jako u ostatních druhů hospodářských zvířat - savců, je i porod prasnic členěn na tyto fáze: přípravné - vyšší neklid prasnice, nalévání vemínka, začínající kontrakce porodní - intenzivní kontrakce břišního lisu a dělohy, vypuzování selat, poporodní - začíná vypuzením posledního selete a následuje vypuzení placenty. děloha se následně tzv. "zčišťuje".

7 Jak poznat příznaky blížícího se porodu u prasnic:
prasnice mění chování - změna chování souvisí s přípravou prasnice na porod, ta může využívat různé materiály (nejčastěji slámu) ke stavění hnízda, dále častěji vstává a ulehá, močí a kálí, vrtění ocásku, změny na mléčné žláze - mléčná žláza resp. její vemínka (lidově "cecíky" ) mění svůj objem, nalévají se mlékem, které může i odkapávat, prasnička i prasnice často ulehává na bok a chovatel může bezproblému hladit zejména její přední vemínka (fáze akceptace a jeden ze signálů, že prasnice je ochotná nechat sát selata mléko), kontrakce břišní - s blížícím se porodem jsou kontrakce břišního lisu a dělohy intenzivnější a při důkladném sledování jsou tyto vidět.. zprvu jsou intervaly mezi nápinkami delší, postupně se zkracují. Po narození prvního selete jsou intervaly mezi dalšími selaty cca 10 až 15 minut u prasniček a 15 až 20 minut u prasnic.

8 Co dále je dobré vědět o porodu prasniček a prasnic:
klid při prašení - při porodu prasniček i prasnic by chovatel měl pracovat tiše a klidně. Zejména prasničky mohou být díky své nezkušenosti nervózní, proto se doporučuje zvýšený dohled chovatelem při prašení. asistence chovatele - asistence chovatele nebo ošetřovatele při prašení je v chovu prasat klíčová. Velmi často vlivem prodlužujících se porodů (prodlužování intervalu mezi vypuzovanými selaty je rizikem) se mohou rodit selata málo životaschopná nebo přidušená.

9 Kontrola selat selata je nutné kontrolovat ... již první sele je možné uchopit, ošetřit jej (zkrácením pupečního provazce na cca 3 cm), pupek ošetřit desinfekčním roztokem (pupek se do roztoku krátce ponoří) poté se sele přiloží ke struku (sání mléka působí na uvolňování oxytocinu a prasnice spouští mlezivo) dále je nutné sele položit ke zdroji tepla vyštipují se špičáky kupírují se ocásky – u prasat určených pro výkrm aplikuje se železo - Ferridextran

10 Zdroje a prameny 1)PAŠKA, Ivan. Živočíšna výroba: Vysokoškolská učebnica pre študentov študij. odborov fytotechnický, mechanizačný a automatizované systémy riadenia poľnohospodárskych vysokých škol. 1. vyd. Bratislava: Príroda, 1991, 401 s. ISBN 2) ROZMAN, Josef. Obecné základy živočišné výroby. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, ISBN