Osvícenství. Na počátku moderní společnosti...

intelektuální hnutí, životní postoj a filozofický směr 18. století, kdy se v Evropě rozšířily racionální, pokrokové, liberální a vědecké myšlenky. * racionální = rozumný * liberální = svobodomyslný CO BYLO OSVÍCENSTVÍ?

Člověk není od přírody zkažený. Cílem života je život sám, ne život po smrti. Základní podmínkou dobré života je osvobození lidské mysli od nevědomosti a pověr. Člověk osvobozený od nevědomosti a tyranské moci státu (tj. absolutistického panovníka), je schopný dospět k pokroku a dokonalosti. Politický názor a soukromé vlastnictví jsou přirozená lidská práva a svobody. NĚKTERÉ ZÁKLADNÍ MYŠLENKY OSVÍCENSTVÍ:

rozkvět obchodu v Anglii, Holandsku a severní Francii nová věda a její pokroky občanská válka v Anglii v polovině 17. století - boj mezi králem a parlamentem (a jejich přívrženci) PROČ A KDE VZNIKLO OSVÍCENSTVÍ

NOVÁ VĚDA – NOVÝ ZPŮSOB JAK DOSPĚT K POZNÁNÍ pozorování a experiment ze středověkých vzdělanců se stali vědci

SPOLEČNOST A POLITIKA

Anglické osvícenství Kladný vztah k náboženství, církvi Spjato s tradicemi Proti státnímu absolutismu Kritika náboženství, církvi Francouzské osvícenství

JOHN LOCKE (1632 – 1704) panovníci nemají právo na moc z Boží vůle člověk je svobodný a v tom jsou si všichni lidé rovni rozum učí celé lidstvo, že by nikdo neměl ohrožovat život jiných lidí, ubližovat jim nebo je připravit o svobodu či zaměstnání každý se rodí jako bytost, osobnost se z něj stává výchovou („Tabula rasa“) = empirismus

LOCKE A MONTESQUIEU UVAŽOVALI O MOCI VE STÁTĚ A ještě soudnictví by mělo být samostatné a nezávislé. Král ať má výkonnou moc a parlament zákonodárnou moc. Ten ať je nejvyšší, ať je odvolatelný lidem a nechť se i král řídí jeho zákony.

A DALŠÍ, A DALŠÍ, A DALŠÍ... Voltaire ( ) „Příroda je dílem Božím a člověk je dílem přírody“ (přirozené náboženství) Denis Diderot ( ) Projekt Racionálního slovníku věd umění a řemesel Mary Wollstonecraft ( ) „Mysl nemá pohlaví“ a přirozená lidská práva tudíž platí bez ohledu na pohlaví

KLASICISMUS – VŠEOBECNÁ CHARAKTERISTIKA časové vymezení: poslední třetina 18. století – prvá desetiletí 19.století reakce na subjektivismus baroka, snaha najít opět umělecký řád v umělecké tvorbě Znaky: jasný, jednoduchý, ohraničený tvar harmonická kompozice zesvětštění, zracionálnění

JOHANN JOACHIM WINCKELMANN ( ) zakladatel teorií klasicistního umění „Myšlenky o napodobení řeckých děl v malířství a sochařství skrze přírodu“ „Dějiny antického umění“ (1764) akcentoval antiku, věřil, že feudalismus překážel rozvoji umění s etickým a uměleckým obsahem a také ničil osobnost

ROZVOJ ANTICKÉ ARCHEOLOGIE Vykopávky v římských městech přinesly podněty pro architekturu a sochařství (Pompeje, Herkulaneum) malířství hledá inspiraci v římském reliéfu klasicismus – celá slohová epocha, která pronikla do všech oblastí a druhů umění, v 19. století ustrnul v tzv. akademismu

KLASICISTNÍ ARCHITEKTURA Znaky: nápodoba stylů minulosti nejprve příklon k antice, později v 19. století k románskému stylu, gotice, renesanci, baroku vedoucí země klasicismu – Francie období Ludvíka XV., XVI. umělecký sloh VFR dozníval v době Napoleonově - empír

FRANCIE Malý Trianon architekt: Jacques- Angeo Gabriel ( ) dvorní architekt Ludvíka XV. (také vojenská škola)

FRANCIE Pantheon arch.: Jacques-Germain Soufflot ( ) původně kostel sv. Jenovéfy, půdorys řeckého kříže Slavín k poctě velkých mužů Francie

DALŠÍ KLASICISTNÍ STAVBY V PAŘÍŽI triumfální oblouk na náměstí Étoile Vendomský sloup Carroussel v Louvru hl. architekti empírového slohu: J. F. Chalgrin, P.F. Fontaine, Ch. Percie

KLASICISTNÍ ARCHITEKTURA V ČESKÝCH ZEMÍCH Světská architektura Stavovské divadlo (Nosticovo) Dům u Hybernů Zámek Kačina Urbanismus Lázeňská architektura Parky a zahrady