ČEŠTINA V KRAKOVĚ Ctirad Sedlák

Krakov / Kraków / Krakau/ Cracovia

BÝV Kazimierz

Podgórze

Centrum dnešního Krakova tvoří tři původně samostatné urbanistické celky: středověký Krakov lokovaný v roce 1257 na šachovnicovém půdoryse, královské město Kazimierz a Podgórze, připojené ke Krakovu teprve na počátku 20. století. Lektoři bydlí právě v Podgórze („na Podgórzu“, jak se říká polsky) a Kazimierzí musí projít, chtějí-li se dostat na Hlavní náměstí. Kazimierz a Podgórze

Jagellonská univerzita

Collegium Maius

Krakovská univerzita byla v roce 1364 založena nikoli v Krakově, nýbrž v sousední Kazimierzi. Do Krakova byla přenesena na přelomu 14. a 15. století. Collegium Maius je nejstarší dochovaná univerzitní budova a slouží jako muzeum. Collegium Maius

Collegium Novum

Nepříliš pozoruhodná stavba v historizujícím stylu je sídlem rektorátu UJ a pro lektora místem velmi důležitým, protože právě zde se podepisuje pracovní smlouva, zpracovává daňové přiznání apod. Collegium Novum

Collegium Paderevianum

V této budově v Mickiewiczově aleji sídlí Filologická fakulta a v prvním patře i Ústav slovanské filologie (Instytut Filologii Słowiańskiej). Collegium Paderevianum

Vchod do Padereviana

Česká filologie se na Jagellonské univerzitě v Krakově vyučuje v Ústavu slovanské filologie (Instytut Filologii Słowiańskiej; dále „IFS“) Filologické fakulty ve formě jednooborového denního magisterského studia. V akademickém roce 2007/2008 nastoupili první studenti do tříletého bakalářského studijního programu; z toho vyplývá, že v roce 2008/2009 ročníky III., IV. a V. ještě pokračují ve starém pětiletém programu. Skladba předmětů naznačuje, že absolvent bude spíše slavistou se specializací na českou filologii než „čistým“ bohemistou, a většina předmětů se vyučuje v polštině. Instytut Filologii Słowiańskiej

Jednotkou s vysokou mírou samostatnosti je ústav, nikoli katedra. IFS má celkem pět kateder (a je tu tedy možné studovat pět různých oborů): česká, slovenská, chorvatská, srbská a bulharská filologie. Instytut Filologii Słowiańskiej

Výhled z 9. patra Padereviana: Wawel

Studenti nastupují do prvního ročníku většinou bez jakékoli znalosti studovaného jazyka, znalost češtiny ostatně není podmínkou přijetí na bohemistiku. Tu a tam se objeví někdo, kdo už např. strávil nějakou dobu v Čechách nebo z jiných důvodů umí pár slov česky, ale obecně platí, že úroveň znalosti češtiny je v prvním týdnu nulová, a tomu odpovídá i výuka v prvním ročníku, začíná se od úplných základů. V prvním semestru vysoká hodinová dotace (osm hodin praktické výuky, tj. čtyři cvičení týdně), týdenní soustředění v horách s pěti hodinami jazykových cvičení denně a v nezanedbatelné míře také vysoká motivace studentů, zájem o českou kulturu a vůbec vše spojené s Čechami způsobí, že si studenti velmi rychle osvojí jazykové dovednosti na úrovni A1 podle evropského referenčního rámce (a v případě porozumění mluvenému a psanému slovu oficiálně A2; můj „neoficiální“ odhad je ještě vyšší). Po prvním semestru následuje obtížná zkouška, při níž ročník může poněkud prořídnout. Je složena z několika písemných a ústních částí a její struktura je v zájmu objektivity stejná pro všechny slavistické obory. To platí pro všechny další zkoušky až do pátého ročníku. Česká filologie

Od druhého ročníku klesá hodinová dotace. První ročník má osm hodin praktické výuky jazyka týdně, druhý ročník šest, třetí, čtvrtý a pátý ročník čtyři. Kromě zkoušky po prvním semestru se skládají další v polovině druhého ročníku, v polovině třetího, na konci čtvrtého a v polovině pátého. Umístění zkoušek z jazyka do poloviny ročníku je úmyslné – na konci roku bývá zpravidla více zkoušek faktografických, především literárněvědných. V souvislosti se zaváděním dvojstupňového studijního programu (oddělené bakalářské a magisterské studium) se ale budou termíny zkoušek měnit. Do třetího ročníku mají zkoušky klasickou strukturu: gramaticko-lexikální test, porozumění čtenému textu, porozumění slyšenému slovu, vlastní písemný projev, vlastní ústní projev. Od čtvrtého ročníku se netestuje gramatika a lexikum odděleně, důraz je kladen na komplexní zvládnutí jazyka. V pátém ročníku už zkouška neobsahuje ústní část. Praktická výuka češtiny

Po prvním semestru studenti dosáhnou úrovně A1 (porozumění: A2). Po druhém semestru je to úroveň A2 (porozumění: B1), ve druhém ročníku B1 (B2), ve třetím B2 (C1), ve čtvrtém C1, v pátém C2. Oficiálně jsme povinni dovést absolventa bakalářského programu až na úroveň C2, v praxi je to neproveditelné. Polské zákony předepisují úroveň C2 po třech letech studia bez ohledu na to, nastupuje-li student např. na anglistiku (samozřejmě s předchozí velmi dobrou znalostí angličtiny) nebo na bulgaristiku (bez jakékoli znalosti a s mizivou možností porozumět cizímu jazyku na základě mateřského). Praktická výuka češtiny

Výhled trochu víc vlevo: věže na Rynku

Kromě češtiny jako tzv. prvního slovanského jazyka a ruštiny jako druhého si student bohemistiky musí vybrat ještě třetí (v IFS se vyučuje slovinština a makedonština). Kromě toho si vybírá ještě mezi litevštinou, lužickou srbštinou a řečtinou. Česká filologie

Studium končí obhajobou polsky psané diplomové práce. Po obhajobě už nenásleduje státní zkouška, samotná obhajoba je i vědomostní zkouškou. K diplomové práci musí být přiloženo dost podrobné shrnutí v češtině – napsání tohoto shrnutí je od roku 2008/2009 hlavní podmínkou zápočtu z praktické výuky češtiny v posledním ročníku. Česká filologie

Projekt nového Padereviana

Do prvního ročníku nastupuje zpravidla studentů. Někteří využívají první semestr jako příležitost naučit se cizí jazyk (lépe než v jazykové škole), někteří neuspějí při první zkoušce, takže počet studentů v dalších ročnících je o něco nižší. V roce 2008/2009 studovalo češtinu v prvním semestru 18 studentů (ne všichni byli zapsaní do denního studia), v druhém semestru 14. V druhém ročníku studovalo 15 lidí, ve třetím 10, ve čtvrtém 6 a v pátém 11. K tomu je třeba připočíst studenty, kteří byli půl roku nebo rok v Čechách na stipendiu, a několik osob s nejasným statusem (prodloužení studia, přerušení studia atd.). Studenti bohemistiky

Každý rok pořádají polská bohemistická pracoviště Literární a překladatelskou soutěž, jíž se může zúčastnit každý, kdo ovládá češtinu a nepracuje jako profesionální překladatel (a nepůsobí na žádné bohemistice). V poslední části prezentace budete moci porovnat několik překladů jedné básně Konstantina Biebla z posledního ročníku soutěže. Překladatelská soutěž

Spí myrty s mírnými lístky i mírnými stíny spala stará zahrada jas jasan v snách rybíz vybízí rty Filipíny a tráva vstávala z rána na hradbách Konstantin Biebl: Akord

I. Śpią mirty z łagodnymi listkami i łagodnymi cieniami spał stary ogród blask jesion w snach porzeczka zachęca usta Filipiny a trawa wstawała od rana na wałach

II. Śpią mirty z cichymi listkami i cichymi cieniami Spał stary ogród jesion jaśniał w snach Porzeczka rzecze usteczkom Filipiny I trawa wyrwała z rana na warowne mury

III. Krzew z cieniem przez dzień przebiegł we śnie spał sad a w snach miał światła blask gdzie dziewczę cierpkie je czereśnie tam trawa wstała w ranka brzask

IV. Śpią mirty z drobnymi listkami i subtelnymi cieniami spał stary ogród, opalizował jesion w snach porzeczka kusi usta Filipiny i trawa wstawała rankiem na murach obronnych

V. Śpią mirty miękkich liści i miękkich cieni spał stary ogród jasność jesion w snach granat wygra wargi Adeli a trawa wstawała z rana na murach

VI. Śpi mirt z nim lichy listek śni i lichy zwid spała stara rabata gra grab w snach figi myli blichtr lic Filipiny a trawa wstawała z rana na bagnach

Děkuji za pozornost 