Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiáluVY_32_INOVACE_42_19 Název materiáluTepelné motory AutorMgr. Pavel Lintner Tematická oblastFyzika Tematický okruhMolekulová fyzika a termika Ročník2 Datum tvorbysrpen 2013 Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

Tepelné motory

Tepelné motory přeměňují část vnitřní energie paliva uvolněné hořením (nebo jadernou reakcí) na energii pohybovou. Vnitřní energie paliva se předává pracovní látce (plynu, páře) tepelnou výměnou. Při expanzi koná pracovní látka práci proti vnějším silám. Po expanzi následuje komprese pracovní látky (většinou se jedná o novou dávku). Tepelné motory pracují cyklicky. Práce vykonaná pracovní látkou při její expanzi musí být větší než práce vykonaná vnějšími silami při její kompresi

Tepelné motory dělíme na: 1.motory s vnějším spalováním (např. parní stroj, parní turbína, Stirlingův motor) 2.motory s vnitřním spalováním (např. zážehový motor, vznětový motor, plynová turbína, raketový motor) Pro maximální termodynamickou účinnost tepelného motoru pracujícího s ohřívačem o teplotě T 1 a chladičem o teplotě T 2 platí vztah:

Tepelný motorT 1 (K)T 2 (K)η max η parní stroj lokomotivy ,350,09 – 0,15 parní turbína ,600,25 – 0,35 plynová turbína ,550,22 – 0,37 zážehový motor ,650,20 – 0,33 vznětový motor ,730,30 – 0,42 raketový motor ,750,50

Parní stroj – James Watt – 1784 [1]

Parní turbína – Charles Parsons – 1884 [2] [3] [4]

Stirlingův motor – Robert Stirling – [5] [6]

Spalovací motory – historie 1860 – Jean Joseph Étienne Lenoir – první prakticky použitelný zážehový motor 1867 – Nicolaus August Otto – zdokonalení zážehového motoru 1897 – Rudolf Christian Karl Diesel – vznětový naftový motor 1939 – první použití proudového motoru

Čtyřdobý zážehový motor 1.sání 2.komprese 3.expanze 4.výfuk [7]

Dvoudobý zážehový motor 1.sání a komprese 2.expanze a výfuk [8]

Čtyřdobý vznětový (Dieslův) motor 1.sání 2.komprese 3.expanze 4.výfuk [9]

Proudový motor [10]

Raketový motor na tuhé palivo na kapalné palivo [11] [12]

Použité zdroje: BARTUŠKA, Karel. Fyzika pro gymnázia: Molekulová fyzika a termika. 2. vyd. Praha: Prometheus, 1994, 254 s. ISBN SVOBODA, Emanuel aj. Přehled středoškolské fyziky. 4. upravené vydání. Praha: Prometheus, s. ISBN Použité obrázky: [1] Panther. Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na [2] Siemens pressebild. Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na [3] Wittkowsky, W. Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na Turbinenl%C3%A4ufer.jpg [4] Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na _Steam_turbine_generator_set.jpg [5] Wheeler, R. Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na

Použité obrázky: [6] Wheeler, R. Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na [7] Zephyris. Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na [8] Schierwagen, A. Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na [9] Tosaka. Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na [10] Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na [11] Pbroks13. Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na [6] Duk. Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na