Vznikají činností vnějších geologických činitelů. Pokrývají až 90% zemského povrchu a tvoří 8% zemské kůry. Často obsahují zkameněliny. Dělí se na: 1. úlomkovité 2. chemického původu 3. biologického původu

Trilobit v usazené hornině Ortoceras – otisk schránky vyhynulého hlavonožce

Která z hornin má vrstevnatou stavbu? Co proto můžeme o hornině říct?

ÚLOMKOVITÉ USAZENÉ HORNINY

Kritéria třídění:  podle velikosti zrna  nezpevněné a zpevněné

ŠTĚRK úlomky přemístěny na krátké vzdálenosti, tvoří usazeniny v horních tocích řek a na mořském dně blízko břehu těží se z říčních nánosů použití: stavebnictví (příměs do betonu, stavba silnic, železnic…)

SLEPENEC vznik: pomocí písčitého až jílovito-písčitého tmelu se spojily jednotlivé úlomky štěrku

PÍSEK nejrozšířenější nezpevněná usazená hornina tvoří ho úlomky minerálů (nejčastěji křemene, někdy slídy a živců, jílů) použití: stavebnictví, výroba skla, slévárenství (písky s jílovitou příměsí)

PÍSKOVEC vzniká stmelením zrnek písku jílovitými částečkami nebo křemitým, vápenatým nebo železitým tmelem použití: stavebnictví, kamenictví, sochařství

PÍSKOVEC – Prachovské skály

SPRAŠ tvořená jemnými částicemi, které jsou unášeny na velké vzdálenosti obsahuje křemitý prach (křemen, živce, slída) jílové nerosty a uhličitan vápenatý na spraších se vytváří velmi úrodné půdy – černozemě vyskytují se i v České republice, zejména v nížinách jižní Moravy

JÍL tvořen nejjemnějšími částicemi (velikost pod 2 μm) na dně řek, jezer a moří, které vznikly zvětráváním živců různých hornin šedočerná barva výskyt: jižní Morava, podkrušnohorské a jihočeské pánve použití: cihlářská surovina, žáruvzdorné výrobky, příměs do tuhy tužek

JÍLOVEC vznik zpevněním jílu v důsledku tlaku nadložních usazenin dalším zpevněním vznikají jílové břidlice výskyt: Drahanská vrchovina, Oderské vrchy

CHEMICKÉ USAZENÉ HORNINY

odpařením vody a vysrážením látky rozpuštěné ve vodě např. vřídelní kámen z lázeňských vod např. halit v mořské vodě – vznik ložisek soli kamenné např. vápenec – vznik krasových útvarů

VŘÍDELNÍ KÁMEN

VÁPENEC CHEMICKÉHO PŮVODU TVOŘÍCÍ KRÁPNÍK

Vápencová území = krasové oblasti Příklady krasových útvarů:

VYSRÁŽENÝ TRAVERTIN (VÁPENEC)

DOLOMIT podobný vápenci tvořen nerostem dolomitem a z části kalcitem vzniká tzv. dolomitizací vápenců, tak, že vápencová usazenina reaguje s hořčíkem nebo přímo vysrážením z mořské vody pohoří Dolomity (severní Itálie)

Dolomity Dolomit je odolnější vůči zvětrávání než vápenec, a tím vytváří v pohořích ostřejší morfologické tvary i bizarní povrch skal. Patří proto právem k nejatraktivnějším turistickým oblastem.

krystalizací z horkých roztoků zvětráváním minerálů železa, srážením z vod

Buližník (prubířský kámen)  druh usazené horniny pocházející ze starohor  tvořený převážně oxidem křemičitým ve formě křemene, případně opálu  častou příměsí je grafit ↦ černá nebo černošedá barva  pro vysokou tvrdost ho používali někdy pravěcí lidé místo pazourků  hojně se vyskytují v usazených vrstvách ve středních a západních Čechách

ORGANOGENNÍ USAZENÉ HORNINY

Vznik: usazováním odumřelých těl rostlin a živočichů, jejich schránek nebo koster

VÁPENEC vznikl na dně moří hromaděním živočišných schránek (korálnatců, prvoků, měkkýšů atd.) hlavním nerostem je KALCIT světle šedý, někdy různě přibarvený využití: surovina pro výrobu cementu a páleného vápna

ORGANOGENNÍ VÁPENEC

KŘEMELINA - diatomit  nezpevněná jemnozrnná hornina tvořená většinou schránkami rozsivek (jednobuněčných řas) a jílovými minerály, nejčastěji kaolinitem  vysoce kvalitní křemelina obsahuje kolem 90 % SiO 2  zpevněná křemelina se označuje jako diatomové břidlice

ČERNÉ UHLÍ pochází z prvohor vytvořilo se ze zbytků stromovitých kapradin, přesliček a plavuní v ČR těžba v Ostravsko-karvinském revíru obsahuje 80 – 90 % uhlíku

HNĚDÉ UHLÍ vzniklo v třetihorách ze zbytků jehličnatých a listnatých stromů méně kvalitní než černé uhlí (50-60% C) v ČR těžba v podkrušnohorských pánvích méně kvalitní (nejmladší) hnědé uhlí = LIGNIT Briketa

ROPA též (surová) nafta hnědá až nazelenalá hořlavá kapalina vznikla vlivem tlaku a teplot z uhynulých mořských organismů před mnoha miliony let obsahuje 84–87 % uhlíku vyskytuje se společně se zemním plynem je základní surovinou petrochemického průmyslu

ROPA ROPNÁ POLE TĚŽBA ROPY

RAŠELINA vzniká hromaděním odumřelých rostlinných těl (hlavně mech rašeliník) za nedostatečného přístupu vzduchu místa vzniku = rašeliniště využití:- lázeňská léčba (zábaly) - zahradnictví - palivo - izolace

MECH RAŠELINÍK RAŠELINIŠTĚ RAŠELINA

Využití rašeliny: květináče z rašeliny rašelinové brikety

8. HORNINY USAZENÉ - vznikají činností vnějších geologických činitelů – sluneční záření, gravitace, působení vody, větru a organismů - pokrývají až 90% zemského povrchu - zvětrávání =rozrušování a rozpad hornin a nerostů  přenos  usazování - zvětrávání – mechanické (změnami teplot) a chemické (působením vody, vzduchu a kyselin) - často obsahují zkameněliny - vrstevnatá stavba a) ÚLOMKOVITÉ 1. podle velikosti úlomků: štěrk písek jíl, spraš

2. podle stupně zpevnění: nezpevněné = volné úlomky: štěrk, písek, jíl nebo spraš zpevněné tmelem: brekcie nebo slepenec, pískovec, jílovec b) CHEMICKÉHO PŮVODU usazováním a srážením látek rozpuštěných ve vodě o sůl kamenná, sádrovec o vápenec – v krasových oblastech – Český a Moravský kras - tvorba krápníků c) ORGANOGENNÍ usazováním organických zbytků vápenec (obsahuje kalcit) - ze schránek živočichů fosilní paliva: ropa - z drobných organismů v zálivech moří, doprovázená zemním plynem uhlí (obsah uhlíku od 90 do 50 %) z rostlin – antracit, černé uhlí, hnědé uhlí, lignit