Tisková konference o pravidelném dárcovství v České republice

Humanitární organizace ADRA ADRA (Adventist Development and Relief Agency) je mezinárodní humanitární organizace poskytující pomoc lidem v nouzi. Byla založena v USA před více jak 50 lety a dnes má zastoupení ve 125 zemích světa. V ČR ADRA pracuje už 20 let a nyní patří mezi 3 největší organizace poskytující humanitární, rozvojovou a sociální pomoc doma i v zahraničí ADRA pomáhá….. ADRA provozuje 10 dobrovolnických center ve 27 městech České republiky; dobrovolníci se zaměřují na pomoc zdravotně postiženým, nemocným, dětem a seniorům Dobrovolníci ADRA pomáhají v ČR také při povodních - při záplavách v severních Čechách v r se zapojilo dobrovolníků V ČR ADRA dále realizuje Program rozvojového vzdělání PRVák, v rámci kterého vyškolení lektoři seznamují žáky a studenty na školách s problematikou rozvojových zemí V zahraničí ADRA realizuje humanitární pomoc, dlouhodobé rozvojové a lidsko-právní projekty

Prezentace výsledků výzkumu Informace o výzkumu Dodavatel: STEM/MARK Pomoc s analýzou dat:MediaCom Metodologie: CAPI OMNIBUS – dotazování pomocí tazatelů a noteboků Termín sběru dat: Velikost vzorku:1088 respondentů (kvótní výběr) Cílová skupina:Všichni starší 15ti let Vážení:Data jsou reprezentativní dle struktury populace v ČR z hlediska: pohlaví, věku, kraje, VMB a vzdělání.

Struktura vzorku respondentů N=1088

Na charitu přispívá 53% dotazovaných, častěji ženy a ti s vyšším vzděláním a příjmem. Nadpoloviční většina těch, co přispívají, tak činí přes pouličních sbírkové akce.

Přibližně 6% lidí přispívá na charitu jednou měsíčně nebo častěji. Další jedna třetina přispívá dvakrát nebo vícekrát ročně. Pouze necelá 2% procenta z populace mají na svém účtu nastaven pravidelný příkaz k finanční podpoře charitativní organizace.

Třetina z těch, kteří přispívají na charitu, se po přispění zajímá, jak byl dar využit – nejčastější formou kontroly je sledování informací v masmédiích (47%), třetina vyhledává informace na internetových stránkách organizace.

Téměř polovina dotazovaných na charitu nepřispívá. Nejčastěji uváděným důvodem bylo, že si to nemohou dovolit. Tuto variantu vybrali zejména lidé z nejnižší a nejvyšší věkové kategorie a ti s nižším deklarovaným příjmem.

Polovina respondentů si nemyslí, že by jejich rozhodnutí darovat finanční prostředky ovlivnila ekonomická krize. Dalších 16 % říká, že si více rozmýšlí, jaké organizaci peníze věnuje. Třetina respondentů dává méně nebo přestala dávat úplně.

Více než polovině lidí (54%), kteří někdy přispívají, vadí, když nezisková organizace využije jejich dar na svůj provoz. Méně to vadí mladším osobám, lidem z velkých měst.

Shrnutí  Na charitu přispívá zhruba polovina dotazovaných respondentů, častěji ženy a ti s vyšším vzděláním a příjmem. Nadpoloviční většina těch, co přispívají, tak činí přes pouličních sbírkové akce, zejména lidé do 30ti let.  Většina lidí přispívá dvakrát nebo vícekrát ročně, ovšem pouze 6% obyvatelstva přispívá alespoň jednou měsíčně. Pouze necelá dvě procenta z populace mají na svém účtu nastaven pravidelný příkaz k finanční podpoře charitativní organizace.  Třetina z těch, kteří přispívají na charitu se po přispění zajímá, jak byl dar využit – spíše starší respondenti s vyšším vzděláním. Téměř polovina z nich vyhledává informace v masmédiích (spíše starší), třetina vyhledá informace na internetových stránkách organizace (spíše mladší).  Téměř polovina dotazovaných na charitu nepřispívá. Nejčastěji uváděným důvodem bylo, že si to nemohou dovolit. Tuto variantu vybrali zejména lidé z nejnižší a nejvyšší věkové kategorie a ti s nižším deklarovaným příjmem. Dalšími bariérami je nedůvěra, určitá skepse v charitu.  Polovina respondentů si nemyslí, že by jejich rozhodnutí darovat finanční prostředky ovlivnila ekonomická krize. Dalších 16 procent říká, že víc rozmýšlí, jaké organizaci peníze věnuje.  Respondentům spíše vadí, když nezisková organizace využije jejich dar na svůj provoz, zejména starším respondentům a těm s nižším vzděláním. Využívání daru na provoz vadí víc těm, co nepřispívají.

Mince denně je program pro individuální dárce, kteří chtějí PRAVIDELNĚ A DLOUHODOBĚ podporovat projekty organizace ADRA Proč jsou pro nás pravidelní dárci důležití? Pravidelné příspěvky tvoří důležitý a trvalý přísun prostředků, který umožňuje : vytvářet finanční rezervu plánovat projekty dlouhodobě a udržitelně pružně reagovat v případech živelných pohrom, jako jsou povodně či zemětřesení Široká základna pravidelných individuálních dárců znamená pro organizaci jednu z klíčových oblastí jistoty a růstu Pravidelné příspěvky jsou tím nejlepším způsobem, jak organizaci ADRA podpořit. Dárcovský program„Mince denně“

K podpoře programů organizace ADRA stačí i malá částka pouhá MINCE DENNĚ / 30 Kč, 150 Kč nebo 300 Kč měsíčně Využití finančních prostředků v programu Mince denně: 1/3 na domácí projekty ADRA v České republice 1/3 na zahraniční projekty 1/3 na rozvoj organizace ADRA, zajištění zázemí, plánování projektů 3 skupiny členů: fyzické osoby, právnické osoby (např. drobní živnostníci, menší firmy), neformální kolektivy Dárcovský program,,Mince denně“

Přihlášení do programu: – on-line přihláška, tištěná přihláška v tištěné brožurce o projektech organizace ADRA. Možnost potvrzení pro odpočet daru z daňového základu v ročním zúčtování. Dárci budou pravidelně informováni o tom, komu svými dary pomohli. I MINCE DENNĚ MŮŽE ZMĚNIT LIDSKÝ ŽIVOT!

Děkujeme partnerům Hlavní partneři Hlavní mediální partneři

Jak se ADRA snaží zvyšovat svou transparentnost každoroční nezávislý audit hospodaření vydávání a uveřejňování výroční zprávy informace o využití vybraných finančních prostředků na webových stránkách zasílání potvrzení o daru zasílání newsletterů a ů

Děkujeme za vaši podporu!!