Digitální učební materiál Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu VY_32_INOVACE_20-17 Název školy Střední průmyslová škola stavební, Resslova 2, České Budějovice AutorIng. Zdeněk Horkel Tematický celekPozemní stavitelství 4. ročník Ročník4. ročník Datum tvorby AnotaceRekonstrukce a opravy budov – sanace dřevěných konstrukcí / I Metodický pokynŽák si při hodině vpisuje do předlohy své poznámky Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

Rekonstrukce a opravy budov 11. Sanace dřevěných konstrukcí / I

PORUŠENÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ Největší nebezpečí spočívá ve vlhkosti a následném biologickém napadení v kombinaci s přetížením větrem nebo sněhem! Preventivní ochrana dřevěné konstrukce spočívá v návrhu bez tepelných mostů s důsledným provětráváním dutin!

Vady dřevěných konstrukcí Projektové vady chybně určené zatížení a statické schéma chybně zvolený materiál a nevhodné spoje početní chyba Chyby výrobní a montážní chybná geometrie a spojovací prostředky (svorníky, hřebíky, tesařské spoje, kotvení) chyby v povrchové úpravě a ochraně proti biologickému napadení (chybějící obnova nátěrů ve spojích)

Chyby v používání opakované přetěžování konstrukcí neudržování střešních plášťů (promočení dřeva) nedostatečná údržba nátěrů dodatečné úpravy

Poruchy dřevěných konstrukcí Hniloba zhlaví stropních trámů nejčastěji v uložení na vnější nosné stěně jako následek zmenšeného tepelného odporu stěny oslabené kapsou na stropní trám (vznik kondenzační vlhkosti) důsledek nesprávného zazdění trámu bez provětrávané mezery kolem trámu. Hniloba stropních trámů nad vlhkými prostory důsledkem výstavby koupelny na dřevěných trámech s podceněním hydroizolace dochází ke hnilobě trámů změnou podlahové krytiny (např. PVC - velký difúzní odpor)

Přetížení stropních trámů dodatečnou výstavbou dělících příček Přetížení stropních trámů posledního stropu zřízením nového podkroví v půdním prostoru (poslední strop původně nesl sám sebe a nebyl navržen na nové provozní zatížení podlahy podkroví) Přetížení konstrukce krovu a jeho oslabení vestavbou podkroví (zřizování dodatečných vikýřů, odstranění pásků pod mezilehlými vaznicemi, přitížení tepelnou izolací a sádrokartonovými podhledy) výměnou původní lehké krytiny za těžší.

Biologické napadení dřevěných konstrukcí Dřevokazný hmyz Škodí ve stádiu larvy! hrbohlav parketový tesařík krovový polořiťka veliká červotoč

Dřevokazné houby způsobují rozklad dřeva označován jako hniloba v pokročilém stádiu si sami vytvářejí mokré prostředí ze vzdušné vlhkosti negativně působí na pevnost dřeva zastavit je lze pouze chemicky a dokonalým vysušením dřeva

Houby skupiny A způsobují měkkou hnilobu napadají vnitřní strukturu dřeva bez vnějších projevů časné stádium nelze bez laboratorního rozboru odhalit pozdní stádium je neopravitelné Houby skupiny B Celulózní houby živí se celulózou, napadené dřevo tmavne a rozpadá se konifora sklepní, trámovka, dřevomorka domácí Lignivorní houby likvidují lignin, dřevo zesvětlá, změkne a začne se drolit

Použité zdroje fotografií: Galerie Microsoft Office