Nepřímé a sociální náklady chronických onemocnění …možný přínos moderní léčby Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
 Je v ČR organizováno a garantováno státem.  Vychází z Listiny základních práv a svobod, která zaručuje každému občanu právo na sociální zabezpečení.
Advertisements

Centrová léčba roku několik poznámek
Společenský a ekonomický význam zdraví a nemoci
DŮSLEDKY SOCIÁLNÍCH UDÁLOSTÍ V RODINĚ Šimon Plecháček.
Sociální zabezpečení a důchodová politika
SOCIÁLNÍ POLITIKA STÁTU
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA ČR: Jakým směrem se ČR vydá na křižovatce dopravní infrastruktury budoucnosti? , Praha CESTA PRVNÍ: Důvody investic.
Sociální událost Mgr. Terezie Pemová.
Možnosti financování rozvoje zdravotnického IT a návratnost investic MUDr. Pavel Kubů.
REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ „Zdravotnictví nejvyšší kvality dostupné pro všechny!“ MUDr. David Rath.
Právo sociálního zabezpečení J.Kožiak. Předmět úpravy  Pojem Právní odvětví, které upravuje pomoc občanům v tíživé společenské situaci z veřejných zdrojů.
Prosinec 2007 MUDr. Jana Valjentová a kolektiv Cesty domů
Reforma českého zdravotnictví poznámky a připomínky
Alokační efektivita klíčových hráčů ve zdravotnictví Užitek pacienta Zdraví, uzdravení vnímané subjektivně Fyzická, psychická a sociální pohoda Zdraví,
OSVČ – sociální zabezpečení 2014
Novela zákona o důchodovém pojištění (I. etapa důchodové reformy) Technická novela nového zákona o nemocenském pojištění Petr Nečas ministr práce a sociálních.
Kvalita a bezpečnost IT ve zdravotnictví
POJISTNÉ NA ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ. Prameny práva zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění (ZPZP)
INVALIDITA JAKO SOCIÁLNÍ UDÁLOST
ZDRAVÍZDRAVÍ Stav plné tělesné, duševní a sociální pohody, nikoliv pouze nepřítomnost nemoci nebo vady.
Sociální zabezpečení Sociální služby
Biologické, psychologické a sociální dimenze
Mikro a makroekonomické aspekty tělesné kultury
Systém zdravotní péče v ČR v datech OECD a dalších
TÉMA 10 VÝDAJE NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ. Člověk se dostane v životě do nesnází, v nichž potřebuje pomoc a podporu - peněžní, věcnou i jinou POMOC může.
Financování regionálního školství
Dr. Ondroušek Lubomír, 1.místopředseda SAČM a specialista na problematiku DS pro vedení strukturovaných rozhovorů a vytvoření reprezentativního vzorku.
Sociální pojištění Veřejný systém založený na rozpočtovém, nikoli pojistném principu. SZ a VZP.
Personální plán pro podnikatelský plán
Systém sociálního zabezpečení Úvod. Používané zkratky ÚP – úřad práce OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná OBZP – osoba bez zdanitelných příjmů ČSSZ.
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiáluVY_62_INOVACE_11_17 Název materiáluZákonná.
Martin Gregora.  Podvýživa je stav nerovnováhy mezi potřebami organismu a skutečným příjmem, který vzniká v důsledku nedostatku živin důležitých pro.
POVINNÉ A NEPOVINNÉ POJIŠTĚNÍ Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Alena Hůrková. Dostupné z Metodického portálu
Doc. Vladimír Rogalewicz, CSc. CzechHTA, České vysoké učení technické v Praze Fakulta biomedicínského inženýrství, Kladno Využití.
EVito systém aktivního zdraví Součást prevence a léčby civilizačních nemocí Ing. Filip Linhart, MBA, 13. listopadu 2014.
Proč by měl dát zaměstnavatel šanci pracovat člověku po ukončení léčby aneb legislativou dané motivační nástroje Hana Potměšilová 23. října 2015, PRAHA.
Střední průmyslová škola elektrotechnická a informačních technologií Brno Číslo a název projektu:CZ.1.07/1.5.00/ – Investice do vzdělání nesou nejvyšší.
[ 1 ] © 2010 Státní ústav pro kontrolu léčiv. [ 2 ] © 2010 Státní ústav pro kontrolu léčiv Další vývoj probíhající revize systému úhrad léčiv PharmDr.
Jan Bodnár Deinstitucionalizace: cesty vpřed 14. – , Praha Reforma psychiatrické péče v ČR.
Dávky SSP, pomoci v hmotné nouzi a příspěvek na péči.
Financování zdravotnictví v ČR Kde jsme a jak dál? Ladislav Friedrich.
0 A healthier tomorrow. MUDr. Pavel Kubů CEE Healthcare Business Development Manager Přínosy eHealth nástroji koordinované zdravotní péče pro klienty Maccabi.
Péče o pacienty s cerebrovaskulárním onemocněním v ČR.
Listopad 2015 Jak spočítat přínos investice do HR? Pavel Jirůtka
Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Ústeckém kraji na období konference Sociální služby v Ústeckém kraji Krajský úřad Ústeckého kraje.
Stárnutí populace v České republice, její dlouhodobé ekonomické důsledky a možnosti řešení Pracovní skupina při Výboru pro sociální politiku PS PČR.
STABILIZACE A REFORMA ČESKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ Priority ministra zdravotnictví Tomáše Julínka pro funkční období Praha,
Náklady a přínosy léčby diabetu Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment
Ekonomické a sociální aspekty diabetu MUDr. Tom Philipp, Ph.D., MBA 20. květen 2014.
České školství v mezinárodním srovnání České školství v mezinárodním srovnání Stručné seznámení s vybranými ukazateli publikace OECD Education.
Makroekonomické aspekty demografického vývoje doc. Ing. Miroslav Kuře, CSC., Ing. Lucie Marková, Ph.D. SVŠES.
Daně a rozpočty (Státní rozpočet, daňová soustava, hospodaření domácnosti, mzda, ZP + SP) Finanční gramotnost pro 9. ročníky 2016 / 2017 Bc. Tomáš Janda.
Veřejné rozpočty Mgr. Oldřich Hájek.
Cesta ke zvýšení kvality a bezpečnosti zdravotnického zařízení
„Vyplatí“ se nákladná léčba z pohledu sociálních rozpočtů?
NDP aneb Národní akční plán
Důležitost propojování zdravotního a sociálního systému
JAK POMÁHÁ INOVATIVNÍ LÉČBA PACIENTŮM
Sociální systém České republiky
Sociální politika EU Dávky v nemoci.
Boj o pacienta, boj o peníze
Sociální zabezpečení Funkce Činitelé, financování
Farmakoekonomické analýzy RS v České republice odkud a kam jdeme?
„Stárnutí populace – analýza nákladů zdravotního a sociálního systému“
Poptávka po zdravotní péči
Výzvy v politice duševního zdraví 2019+
Ing. Ladislav Friedrich, CSc.
Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí
Projekce veřejných příjmů a výdajů v oblasti zdravotnictví
Budoucnost domácí péče
Transkript prezentace:

Nepřímé a sociální náklady chronických onemocnění …možný přínos moderní léčby Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

Přímé Náklady (costs) Medicínské Léky, materiál, ZP Hospitalizace Ambulantní péče Sociální Invalidní důchody, sociální dávky Jiné Doprava, pomůcky Lázně Nepřímé Prac. neschopnost Ztráta produktivity Snížení výkonu Invalidizace Předčasné úmrtí Nehmotné Obtížně vyjádřitelné Bolest, strádání Náklady pacienta

N EPŘÍMÉ ( SOCIÁLNÍ ) NÁKLADY = POHLED SPOLEČNOSTI NA ONEMOCNĚNÍ Zkrácení očekávané délky života/předčasné úmrtí – Ztráta podílu na HDP a jiných hodnotách Ztráta produktivity – Invalidita a předčasný odchod do důchodu Pracovní neschopnost = „absenteeism“ Snížení parcovního výkonu = „presenteeism“ Invalidní důchody Nemocenské dávky Sociální dávky (sociální podpora, příspěvek na péči, hmotná nouze,..) Ošetřovatelská a neformální péče Pohled sociálních rozpočtů

N ÁKLADY NA RS = CO VYDÁVÁME ? Rozpočet zdravotního pojištění /platby za pojištěnce/ Rozpočet zdravotního pojištění /platby za pojištěnce/ Rozpočet sociálních služeb /invalidní důchod, dávky v nemoci/ Rozpočet sociálních služeb /invalidní důchod, dávky v nemoci/ Krajské a obecní rozpočty Přímé platby občanů /spoluúčast/ Přímé platby občanů /spoluúčast/ Náklady na diagnózu Neformální péče

N ÁKLADY NA RS = CO ZTRÁCÍME ? Zkrácení doby života (ztráta hodnoty lidského života) Zkrácení doby života (ztráta hodnoty lidského života) Snížení/ztráta produktivity (absenteeism) Snížení/ztráta produktivity (absenteeism) Snížení pracovního výkonu (presenteeism) Snížení pracovního výkonu (presenteeism) Neformální produktivita (rodina, přátelé, volný čas) Neformální produktivita (rodina, přátelé, volný čas) Ztráty společnosti (podíl na HDP) Ztráty společnosti (podíl na HDP)

LOSS OF PRODUCTIVITY REPRESENTS 1/3 OF MS COSTS Inpatient care 10,2% Personal assistant 23,4% Long sick leave Early retirement 30,0% Short sick leave 2,0% Informal care 9,2% Modifications 2,0% Other drugs 1,6% DMTs 10,5% Tests 0,4% Social service 5,0% Outpatient care 5,6% Berg J, Lindgren P, Fredrikson S, Kobelt G Costs and quality of life in multiple sclerosis in Sweden European Journal of Health Economics 2006;7(S2):77-87 N ÁKLADY NA LÉČBU RS

Pfleger C, Social consequences of multiple sclerosis, PhD dissertation, Aarhus University, Probability Time (years) Healthy controls MS patients Registry study with 2538 MS patients After 5 years 30% of the patients had sick pension, and 3% in the control group 50% OF DANISH MS PATIENTS RETIRED AFTER 10 YEARS Probability for Danish MS patients to maintain in the work force P O 10 LETECH JIŽ 50% PACIENTŮ NEPRACUJE

N ESCHOPNOST PRACOVAT PŘI RA Pracovní neschopnost: ~20% v 1. roce 32% to 50% po 10 letech Až 90% po 30 letech Lacaille D. J Rheumatol 2005;32: 42-45, Puolakka K. Arthritis Rheum 2005;52: Eberhardt K et al. J Rheumatol 2007;34: Working part-time Working full-time Work disabled Development of work disability over 15 years in 148 patients with early RA

N ÁKLADY NA RA PODLE ZÁVAŽNOSTI ONEMOCNĚNÍ Přímé náklady Nepřímé náklady £1 = SEK 15; €1 = SEK 9.3, £ < < < < <2.6 > < < < < <2.6 >2.6 Swedish Kronor (SEK 1000) UK Sterling (£ 1000) ŠvédskoUK Kobelt G et al. Arthritis Rheum. 2002;46:

S TRUKTURA NÁKLADŮ NA ANKYLOZUJÍCÍ SPONDYLITIDU (B ECHTĚREVOVU NEMOC ) - ČR příménepřímé

A NKYLOSUJÍCÍ SPONDYLITIDA N EPŘÍMÉ NÁKLADY 2003/ Plná invalidita30%31,8% Částečná invalidita30%50,5% Pracovní neschopnost???68,2%

P RACOVNÍ STATUS U PACIENTŮ S RA Průměrný věk = 49,7 let (rozmezí 19–76 let)

MODELOVÝ PŘÍKLAD PACIENTA Žena, RS diagnóza v 35 letech V 45 letech udělen plný invalidní důchod (=ztráta produktivity po dobu 20 let) Průměrná hrubá mzda 2Q2010 = Kč (rok = Kč) = 5,6 mil. Kč/20 let (při SDK 37% = 2 mil. Kč) Stát přebírá platbu do zdravotního pojištění (723 Kč/měsíc) = Kč/20 let, ALE mohl by dostat až Kč …je tedy v negativní bilanci v rozpočtu ZP více než Kč/20 let Průměrný invalidní důchod III. Stupně = Kč = v průběhu 20 let = 2,3 mil. Kč

Z TRÁTA PRODUKTIVITY = ZTRÁTA PRO ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Roční platbaRozdíl Státní pojištěnec8 676 Kč100% Zaměstnanec Kč370% Podnikatel (OSVČ) Kč180% Osoby bez zdanitelných příjmů Kč150% Stát platí za 58% obyvatel, kteří čerpají 80% zdrav. péče !

M ODERNÍ ( BIOLOGICKÁ ) LÉČBA Nová kvalita léčby – vyšší účinnost, zpomalení/zastavení progrese, zabránění relapsům Zlepšení kvality života Zpomalení/zastavení disability Udržení/(návrat) do běžného života (pracovního procesu) Snížení nákladů na zdravotní péči – hospitalizace, komplikace, relapsy Při časné léčbě udržení soběstačnosti

Časná intervence biologickými léky, má to smysl ? - z pohledu pacienta z pohledu lékaře - z pohledu plátce (ZP) - z pohledu společnosti (+sociální náklady a ztráty)

B IOLOGICKÁ LÉČBA SNIŽUJE NÁKLADY NA HOSPITALIZACE 17 Těžká psoriáza - CZ RA - SK

EKONOMICKÝ SMYSL MÁ ČASNÁ LÉČBA Změna produktivity práce před a po zahájení biologické léčby RS Švédský pracovní registr; n=328 Zisk produktivity ve vztahu na délku onemocnění Olofsson 2010

EKONOMICKÝ SMYSL MÁ TERAPIE PŘI NIŽŠÍ DISABILITĚ Změna produktivity práce před a po zahájení terapie natalizumabem Švédský pracovní registr; n=328 Největší přínos měli pacienti do skóre EDSS 4 Olofsson 2010

N EZNÁME ODPOVĚDI NA ZÁKLADNÍ OTÁZKY Jaký podíl nákladů a přínosů jde na účet zdravotního a sociálního systému v rámci chronických diagnóz? Jaký je výskyt onemocnění v jednotlivých stadiích (epidemiologie)? Jaké jsou očekávané dopady moderní nákladné léčby ve vyjádření v nákladech a přínosech? Jaké jsou skutečné ekonomické dopady moderní léčby a kolik ztrácíme, pokud ji pacient dostává až v pozdním stadiu onemocnění?

D EFINICE HTA Multidisciplinární proces, který shromažďuje a hodnotí informace o – medicínských, – sociálních, – ekonomických – a etických dopadech používání medicínských technologií. Hodnocení je prováděno systematickým, transparentním a nezkresleným způsobem s cílem připravit informace pro zdravotní politiku, která je účinná, bezpečná, orientovaná na pacienta a poskytuje nejvyšší možnou hodnotu (value).

Ř EŠENÍM JE HTA 1. Současné použití technologie 2. Popis nové/hodnocené technologie 3. Bezpečnost 4. Účinnost 5. Náklady a nákladová efektivita 6. Etické aspekty 7. Organizační aspekty 8. Sociální aspekty 9. Právní aspekty HTA vždy volí celospolečenskou perspektivu

HTA ZNAMENÁ ŠIROKÝ POHLED HTA Kvalita péče Standardy Inovace Etické aspekty EBM Sociální dopady Preference pacienta Outcomes research

O PTIMÁLNÍ NASTAVENÍ SYSTÉMU Rychlé zhodnocení nákladů a přínosů Pokud možno neblokovat vstup hodnotných technologií na trh = RAPID HTA/STA (klinické studie, modely) Opětovné přehodnocení na základě reálné klinické praxe (registry, údaje ZP, MPSV, ČSSZ, kohortové a průřezové studie) = FULL HTA/MTA (outcomes research) Opětovné přehodnocení na základě reálné klinické praxe (registry, údaje ZP, MPSV, ČSSZ, kohortové a průřezové studie) = FULL HTA/MTA (outcomes research)

CO NÁM MŮŽE HTA PŘINÉST? zvýšení efektivity vynakládaných finančních prostředků omezení financování technologií s malým nebo žádných zdravotním užitkem a generování úspory v takových kapitolách zvýšení dostupnosti skutečně inovativních a hodnotných technologií zvýšení spravedlnosti v rozdělování finančních zdrojů zvýšení transparentnosti rozhodovacího procesu a finančních toků narovnání některých nerovností ve financování technologií vyšší dostupnost údajů o kvalitě a výsledcích zdravotní péče

S MĚRNICE EP A RADY EU O UPLATŇOVÁNÍ PRÁV PACIENTŮ V PŘESHRANIČNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČI – EU a členské státy podpoří vznik mezinárodní koordinační sítě v oblasti HTA Cíle iniciativy – Podpořit spolupráci národních agentur – Podpora poskytování včasných, objektivních, transparentních informací o krátkodobé a dlouhodobé účinnosti zdravotních technologií Spolupráce a výměna informací v rámci EU bude finančně podpořena z rozpočtu EU – … 6 mil. EUR – … 9,4 mil. EUR

Děkuji za pozornost !

P ŘEKÁŽKY K POUŽÍVÁNÍ HTA Profesionální Nezájem, ingnorance, nízká míra vzdělání, nesouhlas s HTA doporučením, podužívání Finanční HTA kapitola není vytvořena/financována Celkový nedostatek finančních zdrojů Regulační/politické Časové lhůty Nevytvoření HTA kapacity, nepojmenování zodpovědností v systému Systémové inkoherence Organizační Systém vzdělávání, zkušenosti s HTA Chybějící infrastruktura Organizace HTA procesů Fronsdal 2010

J AKÉ JE ŘEŠENÍ ? Je třeba komplexně popsat dopady chronických progresivních onemocnění na společnost (zdravotní systém, sociální systém, příjmy a výdaje společnosti) Umět popsat skutečné přínosy nových léčebných postupů (pro pacienta, zdravotní systém, společnost) Aplikovat procesy Health Technology Assessment (HTA), které výše zmíněné principy obsahují Hradit jen takové léčebné postupy, které přinášejí skutečnou výhodu ve srovnání se současným stavem a vyřadit ty, které tuto hodnotu (value) nemají.

NEPŘÍMÉ NÁKLADY TVOŘÍ KOLEM 50% CELKOVÝCH NÁKLADŮ

V LIV BIOLOGICKÉ LÉČBY NA PRODUKTIVITU Data z registru v Kanadě (Alberta) Týdenní počet zameškaných hodin Maksymowych WP, EULAR 2009

V OKAMŽIKU VSTUPU NEMUSÍM MÍT VŠECHNA DATA Mám dostatek informací a existuje potřeba Nemám dostatek informací, ale existuje potřeba Mám dostatek informací, ale neexistuje potřeba Proces se musí opakovat, pokud se změní základní parametry (ceny/náklady, potřeba, údaje o přínosech a rizicích) Dočasné/podmíněné zařazení a opakované hodnocení

N EPŘÍMÉ NÁKLADY U PSORIÁZY - ČR Pracovní neschopnost = 18,4% pracovní doby (29 dnů/6 měsíců) Klimeš, Doležal – ISPOR 2010