metoda zpracování směřuje od romantismu k realismu NO završuje se proces NO v hospodářském, politickém a kulturním životě snaha vidět a zobrazit svět reálně vyjadřovat se kriticky k nedostatkům podat nový obraz národního života - vytvoření jeho typických představitelů žádný z uměleckých směrů (klasicismus, preromantismus, romantismus, realismus) se nevyskytují izolovaně směry se v nevelké časovém rozmezí (poslední třetina 18. století léta 19. století) doplňují, prolínají ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ IV. etapa léta 19. století

KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ ( 31. října 182, Borová u Přibyslavi – 29. července 1856, Praha ) český básník a novinář považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky, literárně řazen do realismu od roku 1832 studoval v Havlíčkově Brodě působit na výchovu českého lidu, vstoupí do kněžského semináře podzim seminář opouští až do konce života nekompromisním kritikem církve od roku 1838 studoval filozofii v Praze jako první vystoupil proti přehnanému rusofilství 1843 stal vychovatelem v Moskvě 1844 se vrátil s přesvědčením, že slovanská vzájemnost je zcela nemožná ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ IV. etapa léta 19. století

1846 se stal redaktorem Pražských novin a jejich přílohy Česká včela 1848 odešel z Pražských novin, založil vlastní – Národní noviny 1848 byl zvolen poslancem do říšského sněmu a národního výboru od března 1849 vystupoval velmi radikálně proti vládě v červnu Národní noviny zakázány založil ještě časopis Slovan (Kutná Hora), ale i ten byl roku 1851 nucen přestat vydávat 16. prosince 1851 převezen do Brixenu, kde zůstal ve vyhnanství (konfinaci) až do roku 1855 ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ IV. etapa léta 19. století

DÍLO: EPIGRAMY (1845) vznikly během pobytu v Moskvě ( ) pracoval tady jako vychovatel v rodině profesora Pogodina rozděleno podle témat do 5 oddílů Církvi, Králi, Vlasti, Múzám a Světu oddílu Církvi útočí na kněze, kteří touží po majetku, a na jezuity, které nemůže vystát („Z historie literatury české: Českých knížek hubitelé lití: / plesnivina, moli, jezoviti“) ve Vlasti ironizuje vlastenectví a nekritické rusofilství Světu shrnuje různé postřehy o obecných lidských vlastnostech a nezáviděníhodném postavení satirika ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ IV. etapa léta 19. století

Nechoď, Vašku, s pány na led, mnohý příklad známe, že pán sklouzne a sedlák si za něj nohu zláme. Odkud vzalo - zkouším žáky - jméno Rakous počátek? Od raků, neb oni taky chodí stále nazpátek. Epigram krátká, vtipná satirická báseň s pointou ostře se vyjadřující k určité osobě nebo jevu K.H. Borovský je charakterizuje: „Epigramy jsou malinké nádoby, do kterých vztek svůj nalévám, aby mi srdce nežral“.

DÍLO: Tyrolské elegie (1851) název elegie (tj. nářek, žalozpěv) je ironickou nadsázkou; dílo je humorným a satirickým popisem Havlíčkova zatčení a internace v Brixenu v Tyrolsku kritizuje policii, společenský systém (nenavrhuje lepší) používá skutečných jmen a příhod (např. příhoda o zatčení, kdy se splašili koně, a Havlíček sám je musel krotit). Křest svatého Vladimíra (1855) - Křest svatého Vladimíra (1855) - torzo příběh boha Peruna (slovanský bůh hromu) car chtěl, aby mu na jeho svátek Perun zahřměl na oslavu, ten to odmítá splnit; car dá Peruna chytit a utopit. Dílo je psáno velmi čtivým, hovorovým, místy vulgárním jazykem. Havlíček zde ironizuje moc státního aparátu, který může poroučet i bohu. ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ IV. etapa léta 19. století

Poslyšte, milí křesťané, tu smutnou novinu, jak dokonal slovanský bůh poslední hodinu. Já jsem sice při tom nebyl, čet jsem to jen v plátku, který o tom sepsal Nestor vnukům na památku. … Pro nic za nic robotovat - nevěděl bych věru, na tu jeho čokoládu, že mu na ni seru! Car necar, svátek nesvátek, že mi všechno rovno, ne a ne a nebudu hřmít, co z toho mám? Hovno! Křest svatého Vladimíra námět je čerpán z Povesti vremennych let, ruského letopisu z počátku 12. století.

DÍLO: Král Lávra (1854) irská lidová pověst o králi s oslíma ušima král je velmi populární, jen je divné, že se stříhat a holit nechává jednou do roka každý holič je po vykonání práce hned popraven holič Kukulín si vylosuje tuto zakázku nesmí prozradit jaké má král uši; matce prozradí poustevník jak se zachránit Kukulín na základě rady toto tajemství řekne vrbě, ze které si muzikant udělá kolíček do basy a ta to roznese po celém kraji … vždyť oslí uši králi sluší … ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ IV. etapa léta 19. století

Rodný dům K. H. Borovského Brixen

ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ IV. etapa léta 19. století Úmrtní oznámení

od r navštěvovala školu ve Chvalkovicích od r v České Skalici r jí rodiče našli ženicha – Josefa Němce, ten rok i svatba Josef Němec pracoval jako komisař finanční stráže manželství nebylo šťastné, Němec byl cholerik, často překládán 1841 se přestěhovala do Prahy, pod vlivem Karla Jaromíra Erbena začala psát česky 1843 se s mužem odstěhovali do Domažlic, kde působila jako prakticky první národní buditel ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ IV. etapa léta 19. století BOŽENA NĚMCOVÁ (roz. Novotná, později Panklová) ( 4. února 1820? Vídeň – 21. ledna 1862, Praha ) česká spisovatelka považována za zakladatelku novodobé české prózy příjmení Panklová získala, až když si její matku Terezii Novotnou v létě roku 1820 vzal Johann Pankl

v roce 1850 je Josef Němec přeložen do Uher Němcová se se čtyřmi dětmi stěhuje do Prahy 1853 byl Josef Němec odvolán z funkce nejprve mu byl snížen plat na polovinu, později plat zastaven úplně; v tomto roce umírá syn Hynek neshody s manželem pokračují, Němec dává dokonce návrh na rozvod, ten později stahuje Němcová se stahuje do ústraní, jen na pohřbu K.H.Borovského pokládá na rakev trnovou korunu 1861 opouští manžela a odchází do Litomyšle snaží se pracovat pro nakladatele Augustu, je však vážně nemocná a finanční situace ji donutí vrátit se k manželovi - krátce na to umírá ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ IV. etapa léta 19. století

DÍLO: Národní báchorky a pověsti ( ) pohádky, místní pověsti a legendy pohádky, místní pověsti a legendy Němcová se snažila o vlastní převyprávění lidové látky Němcová se snažila o vlastní převyprávění lidové látky hlavní myšlenkou pohádek je rovnost všech lidí, vítězství mravních hlavní myšlenkou pohádek je rovnost všech lidí, vítězství mravních hodnot nad silou zla hodnot nad silou zla ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ IV. etapa léta 19. století Slovanské pohádky a pověsti ( ) Němcová je napsala tak, jak je slyšela od vypravěčů Obrazy z okolí Domažlického cestopisné články, ve kterých použila poznatky z Chodska a z několikaletého pobytu na Slovensku

DÍLO: Babička ( s podtitulem Obrazy z venkovského života 1855) v tomto velkolepém díle čerpala náměty ze svého dětství a vše rozšířila poznáním lidového života není to životopis, jsou v něm jen úryvky z autorčina života knihu tvoří dvě části: první obsahuje život na Starém bělidle, příjezd babičky; představuje další osoby: mlynáře, panského strážníka Mojžíše, bábu kořenářku, bláznivou Viktorku, paní kněžnu se schovankou Hortenzií, členy Proškovy rodiny a mnoho dalších; druhá vnitřní část popisuje přírodní dění během ročních období a život v jednotlivých fázích roku. Božena Němcová napsala Babičku v těžkém období svého života, kdy se ve vzpomínkách vracela do svého dětství. Babička měla být ideální obyvatelkou ratibořického údolí ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ IV. etapa léta 19. století

DÍLO: Baruška (1853), Divá Bára (1856), Dobrý člověk (1858), Pan učitel (1860), Chyže pod horami povídky Boženy Němcové podobné tvorbě J.K.Tyla ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ IV. etapa léta 19. století Pohorská vesnice (1856) povídka z prostředí chodské vesnice si klade za cíl urovnat vztahy mezi šlechtou a lidem V zámku a podzámčí (1856) povídka poukazuje na kontrast mezi krutostí chudoby a marnotratností zbohatlíků

ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ IV. etapa léta 19. století