Ekonomie 2 bakaláři; B_EK_2 Sedmé cvičení Veřejné statky, externality a další důvody státních zásahů Jiří Mihola 2016

Zkouškové okruhy a témata přednášek předmětu B_EK_2 1.Trh výrobních faktorů (H+V+W kap ) 2.Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost (H+V+W kap. 8.5, Wawrosz a kol. kap. 6.1 až 6.3.1, 6.4 až 6.6) 3.Phillipsova křivka, kapitálový trh (Wawrosz a kol. kap až , H+V+V kap. 9) 4.Spotřební, investiční a vládní výdaje (Wawrosz a kol. kap. 7.1 až 7.4) 5.Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance, devizový kurz (Wawrosz a kol. kap. 7.5., 11.1, , ) 6.Veřejné statky, externality a další důvody stáních zásahů (H+V+W, kap. 11). 7.Makroekonomická rovnováha (Wawrosz a kol. kap. 8.1 až 8.6) 8.Makroekonomická rovnováha (Wawrosz a kol. kap. 9.1 až 9.6) 9.Krátkodobé kolísání ekonomiky, monetární politika (Wawrosz a kol. kap až 10.3, 10.5 až 10.8, 14.1 až 14.3) 10.Fiskální politika (Wawrosz a kol. kap. 15) 11.Protekcionismus, ekonomická integrace, společná měna (Wawrosz a kol. kap. 17 a 18). 12.Opakování, rezerva.

Co je podstatou liberálního pojetí fungování tržní ekonomiky? Co jsou to tržní selhání? Co jsou to státní zásahy?

tržní ekonomika tržní selhánístátní zásahy

Definujte tržní selhání?

Analýza tržních selhání Jde o jakýkoli projev neefektivního fungování trhů systémová chyba se projevuje tím, že trh jako systém tenduje sám o sobě k neefektivnosti – nedokonalá konkurence morální problém a nedostatek poznání je důsledkem lidského selhání nikoliv nedokonalostí systému – externality, veřejné statky, asymetrické informace, neetické chování

Co si představujete pod systémovým selháním?

Systémové selhání tendence dokonale konkurenčních trhů ke koncentraci cílem firem je maximalizace zisku DoKo. je pouze teoretickou situací – předpokládá homogenitu firem na trzích v realitě jsou firmy heterogenní – např. už jen tím, že firmy mají různě schopný management na trzích přežijí jen ty nejsilnější firmy výsledkem je koncentrace v odvětvích a přeměna tržních struktur v NedoKo.

Systémové selhání NedoKo. firma je výrobně i alokačně neefektivní výrobní neefektivnost – firma nevyrábí s minimálními náklady alokační neefektivnost – firma vyrábí nižší výstup za vyšší cenu než odpovídá podmínkám DoKo. – existence DWL (ztráty mrtvé váhy) snaha o řešení: cenová regulace, antimonopolní politika

Externality

Co jsou to pozitivní externality?

Selhání v lidském jednání - Externality EXTERNALITA = efekt, plynoucí z činnosti daného subjektu, a to ve prospěch (či v neprospěch) subjektu jiného negativní externalita – původce způsobuje jinému subjektu nežádoucí efekt (náklady), který ovšem původce neodstraní na své náklady pozitivní externalita – původce způsobuje jinému subjektu užitek, aniž by původci bylo za tento užitek zaplaceno

Alokační funkce – pozitivní externalita Pozitivní externalitu lze definovat jako prospěch/užitek, za který příjemce prospěchu/užitku neplatí.

Příklady pozitivních externalit Les: Les plní řadu funkcí: např. ochranu před erozí půdy, povodněmi, tvoří kyslík, poskytuje užitek návštěvníkům apod.Les: Les plní řadu funkcí: např. ochranu před erozí půdy, povodněmi, tvoří kyslík, poskytuje užitek návštěvníkům apod. Vzdělání: Prospěch ze vzdělání má nejen příjemce vzdělání, ale i další lidé.Vzdělání: Prospěch ze vzdělání má nejen příjemce vzdělání, ale i další lidé. Kultura a sport: Kultura a sport kultivují člověka.Kultura a sport: Kultura a sport kultivují člověka. Zdravotnictví: Zdravý člověk je užitečný i jiným lidem.Zdravotnictví: Zdravý člověk je užitečný i jiným lidem. Inovace: Přinášejí všeobecný efekt.Inovace: Přinášejí všeobecný efekt.

Jaká je nejvýznamnější pozitivní externalita?

Dítě je pozitivní nebo negativní externalita?

Jak může stát řešit problém pozitivních externalit?

Řešení pozitivních externalit státem sám bude statky přinášející pozitivní externalitu produkovatsám bude statky přinášející pozitivní externalitu produkovat objedná si tyto statky od soukromých producentů, zaplatí za ně, obyvatelům je potom bude poskytovat zdarmaobjedná si tyto statky od soukromých producentů, zaplatí za ně, obyvatelům je potom bude poskytovat zdarma poskytne dotaci producentům těchto statků, aby statků s pozitivní externalitou produkovali víceposkytne dotaci producentům těchto statků, aby statků s pozitivní externalitou produkovali více přikáže producentům, aby se chovali určitým způsobem (např. aby nekáceli les)přikáže producentům, aby se chovali určitým způsobem (např. aby nekáceli les)

Co jsou to negativní externality?

Alokační funkce – negativní externalita Negativní externalitu lze definovat jako škodu nebo náklad, který ten, kdo danou škodu/náklad způsobí, nemusí hradit.

Příklady negativních externalit KouřeníKouření HlukHluk AlkoholAlkohol Vysoká rychlost na silnicíchVysoká rychlost na silnicích Nevhodná výstavbaNevhodná výstavba

Co jsou to veřejné statky?

Veřejné statky

Existence veřejných statků VEŘEJNÝ STATEK splňuje dvě podmínky jeho spotřeba je nerivalitní – tj. pokud někdo daný statek spotřebovává, nesníží se jeho množství (např. užívání silnice, veřejného osvětlení apod.). Rovněž lze v daném smyslu hovořit o nedělitelnosti ve spotřebě nevyloučitelnost ze spotřeby – všechny neplatící spotřebitele nelze, nebo je velmi nákladné, vyloučit ze spotřeby (např.užívání MHD) POZOR! veřejný statek ≠ veřejně poskytovaný statek

Veřejný statek a neefektivnost trh zpravidla není sám o sobě schopen zajistit efektivní produkci veřejných statků bude-li na trhu ponechána např. výstavba silnic, pravděpodobně se neuskuteční, protože: spotřebitelé budou chtít silnici využívat, ale téměř nikdo za ni nebude ochoten zaplatit, popř. jen relativně malou částku (problém černého pasažéra) řešení: veřejné statky zpravidla poskytují vlády, které disponují příslušnými nástroji (vybírání daní a vymáhání placení daní)

Co je to poručnický statek? Jak souvisí s preferencemi?

Alokační funkce – poručnické a obecně prospěšné statky Poručnické a obecně prospěšné statky jsou zvláštním případem statků, které mají svůj původ v selhání individuálních preferencí, kdy subjekty v dostatečné míře nespotřebovávají statky, jež jsou pro ně prospěšné.

Poručnické a obecně prospěšné statky povinná školní docházka,povinná školní docházka, povinné očkování,povinné očkování, povinné protialkoholní, protidrogové či jiné ochranné psychiatrické léčení,povinné protialkoholní, protidrogové či jiné ochranné psychiatrické léčení,

Dejte nějaké příklady obecně prospěšných staků?

Obecně prospěšné statky podpora spotřeby kulturních či sportovních statků formou dotování,podpora spotřeby kulturních či sportovních statků formou dotování, stavební spořenístavební spoření

Alokační funkce – poručnické statky Poručnické statky jsou statky, jejichž spotřeba je povinná. Obecně prospěšné statky jsou statky, které jsou poskytovány za nižší než tržní cenu. Je tomu tak proto, že stát se domnívá, že spotřeba těchto statků je pro spotřebitele užitečná, a že při tržní ceně by spotřebitelé nespotřebovávali pro ně optimální množství statků.

Co může způsobit asymetrie informací?

Nepříznivý výběr díky nedokonalé informovanosti mohou spotřebitelé nakupovat nekvalitní zboží byla-li by informovanost dokonalá, spotřebitelé by nakupovali pouze zboží kvalitní firmy produkující nekvalitní zboží by trh dokázal eliminovat např.: nákup automobilu v autobazaru – autobazar je lépe informován o stavu vozidla než kupující – prodá i nekvalitní vůz

Řešení tržních selhání věc názoru část ekonomů (a politiků) volá po státních zásazích do trhu – intervencionistické proudy ekonomického myšlení část ekonomů (a politiků) chce přesto nechat volně působit trh – argument: státními zásahy nelze zvýšit celospolečenský užitek, pouze ho redistribuovat – např. Rakouská škola (Rothbard)

Coaseho teorém důraz na vymáhání vlastnických práv Coaseho teorém: při nulových transakčních nákladech je nejefektivnějším řešením vymáhat svá vlastnická práva tj. zajistit, aby např. původce negativní externality tuto odstranil na své náklady, nebo: aby příjemce užitku z pozitivní externality za tento užitek platil tomu, kdo mu jej způsobil pokud transakční náklady nejsou nenulové, ale naopak jsou značné, je efektivnější selhání trhu řešit na celospolečenské úrovni

Zahrada pokorného služebníka státu

Jaké jsou 4 hlavní funkce státu?

Funkce veřejného sektoru (státu) Funkce alokační: veřejný sektor na základě veřejné volby pořizuje statky zvyšující užitek ekonomických subjektů. Tyto by v rámci tržního mechanismu pořízeny nebyly. (tržní selhání) Funkce redistribuční: též solidární. Jde o to, aby se část obyvatelstva neocitla ve stavu krajní nouze. Funkce stabilizační: tlumí ekonomické cykly, udržením přiměřené míry nezaměstnanosti a inflace. Funkce legislativní a regulační: stát vytváří pravidla správného chování, co je a není dovoleno.

Co je to dělitelný a nedělitelný statek?

Alokační funkce státu Viz výše: řeší mikroekonomická selhání trhu, tj. Veřejné (nedělitelné) statky Poručnické a obecně prospěšné statky Pozitivní a negativní externality Asymetrie informací Nedokonalá konkurence (zejména regulace monopolu) Apod.

Alokační funkce – veřejné statky Jedním z nezbytných předpokladů optimálního fungování tržního mechanismu je plně dělitelný statek ve spotřebě (neboli rivalitní statek), tj. každá jednotka statku je spotřebována jedním a právě jedním spotřebitelem.

Alokační funkce – veřejné statky Plně dělitelný (rivalitní) statek (např. chleba) může spotřebovávat pouze právě jeden spotřebitel.

Alokační funkce – veřejné statky Nedělitelný statek může najednou spotřebovávat více spotřebitelů. Poptávková křivka po nedělitelném statku vzniká jako součet užitků (cen, jež jsou ochotni platit) jednotlivých spotřebitelů pro danou jednotku statku.

Alokační funkce – veřejné statky Veřejný sektor, kladoucí si za cíl pořízení statků nedělitelných ve spotřebě, může vznikat: Spontánně „zdola“: formou dohody, sousedské výpomoci apod. Např. když se rolníci rozhodnou pořídit společnou mlátičku obilí, studnu, kapličku, zavlažovací systém apod.Spontánně „zdola“: formou dohody, sousedské výpomoci apod. Např. když se rolníci rozhodnou pořídit společnou mlátičku obilí, studnu, kapličku, zavlažovací systém apod. Na základě úlohy státu „shora“: přes systém veřejných rozpočtů. Tak je tomu v případě armády, policie, státního školství apod.Na základě úlohy státu „shora“: přes systém veřejných rozpočtů. Tak je tomu v případě armády, policie, státního školství apod.

Alokační funkce – veřejné statky K tržnímu řešení mohou vést technická řešení jako je např. elektronické mýtné.

Co je to redistribuční funkce státu?

Redistribuční funkce státu I Přerozdělování prostředků. Na jednu stranu jsou někomu prostředky odebírány, na stranu druhou jsou jinému přidělovány. Podpora těch, kteří si nejsou schopni zajistit dostatečný příjem pro krytí svých základních životních potřeb nebo nejsou schopny se o sebe postarat Souvisí s otázkou „lidství“ – nepříznivé životní situace druhých by nám neměly být lhostejné, můžeme je navíc též zakusit. Měl by být uplatňován princip: pokud je to možné, podporovat zároveň příjemce podpory, aby si příjem dokázali zajistit, respektive, aby se o sebe dokázali postarat. Jinak hrozí růst moci státu a deficity veřejných rozpočtů – příjemci podpory se na státu stávají závislými, nejsou stimulováni k vlastní ekonomické aktivitě. Pokud roste počet příjemců podpory, klesá počet ekonomicky aktivních. Roste tak částka vyplacená na podporách a zároveň klesá vybraná částka (zdroje podpor), což logicky způsobuje deficit.

Co je hlavním redistribučním nástrojem státu?

Redistribuční role státu II Zahrnuje např. tyto oblasti: - sociální pojištění - sociální podpora - sociální pomoc - sociální služby

Jaký je smysl sociálních aktivit státu?

Sociální pojištění Pojištění proti nepříznivým životním situacím, kdy člověk není schopen si vydělat dostatek peněz Situace: stáří, invalidita, úmrtí živitele, nemoc vlastní či v rodině, těhotenství a mateřství, nezaměstnanost V ČR (a ve většině zemí) je povinné: jsem-li ekonomicky aktivní, platím pojistné, pokud mne postihne pojistná událost, neplatím a naopak dostávám pojistné plnění (např. starobní důchod, nemocenskou, příspěvek v nezaměstnanosti) V ČR funguje na průběžném systému (tzv. PAYG systém): ekonomicky aktivní přispívají na v dané době ekonomicky neaktivní. Tj. z právě odvedených plateb ekonomicky aktivních se hradí např. právě vyplácené důchody současných důchodců.

Sociální podpora Z různých důvodů nevydělává občan tolik, aby mohl krýt všechny své potřeby. Tj. sice má nějaký příjem, nikoliv ale dostatečný. Stanovení výše příjmu od kterého má občan nárok na sociální podporu, je věc diskuse! Jedná se o normativní otázku – „co by mělo být“! V ČR řešena systémem státní sociální podpory – orientována zejména na rodiny s dětmi. Narozením dítěte rodině rostou náklady, zároveň zpravidla klesá příjem (jeden z rodičů obvykle není po nějaký čas ekonomicky aktivní). Mít dítě tak je ekonomicky nevýhodné. Konkrétní dávky: např. rodičovský příspěvek, přídavky na dítě, dávky pěstounské péče Hrazena přímo z veřejných rozpočtů, tj. zdrojem dávek jsou daně Z hlediska veřejných rozpočtů se jedná o mandatorní (povinný) výdaj: každý, kdo splňuje nárok na dávky, je musí dostat.

Sociální pomoc Člověk si nevydělává – buď si nevydělává vůbec nebo vydělává velmi málo Příčinou daného stavu není některá z událostí uvedená v sociálním pojištění Lidově řečeno: daný člověk si nechce vydělávat nebo nemá dostatečné schopnosti (vzdělání, vůli apod.) Potom jsou mu poskytovány dávky na úhradu základních životních potřeb – do výše životního minima. Tyto dávky jsou hrazeny z veřejných rozpočtů, čili z daní ekonomicky aktivních subjektů. Platí výše uvedené: kromě poskytování dávek je třeba zároveň podporovat příjemce podpory, aby si příjem dokázali zajistit, respektive, aby se o sebe dokázali postarat.

Sociální služby Člověk není schopen se sám o sebe postarat –buď vůbec nebo částečně (příklad: starý nemohoucí člověk). Pokud by měl ze svého příjmu/majetku krýt všechny náklady spojené s tím, že se o něj někdo stará, často by mu tento příjem/majetek nestačil. Proto buď daný člověk (jeho zákonný zástupce) přímo dostává peníze, aby se o něj někdo staral, nebo tyto peníze dostává subjekt, který tak činí (např. domov důchodců). Tyto peníze jsou hrazeny z veřejných rozpočtů, čili z daní ekonomicky aktivních subjektů. Má smysl podporovat konkurenci v sociálních službách – služby jsou potom kvalitnější. Platí výše uvedené: kromě poskytování peněz je třeba, pokud to je možné, zároveň podporovat příjemce podpory, aby si příjem dokázali zajistit, respektive, aby se o sebe dokázali postarat.

Legislativní a regulační funkce státu zejména chránit vlastnická práva, chránit pohledávky a závazky z dobrovolně uzavřených smluv, chránit volný vstup do odvětví. Pokud toto stát dělá, přispívá k ekonomické efektivnosti. Obecně vytvářet a dbát na dodržováním „pravidel hry“. Zásady: Neměnit pravidla hry příliš často. Nemít příliš těsná pravidla – podlamuje to iniciativu ekonomických subjektů Mít obecná pravidla – jinak dochází k zvýhodnění či diskriminaci některých subjektů Mít efektivní soudnictví, policii a státní aparát. Jinak se jedná pouze o pravidla hry na papíře.

Jak se liší přímé a nepřímé nástroje řízení státu?

Co je to legislativní a regulační role státu?

Legislativní a regulační funkce Úkolem pravidel správného chování je stanovit, co je při interakcích mezi lidmi povoleno a co je zakázáno. Tvorba a dodržování daných pravidel je úkolem legislativní a regulační funkce. Tvorba a dodržování daných pravidel je úkolem legislativní a regulační funkce.

Legislativní a regulační funkce Stát je nejvhodnější forma organizace pro vytváření pravidel správného chování i jejich vynucování. Důvod spočívá, poněkud paradoxně, ve státním monopolu na tuto tvorbu i vynucování.

Proč mají zákonné normy obecnou povahu ?

Legislativní a regulační funkce V historii vždy existovala snaha o jednotnou tvorbu pravidel.

Legislativní a regulační funkce Na to aby stát mohl zabezpečovat legislativní a regulační funkce potřebuje veřejné příjmy. V podobě veřejných výdajů zajišťuje chod organizací, které vytvářejí pravidla správného chování (moc zákonodárnou), a organizací, které se zabývají dodržováním a vynucováním těchto pravidel (soudy, policie, armáda apod.).

Proč jsou si občané před zákonem rovni?

Legislativní a regulační funkce Regulace může být prospěšná i z hlediska existence slabší smluvní strany, které často hrozí, že bude nějakým způsobem poškozena.

Legislativní a regulační funkce Slabší smluvní strana je subjekt, který při uzavírání kontraktů apod. disponuje menším množstvím informací, znalostí apod., přičemž daná skutečnost může být ostatními subjekty zneužita v neprospěch slabší smluvní strany.

Legislativní a regulační funkce Má proto smysl, když jsou některé činnosti regulovány, když jsou upraveny nějakými pravidly, když je kontrolováno, zda-li jsou tato pravidla dodržována.

Co určuje konkrétní trestní sazbu v rámci jejího rozpětí?

Legislativní a regulační funkce Na soudobém stupni vývoje ekonomické teorie se ukazuje, že fungování trhu se bez těchto pravidel neobejde. K tomu aby trh mohl plnit svoje funkce, je nutné, aby lidé dodržovali určitá pravidla, aby jednali určitým způsobem, aby některá jednání byla sankcionována.

Co je to morálka?

Legislativní a regulační funkce K neformálním pravidlům patří i morální pravidla, která jsou udržována na úrovni určitých společenství (států, rodin, vesnic, firem apod.).

Legislativní a regulační funkce Důležitá je i ochrana vlastnictví, svobody jeho převodu a ochrany dobrovolně přijatých smluv na ekonomické aktivity jednotlivých lidí.

Legislativní a regulační funkce Podstatou legislativní funkce státu je tvorba pravidel, kterými se při svém jednání lidé musí řídit. Regulační funkce státu spočívá v kontrole, zda- li se tak vskutku děje. Instituce jsou formální a neformální pravidla (normy), které ovlivňují lidské chování.

Děkuji za pozornost. Je lépe rozsvítit malou svíčku, než proklínat temnoty. Konfucius

Co jsou to pozitivní externality?