Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic (1461 – 1510) (1461 – 1510) vyšehradský probošt, dvořan krále Vladislava II. proslulý cestovatel a sběratel starých rukopisů filozofická próza, básně Žaloba ke svatému Václavu báseň o českých mravech velmi kritická až nespravedlivá velké literární nadání Humanismus psaný latinsky

Jan Skála z Doubravky (Dubravius) Jan Skála z Doubravky (Dubravius) (1486 – 1553) (1486 – 1553) autor evropského významu dílo zaznamenalo široký ohlas RADA ZVÍŘAT veršovaná skladba soubor rad panovníkovi – Ludvíku Jagellonskému

Humanismus psaný latinsky Jan Campanus Vodňanský Jan Campanus Vodňanský (* Vodňany, Praha) (* Vodňany, Praha) Syn chudého rolníka Martina Kumpána z Vodňan navštěvoval nejdříve školy v Klatovech, Domažlicích a Jihlavě, pak vystudoval pražskou universitu a v roce 1596 se stal mistrem svobodných umění. Po studiích působil na městských školách v Praze a Kutné Hoře. Poté byl povolán jako profesor na pražskou universitu. Učil řecký a latinský jazyk a literaturu, někdy též české dějiny. Několikrát byl děkanem, prorektorem i rektorem university. Byl oblíbeným učitelem a zastáncem universitních reforem.BRETISLAUS vlastenecká hra

Humanismus psaný česky Viktorin Kornel ze Všehrd Viktorin Kornel ze Všehrd (* ) (* ) humanistický spisovatel, právník, univerzitní mistr a děkan pražské univerzity původem byl měšťan v roce 1492 povýšen do šlechtického stavu, kdy získal erb a přívlastek ze Všehrd byl stoupencem Jednoty bratrské Viktorín Kornel ze Všehrd zemřel na mor Kniha o napravení padlého - překlad díla Jana Zlatoústého. V předmluvě autor vytyčil program humanistů. Mimo jiné v něm je požadavek, aby český vzdělanec nepracoval v oblastní, tj. české literatuře.

Humanismus psaný česky O práviech, o súdiech i o dskách Země české knihy devatery právnické dílo, kde je české zvykové právo staveno nad římské. Je zde rozebírán zápas šlechty s měšťany. autor se staví na stranu měšťanů. I v tomto díle se autor snažil dosáhnout jazykové dokonalosti

Humanismus psaný česky Řehoř Hrubý z Jelení (asi března 1514, Praha) byl český spisovatel, překladatel a humanista o jeho životě se ví velmi málo, pravděpodobně byl velmi dobře situován Chvála bláznivosti Chvála bláznivosti, v dřívějším překladu Chvála bláznovství je vrcholné dílo holandského humanisty Erasma Rotterdamského z roku 1509, který vytvořil satiru na poměry ve společnosti Hlavním poselstvím knihy je autorova domněnka, kterou čtenáři předává prostřednictvím vypravěčky, bohyně Bláznivosti, že veškeré štěstí v životě pochází výhradně od bláznivosti..

Humanismus psaný česky Václav Písecký (asi 1482 Písek Benátky) na artistické fakultě v Praze získal (1502) hodnost bakaláře, (1505) mistra svobodných umění zprvu byl správcem novoměstské latinské školy u sv. Jindřicha v r přešel mezi univerzitní učitele „požívající hmotných a jiných výhod kolejních nadací“; v r byl děkanem artistické fakulty. V duchu své humanistické orientace (v tomto ohledu jej ovlivnil Řehoř Hrubý z Jelení) se na univerzitě snažil klást větší důraz na studium řečtiny, jako cesty k hlubšímu osvojení odkazu antiky. Protože se na kališnické fakultě setkával spíše s nepochopením a odporem, odešel z univerzity a věnoval se vychovávání syna Řehoře Hrubého, Zikmunda. S ním také odešel do Itálie, kde pak studoval v Padově a Bologni; toto město – tehdy sídlo papeže – opustil kvůli morové epidemii ale brzy nato zemřel v Benátkách.

Humanismus psaný česky Václav Hájek z Libočan (? – 1553) původně utrakvistický farář, roku 1521 konvertoval ke katolictví roku 1526 byl farářem v Rožmitále v letech děkanem na Karlštejně a farářem na Tetíně, pak proboštem ve Staré Boleslavi asi od roku 1524 byl mj. oblíbeným českým kazatelem tomášského kláštera na Malé Straně.

Humanismus psaný česky Kronika česká vycházel ve výkladu dějin ze starších kronikářských děl, tradic, z materiálů šlechtických archivů, které byly zpřístupněny dílo doplňoval i vlastní fantazií a doplňky do podoby epických příběhů projevil se jako výborný vypravěč; čtenářská poutavost zachránila slabý podklad díla autor tím chtěl dodat české minulosti slávu a lesk, chtěl se však i zavděčit bohaté a vlivné šlechtě. Kronika zahrnuje období od bájného příchodu praotce Čecha až po korunovaci Ferdinanda Habsburského českým králem (1526). Je plná historických nesmyslů a nepřesností – sehraje významnou roli v době národního obrození.

Humanismus psaný česky Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564 – 1621) (1564 – 1621) dvořan a diplomat, autor cestopisu, hudebník. pocházel ze starého nezámožného šlechtického rodu jeho otec zastával různé funkce v zemských úřadech dostalo se mu pečlivého vychování zčásti od domácího učitele, zčásti na škole v Plzni se latině, řečtině, italštině a němčině prohluboval své znalosti zeměpisu, dějepisu, věnoval se hudbě a malířství byl zasvěcován i do tajů politiky, věnoval se také teologii a přírodním vědám zúčastnil stavovského povstání a Fridrich Falcký ho jmenoval tajným radou a prezidentem české komory v pobělohorské perzekuci byl Kryštof Harant zbaven majetku a 21. června 1621 na Staroměstském náměstí v Praze popraven

Humanismus psaný česky Putování aneb Cesta z Království českého do Benátek, odtud po moři do země Svaté, země Judské a dále do Egypta a do velikého města Kaira, potom na horu Oreb, Sinai a sv. Kateřiny, v pusté Arábii ležící vydáno roku 1608 první díl sleduje cestu až do Jeruzaléma druhý její závěr z knihy je patrné, jak důkladně se Kryštof Harant na cestu připravil, protože setkání s místy, jež souvisejí s antickou kulturou, velmi obšírně komentuje autor je vtipný posuzovatel a dobrý pozorovatel celý cestopis doprovází sto padesáti vlastními kresbami

Humanismus psaný česky Václav Vratislav z Mitrovic Václav Vratislav z Mitrovic 1576 Jindřichův Hradec – 1635 Praha 1576 Jindřichův Hradec – 1635 Praha Václav Vratislav měl rád cestopisy popisující turecké země. Na přímluvu pána z Hradce, který byl komorníkem a nejvyšším kancléřem království, se patnáctiletý Václav Vratislav stal panošem v poselstvu Fridricha Krekvice a vydal se do Istanbulu Václav Vratislav strávil v tureckém vězení a na galejích několik let. Své zážitky pak popsal v roce 1599 ve své knížce v roce 1596 se vrátil ze zajetí a chvíli se zotavoval z prožitých útrap. Příhody – 1599 v roce 1591 jako patnáctiletý hoch z české rytířské rodiny dostal s poselstvem císaře Rudolfa II. ke dvoru tureckého sultána v Cařihradě. Vratislavova "turecká cesta" se protáhla na pět let. Z nich po zatčení v Cařihradě strávil rok a půl na galejích a dva roky v nejhorším tureckém vězení, cařihradské Černé věži, nazývané také hrobem živých.

Humanismus psaný česky Jan Blahoslav Jan Blahoslav 20. února 1523 Přerov – 24. listopadu 1571 Moravský Krumlov 20. února 1523 Přerov – 24. listopadu 1571 Moravský Krumlov pocházel z velmi bohaté bratrské měšťanské rodiny z Přerova od roku 1540 studoval v Prostějově na latinském gymnáziu univerzitu do Wittenbergu (1544), kde se uprostřed reformačního kvasu seznámil též s Martinem Lutherem padesátých letech uplatnil svůj rozhled získaný na studiích v zahraničí na několika diplomatických misích v zájmu své církve (Německo, Rakousy) vzdělání kazatelů je nutným předpokladem dalšího rozvoje Jednoty proto vystupuje proti "misomusům" ostrou Filipikou (1567)

Humanismus psaný česky Musica, t.j. knížka zpěvákům náležité zprávy v sobě obsahující (1558) hudební trilogie, psána česky dílo hudební teorie určeno zpěvákům i hudebním skladatelům Filipika proti misomusům Filipika proti misomusům - Ivančice únor 1567 obrana proti nepřátelům vzdělanosti pokoušel zapojit Jednotu bratrskou do společenského dění a vytrhnout ji z její dobrovolné izolace dokazuje význam vzdělání pro Jednotu bratrskou

JAN BLAHOSLAV: FILIPIKA PROTI MISOMUSŮM JAN BLAHOSLAV: FILIPIKA PROTI MISOMUSŮM Ale již tuto snad někdo dí, že já učené a učení chválím. Ano, tak jest, že chválím to obé, i učení neb umění i umělé lidi, ale nechválím těch, ješto učení neb umění zle užívají. Příkladně dím: chválíme víno a chválíme i pití neb užívání vína, ale opilství a opilých nechválíme a sumou nechválíme zlého užívání dobrých, od boha daných věcí. Abusus non tollit rem - dobrý jest meč, avšak někomu dobře, jinému velmi zle posloužiti může… … Kdož uměním a učením pohrdá, jest podoben k tomu, kterýž by chtěl sukně, kabáty etc. sobě i jiným šíti, avšak krajčovského řemesla by neuměl, jemu se učiti nechtěl, ale je haněl a potupoval. Mnoho-li by takový mudrák provedl? Kdo tomu nerozumí? A ten, kdož by tomu nekrajčímu dal šaty dělati, pohrdna jinými krajčími dobrými a umělými, jak by na tom mnoho získal? Zvěděl by tudíž! Leč by snad na to přišlo, že by ti všickni krajčí umělí a v řemesle tom zvyklí se zbláznili a vztekli, takže by každému, kdož by jich užívati v čem chtěl, jedné škodu činili. Tuť by se musil člověk jinam obrátiti a se, jakž by mohl, opatřiti.

Humanismus psaný česky Gramatika česká (1571) velmi rozsáhlá kniha, vlastně opis starší gramatiky češtiny bohatě doplněná Blahoslavem původně to snad měla být učebnice pro bratrské vysoké školy zaměřena především na sloh (resp. mluvený projev) Nový zákon vnově do češtiny přeložený (1564) stěžejní Blahoslavovo překladatelské dílo překlad Nového zákona z řečtiny se stal později součástí Bible kralické Bratrský archiv pramenné sbírky nahrazující starý, roku 1546 shořelý archiv, který nakonec obsáhl 15 knih

Humanismus psaný česky Daniel Adam z Veleslavína ( – ) narodil v měšťanské rodině vystudoval pražskou univerzitu 1569 – 76 byl profesorem na pražské univerzitě a přednášel zde historii pro své smýšlení, aktivity a vzdělání obdržel Daniel Adam šlechtický erb Pegas s hvězdou ve štítě a nad štítem mezi dvěma křídly hvězdy o šesti rozích, a přídomek z Veleslavína jako univerzitní profesor se oženil s dcerou knihtiskaře Jiříka Melantricha z Aventina. Protože se na univerzitní profesory vztahovala povinnost celibátu, musel opustit pražskou univerzitu byl tajným stoupencem Jednoty bratrské. Jeho hlavní činnost nespočívala ani tak v psaní, jako v organizaci, opravě a překladech

Humanismus psaný česky Kalendář historický – 1578 jedná se o jediné Veleslavínovo původní dílo, ve kterém se pokusil popsat obecné dějiny v kalendářním systému Cizí překlady, které Adam z Veleslavína pouze opravil a vydal: Sobkův překlad Jana Kariona Kroniky světa Kronika nová o národu Tureckém, na překladu spolupracoval s J. Kocinetem z Levenklavia Kroniky dvě o založení země české , Eneáše Silvia a Martina Kuthena Kronika Moskevská , z latiny A. Guagniniho přeloženo od M. Hosia Plácelova Historie židovská Vypsání města Jeruzalema z latin. spisu Adrichomiova