Čína Mario Šalanský, SEXTA

Obsah Obecné informace Mapa Poloha Administrativní členění Politika Ekonomika Obyvatelstvo Životní prostředí Obrázky Konec

Obecné informace Čínská lidová republika ( ČLR ) Čung-chua žen-min kung-che-kuo Hlavní město: Peking Rozloha: km 2 ( 4. na světě ) Počet obyvatel: ( 1. na světě ) Hustota zalidnění: 137 obyv./km 2 ( 74. na světě ) Jazyk: Mandarínská čínština Náboženství: Buddhismus, Taoismus, Islám, Křesťanství Nejvyšší bod: Mount Everest ( 8 844,43 m n. m ) Časové pásmo: +8

Státní zřízení: Komunistický stát Vznik: – vítězství v občanské válce nad Čínskou republikou Prezident: Chu Ťin-tchao Předseda vlády: Wen Ťia-pao Měna: Čínský jüan, ofic. Renminbi ( CNY ) Mezinárodní poznávací značka: PRC Telefonní předvolba: +86 Velmi rychle rostoucí ekonomika, vojenská síla i progresivní diplomacie – dávají vzrůst nové supervelmoci Představitelé Komunistické strany Číny si dělají nárok na ostrov Tchaj-wan a na několik menších území – tyto území spravuje vláda Čínské republiky

Vlajka Znak Obsah

Čína na Mapě Obsah

Poloha Východní Asie při západním pobřeží Tichého oceánu Od severu k jihu se rozkládá od řeky Chej-lung- ťiang k nejjižnějšímu cípu ostrovů Nan-ša. Spojnice měří kolem km. Od Pamíru na západě po soutok řek Chej-lung- ťiang a Ussuri přesahuje spojnice km. Časový rozdíl v zemi je více než čtyři hodiny, používá se však jednotný čas UTC+8

ČLR přímo sousedí se 14 zeměmi Má suchozemskou hranici o délce km S Ruskem má nejvíce sousedů ze všech států světa Po směru hodinových ručiček jimi jsou Indie (délka hranice km), Pákistán (523 km), Afghánistán (76 km), Tádžikistán (414 km), Kyrgyzstán (858 km), Kazachstán (1 533 km), Rusko (3 645 km), Mongolsko (4 677 km), Severní Korea (1 416 km), Vietnam (1 281 km), Laos (423 km), Myanmar (2 185 km), Bhútán (470 km) a Nepál (1 236 km). Dále moře odděluje Čínu od Jižní Koreje, Japonska, Čínské republiky na Tchaj- wanu, Filipín, Bruneje, Malajsie a Indonésie.

Na východě a na jihu omývají čínské území moře Po směru hodinových ručiček je to Pochajský záliv, které je považováno za čínské kontinentální moře, dále pak Žluté, Východočínské a Jihočínské moře, jež jsou okrajovými moři Tichého oceánu V teritoriálních vodách Číny o celkové rozloze 4,73 milionu km² se nalézá na ostrovů Největší z nich o rozloze km² je Tchaj-wan ( ovládán je však Čínskou republikou ), následovaný ostrovem Chaj-nan ( km²) Nejvýchodnějšími čínskými ostrovy je souostroví Tiao-jü nacházející se severně od Tchaj-wanu, přičemž nejvýchodněji leží ostrov Čch'-wej - ostrovy jsou ovšem pod námořní kontrolou Japonska Mnoho ostrovů, ostrůvků a skalních útesů, které se nalézají na jihu, jsou označovány jako „ostrovy Jihočínského moře“, přičemž patří hlavně do čtyř větších souostroví: Tung-ša (Východní písky), Si-ša (Západní písky), Čung-ša (Střední písky) a Nan-ša (Jižní písky) O oblast se stále vedou rozsáhlé územní spory

ČLR vede spor o pozemní hranici s Indií, spor o hranici s Tádžikistánem, krátký úsek hranice s KLDR není určen. Pohraniční spory s Ruskem byly urovnány v roce ČLR je zaangažována ve spletitém sporu o ostrovy Nan- ša s Malajsií, Filipínami, Čínskou republikou, Vietnamem a Brunejí Dále vede spor o námořní hranici s Vietnamem v Tonkinském zálivu. Ostrovy Si-ša jsou obsazené Čínskou lidovou republikou, ale nárokovány Vietnamem a Čínskou republikou na Tchaj-wanu. Podobná situace je i okolo souostroví Tung-ša a Čung-ša Obsah

Administrativní členění Vícestupňový správní systém Čínská lidová republika má vícestupňový správní systém. Na nejvyšší úrovní stojí provincie Vláda ČLR jich kontroluje 22 Ostrov Tchaj-wan je vládou ČLR sice považován za další provincii, administrativně je ale spravován vládou Čínské republiky Mimo provincií je v ČLR 5 autonomních oblastí zahrnujících oblasti obydlené z velké části příslušníky národnostních menšin 4 samosprávná města a 2 zvláštní správní oblasti těšící se velké míře autonomie Dále jsou provincie a autonomní oblasti rozděleny na autonomní prefektury, okresy, autonomní okresy a města a ty dále na města a obce včetně měst a obcí etnických menšin

Obsah

Politika Čínská lidová republika je autoritářský režim pod vedením Komunistické strany Číny Od roku 1949 do současnosti se v jejím čele vystřídaly čtyři „generace vůdců“

První válečná generace Mao Ce-tung, předseda strany , prezident Čou En-laj, předseda vlády Liu Šao-čchi, prezident Druhá válečná generace Teng Siao-pching, předseda vojenské komise Chua Kuo-feng, předseda strany , předseda vlády Chu Jao-Pang, generální tajemník strany Třetí generace - vzešlá z ředitelů státních podniků vzdělaných v Sovětském svazu Čao C'-jang, předseda vlády , generální tajemník strany Ťiang Ce-min, generální tajemník strany , prezident Li Pcheng, předseda vlády Ču Žung-ťi, předseda vlády Čtvrtá generace, technokratická - očekává se, že u moci zůstanou do 18. sjezdu Komunistické strany Číny v roce 2012 Chu Ťin-tchao, generální tajemník strany od 2002, prezident od 2003 Wen Ťia-pao, předseda vlády od 2003 Obsah

Ekonomika Díky ekonomickým reformám, které začal od roku 1976 prosazovat Teng Siao-pching a na které navázali jeho nástupci v 90. letech, byl v ČLR v polovině 90. let 20. století nastartován rychlý hospodářský růst, jenž trvá dodnes a rychle stimuluje všechny oblasti národního hospodářství Ekonomika země v roce 2007 rostla tempem 11,9 % nejvyšším za 13 let Hrubý domácí produkt tak dosáhl cifry 24,953 biliónů CNY ( tj. 3,428 biliónů USD ) Ovšem dlouhodobý dvouciferný růst způsobil zvýšení inflace na 4,8 %, oproti necelým 2 % roku 2006 V únoru 2008 inflace dokonce vyšplhala až na 8,7 %, což je jedenáctileté maximum

Čínský vývoz v roce 2006 vzrostl o 27,2 %, zatímco dovoz ve stejném období narostl o 20 % Saldo obchodní bilance tak dosáhlo přebytku 177,5 miliard USD (oproti 100 mld. USD v roce 2005 Čínská ekonomika v roce 2005 předstihla britskou, dostala se na čtvrté místo na světě, a nyní se dotahuje na německou, jež v roce 2005 dosahovala objemu 2,86 biliónů USD a její tempo růstu pro rok 2006 je odhadováno na 2,2 %

Obsah

Obyvatelstvo

Obsah

Životní prostředí Bouřlivý ekonomický rozvoj má velké ekologické dopady Díky erozím půdy došlo ke značnému znečištění zemědělských půd a povodí řeky Jang-c‘ – hlavních oblastí produkce potravin v zemi Čína je jednou z oblastní s nejmenšími zásobami vody Sever Číny má kritický nedostatek vody a nedostatkem pitné vody trpí přibližně 2/3 čínských měst Ekologickým problémem je kontaminace valné většiny řek Kvalita vody je také ohrožována rizikovými průmyslovými provozy v blízkosti zdrojů pitné vody Oblast východního pobřeží je území s největším znečištěním vzduchu na světě – důvodem je využívání černého uhlí jako topiva Velkou část severu země ohrožuje desertifikace, neboli rozšiřování pouště Proti desertifikaci byl započat plán ‘‘Velká zelená zeď‘‘, který počítá s masivním zalesňováním ohrožených oblastí – jeho splnění se odhaduje na desítky let

Znečištěné ovzduší nad Čínou Obsah

Obrázky

Obsah

Konec Čína, prezentace ke stažení na Zdroj: Copyright © 2009 Mario Šalanský Obsah