Obezita nemoc i rizikový faktor a problém veřejného zdraví v České republice MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D. hlavní hygienik ČR

Obezita nemoc a rizikový faktor  nemoc E 66.0 závažné chronické metabolické onemocnění, které je charakterizováno zvýšeným podílem tukové tkáně na celkové hmotnosti  stává se závažným rizikovým faktorem vedoucím k rozvoji metabolických onemocnění ( dislipidemie, diabetes mellitus 2. typu, arteriální hypertenze, ateroskleroza či metabolický syndrom a mnoho dalších)  přispívá k progresi dalších onemocnění (např. onemocnění pohybového aparátu)  může být provázena řadou psychických a psychosociálních problémů  Ovlivňuje výkonnost

OBEZITA PŘINÁŠÍ ŘADU KOMPLIKACÍ CMP HYPERTENZE ICHS NÁHLÁ SMRT TROMBOEMBOLICKÁ NEMOC NEPLODNOST MENORAGIE HYPOGONADISMUS GYNEKOLOGICKÉ NÁDORY ARTRÓZA DNA SOCIÁLNÍ DISKRIMINACE PORUCHY MOTIVACE DEPRESE, ÚZKOST HYPOVENTILACE SYNDROM SPÁNKOVÉ APNOE EKZÉMY A MYKÓZY HIRSUTISMUS POCENÍ ZÁNĚT ŽLUČNÍKU STAETÓZA JATER GASTROINTESTINÁLNÍ NÁDORY HIÁTOVÁ HERNIE DIABETES DYSLIPIDÉMIE HYPERINZULINÉMIE

BMI Definice BMI BMI – index tělesné hmotnosti, je jedním z nejpoužívanějších ukazatelů obezity. Lze jej vypočítat jako podíl hmotnosti osoby v kg a její výšky v metrech, umocněné na druhou (kg/m2). Hodnoty BMI – jejich interpretace BMI nižší než 18,5 = podváha. BMI v rozmezí 18,5 – 24,9 = tělesná hmotnost v normě. BMI v rozmezí 25,0 – 29,9 = nadváha, tzv. preobezita. BMI vyšší než 30,0 dělí se na 3 stupně: – Obezita I. stupně – BMI = 30,0 – 34,9 – Obezita II. stupně – BMI = 35,0 – 39,9 – Obezita III. stupně – BMI větší než 40

Riziko onemocnění podle BMI a WHR Typ rozložení tukugynoidnísmíšenýandroidní WHR muži< 0,850,85 – 1,0> 1,0 ženy< 0,700,70 – 0,85> 0,85 BMIriziko 18,5 – 24, ,0 – 29, ,0 – 34, ,0 – 39, ≥ 40,0+++ riziko: -- velmi nízké - nízké + mírné ++ vysoké +++ velmi vysoké (WHO 1997)

Nadváha a obezita v ČR zdroj:

ČR – prevalence nadváhy a obezity Matoulek M., Svačina, Š., Lajka J. VZP Žij zdravě, Studie STEM Mark, 2010

Vývoj léčby nadváhy a obezity u dětské populace v létech

Rozložení DALYs připisovaná sedmi vedoucím rizikovým faktorům ChNO v Evropském regionu WHO, 2000 Rizikový faktor Vysoký krevní tlak Tabák Alkohol Vysoká hladina cholesterolu v krvi Nadváha Nízká spotřeba ovoce a zeleniny Nedostatek pohybové aktivity

Obezita Výsledek energetické bilance Výsledek vysoké konzumace rizikových faktorů stravy Výsledek nízké konzumace protektivních faktorů stravy Genetická predispozice Farmakoterapie

Sportují denně alespoň 1 hodinu - dívky 15 let

Sledují ve všední dny TV 2 a více hodin - chlapci 15 let

Kardiovaskulární účinky  -3 mastných kyselin snížení celkového cholesterolu snížení LDL zvýšení HDL snížení (zvýšeného) krevního tlaku snížení agregace trombocytů prodloužení krvácivosti snížení viskozity krve dilatace cév a kapilár snížení zánětlivosti snížení VLDL snížení poruch srdečního rytmu (Singer, Wirth 2003)

Sn í žen í n á hl é srdečn í smrti př í sunem ω-3 PUFA autor N délka intervence snížení náhlé srdeční smrti Oomen, C.M ♂ 20 let - 34 % Ascherio A ♂ 6 let - 26 % Daviglus M ♂ 30 let - 48 % Kormhout D. 852 ♂ 20 let - 50 % Burr M.L ♂ 2 roky - 29 % (2. infarkt) GISSI ♂ 3 ½ roku - 50 % (2. infarkt) snížení případů mozkové mrtvice Iso H ♀ 14 let - 28 % (2 x týdně ryba) - 52 % (bohatý konzum ryb) Keli S.O. 552 ♂ 15 let - 52 %

Příjem ovoce a zeleniny jako důležitých zdrojů protektivních a životně důležitých složek stravy je nedostatečný a dochází k jeho snižování.

Infrekventní výživa *3-2 voluminózní jídla/den) Iniciace a fázový vývoj - adaptační hyperlipogenézy jako mechanizmus vzniku patofyziologických změn: Játra -  biosyntéza MK, cholesterolu, steatóza (nahromadenie VMK v hepatocytech – možný toxický vliv) Tuková tkáň:  lipogenéza – zmnožení tukové tkáně (hypertrofie a hyperplázie tukových buněk – potvrzená výrazným  syntézy nukleových kyselin DNA v tukové tkani)  utilizace sacharidů  množství sérových lipidů Obezita ICHS  inzulínová senzitivita Vliv infrekventního příjmu jídel, tzv. gorging* na iniciovaní adaptační hyperlipogenézy (podle Teppermana a Cohena) ve vztahu k metabolickým změnám a riziku ICHS - ilustruje schéma podle Fábryho, P. a spol.

Snídaně 2.třída4.třída6.třída8.třída ANONEANONEANONEANONE 85%15%72%28%69%31%51%49% Svačina 2.třída4.třída6.třída8.třída ANONEANONEANONEANONE 90%10%81%19%74%26%61%39% Svačina2.třída4.třída6.třída8.třída z domu 88%82%65%46% koupená v bufetu 12%18%35%54% Oběd2.třída4.třída6.třída8.třída ve škole 75%88%76%69% doma 26%16%10%4% fastfood/bufet 0%2%10%19% vůbec 1%2%4%8% S věkem dětí se zhoršuje režim stravování. Přibývá dětí, které vynechávají jedno z pravidelných jídel, případně ho nahrazují stravou z fastfoodů a bufetů.

Intervence individuální Poradny zdravé výživy, praktičtí lékaři, specialisté Diskutovat vztah a rizika onemocnění Zjišťovat stravovací zvyklosti Monitorovat stav výživy Realisticky navrhnout změnu s ohledem na souvislosti-ekonomická situace,tradice Srozumitelně komunikovat Praktické příklady Pozor na speciální nutriční potřeby Léčba obezity a její standardizace podle závažnosti a komorbidit. Motivace – aktivní účast na zdravotním pojištění

Intervence komunitní Multisektoriální přístup politické nástroje a legislativa (EU i národní) MZ i ostatní ministerstva: dopravy, MŠMT,.. občanský sektor soukromý sektor media komunita, rodina, domov, škola, pracoviště... posilovat motivovanost obyvatel ke zdravému aktivnímu životnímu stylu vytvářet antiobezigenní prostředí, sociální a fyzické (zdravá výživa, prostředí pro fyzickou aktivitu, dostupnost pro sociálně znevýhodněné skupiny

Integrovaný model ochrany veřejného zdraví zaměřený na vytváření antiobezitogenního prostředí a prevenci obezity Legislativa a politické regulace Urbanizace a prostor pro aktivní trávení volného času a transportu Umožnění dostupnosti zdravé volby Výchova ke zdraví a kampaně podporující zdraví Výzkum přinášející prokázaná data pro účinnou intervenci Zdravá pracovní místa Lépe informovaný spotřebitel Potravinářský průmysl a výroba zdravějších potravin Veřejné zdraví: Zlepšené prostředí umožňující lidem snadněji adoptovat zdravější životní styl: Zdravější stravovací a pohybové návyky MD, MMR MZe MŠMT, MZ, MPMR, MK MPSV MF, MPO

Mezinárodní strategické dokumenty významné pro boj s nadváhou a obezitou  “EU Physical Activity Guidelines”( 2008) Doporučená politická opatření na podporu zdraví upevňujících pohybových aktivit  BÍLÁ KNIHA Společně pro zdraví: strategický přístup pro EU na období 2008–2013 ( 2007)  Druhý akční program Společenství v oblasti zdraví (2008–2013) (2007)  BÍLÁ KNIHA - Strategie pro Evropu týkající se zdravotních problémů souvisejících s výživou, nadváhou a obezitou (2007)  Akční plán ke Globální strategii pro prevenci a kontrolu chronických neinfekčních onemocnění na léta ( WHO, 2007)  Evropská charta proti obezitě (WHO, 2006)  Zelená kniha: „Prosazování zdravé stravy a fyzické aktivity: evropský rozměr prevence nadváhy, obezity a chronických chorob“ (2005)  Globální strategie zaměřená na výživu, fyzickou aktivitu a zdraví (WHO, 2003)

Evropská zdravotní politika Hlavním principem evropské zdravotní politiky je integrace zdraví do všech politik a napříč všemi odvětvími. EU doplňuje zdravotní politiku jednotlivých členských států a zaměřuje se na zlepšování ochrany veřejného zdraví, předcházení nemocem a odstraňování jejich příčin. Členské státy však samy nesou plnou odpovědnost za organizaci politiky ochrany a podpory veřejného zdraví.

Národní strategické dokumenty významné pro boj s nadváhou a obezitou  Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století (UV 1046/2002) Cíl 11 Zdravější životní styl Dílčí úkol 11.1.Rozšířit zdravé chování ve výživě a zvýšit tělesnou aktivitu Aktivita Snižovat počet dětí a dospělých s nadváhou a obezitou a stabilizovat jejich optimální váhy na základě ozdravění stravovacích návyků  Strategie bezpečnosti potravin a výživy na období let 2010 až 2013 ( UV 61/2010)

Naplňování zdravotní politiky v ČR Zvyšování zdravotní gramotnosti obyvatelstva je realizováno prostřednictvím výchovy ke zdraví cestou zdravotně výchovných kampaní na celostátní úrovni pod záštitou MZ projekty podporujícími zdraví financovanými z ESF, dotačních řízení MZ a jednotlivých krajů, zdrojů municipalit atd. komunitních projektů např. Zdravá města, Školy podporující zdraví a Mateřské školy podporující zdraví, Podpora zdraví na pracovišti, Projekt CINDI, Zdravá nemocnice, síť „Regiony pro zdraví“ a další

Jedním z finančních zdrojů pro podporu veřejného zdraví v ČR je dotační program MZ „Národní program zdraví – projekty podpory zdraví“ Cíl dlouhodobě podporovat zájem o aktivní vztah a odpovědnost ke zdraví a jeho posilování v rodinách, školách, podnicích, obcích a jiných společenstvích prostřednictvím realizace projektů podpory zdraví. Okruh předkladatelů vládní a nevládní neziskové organizace působící v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví Filozofie projektů dosažení pozitivních změn v životních podmínkách obyvatel ČR a v jejich chování ve vztahu ke svému zdraví – správná výživa, pohybová aktivita, omezování kuřáctví a nadměrné konzumace alkoholu intervenční charakter se zaměřením na primární prevenci onemocnění a podporu zdraví (výzkumně zaměřené projekty nejsou z tohoto dotačního programu podporovány) pozitivní vliv na vybrané cílové skupiny obyvatel ČR i jiné zdroje financování odbornost

Dotační program „Národní program zdraví – projekty podpory zdraví“ – počty realizovaných projektů a výše investovaných finančních prostředků v létech

Příklady úspěšných projektů podpořených z dotačního programu Národní program zdraví – projekty podpory zdraví zaměřených na podporu zdravé výživy a pohybové aktivity „Pyramidáček“ Vzdělávací program určený dětem předškolního věku zaměřený na systematickou výuku základů správné výživy a na podporu a rozvoj pohybové aktivity. Do výukových osnov mateřských škol byly dle vydané metodiky zařazeny hry, soutěže, pohádky a výtvarné aktivity, které se týkají správné výživy (konkrétně potravinové pyramidy) informace

Příklady úspěšných projektů podpořených z dotačního programu Národní program zdraví – projekty podpory zdraví zaměřených na podporu zdravé výživy a pohybové aktivity ¨¨ „Hravě žij zdravě“ Internetový průvodce zdravým životním stylem. Stránky byly vytvořeny na doméně jsou rozděleny do čtyř základních sekcí: Pro děti Pro rodiče Pro odborníky (součástí je volně stažitelná Příručka pro dětské praktické lékaře a zdravotnický personál s praktickými návody, jak vést v praxi obézní dítě či dítě s nadváhou) Ostatní

Příklady úspěšných projektů podpořených z dotačního programu Národní program zdraví – projekty podpory zdraví zaměřených na podporu zdravé výživy a pohybové aktivity „Přijmi a vydej“ Mediální kampaň se soutěží zaměřená na zvýšení motivace a chování rodin s dětmi ke zlepšení návyků v oblasti stravování a pohybové aktivity tak, aby vedly k rovnováze mezi energetickým příjmem a výdejem.

Příklady úspěšných projektů podpořených z dotačního programu Národní program zdraví – projekty podpory zdraví zaměřených na podporu zdravé výživy a pohybové aktivity „S pohybem každý den“ Mediální kampaň se soutěží zaměřená na podporu pohybové aktivity Kategorie Děti do 6ti let s dospělým soutěžícím Děti školního věku Mladiství a dospělí Soutěžící si vyhodnocuje v průběhu 30 dnů denní úroveň své pohybové aktivity Kampaň podpořila Květa Jeriová-Pecková, olympijská vítězka v běhu na lyžích a Lída Formanová, mistryně světa v běhu na 800m.

Příklady úspěšných projektů podpořených z dotačního programu Národní program zdraví – projekty podpory zdraví zaměřených na podporu zdravé výživy a pohybové aktivity „Poradenské centrum Výživa dětí“ – Občanské sdružení Výživa dětí Cílem projektu je rozvíjet jediný celostátní preventivní poradenský program v oblasti zdravé výživy dětí v ucelené a komplexní podobě. Hlavní činností poradenského centra Výživa dětí, které je v činnosti již od roku 2006, je poskytování bezplatného poradenství v oblasti správné výživy a zdravého životního stylu dětem od 3 do 18 let a jejich rodičům, pedagogům a široké veřejnosti na území celé ČR.

Odpovědnost osobní „Nikdo se nemůže o své zdraví postarat lépe než vy sami“ Odpovědnost společnosti „Vytvořte takové prostředí, ve kterém je zdravá volba tou nejjednodušší“ (Ottawská deklarace, WHO) Sloučení osobní a společné odpovědnosti