EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Smysly člověka Číslo vzdělávacího materiálu: ICT4/4 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název sady vzdělávacích materiálů: Biologie člověka Autor: Šárka Kirchnerová Datum vytvoření: Garant (kontrola): Jakub Siegl Ročník: Septima a 3. ročník, Seminář z biologie, Seminář z biologie člověka Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Biologie Téma: Smysly člověka Metodika/anotace: Interaktivní powerpointová prezentace slouží k základnímu probrání látky lidské smysly. Časový rozvrh: 45 min Zdroje: na konci materiálu Gymnázium Františka Křižíka a základní škola, s.r.o.

Lidské smysly

Ústrojí zraku Přídatné oční orgány Zrakové vady

Bělima (sclera) je tuhá vazivová blána o tloušťce asi 0,3 až 1 mm Tvoří asi 4/5 povrchu oční koule na bělimu se upínají okohybné svaly, vzadu bělimou prostupuje zrakový nerv vpředu přechází v rohovku

Cévnatka (choridoidea) vystýlá zadní 2/3 oční koule středem dopředu vybíhá v kruhovitý val-řasnaté těleso (corpus ciliare), na němž je zavěšena čočka (lens) hladké svaly řasnatého tělesa mění optickou mohutnost čočky (akomodace) před řasnatým tělesem je duhovka (iris), která má uprostřed zornici (pupilu) – reguluje množství světla dopadajícího do oka čočka (lens) je dvojvypuklá prostor mezi rohovkou a čočkou je rozdělen duhovkou na dvě části: přední oční komoru a zadní oční komoru, které jsou vyplněny komorovým mokem prostor mezi čočkou a sítnicí je vyplněn sklivcem

Sítnice (retina) vystýlá vnitřní povrch cévnatky je 0,2 – 0,4 mm silná vnitřní vrstva je vrstva pigmentová (pod ní smyslové buňky – tyčinky a čípky) tyčinky – černobílé vidění, asi 130 miliónů čípky – barevné vidění, asi 7 miliónů místo, kde vystupuje zrakový nerv, se nazývá slepá skvrna největší nakupení čípků se nazývá žlutá skvrna, která je místem nejostřejšího vidění

Orra serrata latinsky místo přechodu mezi světločivou částí sítnice pars optica retinae a částí sítnice pokrývající oblast řasnatého tělesa pars ciliaris retinae, která neobsahuje světločivé buňky. Přechod má „zubatý“ tvar.

Přídatné orgány oka okohybné svaly – příčně pruhované (6 párů příčně pruhovaných svalů) víčka – chrání oko vnitřní strana – spojivka do pochvy každé řasy ústí mazová žláza, jejich zánět – ječné zrno spojivka - vazivová blána, přechází i na přední část bělimy infekce, silné oslnění mohou vyvolat její zánět slzné žlázy – zvlhčování, ochrana před infekcí ústí do spojivkového vaku

Zrakové vady Refrakční vady myopie – obraz vzniká před sítnicí, koriguje se rozptylkami hypermetropie – obraz vzniká za sítnicí, koriguje se spojkami astigmatismus – některé optické součásti oka jsou jinak zakřivené, korigují se cylindrickými čočkami Šedý zákal (katarakta) – zakalení čočky, zhoršení zraku, operativně se odstraňuje a vkládá se nová čočka Zelený zákal (glaukom) – zvýšení vnitroočního tlaku, nerv je utiskován, při neléčení vede ke slepotě Šilhání (strabismus) Barvoslepost – porucha barvocitu, hodně forem

Ústrojí sluchu

Vnější (zevní) ucho se skládá z boltce a zevního zvukovodu boltec je tvořen chrupavkou a zachycuje zvukové signály zevní zvukovod je trubice dlouhá asi 2,5 cm, vystlána je jemnou kůží s mazovými žlázami a chloupky bubínek (membrana tympani) je rozkmitáván zvukovými vlnami přicházejícími zvukovodem

Střední ucho dutina ve spánkové kosti spojená s nosohltanem Eustachovou trubicí (vyrovnávání středoušního tlaku) vystlána tenkou sliznicí, která pokrývá i tři kůstky: kladívko (malleus), kovadlinku (incus) a třmínek (stapes) kladívko je přirostlé k bubínku a kloubně spojené s kovadlinkou kovadlinka je spojena s třmínkem, ten je zasazen do oválného okénka kosti skalní kůstky tvoří systém pák zesilující signál přicházející zvenku

Rovnovážné ústrojí Statické čidlo v kulatém a vejčitém váčku blanitého labyrintu políčka s epitelovými buňkami, zakončenými vlásky, dále krystalky vápenatých solí při změně polohy hlavy se vlivem gravitace krystaly vychýlí a dráždí vlasové buňky Kinetické čidlo v ampulách polokruhovitých chodeb v každé ampule vyvýšenina s vysokými buňkami, opatřenými dlouhými vlásky ty jsou drážděny pohybem endolymfy při pohybu hlavy

Vnitřní ucho leží v kostěném labyrintu kosti skalní (os petrosum) kostěný labyrint částečně kopíruje blanitý labyrint vyplněný endolymfou části kostěného labyrintu, které kopíruje blanitý labyrint, jsou: 3 polokruhovité kanálky, vejčitý váček, kulovitý váček a hlemýžď. 3 polokruhovité kanálky, vejčitý váček, kulovitý váček hlemýžď

Hlemýžď hlemýžď je stočená trubička naplněná tekutinou (endolymfou) vibrace oválného okénka rozvlní endolymfu. Vlnění endolymfy rozechvěje krycí membránu Cortiho orgánu obsahujícího vláskové buňky (receptory sluchu) Každá buňka má vlásky zapuštěné do krycí membrány a zjišťuje její chvění, o kterém vysílá signály do mozku po sluchovém nervu.

Hmat receptory jsou v kůži rozprostřeny s různou hustotou – nejvíce jich je na konečcích prstů, rtech; nejméně na zádech řadí se mezi mechanoreceptory

Chuť je chemoreceptor – vnímá chemické látky rozpuštěné ve slinách u člověka receptory vnímající slanou, sladkou, kyselou, hořkou, chuť umami a nově také „tučné“ a „vápníkové“ nerovnoměrně rozloženy, kromě jazyka i na patře a v krku člověk má 500 – 1000 chuťových pohárků chuť je spojena s čichem Rozložení chutí na jazyku Hořká Slaná Sladká Kyselá

Čich je chemoreceptor – vnímá chemické látky rozpuštěné ve vzduchu nebo ve vodě u savců prokrvená sliznice, v níž jsou nervová zakončení do sliznice ústí velké množství hlenových žlázek povrch u člověka pouze 4 cm 2, u psa asi 150 cm 2 vlastními receptory jsou bipolární neurony

Zdroje obrázků (k ) Úvodní snímek: jpg jpg Ústrojí zraku: Ústrojí sluchu: Vnitřní ucho: Hlemýžď: 96px-Organ_of_Corti_multilingual.svg.png 96px-Organ_of_Corti_multilingual.svg.png Hmat: Rozložení chutí na jazyku: Čich: