Úvod do islámu I 5. týden

Korán - na islám nelze pohlížet pouze skrze Korán - pro muslimy závěrečné zjevení Boží - kromě něj muslimové věří v Boží původ dalších 4 knih: - svitky (suhuf): 10 pisem (nyní ztracene) které byly zjeveny proroku Abrahamovi - Tóra (taurat): svata kniha zjevena proroku Mojžíšovi - Žalmy (zabúr): svata kniha zjevena proroku Davidovi - Evangelia (indžíl): svata kniha zjevena proroku Ježíšovi - všechny ovšem pozměněny lidskou nedokonalostí - až Korán přináší opravu a vylepšení

Historie textu Koránu - muslimové: přesná reprodukce věčného textu existujícího s Bohem X věda: nejasný vznik - podle muslimské verze tři fáze: 1) sběr textu a jeho uspořádání z různých orálních a psaných zdrojů – začala za Muhammadova života 2) ustavení konečného konsonantního textu – za vlády druhého chalífy Utháma 3) proces, během nejž bylo přijato několik kanonických čtení – trval několik staletí, ustavilo se 7 kanonických čtení, dnes převládá egyptské vydání z roku kritická analýza textu a jeho historie ovšem zůstává prací západních badatelů

Historie textu Koránu verze 1 - “první redakce” Koránu – období 1. chalífy Abú Bakra - na popud Umara b. al-Chattáb povolal Zajda b. Thábita a nechal ho shromáždit všechny útržky Koránu “ať už zapsané na palmových větvích, nebo oblázcích, nebo zachované v srdcích mužů” - tyto “listy” pak získal chalífa Umar a po jeho smrti jeho dcera Hafsa (M. vdova) - tato verze by znamenala: M. nezanechal kompletní písemný text, nic z Koránu nebylo ztraceno, před sběrem byla většina uchovávána orálně - problém: existují alternativní verze > pochybná historicita

Historie textu Koránu verze 2 - Uthmánská redakce - konečný text Koránu ustaven během 2. pol. Uthmánovy vlády (cca 20 let po M. smrti) - Uthmán záskal Hafsiny “listy” - sestavil komisi ze Zajda b. Thábit a 3 Mekkánců, aby listy rozmnožili – poté rozeslal do hlavních center a ostatní verze Koránu nechal zničit - stejně pochybná historicita a náznaky pozdějšího historického vývoje - Uthmánská redakce každopádně představovala pouze jednu verzi textu mezi mnoha dalšími - nejspíš kanonizace medínské textové tradice (vedle tradice v Kúfě, Basře, Sýrii...) > Uthmánský text a doprovodná orální tradice – oboje se vyvíjelo bok po boku asi 3 staletí

Historie textu Koránu - rozdíly mezi jednotlivými texty drobné - změny v konsonantních formách (v arabštině se zapisují pouze konsonanty a dlouhé vokály + vokalizační značky, ty se ovšem nezapisovaly, stejně jako diakritická známenka) - kolem 10. st. došlo k vylepšení arabského písma a jeho přijetí koranickými učenci > vášnivé debaty ohledně správného čtení - významná koranická reforma: Abú Bakr b. Mudžáhid (z. 936) vybral 7 známých učitelů 8. st. a jejich čtení kanonizoval - těchto “7 čtení” pak naprosto převážilo v průběhu 11. st : egyptské standardní vydání > další uniformita textu (1972: objevení rukopisů Koránu ze 7. st. v San'á – drobné odlišnosti, jiné řazení súr, palimpsesty... > rané dějiny Koránu zůstávají otevřenou otázkou )

Historie textu Koránu - docházelo ke změnám a revizím dřívějších zjevení - to přiznává sám Korán: - 2:106 „Kdykoliv zrušíme verš nějaký či dáme ti [Muhammadovi] naň zapomenout, přineseme jiný, lepší anebo podobný“ - 16:101 „A když zaměníme jeden verš veršem jiným - a Bůh nejlépe zná to, co sesílá - říkají: 'Ty si to vymýšlíš!' Však většina z nich nic neví!“ - “satanské verše” - 53:62: „Uvažovali jste o al-Lát a al- ´Uzzá a Manát, té třetí, jiné?“ poté údajně následovalo: “Toto jsou velebené, v jejichž přímluvu doufáme“ - pak ovšem zjevena náprava - zřejmě pozdější apokryf

Korán - názvosloví - význam slova al-Qur'án: - poprvé užito v Koránu (cca 70x v odlišných významech) - záp. badatelé: ze syrskeho qerjānā (písmo, lekce) X většina muslimských autorit ovšem názor, že jde o slovesné jméno odvozené od slovesa qara’a – číst nebo recitovat - další 2 důležité pojmy: - ája – původně doslova “znamení” (srv. ájatolláh), ale tady “verš” + súra - oddíl, kapitola Koránu

Struktura Koránu súr, řazeny víceméně podle délky - první súra: al-Fátiha (otevíratelka) - Ve jménu Boha milosrdného, slitovného. - Chvála Bohu, Pánu lidstva veškerého, - Milosrdnému, Slitovnému, - vládci dne soudného! - Tebe uctíváme a Tebe o pomoc žádáme, - veď nás stezkou přímou, - stezkou těch, jež zahrnuls milostí Svou,ne těch, na něž jsi rozhněván, ani těch, kdo v bludu jsou - súry zřídka pojednávají o ucelených tématech (př. Josef), spíše složeny z různých segmentů (př. Kráva) - na začátku súr basmala: bismi 'llāhi 'l- rahmāni 'l-rahīm (Ve jménu Boha milosrdného, slitovného) - “záhadná písmena” - na začátku 29 súr (fawátih as-suwar, awá'il as-suwar, al-hurúf al-muqatta'a) – a-l-r, t-h, a-l-m - zkratky? K probuzení pozornosti? Mystická znamení? Monogramy? kabala?

Obsah Koránu - odkazy na konkrétní historické události z Muhammadovy doby > možnost přibližné chronologické datace (většina západních překladů je řazena chronologicky) : T. Nöldeke, Geschichte des Qorans - dělení na mekkánské a medínské periody - R. Bell pokus o chronologii jednotlivých segmentů súr - mekkánské periody: - kratší, rytmické verše; přísahy; poetická imaginace; apokalyptický nádech - nejsou zavrhovány modly a polyteismus, není zdůrazňována jedinost Boží, spíše jeho dobrota a všemohoucnost - medínské periody: - delší, obsahují praktické pokyny, uspořádání obce věřících, hlásání občanského a náboženského práva, občas i zcela osobní záležitosti - Korán psán sadž'em, rýmovanou prózou - obecný obsah: přísahy, narativní pasáže (proroci, tresty národům), podrobné regule pro muslimskou obec...

Korán X Bible - v obou se hovoří o existence svrchované entity/Boha, jenž je všemocný a ovládá veškeré stvoření - Korán ukazuje obeznámenost s celou řadou biblických postav: Adam, Abrahám, Mojžíš, David, Ježíš ad. - muslimové nepřijímají autoritu křesť. ani žid. písma - navíc odmitaji mnohá ústřední dogmata křesťanství: - Bůh jako otec (vztah lidstva k Bohu jako dítek k otci) - Ježíšovo ukřižování, smrt a zmrtvýchvstání - svatá Trojice - dědičný hřích - božská podstata Ježíše (+ Korán jinak: - J. Wansbrough – Ch. Luxenberg – G. Puin – et al : reformní překlad Koránu do aj. (snaha o odlišný výklad, např. “bití” žen, “sekání” rukou atd.))

Koránská exegeze (tafsír) - islám nezná uniformní výklad Koránu - vývoj tafsíru po celých 14. staletí - neustálá snaha nacházet význam a nové interpretace v měnících se podmínkách - mnohdy protiřečící si vysvětlení - dělení koránských veršů: - muhkamát – jasný význam - mutašábihát – víceznačné - to je ovšem muslimskými teology chápáno jako důkaz nadžazenosti Koránu - každý proud v dějinách islámu rovněž hledal (a nacházel) v textu Koránu ospravedlnění své existence - důležitá role v exegezi židovských konvertitů k islámu (znalost žid. Textů) - různé druhy tafsíru – tradiční, sektářské, modernistické