VY_32_INOVACE_13_1_7 Ing. Jan Voříšek

 Odkud pochází názvy organických látek jako:  kyselina citronová,  kyselina mravenčí,  močovina,  morfium,  fruktosa,  antibiotika?

 Myslíte, že těmto názvům rozumí ve všech zemích stejně? Pochopil by slovo močovina stejně Čech, Němec, Japonec a Američan?  Proč má jedna látka několik názvů? Např. ethanol (látka obsažená v alkoholických nápojích) najdeme pod názvy jako líh, špiritus, ethylalkohol, alkohol apod.

 Historickým vývojem vznikly tři druhy názvosloví, které se dosud používají : - triviální, - dvousložkové, - systematické substituční.

 Nejstarší názvosloví je triviální (tradiční). Používá se stále u mnoha sloučenin v praxi a tam, kde by jiné pojmenování bylo příliš složité např. u sacharidů nebo steroidů.  V minulosti byl znám relativně malý počet čistých organických látek a nebyla známa jejich struktura. Objevitelé látky pojmenovávali např. podle jejich zdroje, vlastností apod.  Kyselina citronová byla izolována z citronů, močovina z moči zvířat, kyselina mravenčí z jedu mravenců aj.  Slovo glycerin pochází z řeckého glykeros = sladký.  Analgetikum izolované z opia (šťáva nezralých makovic) bylo po řeckém bohu snů Morpheovi nazváno morfium.

 Obr.1: Zdroj kyseliny citronové

 Obr.2: Zdroj kyseliny mravenčí.

 Obr.3: Morpheus  Morpheus and Iris, by Pierre-Narcisse Guérin, 1811

 Dvousložkové názvosloví (někdy se nazývá radikálově funkční) se používá pro pojmenování některých jednoduchých derivátů uhlovodíků. Vytváří se spojením názvu uhlovodíkového zbytku se skupinovým názvem derivátu.  Toto názvosloví nelze u některých sloučenin použít a je vytlačováno systematickým substitučním. Přesto se dosud řada názvů používá, jak vidíte na následujících sloučeninách:

 CH 3 OH CH 3 CH 2 OH methylalkohol ethylalkohol  CH 3 CH 2 OCH 2 CH 3 CH 3 CH 2 COCH 2 CH 2 CH 3 diethylether ethylpropylketon  (CH 3 ) 3 COH (CH 3 ) 3 N terciární butylalkohol trimethylamin

 Systematické substituční názvosloví si probereme v samostatné kapitole, protože patří k základům chemického jazyka, kterému rozumí chemici po celém světě.

 Zdroj informací:  McMURRY, John. Organická chemie. Vydání první. Vydalo Vysoké učení technické v Brně – nakl. VUTIUM, Brno, Počet stran ISBN (VUT v Brně).  VACÍK, Jiří. Přehled středoškolské chemie. Třetí doplněné vydání. Vydalo SPN-pedagogické nakladatelství, a.s., Praha, Počet stran 368. ISBN  HONZA, Jaroslav, MAREČEK, Aleš. Chemie pro čtyřletá gymnázia. 2.díl. Druhé přepracované vydání. Vydalo Nakladatelství Olomouc, Počet stran 232. ISBN  Vzorce byly vytvořeny pomocí free programu ChemSketch a PowerPoint  Obr.1: Zdroj kyseliny citronové Autor: André Karwath aka, staženo:  Obr.2: Zdroj kyseliny mravenčí Autor: Scott Bauer, staženo:  Obr.3: Morpheus Staženo:

 Téma sady: Úvodní studium organické chemie  Vzdělávací oblast: Člověk a příroda  Vzdělávací obor:Chemie  Tematický okruh:Organická chemie  Autor: Ing. Jan Voříšek  Rok vytvoření materiálu: 2012  Název materiálu: Úvod do názvosloví organických sloučenin  Jazyk:čeština  Očekávaný výstup:Žák vysvětlí historický původ triviálního a dvousložkového názvosloví.  Klíčová slova: organická chemie, triviální názvosloví, dvousložkové názvosloví, systematické názvosloví.  Druh učebního materiálu:prezentace s aktivizací žáka  Cílová skupina:žák  Stupeň a typ vzdělávání:gymnaziální vzdělávání  Typická věková skupina: let   Pokyny pro práci s materiálem: Prezentace je využitelná jako výklad učiva na dané téma. V materiálu jsou začleněny otázky, které aktivizují žáky a umožňují žákům zamyšlení nad jednotlivými body tématu.