Záměry spojené s přijetím standardů interoperability, hodnocení přijatých postupů v ČR a připravovaná opatření pro železnici Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. Vedoucí oddělení koncepce infrastruktury

Evropská unie si klade za cíl zvýšit tržní podíl železniční dopravy, a to zejména z důvodu diverzifikace rizik a zajištění energetické bezpečnosti. Budoucí význam ovlivní následující faktory: Vytváření jednotného železničního prostoru – je nutné zabránit diskriminaci zemí, které oddělili provozování infrastruktury od dopravců. Zavádění interoperability jako nástroje zvýšení konkurenceschopnosti železnice – silniční, letecká i vodní doprava je plně interoperabilní Rozvoj spojení Evropa – Asie – Evropská unie hledá alternativní železniční spojení vůči stávající lodní dopravě mezi Evropou a Asií. Důvodem je riziko ropné krize, kdy lodní doprava nemá vyřešenu otázku alternativního zdroje energie. 2 Česká železnice a evropská dopravní politika

3 RISC Výbor pro železniční interoperabilitu a bezpečnost zřízený na základě směrnice 2008/57/ES ČR zastupuje MD a na základě pověření MD i SŽDC jako veřejný subjekt vlastněný a ovládaný státem RISC schvaluje TSI, bezpečnostní standardy Prostřednictvím členů RISC lze uplatnit otázky výkladu TSI, opravy chyb, náměty na změny TSI Dále lze uplatnit žádosti o výjimky, pokud je legislativa EU připouští

4 Co je to interoperabilita?

5 Budoucí koncept TSI Jen základní požadavky z pohledu interoperability Volitelné části – blíží se dnešním standardům TSI nejsou kuchařka – jen základní mantinely Možnost rozvoje nových technologií, možnost aplikace poznatků vědy a výzkumu Budou vycházet jako nařízené

6 Průvodce implementací TSI Vydává a spravuje je ERA Jsou dostupné na webu ERA Jeden průvodce implementací směrnice 2008/57/ES včetně TSI v obecné rovině Každá TSI má svého průvodce implementací U nových TSI průvodci zveřejňovány spolu s TSI Průvodci nejsou právně závazné, v případě pochybností o výkladu je nutné požádat o stanovisko Evropský soudní dvůr resp. EK

Hrozby Nedostatečná interoperabilita Nedostatek kapacity železniční sítě pro nákladní dopravu Nízká rychlost mezinárodní i dálkové dopravy Příliš dlouhá modernizace jednotlivých klíčových tratí sítě TEN-T Nedostatečná harmonizace podmínek mezi silnicí a železnicí Objíždění ČR – hrozba, že ČR se stane periferií uprostřed Evropy, ohrožení využití CEF díky nedostatečné evropské přidané hodnotě z pohledu EU Příležitosti Bezpečnost a ekologie Nejrychlejší dopravní prostředek na střední a dlouhé vzdálenosti v nákladní dopravě Ropná krize – zvýšení strategické bezpečnosti EU převedením části nákladní dopravy na železnici Nová dopravní politika EU včetně revize sítě TEN-T 7 Rizika a příležitosti z pohledu Evropské dopravní politiky

8 Prioritní aplikace TSI: Tranzitní železniční koridory v ČR

Prioritní projekty modernizace železniční dopravní cesty pro zajištění interoperability 9 Pokud chceme být interoperabilní a modernizovat tratě, nelze provádět pouze standardní ekonomické hodnocení Riziko: díky negativnímu ekonomickému hodnocení možná řada klíčových projektů nebude realizována mj. díky nutnosti naplnit TSI (pravobřežka, Plzeň – ČB) Nutno ohodnotit přínosy interoperability nebo alternativní hodnocení Modernizace železniční dopravní cesty

Prioritní projekty modernizace železniční dopravní cesty pro zajištění interoperability 10 Dokončení modernizace koridorů a uzlů (s max. využitím fondů EU) Naplňování požadavků pro interoperabilitu (ETCS, GSM-R) Zajištění výkonnostních parametrů dle TSI infrastruktura Nová Rychlá spojení (RS) pro dálkovou a rychlou meziregionální osobní dopravu – již dnes součástí sítě TEN-T – musí být plně interoperabilní Zlepšování parametrů sítě Nové technologie – např. dálkové řízení (DOZ), automatické vedení vlaku (AVV), automatické stavění vlakových cest (ASVC), rekuperace trakční energie Elektrizace tratí (preference systému 25kV) Modernizace železniční dopravní cesty

Probíhající modernizační akce na koridorech: modernizace uzlů Břeclav a Ústí nad Orlicí na 1. koridoru modernizace uzlu Přerov na 2. koridoru modernizace uzlu Olomouc na spojovací větvi modernizace trati Rokycany – Plzeň a Český Těšín – Mosty u Jablunkova a modernizace uzlu Plzeň na 3. koridoru modernizace Tábor – Sudoměřice u Tábora a České Budějovice – Nemanice na 4. koridoru. 11 Modernizace železniční dopravní cesty

12 TSI pro infrastrukturu TSI infrastruktura TSI energie TSI řízení a zabezpečení TSI PRM TSI bezpečnost v železničních tunelech TSI provoz a řízení provozu

13 Použití TSI infrastruktura U modernizací a obnov musí být dosaženo parametrů stanovených v tabulkách Rychlosti není nutné dosáhnout ve zvlášť odůvodněných případech, z důvodu nepříznivých geografických podmínek nebo průchodu městskou zástavbou Rychlost může být dočasně nižší, ale směrové vedení musí cílovou rychlost umožňovat, TSI se v plném rozsahu vztahuje na nové, modernizované a obnovované tratě U stávající infrastruktury členské státy stanoví strategii přechodu u klíčových parametrů z pohledu interoperability (délka vlaku, průjezdný průřez, nápravový tlak). Nově přijatá a připravovaná TSI

14 Kategorie tratí dle TSI infrastruktura

15 TSI kolejová vozidla Přechodné období TSI není nutné použít do na Projekty v pokročilém stadiu rozpracovanosti viz – nutná notifikace dle směrnice 2008/57/ES Smlouvy v realizaci viz – rozhoduje datum podpisu Vozidla vyráběná dle stávajících návrhů – po dobu přechodného období je možné pokračování výroby vozidel, které jsou již v rámci EU provozovány Změny dokumentace jsou možné jen v nutných případech vyvolaných změnou podmínek subsystémů infrastruktura, energie, CCS

16 TSI kolejová vozidla Použití – rekonstrukce vozidel Principy aplikace TSI v případě rekonstrukcí: Nové posouzení oproti TSI je potřebné pouze u základních parametrů dotčených modernizací Pro existující vozidla nekompatibilní s TSI, kde není možné naplnění TSI z ekonomických důvodů, je rekonstrukce akceptovatelná, pokud je evidentní, že došlo ke zlepšení základních parametrů ve smyslu TSI U projektů zahrnujících změny prvků interoperability, které nejsou v souladu s TSI, je rozhodnutí o posouzení prvků interoperability v gesci členského státu.

17 Použití TSI na regionální dráhy Zatím není povinné V budoucnu se mu asi nevyhneme Nová TSI – další kategorie tratí – nižší rychlost, nápravový tlak, délka vlaku ERTMS – jen v případě nových instalací zabezpečovacího zařízení či změny funkce a výkonu spolufinancované z EU

18 Evropský systém ERTMS o Evropský železniční řídící systém umožňuje jízdu vlaku bez omezení po celé síti vybavené ERTMS. o Dvě části: GSM-R a ETCS (rádiová síť a zabezpečovací zařízení jako náhrada národních zabezpečovačů). o Primárně v tranzitních směrech za účelem zvýšení atraktivity pro tranzit. ERTMS (European Railway Traffic Management System)

19 GSM-R (Global System for Mobile communications – Railway) Globální systém pro mobilní komunikaci na železnici. Interoperabilní evropská železniční rádiová síť pro hlasovou komunikaci a přenos dat mezi železničním vozidlem a radiovou centrálou. o Děčín st. hranice – Kolín, 201 km, dokončeno o Kolín – Břeclav st. hranice, 327 km, dokončeno o Břeclav – Petrovice u Karviné, 216 km, dokončeno o Propojení sítí GSM-R SŽDC, DB, ÖBB, ProRail a roaming v síti domácího operátora. GSM-R

20 dokončeno v realizaci v přípravě 2015: 1540 km (cca 16 % sítě)

21 ETCS (European Train Control System) Interoperabilní evropský vlakový zabezpečovací systém. Sestává z traťové a mobilní části. Systém umožňuje předávat strojvedoucímu informace o povolení k jízdě a v reálném čase kontrolovat jejich dodržení. V ČR aplikován systém ETCS Level 2, který umožňuje kontinuální přenos informací mezi vlakem a infrastrukturou. Realizace systému na vybrané železniční síti ČR vyplývá z mezinárodních závazků ČR a probíhá dle přijatého národního implementačního plánu. Pro zajištění interoperability a zvýšení bezpečnosti nutno řešit i vypnutí národního systému. ETCS

22

23 Železniční nákladní koridory (RFC) – významná priorita pro aplikaci interoperability RFC: z angl. Rail Freight Corridors, běžně se užívá zkratka RFC s číslem koridoru Koridory jsou zřizovány na základě Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 913/2010 ze dne 22. září 2010 o konkurenceschopné nákladní dopravě. Hlavní cíle dle nařízení: posílení konkurenceschopnosti železnice vůči ostatním druhům dopravy, harmonizace a synergie mezi vnitrostátními železničními systémy, koordinace investic do kvalitní železniční infrastruktury s možností finanční podpory z fondů EU (např. programy TEN-T, výzkumné programy, Marco Polo), posílení spolupráce při přidělování mezinárodních tras pro nákladní vlaky mezi jednotlivými provozovateli infrastruktury, zohlednění stávajících iniciativ pro zvláštní koridory, např. ERTMS, RailNetEurope (RNE) a TEN-T. Hlavní očekávané efekty: posílení tranzitní železniční dopravy, Vytvoření interoperabilní infrastruktury kvalitnější služby z hlediska doby přepravy a spolehlivosti nákladní dopravy.

24 RFC

25 RFC 5: koridor Balt-Jadran Popis koridoru (trasování dle nařízení) Gdynia – Katowice – Ostrava / Žilina – Bratislava / Vienna / Klagenfurt – Udine – Venice / Trieste / / Bologna / Ravenna / Graz – Maribor – Ljubljana – Koper / Trieste Členské státy Polsko, Česká republika, Slovensko, Rakousko, Itálie, Slovinsko Organizace PKP PLK S.A. (koordinátor, kancelář koridoru je plánována ve Varšavě), SŽDC, s. o., ŽSR, ÖBB- Infrastruktur AG, RFI S.p.A., SŽ-Infrastruktura, AŽP Termín pro zřízení (zprovoznění) koridoru 10. listopad 2015

26 RFC 7: Orient koridor Popis koridoru (trasování dle nařízení) Praha – Vídeň / Bratislava – Budapešť / – Bukurešť – Constanta / – Vidin – Sofia – Soluň – Atény Členské státy Česká republika, Slovensko, Rakousko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Řecko Organizace SŽDC, s. o., ŽSR, ÖBB-Infrastruktur AG, MÁV (sekretariát koridoru je v Budapešti), GYSEV, VPE (One Stop Shop koridoru „C-OSS“ je v Budapešti), CFR, NRIC, OSE Termín pro zřízení (zprovoznění) koridoru 10. listopad 2013 Probíhající revize koridorů TEN-T a RFC záměr na prodloužení RFC 7 do Rostocku a Hamburku

27 RFC 8: Centrální koridor východ-západ Popis koridoru (trasování dle nařízení) Bremerhaven / Rotterdam / Antverpy – Cáchy / Berlín – Varšava – Terespol (polsko- běloruská hranice) / Kaunas Členské státy: Belgie, Nizozemí, Německo, Polsko, Litva + Česká republika (pozorovatel) Organizace: Infrabel, ProRail, Keyrail, DB Netz AG, PKP PLK S.A. (kancelář koridoru je ve Varšavě), LG, VGI. + SŽDC, s. o. (pozorovatel) Termín pro zřízení (zprovoznění) koridoru: 10. listopad 2015 Probíhající revize koridorů TEN-T a RFC SŽDC je pozorovatelem v orgánech RFC 8 cílem je získat spojení s přístavy Severního moře SŽDC se účastní na tzv. Českém extra modulu Studie dopravního trhu - „TMS“ (Transport Market Study) studie TMS prokáže smysluplnost napojení a případně trasování ČR - Německo RFC 8

28 RFC 9: Česko-slovenský koridor RFC 9 CS Corridor

29 RFC 9: Česko-slovenský koridor Popis koridoru (trasování) Praha – Horní Lideč / Ostrava – Bohumín / Havířov / Český Těšín / Žilina – Košice – Čierna nad Tisou / Velké Kapušany – Maťovce (slovensko-ukrajinská hranice) Členské státy: Česká republika, Slovenská republika Organizace: SŽDC, s. o., ŽSR koridor je veden oběma partnery současně na základě vzájemné dohody není zřízena stálá kancelář One Stop Shop koridoru (C-OSS) bude zřízen nejprve v Praze k termínu , poté je zvažován princip střídání sídla C-OSS mezi Prahou a Bratislavou vždy po roce Termín pro zřízení (zprovoznění) koridoru: 10. listopad 2013 Probíhající revize koridorů TEN-T a RFC EK uvažovala o spojení koridorů RFC 9 a RFC 7 orgány RFC 9 preferovaly spojení s koridorem RFC 8, případně jiné řešení nakonec Rada navrhla spojení s nově připravovaným koridorem Rýn-Dunaj v roce 2020 (na základě intervencí českých a slovenských organizací a úřadů v rámci revize RFC)

Výhled činnosti RISC YEAR 2013 Q1 (23-24 January) – RISC 66Q2 (5-6 June) – RISC 67Q4 (23-24 October) – RISC 68 PRESENTATION See AG66EN01See AG67EN01 – See AG68EN02 OPINION – Draft Commission Regulation on the revision of the EC Regulation on CSM on Risk Assessment – Draft Commission Regulation on TAP TSI (revision) – Draft Commission Regulation on WAG TSI (update) – Draft Commission Decision on OPE TSI (update ERTMS operating rules) – Draft Commission Directive to amend Annex III to Directive 2008/57/EC concerning essential requirements on noise – Draft Commission Regulation on Loc&Pas TSI (merge, update and extension of scope) – Draft Commission Regulation on SRT TSI (update and extension of scope) – Draft Commission implementing Decision amending Decision 2012/226/EU on the second set of common safety targets as regards the rail system

Výhled práce RISC YEAR 2014 Q1 (22-23 or Jan.) – RISC 69Q2 – RISC 70Q3 or Q4 – RISC 71 PRESENTATION – ERA final report and recommendation on the revision of OPE TSI – ERA reports on the development of CSTand CSM including related dissemination workshops – ERA presentation of the implementation of the NSA cross audit programme – ERA report on the implemementation of the train driver licence Directive – ERA conclusions on IT NIB recommendations after Viareggio accident – Draft Commission Regulations on revised CCS and Noise TSIs – Validation of ERA opinions and advices – Cooperation with OTIF and OSJD – Revision of Recommendation 2011/271/EU ("DV29bis") – Pilot project on Regulatory Monitoring matrix: state of play – NB-Rail activities – TAP/TAF CCM baseline 2013 – ERA reports on the development of NSAs – ERA report on the status of the Joint Network Secretariat – ERA report on pilot project on Regulatory Monitoring Matrix – Validation of ERA opinions and advices – Cooperation with OTIF and OSJD – NB-Rail activities – Results of the working group on the single safety certificate – ERA reports on the development of NIB Network – ERA biennial report on interoperability and safety – ERA cost/benefit analysis on vehicle registers – Validation of ERA opinions and advices – Cooperation with OTIF and OSJD – NB-Rail activities OPINION – Draft Commission Regulation on revised TAF TSI – Draft Commission Regulations on revised PRM, ENE and INF TSIs (merge, update and extension of scope) – Draft Commission Decision/Regulation for an update of the RINF specification – Draft Commission Directive to amend Annex I to Directive 2004/49/EC concerning common safety indicators – Draft Commission Directive to amend Annexes V and VI of Directive 2008/57/EC – Draft Commission Recommendation amending Commission Recommendation 2011/622/EU – Draft Commission Decision on revised OPE TSI – Draft Commission Regulations on revised CCS and Noise TSIs – TAP/TAF CCM baseline 2013 Items for later or still to be allocated –ERA recommendation for the revision of the CSM on CST (Decision 2009/460/EC) –ERA recommendation for training attestation of crew members (RISC 71 or 72)

Další vývoj interoperability Priorita z pohledu Evropské dopravní politiky Nutno propojit s vědou a výzkumem – nové technologie, zvýšení odolnosti, spolehlivosti, rychlosti a kapacity Podmínka konkurenceschopnosti železnice v ČR 32

Děkuji za pozornost Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D., Odbor strategie © Správa železniční dopravní cesty, státní organizace