Antičtí bohové

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ivo Černý. Dostupné ze Školského portálu Karlovarského kraje materiál vznikl v rámci projektu Gymnázia Cheb s názvem Rozvoj školského portálu Karlovarského kraje

Řecko – Helénská republika

Olymp Horský masiv s několika vrcholky – Mytikas, Stefani (Thronos tou Dia – Diův trůn), Skala, Skolio, … m n. m. (vrchol Mytikas) Vrcholky většinou schovány v mracích – sídlo bohů je skryto jakoby v nebi Sídlo 12 hlavních bohů

Olymp a Mytikas

Stefani – trůn bohů

Mytologie Mýty a legendy (vyprávění) o bozích, hrdinech, vzniku světa a vesmíru Snaha o zodpovězení otázek o původu světa a života Líčí původ, život a dobrodružství bohů, bohyň, hrdinů Původně šířeny ústně, dnes známé především z antické literatury Vliv na kulturu, umění, literaturu dalších civilizací Řekové pokládali bohy v mnoha ohledech za podobné lidem - ženili se, měli děti, podléhali lidským citům - např. láska, žárlivost, prolhanost, …

Bohové v řecké mytologii na počátku světa - Chaos (nekonečný vesmírný prostor, neuspořádaný začátek všech a všeho) z něj povstala věčná tma-Erebos a temná noc-Nyx z jejich spojení - věčné světlo-Aithér a světlý den-Hémerá poté Chaos zrodil dvě všeoživující síly – zemi-Gaiu a lásku-Eróta Gaia s Aithérem porodila podsvětní temnotu-Tartaros pak Gaia zplodila nebe-Úrana a hluboký oceán-Ponta a měla s nimi děti po Chaosu - vládne nad světem Úranos, vzal si Gaiu za ženu a měl s ní dvanáct Titánů (6 synů a 6 dcer) Titáni žili na nebesích Řečtí bohové se dělí na : tvořitelská božstva, titány, olympská božstva a ostatní bohy a polobohy

12 olympských bohů Zeus Poseidón Hádés Héra Hestia Athéna Afrodíté Arés Artemis Apollón Héfaistos Hermés

Ostatní bohové Déméter Chaos Úranos Gaia Kronos Rheia Prométheus Hébé Dióna Erós Íris Dionýsos a mnoho dalších

Gaia (Gé) Bohyně země a Země sama Sama ze sebe zrodila Úrana Stala se pak jeho manželkou Děti milovala – po jejich svržení do nitra země pomáhala dětem svrhnout Úrana Z jeho krve zrodila Giganty – poštvala je pak i proti Diovi

Úranos – římský Uranus Zrozen Gaiou – Zemí Spolu s ní měli potomky – Titáni, Kyklopové, … První bůh nebes a nebe samo Po prvotním Chaosu se ujal vlády nad celým světem Děti nenáviděl – svrhl je do Tartaru – nitra země Svrhl ho pak syn Kronos, zbavil mužství a vládnul po něm

Úranos a Gaia

Kronos – římský Saturn Syn Úrana a Gaie vykastroval svého otce srpem Stal se vládcem bohů se sestrou a manželkou Rheiou Splynul v mnoha mýtech s bohem času Chronosem Své děti všechny spolknul z obavy, aby ho v budoucnost nezbavily vlády jako on svého otce Řekové ho nijak neuctívali ani nezobrazovali Jeho vládu později lidé nazývali zlatým věkem – uctíván jako bůh žní, zobrazován se srpem

Rheia – římská Rhea, Ops Manželka i sestra Titána Krona, matka Dia Před svým mužem se ukryla na Krétě a v jeskyni porodila syna Dia – Kronovi dala kámen zabalený v plenkách – spolknul tak místo syna Dia kámen Uctívána především na Krétě Symbolem je Měsíc, labuť (jemné zvíře), lvi táhnoucí vůz

Kronos a Rheia

Zeus – římský Jupiter Syn Kronose a Rheie Kronos se bál proroctví, že ho svrhne potomek – všechny své děti spolknul Rheia novorozeného Dia ukryla, do pokrývky dala kámen – Kronos ho snědl Dospělý Zeus - dal nápoj otci, po němž vyvrhl snězené děti i kámen Zeus vyhlásil válku o vládu nad bohy – po 10 letech zvítězil se svými sourozenci – losem si rozdělili vládu nad světem

Zeus ( Dia, Diovi, …) Bál se proroctví - jeho potomek zrodí mocnějšího boha – spolkl svou již těhotnou ženu Métis – již vzrostlá Athéna se mu pak vyloupla z hlavy v plné zbroji Nejvyšší z bohů v řecké mytologii Původně indoevropský bůh nebe, pak počasí – ovládal blesky jako zbraň V Řecku ochráncem králů a bohem hor – umístěn na horu Olymp 776 př. n. l. – na jeho počet Olympijské hry Mohl sebe i lidi proměnit v cokoli Dohlíží nad řádem na světě – den a noc, roční doby Symboly –hrom, blesk, orel

Diův chrám – Diova socha Socha ze slonoviny a zlata v Diově chrámu 13m výška trůn ozdoben zlatem, drahokamy Zeus drží vladařské žezlo se sedícím orlem a sochu bohyně Niké (vítězství) na hlavě vytesán olivový věnec soch zničena požárem (462 n.l.) skutečnou podobu neznáme

Héra – římská Iuno(Juno) Nejvyšší řecká bohyně - sestra i manželka Dia Uměla měnit podobu, viděla budoucnost Vládla bouři, bleskům, mlze Měla na starosti manželství - ochránkyně žen a manželství krásná a velmi pyšná Žárlila na Dia, pronásledovala jeho potomky s jinými ženami (Hérakla) těžce nesla Diovy nevěry a krutě trestala jeho milenky a jejich děti Symbolem – páv, kukačka, jeřáb

Démétér – římská Ceres Dcera Krona a Rheie Bohyně plodnosti země a rolnictví Bratr Zeus ji po vysvobození vzal k sobě na Olymp Naučila lidi obdělávat pole, přestat kočovat – nový způsob života s Diem měla dceru Persefonu – tu unesl bůh podsvětí Hádés – ze žalu seslala Démétér na lidi neúrodu a lidé neobětovali bohům – Zeus donutil Háda vydat Persefonu aspoň na 2/3 roku na svět – roční práce na poli Symboly – srp, snop, pluh Význam mateřství, sklizně, tajemství

Poseidón – římský Neptun Rodiče – Kronos a Rheia, bratr Dia Bůh moře a vodního živlu, mořské říše po narození pozřen svým otcem Od Kyklopů dostal trojzubec – nástroj a zbraň k rozpoutání bouří a zemětřesení Manželka – Amfitríta, mnoho dalších žen a potomků, otcem mnoha řeckých hrdinů Obětovali se mu koně a býci – symboly dravosti, násilí, plodivé síly Na dně oceánu měl zlatý palác

Poseidón – mozaika, socha

Hádés – římský Pluto Nejstarší syn Krona a Rheie bůh podsvětí – po dělení říše s bratry získal říši mrtvých Unesl Persefonu – jeho žena a spoluvládkyně Nebyl mezi bohy oblíbený V jeho říši bez slunečních paprsků tečou řeky Styx (nenávist), Acherón (nářek), Kókytos (zármutek), Pyriflegethón (ohnivá), Léthé (zapomenutí) Vstupní bránu do podsvětí hlídal trojhlavý pes Kerberos – přicházející pustil jen dovnitř, ven už ne Mrtvé přes řeku převážel za peníze stařec Charón Nenasytný bůh – uspokojoval ho jen rostoucí počet poddaných měl zlatý kočár tažený černými koňmi

Hestiá - římská Vesta dcera Krona a Rheie – bohyně posvátného ohně a rodinného krbu ochránkyně tiché domácnosti bohyně pronásledovaných a vyhnaných laskavá, vyhýbala se hádkám ostatních bohů symbol – oheň v každém řeckém městě i rodině se nacházela její svatyně

Arés – římský Mars Syn Dia a Héry Bůh války – krvavé a zuřivé, bezdůvodné, miloval boj, statečnost i umírání a krev V každé bitvě - se zlatou přilbou, velkým štítem, pancířem a kouzelným mečem Synové Deimos (děs) a Fobos (hrůza) Zkušený válečník – stál na té straně, kde se mu to hodilo Nebyl oblíbený bohy ani lidmi Mladý a krásný - milencem Afrodity velmi agresivní, prchlivý a krutý symboly - hořící pochodeň, ostěp, supové a psi

Prométheus Titán, stvořitel člověka – dal mu oheň – potrestán Diem Pomohl lidem přelstít Dia – Zeus vzal za trest lidem oheň Vrátil lidem oheň proti vůli Dia – za trest přikován ke skále na Kavkaze a orlem mu byla každý den vyklována játra, která mu znovu dorůstala Jasnovidecké schopnosti – viděl zánik Olympu i všech bohů Osvobozen hrdinou Héraklem Prométheus však nosí skálu stále s sebou – prsten s kamínkem

Apollón Syn Dia a Létó, bratr-dvojče Artemis Moc nad mořem, světlem, uměním, tancem, věštbami, lukostřelbou, rozumem, chrání stáda, spojován s harmonií, řádem, patřily mu hudba, poezie,věda a léčení bohem hudby a lyry Zlaté vlasy jako Slunce - bůh Slunce, světla, pravdy Patron medicíny a uzdravování - otec Asklépia-boha lékařství Bohem proroctví - někdy udělil dar proroctví také smrtelníkům, slavná věštírna na Krétě, chrám v Delfách Trestal šípem s morem - ale uměl i léčit a odvracel pohromy Vůdce Múz Symbol - vavřín

Apollón, věštírna v Delfách

Artemis – římská Diana Dcera Dia a Léty, sestra-dvojče Apollóna Bohyně Měsíce a lovu, ochránkyně lesů a divoké zvěře - zobrazována s lukem Pomáhala matce při porodu svého o den staršího dvojčete – ochránkyně matek Velmi krásná – všechny bohy odmítla Ve střeleckém souboji zasáhla Oriona, kterého milovala – dala jeho tělo na nebesa – souhvězdí Orion Její společnice – Lovkyně – 10-16leté dívky se slíbenou nesmrtelností Stříbrnými šípy přinášela pohromy a smrt, ale uměla také uzdravovat Chránila mladé dívky a těhotné ženy Paní všech divokých zvířat, ráda lovila ve svém vozíku taženém jeleny

Artemis, Artemidin chrám v Efesu (dnešní a pravděpodobná podoba)

Athéna – římská Minerva Oblíbená Dcera Dia - zrozena z Diovy hlavy v plné zbroji - „Athéna ve zbroji“, „Athéna Niké (Vítězná)“ Bohyně moudrosti a vítězné války – vedené takticky a strategicky (rozdíl od Árese), ochránkyně práva, statečnosti, spravedlnosti, umění Bohyně života a míru Krásná a moudrá, milosrdná, nikdy se nevdala Potrestala dívku Arachné – proměnila ji v pavouka, když se vychloubala, že je lepší ve tkaní než Athéna Ochránkyně měst – chrámy s palladii (sošky Athény) – město nedobytné Štíhlá a urostlá – zobrazována ve zbroji – přilbice, kopí, štít – vykoval je kovář Héfaistos Dávala lidem blahobyt, zakladatelka zemědělství Naučila lidi příst, tkát, stavět, řemesla Vynalezla pluh, hrábě, uzdu, loď, válečný vůz, hrnec, trubku, flétnu Pomáhala Argonautům za zlatým rounem, pomohla zvítězit nad Trójou Znak – sova

Athéna ve zbroji, s přilbou

Afrodita – římská Venuše Manželka Héfaista, děti s jinými bohy Bohyně lásky a krásy Milenka boha Árese – Héfaistos ukoval síť, do které oba spoutal Pomstychtivá vůči krásným ženám Hádka o jablko „Té nejkrásnější“ – trójský princ Parid přijal nabídku Afrodity a daroval jí jablko – unesl pak Helenu ze Sparty do Tróji – Trójská válka Každého okouzlila - nosila kouzelný zlatý opasek Řekové jí zasvětili myrtu, růži, jablko, holubici, delfína, vlaštovku, lípu, stavěli jí mnoho chrámů, často zobrazovaná v umění

Afrodita, chrám v Turecku s iónskými sloupy

Dionýsos (Bacchus) Syn Dia a jeho milenky Semely Bůh vína a veselí, původně úrody a plodnosti Ochránce ovocných stromů a keřů, původce píle, pracovitosti, radosti ze života Po smrti Semely si ho Zeus ještě nenarozeného dal zašít do boku a donosil ho Musel být chráněn před rozzlobenou manželkou Dia Hérou – vyrůstal v jeskyni porostlé révou – dal lidem první sazenici vína a naučil je vyrábět víno Prošel svět – šířil veselí, opojný nápoj, ale i trestal Oženil se s dcerou krétského krále Mínóa – Ariadnou Vyvedl matku z podsvětí a dal jí jméno Thyóné

Hermés – římský Merkur Syn Dia Posel bohů, ochránce cest a poutníků, zlodějů, bůh obchodu, lsti, podvodu Bůh pasáků krav a ovcí Chytrý a bystrý Vynalezl pěstní zápas, tónovou stupnici, astronomii Po narození ukradl krávy a na nohy jim přivázal větve – zametaly tak stopy, potrestal starce za prozrazení a chamtivost – proměnil ho v mlčící skálu Nosil okřídlené sandály a klobouk, kouzelnou hůlku ovinutou hady Vodil duše mrtvých do podsvětí Měl magickou moc nad spánkem a sny

Héfaistos – římský Vulcanus Syn Dia a Héry Ošklivý a slabý – odvržen matkou z Olympu – po smíření se s matkou navrácen na Olymp Podruhé svržen z Olympu Diem – při pádu si zlomil nohy – belhající se mrzák Zručný kovář, dílny pod Etnou, vládne ohni, staví bohům paláce, brnění Achilleovi, bytost Pandoru, Héliův vůz, … Zobrazován v haleně s kovářskou čapkou a kleštěmi a kladívkem

Éós Dcera Titána Hyperiona a jeho manželky a sestry Theie Sestra boha Slunce-Hélia a bohyně Měsíce-Seléné Bohyně úsvitu a ranních červánků Krásná, zobrazována s křídly Ranní povinnost - na Olympu oznámit příchod Hélia, poté se stane Hémerou–bohyní jasného dne a večer se mění v Hespera=Večernici Manželovi Astraiosovi porodila všechny hvězdy a větry Ráno se objevují na zemi její slzy v podobě rosy – pláče nad synem Memnónem, který padl v souboji s Achilleem v Trojské válce

Éros – římský Amor Možná syn Afrodity a Area Před Diem ho ukryla matka v lese a dala vychovat lvicím - v dospělosti se vrací na Olymp – má pomocníky Erótky (Amorky) Bůh lásky a láska sama Představuje sílu erotické lásky, přírodní pud Přináší radost i žal, vládne všude a nad vším, krutý i roztomilý, veselý, opěvovaný i proklínaný, krásný a půvabný Vznáší se na zlatých křídlech Ozbrojen lukem a šípy – zasažení podlehnou lásce Zobrazován jako nahý mladík 1. druh šípů – zlatý s křidélky z holubích per – okamžitá láska 2. druh – s křidélky ze sovích per - lhostejnost

Éros

Hélios Bratr Seléné a Éós Bůh slunce, představitel jasu a tepla – dává život a světlo zemi Zobrazován jako postava se zlatými vlasy korunovanými paprsky Jezdil ve zlatém voze taženém čtyřmi okřídlenými koňmi Symbol – kohout – budil ho na cestu Cesta od východu k západu – tam se koně napásli a Helios odplul ve člunu po oceánu zpět na východ Viděl vše, co se na zemi i mezi bohy děje Ostrov Rhodos – jeho majetek – vyzvedl ho z hlubin – poctou stavba Rhodský kolos

Rhódský kolos Gigantická bronzová socha u přístavu na ostrově Rhodos Přes 30m vysoká, stavba trvala 12 let, jeden ze 7 divů světa (starověkých) Údajně socha stála rozkročená nad přístavem a pod nohama proplouvaly lodě (technicky nepravděpodobné) Zemětřesení (226 př.n.l.) – zlomila se v kolenou - dnes na místě jen 2 sloupy

Atlás = odvažující se nebo trpící Obr Titán držící nebeskou klenbu nebo zeměkouli – trest od Dia po boji proti Kronovi Svůj trest chtěl přenést na hrdinu Hérakla, ale nechal se napálit a držel pak klenbu dál Zemřel hrůzou při pohledu na hlavu Medúsy, kterou mu ukázal hrdina Perseus – zkameněl a změnil se v horu Odezva v názvech – bájný ostrov Atlantis, Atlantský oceán, soubor map

Múzy Dcery Dia a bohyně paměti Mnémosyné Laskavé, oblíbené, přinášejí harmonii a klid Bohyně veškerého umění – každé je připisováno nějaké umění : Kalliopé – epické básnictví – zobrazena s voskovými tabulkami a rydlem Euterpé – hudba – dívka s flétnou Erató – milostná poezie – dívka s lyrou a Erótem Thaleia – básnictví a komedie – divadelní škraboška a pastýřská hůl Melpomené – tragédie – tragická maska a hlava zdobená břečťanem Terpsichoré – tanec – s lyrou Kleió – dějepisectví – svitek rukopisu Úrania – astronomie – globus Polyhymnia – sborový zpěv – zahalená a zamyšlená bez symbolů

Múzy – Polymnia a Thalia

Bájní tvorové řecké mytologie Hlavní postavy řecké mytologie - bohové Bohové se dělí do různých skupin – Titáni, Kyklópové, Giganti, … Vedle nich vystupují v bájích a mýtech polobohové, nižší bohové, bohové více i méně významní, … Váže se k nim mnoho známých hrdinů a příběhů - Hérakles, Perseus, Achilles, Iásón, Trojská válka, Odysseia, … Bohové tvoří společnost podobnou lidské – mocenská hierarchie, rodiny, soupeření, oblasti moci, dobré i špatné vlastnosti, … Patří mezi polyteistická náboženství – uznávání více bohů Během různých období lidský dějin - zobrazování v podobě soch, staveb, mozaiek, fresek, maleb na předmětech, obrazech, … - uložené v mnoha muzeích Evropy, některé patří i mezi 7 divů světa (starobylých)

Zdroje Zamarovský, Vojtěch : Bohové a hrdinové antických bájí, Praha - Knižní klub,