1 Češi jezdí na kole Ing. Jitka Vrtalová NaKole.cz Cyklisté v Česku - kdo jsou a co chtějí

2 Okruhy Kolik lidí jezdí na kole? Jací jsou cyklisté v Česku? (sociodemografie, typologie) Spokojenost s cyklistickou infrastrukturou Nejoblíbenější turistické regiony, hodnocení služeb (srovnání českých a zahraničních turistů)

3 Kolik lidí jezdí na kole?

4 Kolik je cyklistů? CYKLISTIKA DOPRAVA VOLNOČASOVÁ AKTIVITA SPORT 7 % všech cest celkem cca 30% dospělé populace radost z pohybu, výkon není důležitý společná aktivita s rodinou a přáteli nejčastěji spojené s poznávací turistikou vybavení střední třídy, až nejkvalitnější výkon, být první/nejlepší dlouhodobá příprava špičkové vybavení (pravidelná) doprava do práce, do školy nový typ cyklisty

5 Popularita cyklistiky je obrovská

6 Podle posledního dostupného výzkumu je podíl cyklistů v populaci 27 % (pouze cyklistika jako sport) cyklistů (věková skupina let) Objem tržeb za rok 2006: 2,7 mld. jízdní kola, 1,8 mld. náhradní díly a velomateriál (zdroj: ASPK)

7 Profil cyklistů

8 Struktura prodeje jízdních kol Pozor! Typ jízdního kola nepředurčuje automaticky typ cyklisty

9 Profil cyklistů Zdroj: Sport Equipment & Fashion 2007, Incoma Research (údaje Cyklisté, Sportovci) Media Projekt, GfK a Median (údaje Obecná populace let)

10 Profil cyklistů Zdroj: Sport Equipment & Fashion 2007, Incoma Research (údaje Cyklisté, Sportovci) Media Projekt, GfK a Median (údaje Obecná populace let)

11 Profil cyklistů Zdroj: Sport Equipment & Fashion 2007, Incoma Research (údaje Cyklisté, Sportovci) Media Projekt, GfK a Median (údaje Obecná populace let)

12 Profil cyklistů Zdroj: Sport Equipment & Fashion 2007, Incoma Research (údaje Cyklisté, Sportovci) Media Projekt, GfK a Median (údaje Obecná populace let)

13 Typologie cyklistů

14 Typologie cyklistů Existuje mnoho faktorů, podle kterých je možné rozřadit cyklisty do skupin Typ terénu, povrchu Délka tras Frekvence využití automobilu Frekvence využití vlaku, cyklobusu Víkendy/ denní jízdy Typ kola Jízdy „natěžko“ nebo „nalehko“ Využívání ubytovacích zařízení Jízdy individuální/ s rodinou/ s přáteli Jízdy individuální/ s rodinou/ s přáteli Využívání stravovacích zařízení Místní vs. přespolní

15 Typologie cyklistů Klastrová analýza nebo Faktorová analýza výsledkem je vícerozměrný graf: vzdálenost skupin + velikost klastrů + popis (fotografie, příběh, videoklip) Pohodoví cyklisté Sportovní cyklisté Terénní cyklisté Denní doprava Rodiny s dětmi Dálkoví cyklisté

16 Typologie cyklistů – pracovní návrh rodiny s dětmi –kratší a bezpečné trasy, preferují převážně kvalitní zpevněný povrch méně zdatní rekreační cyklisté –nenáročné kratší trasy, cca do 30km, preferují převážně kvalitní zpevněný povrch zdatnější rekreační cyklisté, –okružní trasy km, často v kombinaci s poznáváním místních zajímavostí a kulturních památek, zpevněný povrch i nenáročné přírodní cesty dálkoví cyklisté –trasy km, převážně se drží páteřních tras, většinou se zdrží na jednu noc terénní cyklisté –preferují především přírodě blízké cesty a úzké stezky v terénu sportovně rekreační cyklisté –vyhledávají masové akce sportovního typu, například MTB maratony nebo silniční maratony

17

18 Rodiny s dětmi: „hledáme bezpečné cesty s kvalitním povrchem, cíl v restauraci se zahrádkou nebo na hřišti“

19 Pohodoví cyklisté: „ turistické cíle v dosahu 30 km, dobrý povrch“

20 Zdatní rekreační cyklisté: „svět ze sedla kola vypadá lépe, delší trasy ani nekvalitní povrch nejsou překážkou, cílem je radost z jízdy“

21 Dálkoví cykloturisté: „páteřní trasy s dobrým značením jsou podmínkou, jedeme z místa na místo, často trasy podél řek“

22 Terénní cyklisté: „převýšení je výzva, hledáme cesty blízké přírodě“

23 Sportovně rekreační cyklisté: „testujeme své síly v závodech, překonáváme vlastní hranice, trénujeme pro výkon“

24 Cyklistika jako doprava: „tradiční image sociálně slabých se mění...“

25 Cyklistika jako doprava: „jízda na kole jako životní styl a výraz ohleduplnosti k životnímu prostředí“

26 Cykloturistika v regionech

27 15 turistických regionů 43 turistických oblastí

28 Zdroj: Monitoring návštěvníků v turistických regionech ČR, STEM/MARK pro Czechtourism

29 Atraktivita turistických oblastí Skupina 1 – vysoce atraktivní Slovácko (38 %) Lednicko - Valtický areál Jizerské hory Podyjí Skupina 1 – vysoce atraktivní Slovácko (38 %) Lednicko - Valtický areál Jizerské hory Podyjí Skupina 2 – atraktivní Frýdlantsko Děčínsko a Lužické hory Plzeňsko Lužické hory a Ještědský hřbet Jižní Čechy Beskydy - Valašsko Šumava - východ Český ráj Chrudimsko - Hlinecko Střední Čechy - severovýchod - Polabí Orlické hory a Podorlicko Máchův kraj Skupina 2 – atraktivní Frýdlantsko Děčínsko a Lužické hory Plzeňsko Lužické hory a Ještědský hřbet Jižní Čechy Beskydy - Valašsko Šumava - východ Český ráj Chrudimsko - Hlinecko Střední Čechy - severovýchod - Polabí Orlické hory a Podorlicko Máchův kraj Skupina 3 – průměr Kladské pomezí Krkonoše - východ Krkonoše - střed Tachovsko - Stříbrsko Jeseníky Vysočina Poodří Těšínské Slezsko Zlínsko Moravský kras a okolí Pardubicko Opavské Slezsko Skupina 3 – průměr Kladské pomezí Krkonoše - východ Krkonoše - střed Tachovsko - Stříbrsko Jeseníky Vysočina Poodří Těšínské Slezsko Zlínsko Moravský kras a okolí Pardubicko Opavské Slezsko Zdroj: Monitoring návštěvníků v turistických regionech ČR, STEM/MARK pro Czechtourism

30 Atraktivita turistických oblastí Skupina 4 – mírně podprůměrné Krkonoše - západ České středohoří a Žatecko Chodsko Svitavsko Střední Morava - Haná Podzvičínsko Hradecko Krušné hory a Podkrušnohoří Krušné hory - západ Střední Čechy - západ Západočeský lázeňský trojúhelník Střední Čechy - jihovýchod Brno a okolí Skupina 4 – mírně podprůměrné Krkonoše - západ České středohoří a Žatecko Chodsko Svitavsko Střední Morava - Haná Podzvičínsko Hradecko Krušné hory a Podkrušnohoří Krušné hory - západ Střední Čechy - západ Západočeský lázeňský trojúhelník Střední Čechy - jihovýchod Brno a okolí Skupina 5 – malý zájem Ostravsko Praha (2,6 %) Skupina 5 – malý zájem Ostravsko Praha (2,6 %) Zdroj: Monitoring návštěvníků v turistických regionech ČR, STEM/MARK pro Czechtourism

31 Co chtějí cyklisté v Česku?

32 Spokojenost s cyklistickou infrastrukturou Zdroj: Monitoring návštěvníků v turistických regionech ČR, STEM/MARK pro Czechtourism (data za všechny návštěvníky ČR, N= , průměr: vážený průměr na škále 1-4, kde 1=velmi špatné, 4=velmi dobré)

33 Co chtějí? „Co byste si přáli?“ – nefunguje Motivy jednání jsou většinou skryté Může odhalit analýza korelace – spokojenost s jednotlivými aspekty cyklistické infrastruktury, jejich důležitost

34 Hlavní zjištění Cyklistika je jednou z nejpopulárnějších aktivit, kterou provozují min. 2 mil. lidí Největší část cyklistů je lety, jen výjimečně starší 60 let Cyklisté jsou nadprůměrně zastoupeni ve střední třídě, poněkud méně mezi lidmi s nejvyššími příjmy

35 Hlavní zjištění Cyklisticky nejatraktivnější oblasti: Slovácko, Lednicko - Valtický areál, Jizerské hory, Podyjí Cykloturistika a terénní cyklistika je atraktivní pro 21 % návštěvníků ČR, častěji pro Čechy (23 %). Zahraniční návštěvníci přijíždějí do ČR častěji za jinými účely, cykloturistika je atraktivní pouze pro 13 % z nich.

36 Zdroje: Sport Equipment & Fashion 2007, Incoma Research, Media Projekt, GfK, Monitoring návštěvníků v turistických regionech České republiky, STEM/MARK, ASPK, průzkum mezi členy sdružení, 2007

37 Děkuji za pozornost! Jitka Vrtalová