Regionální analýza Charakteristika regionu Složky a prvky krajinné sféry Struktura regionu Typy regionů Účelové regiony NUTS Přirozená regionální struktura ČR

Literatura: Úvod do regionálních věd a veřejné správy Kolektiv autorů, IFEC, 2001 Regionální a municipální ekonomika Kolektiv autorů, VŠE Praha 2000 Nauka o krajině Demek J.: MU Brno, fak. Přírodovědecká, 1978

Vymezení pojmu regionu Region budeme chápat jako komplex vzniklý regionální diferenciací krajinné sféry

Složky krajiny představují subsystémy, jejichž vlastnosti jsou určeny tím, že na působení jiných částí krajiny reagují jako celek.

Schéma složek krajiny

Existují rozdíly v chování složek krajiny různého měřítka (úrovně planetární, světadílů, států, krajů apod.) Vlastnosti krajiny nemohou být pochopeny bez znalosti alespoň některých složek a naopak Pojetí krajiny je chápáno na jedné straně jako rozsah jevů nacházejících se na zemském povrchu, na druhé straně se vztahuje k určité části zemského povrchu a je ho možné chápat jako geografický region

Region v geografickém pojetí Region je geograficky ohraničené území lišící se od ostatních souborem přírodních podmínek, strukturou obyvatelstva, ekonomiky atd. nebo Region je územní jednotka geograficky ohraničená podle určitých kriterií.

Dvě skupiny prací pojednávajících o regionech „Všeobecné pojetí regionu“ (nejobecnější práce o regionu „Speciální“ pojetí regionu (plánování, ekonomika)

Vymezení regionu závisí na zvolených kriteriích podle účelu kolik účelů vymyslíme tolik..

Struktura regionu (podle kriterií stejnorodosti) Homogenní (homogenita není absolutní) např. pahorkatina, pěstování zeleniny, voliči, rekreace Nehomogenní (heterogenní, nodální, spádové,uzlové, funkční) – jednotné ve vztahu vnitřní struktury nebo organizace Informace získaná vymezením těchto regionů je na vyšší úrovni než u reg. homogenních

Typy regionů Administrativní regiony –časová stabilita –skladebnost –podřízenost Účelové regiony –omezená časová platnost vymezovány pro řešení určitých problémů

Příklady účelových regionů Zvláštní hospodářské zóny (zvýhodnění) Účelové regiony v ČR Euroregiony – nesouvislá území (společné řešení problémů obyvatel příhraničních států) NUTS (La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques

Systém jednotné struktury územních jednotek v EU (Eurostat) Účel – analýzy sociální a ekonomické situace, potřeby regionální politiky 6 úrovní NUTS NUTS 0 a NUTS I Česká republika, NUTS III kraje, NUTS IV okresy NUTS II - 8

Kriteria pro vymezování NUTS Doporučení EU týkající se velikosti územních jednotek Princip skladebnosti a vztahu na administrativní dělení státu Podobnost jednotek nižšího řádu vytvářejících jednotku vyššího řádu Zabezpečení souboru dat a informací požadovaných EU Uplatňování pravomoci zastupitelských sborů a orgánů stát. správy na úrovni kraje

Přirozená regionální struktura ČR Přirozené celky Polabský (Čechy) Podunajský (Morava) Pooderský (české Slezsko) ČR chápeme jako makroregion vyššího stupně vysoce integrovaný (hlediska)

Makroregiony nižšího stupně 1.Čechy – mononodální 2.Moravskoslezský region - polynodální

Mikroregiony Integrují více než 90% území ČR Dominantní vztahy mezi bydlištěm, pracovištěm a komplexem základních služeb

Vyšší územně správní celky v ČR kriteria pro vymezení VÚSC 14 celků

Regionalizace Zpracování informací o rozmístění předmětů a jevů na zemském povrchu Vydělení geografických regionů (z krajinné sféry) se zpravidla provádí na základě: 1.objektivního (pevnost vazeb mezi složkami regionů) 2.subjektivního za základě úkolů výzkumu

Čtyři metody vymezování regionů 1.metoda generalizace textu 2.kartografická metoda 3.metoda analýzy vzdáleností v n- rozměrném prostoru 4.metoda vymezování nodálních regionů

Vymezování homogenních regionů Bodová metoda Vymezení regionu s největšími sociálně ekonomickými problémy Míra nezaměstnanosti – každému 1% přiřadíme 2 body Průměrný příjem na obyvatele – každým 50 j. průměrného příjmu nižšího než 1000 j. přiřadíme 1 bod Mezní počet bodů 8

Vymezování funkčních regionů Toková analýza – směr a intenzita toků mezi dominantním centrem a okolními jednotkami Gravitační analýza

Postavení jednotlivých základní prostorových jednotek ve funkčním regionu 9 obcí Počet telefonních hovorů z jednotky řádky Počet telefonních hovorů do jednotky sloupce Rozhodující počet telefonů do jednotky – součty ve sloupcích

Telefonní hovory Jednotka primárního řádu – max. dosažený počet bodů Jednotka sekundárního řádu od 40 do 60 Jednotka okrajového řádu méně než 40