Sociologie organizace pro neziskový sektor Magdaléna Šťovíčková Katedra studií občanské společnosti FHS UK, 2013/2014

Cíle a obsah kurzu Cílem kurzu je seznámit studenty se základními organizačními teoriemi, které mohou tvořit konceptuální rámec pro pochopení organizací, konkrétně pak organizací občanského sektoru. Studenti se seznámí jak se základními teoretickými koncepty, tak také s výzkumy, v rámci kterých byly tyto koncepty aplikovány v oblasti výzkumu občanského sektoru.

Organizace klíčové pojmy lidé se sdružují společně za účelem dosáhnout určitého společného cíle, kterého by snadno nedosáhli sami  organizace je prostředek může se jednat jak o malou skupinu lidí s osobními vazbami, kteří se navzájem znají, ale také o velkou neosobní skupinu (př. školy, církve,..)

Organizace v moderní společnosti Organizace: ústřední rys moderní společnosti, provázejí nás celý život moderní společnosti: formální charakter organizací: racionálně fungující skupiny, které pro dosažení svých cílů používají explicitně stanovená pravidla, předpisy a postupy založeny účelově s cílem dosáhnout určitého cíle (např. školy, nemocnice) potřeba koordinovat množství aktivit a zdrojů regulační funkci: ovlivňují a utvářejí chování lidí určitým směrem, některé reprezentují hodnoty společnosti zdroj společenské moci: organizace za nás přebírají právo rozhodovat: úředníci, odborníci

Organizace vs.Instituce klíčové pojmy Instituce: ustálené způsoby řešení problémů přežití, jak lidé v určité kultuře dělají určitou věc Organizace: typ vztahů, které se mezi lidmi ustavují v průběhu řešení těchto problémů organizace jsou podmnožinou instituce – způsob jakým se lidé organizují, je jen součástí způsobu, jakým řeší své problémy řeší problém: jak lidé mohou zajistit koordinaci společných aktivity a její stálost, která by byla nezávislá na výměně konkrétních osob

Formální vs. neformální organizace Formální organizace: jedná se o uměle vytvořený nástroj koordinace aktivit většího počtu osob za určitým pevně stanoveným cílem řešení problému, jak zajistit koordinaci společné akce většího počtu lidí a její stálost bez závislosti na konkrétních jedincích Racionalizace organizačního života: např.explicitní (psaná) pravidla, která rozdělují činnost mezi členy, způsob komunikace, způsob přijímání rozhodnutí, způsob výběru vedoucího, sankce pozitivní I negativní Neformální skupiny

Formální vs. neformální organizace Neformální skupiny vznikají spontánně vyjednáváním všech členů neformální typ vztahů (nepsané): osobní kontakty mezi členy založeny na důvěře a loajalitě, sdílení hodnot neformální typy vztahů vznikají i ve formálních organizacích a vlivňují naplňování cílů

Teoretické perspektivy Organizace jako stroj Organizace jako živý organizmus Organizace jako politický systém Organizace jako kultura

Organizace jako stroj Jak máme strukturovat organizaci, aby dosahovala maximální produkce? Za jakých podmínek je dosaženo nejúčinějšího fungování organizace Klasické teorie: Max Weber, Henri Fayol, F. W. Mooney and Col. Lyndall Urwick, Frederick Taylor

Organizace jako organizmus Organizace jako seskupení navzájem propojených lidských, technických, tržních potřeb Organizace řeší, jak přežít Organizační humanisté

Organizace jako politický systém/systém moci Řízení organizace lze chápat jako politický proces Různé styly řízení Různé zájmy jedinců i skupin Konflikt jako inherentní součást Různé zdroje moci a legitimity moci

Organizace jako kultura Antropologické teorie Každá organizace má svou vlastní kulturu Kutura jako sdílené významy

Pohledy na povahu organizací Tři organizační paradigmata racionální systém: organizace jako racionálně zkonstruovaný systém přirozený systém: organizace jako přirozeně vzniklý a rozvíjející se systém otevřený systém: organizace jako otevřený systém vůči svému prostředí Scott (1992)

Organizace jako racionálně zkonstruovaný systém organizace dosahují předem stanovené cíle a k tomu jim slouží specializovaná formální struktura racionalita plyne z organizačního uspořádání (ne z vlastností členů) lidé nemají kontrolu nad svým jednáním ti, kdo kontrolují ostatní, činí tak v zájmu organizace

Organizace jako přirozeně vzniklý systém organizace přirozeně vzniká a spontánně se rozvíjí účelem není realizace cílů, ale přežití neformální a formální struktura organizace formální struktury mohou fungovat neracionálně důraz na neformální struktury aktérů

Organizace jako otevřený systém organizace jsou otevřené organizace, které jsou závislé na výměnách s prostředím, v němž operují organizace nemají pevně danou organizační strukturu, ani organizační cíle organizace se plynule adaptuje na prostředí a jeho proměny

Tři paradigmata nelze říci, které z paradigmat je lepší než druhé organizace je otevřený systém s racionálními a přirozenými formami každé paradigma můžeme použít pro jinou část organizace

Klasické období organizace M. Weber, Taylor, Fayol, do 20.let 20.století Paradigma: organizace jako racionálně zkonstruovaný systém Cíl: stanovení univerzálně platných podmínek pro dosažení nejefektivnějšího organizací s využitím vědy, tak aby se lidský faktor proměnil v zautomatizovaný nástroj

Sociologie organizace Maxe Webera Téma: typické způsoby, jimiž mohou být lidé hromadně organizováni za účelem dosažení cíle Teorie panství: mocenská nerovnost v historických a kulturních souvislostech panství legální, tradiční, charismatické princip legitimity

Srovnání tří typů panství: povaha norem Tradiční panství: normy přijaty z minulosti, protože dříve platili Charismatické panství: podřízenost všech vůči pánovy Legální panství/ Byrokracie: legitimita odvozena od obecně právních norem platné pro všechny aktéry neosobní předpisy věcného charakteru, důraz na rovnost všech

Znaky moderní byrokracie fungování organizační formy struktura a fungování členů: pevně stanovené kompetence (pravomoci, povinnosti), dělba činnosti hierarchické uspořádání pozic (dohled, odvolání), možnost kariéry formální předepsaní pravidla a normy (písemná forma) neosobní jednání ne volba, ale jmenování členů do jednotlivých pozic na základě technické kvalifikace způsob odměňování: materiální správní prostředky odděleny, jasně stanovená odměna za výkon Pozn. Ideální typ

Byrokracie Význam pojmu v každodenosti vs. v sociologii V sociologii: podoba formální organizace hierarchicky uspořádaná formální pravidla a postupy platící pro všechny stejně pravidla budována podle racionálních principů, neosobní vztahy mezi členy

Organizace jako přirozeně vzniklý a rozvíjející se systém téma člověk a organizace: význam neformálních aspektů lidského soužití v organizaci a lidské motivace otázka: jakým způsobem dochází ve společenstvích, které nebyly ustanoveny formálně k ustanovování pevnější sociální struktury? škola “human relation”, 30.léta 20.stol. polemika s klasiky první fáze studia organizací (racionalita, instrumentální jednání)

Škola “human relation” psycholog Elton Mayo, 20.léta 20.stol. pracovní výkon není ovlivněn technickými parametry prostředí, ale neformálními vztahy ve skupině ustanovování nových skupinových norem ve formálních skupinách ne jen racionální ekonomické motivace, ale také pocity a sympatie ovlivňují jednání aktérů sociální člověk, který je motivován potřebou kontaktu s druhými člověk hledá svou identitu ve vztahu k druhým

Další teorie motivace Maslowova teorie hierarchie potřeb, 40. léta 20. století lidé naplňují své potřeby směrem od fyziologických potřeb, přes potřeby bezpečí, k potřebě vztahům s druhými, k potřebě uznání a respektu, k sebeaktualizaci kritika ekonomického člověka aplikace: Schein (1965): typologie člověka

Teorie řízení Teorie X a Teorie Y: dva styly řízení Douglas McGregor, 50.léta 20.stol. Teorie X: zaměstnanci jsou zahálčivý, vyžadují neustálý tlak a kontrolu, zbavují se jakékoli zodpovědnosti řízení formou kontroly Teorie Y: zaměstnanci pracují rádi, není potřeba každý krok kontrolovat, s cíli se ztotožňují spontánně, akceptují rozhodnutí vedení, samo se zapojují do chodu organizace řízení formou zadávání náročných úkolů

Kritika “Human relation” opomíjení faktoru moci vypracovali nástroje pro managery jak manipulovat s řadovými pracovníky, kteří nemají možnost se podílet na tvorbě cílů “lidskost” je vykalkulovaný prostředek, nikoli cíl (lidskost vs. organizační cíle) nepotvrdili se vztahy mezi spokojeností a produktivitou, stylem řízení a produktivitou, účast na rozhodování a spokojenost, produktivita nelze stanovit univerzální pravidla řízení laboratorní výzkum, opomenuty vazby na vnější prostředí

Omezená racionalita organizací reakce na racionální model M.Webera otázka: existuje opravdu tak úzká vazba mezi strukturálními prvky formální organizace a dosaženou účinností Michel: “železný zákon oligarchie”, 20. léta 20.stol. Merton: organizační dysfunkce, 40. léta 20. století Selznik, Gouldner, Crozier

R. Merton: teorie dysfunkcí Rober Merton, 40.léta 20.stol. teorie organizačních dysfunkcí ta opatření, která mají zvýšit účinnost organizace, nemusí vést ve svých důsledcích ke zvýšení efektivity činnosti (nezamýšlené důsledky jednání) kritika Weberova pojetí byrokracie

Mertonova kritika Weberova modelu byrokracie rysy, které Weber považuje za ty, které podporují účinnost naopak účinnost brzdí jednání můžeme posuzovat podle toho, čeho bylo dosaženo, nebo podle toho, čeho nebylo schopno dosáhnout byrokracie podporuje rituální chování: úzkostlivé dodržování pravidel může brzdit dosahování cílů - “trénovaná neschopnost” dodržování pravidel (jako prostředek) se promění v účel - “přemístění cílů” nezamýšlené důsledky jednání

Organizace jako otevřený systém systematické studium vtahů mezi organizacemi a jejich prostředím, od 70.let.20.stol. organizace: organismy, které mezi sebou soupeří o zdroje, adaptují se na změny v prostředí, zvyšují míru své komplexity jako odpověď na růst komplexity vnějšího prostředí, ovlivňují vnější prostředí

Organizace jako otevřený systém Kontingenční teorie Institucionální teorie: DiMaggio, Powell Teorie závislosti na zdrojích: Pfeffer, Salancik Teorie sítí: White

Literatura Použitá literatura: Gidden, A. 2013: Sociologie. Praha: Argo Keller, J.: Sociologie organizace. Praha: Slon. Scott,W.R. 2004: Reflection on a Half- Century of Organizational Sociology. Annu.Rev.Sociol.