Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Věra Pavlátová. Dostupné z Metodického portálu ISSN: Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV). [3] [8]

 ZKOUŠEJÍCÍ NEMOHL JINAK, NEŽ DÁT PĚTKU.  Tento prvek patří mezi kovy, těžil se i v Krupce.  Dohromady s mědí se používal jako slitina bronz.  Bronz byl tak častý a oblíbený, že se podle něj jmenuje celá epocha lidstva − jaká? [3], [1], [4]

 Patří do 14. (IV. A) skupiny PSP. uhlík (C), křemík (Si), germanium (Ge), cín (Sn), olovo (Pb) a ununquadium (Uuq) Copak Si Gertruda Snědla Plombu? CoSi Germáni Snědli a Pobledli. Co Si Germáni Snědli, Poblili. [2]

 Chlorid cínatý  Sulfid cínatý  Dusičnan cíničitý  Cínovodík  Sulfid cíničitý  Oxid cínatý  Jodid cíničitý  Hexahydroxocíničitan sodný  SnCl 2  SnS  Sn(NO 3 ) 4  SnH 4  SnS 2  SnO  SnI 4  Na 2 [Sn(OH) 6 ] ŘEŠENÍ:

 Porovnejte vlastnosti cínu s ostatními prvky 14. skupiny (zejména Ge, Sn, Pb):  Jakou elektronovou konfiguraci má jejich valenční vrstva?  Jak se mění kovový charakter prvků ve skupině?  Jaká mají oxidační čísla ve sloučeninách (Ge, Sn, Pb)?  Jaké jsou z acidobazického hlediska oxidy MO‘ a jaké jsou oxidy MO 2 (M = Ge, Sn, Pb)?  stříbrobílý kov, lesklý, měkký, kujný, tažný  na vzduchu se pokrývá SnO 2 a tím šedne  odolný vůči chemickým vlivům, zdravotně nezávadný, amfoterní CPJOP0Mg CPJOP0Mg VLASTNOSTI CÍNU

 VÝSKYT:  v cínovci − SnO 2 = kasiterit (Krupka − historie těžby)  ve středověku byl jeho symbol Jupiter [5]

[7 ]

 Šedý α a bílý β cín − 2 modifikace, bílý β je běžný cín, při dlouhém skladování o nízké teplotě (t ≤ 13 °C) se mění na α = šedý = cínový mor − rozpad při dotyku − např. poškození historického nádobí [6] Při teplotě vyšší než 161 °C vzniká další modifikace γ- cín (křehký)

 Cín reaguje s kyselinami i zásadami. Uvedené reakce vyčíslete a pojmenujte produkty:  HNO 3 + Sn → Sn(NO 3 ) 2 + NH 4 NO 3 + H 2 O  Sn + KOH + H 2 O → K 2 [Sn(OH) 6 ] + H 2  10HNO 3 + 4Sn → 4Sn(NO 3 ) 2 + NH 4 NO 3 + 3H 2 O dusičnan cínatý  Sn + 2KOH + 4H 2 O → K 2 [Sn(OH) 6 ] + 2H 2 hexahydroxocíničitan draselný ŘEŠENÍ: (zředěná kyselina)

 Jaký je rozdíl v reakci cínu s koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou a s koncentrovanou kyselinou sírovou? Vyjádřete chemickými rovnicemi.  Sn + 2HCl → SnCl 2 + H 2  Sn + 2H 2 SO 4 → SnSO 4 + SO 2 + 2H 2 O ŘEŠENÍ:

 Sloučeniny cínaté se snadno oxidují na cíničité, a proto se řadí mezi redukční činidla.(Co je to redukční činidlo?)  Například se užívají při výrobě hydridů antimonu a arsenu.  Úkol: manganistan draselný je redukován síranem cínatým v prostředí kyseliny sírové na síran manganatý. Vyčíslete chemickou rovnici:  KMnO 4 + SnSO 4 + H 2 SO 4 → MnSO 4 + Sn(SO 4 ) 2 + K 2 SO 4 + H 2 O  2KMnO 4 + 5SnSO 4 + 8H 2 SO 4 → 2MnSO 4 + 5Sn(SO 4 ) 2 + K 2 SO 4 + 8H 2 O ŘEŠENÍ:

 Výroba kovového cínu z rudy je jednoduchá, jde o žárovou redukci žhnoucím uhlím v šachtových nebo plamenných pecích: SnO C → Sn + 2 CO  Historická výroba:  Cínovec se rozemele, plaví a potom se praží, aby se odstranily síra a arsen. Propírání i pražení rudy se obvykle několikrát opakuje. Tím způsobem se obohatí cínová ruda na obsah až 70 % cínu. Z cínovce se získává kov redukcí uhlím v peci. Šachtová pec se plnila střídavě dřevěným uhlím a rudou. Obdržený cín nebyl zcela čistý, a proto se dále rafinoval. [8] [4] V Krupce je v provozu Prohlídková štola Starý Martin.

 Odolný vůči vnějším vlivům → povrchová úprava kovů = cínování (elektrolýzou nebo ponorem)  Výroba tabulového skla (na roztaveném Sn)  Bílý plech − konzervy  Staniol (obaly čokolád)  Dráty  SnO 2 − bělí glazury, smalty, mléčné sklo (pozor na vdechnutí SnO 2 − nemoc stanóza = změny na plicích)  SnS 2 − ke „zlacení“ předmětů  Pamětní medaile ŘEŠENÍ:

 V době evropského středověku, renesanci a baroku se cín využíval pro výrobu liturgických nádob, svícnů, křtitelnic. Povrch těchto výrobků byl zdoben reliéfy, rytím a leptáním. [9] Cínová křtitelnice v chrámu sv. Mikuláše v Jaroměři, východní Čechy

 bronz (měď + cín) − doba bronzová, bronz se dělí dle obsahu cínu na zvonovinu a dělovinu (více Sn)  klempířské pájky (olovo + cín)  ložiskové kovy (cín + antimon + měď + olovo)  liteřina (olovo, cín, antimon)  varhanní kov (cín + olovo) − varhanní píšťaly  kov Britania (90 % cín, 8 % antimon a 2 % měď) − jídelní příbory a nádobí. ŘEŠENÍ:

1.Jiný název pro nerost cínovec. 2.Slitina cínu obsahující Pb, Sn a Sb. 3.Hudební nástroj obsahující cín (v kostele). 4.Název povrchové úpravy kovů cínem. 5.Jedna z modifikací cínu se nazývá cínový... 6.Slitina mědi a cínu. 7.Obal z cínu na potraviny (dříve na čokolády).

Co je to stanóza a jak vzniká?

 FLEMR, V.; DUŠEK, B.: Chemie I pro gymnázia. Praha : SPN ISBN  Daniel Mayer. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 1.  [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: 2.  Tomasz Sienicki. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 3.  [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: 4.  Rob Lavinsky. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 5.  Tomihahndorf. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 6.  Rob Lavinsky. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 7.  [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: 8.  [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: 9. ce.jpg