Markéta Burdová Lucie Hykešová 3. ročník HKS, 2014 Sudý týden, pátek 12,15
odvozeno od řeckého MONACHOS - základ v MONOS – jediný, osamocený, tedy ten, kdo žije sám, v samotě, v poušti životní styl, který podřizuje svůj život konkrétnímu cíli eliminace pozemských vlivů život v uzavřených komunitách - asketický způsob života
Starověká Indie – hinduismus, džínismus 1. Ašrám (600 př.n.l.) 2. Šramanové ( st. př.n.l.) 3. Buddhismus - Sangha (5. st. př.n.l.) Svátek Sangha
Židovství 1. Elijáš a Elíša 2. Esejci ( st. př.n.l.) Esejci
První skuteční předchůdci mnišství – Jan Křtitel a jeho učedníci a Ježíš Kristus (např. 40 dní v poušti; avšak kritizoval askezi a žádný příkaz o ní nezanechal), další náznaky asketických prvků v Novém zákoně Poušť - svět podřízený satanovi, který posvětil Ježíš svou přítomností Počátky křesťanského mnišství – Blízký východ – pásmo pouští
úplné počátky křesťanského mnišství – doba pronásledování křesťanů – 3. a první pol. 4. st. – odchod křesťanů do pouště křesťané si přáli mučednickou smrt jako měl Ježíš, později po uznání církve (4. st.) pomalou smrt v askezi – nárůst poustevníků žijících o samotě v poušti – pokání, modlitby, půst, vzor učedníkům Kristova slova: „Kdo miluje otce nebo matku více nežli mne, není mě hoden. Kdo nalezne svůj život, ztratí ho, kdo však ztratí svůj život pro mne, nalezne ho.“ „Prodej všechno, co máš a rozděl chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pak přijď a následuj mne!“
wádí [vádý] – vyschlé koryto řeky ain, en – pramen řeky džebel – hora khirbet [chirbet] – zřícenina lávra – volné seskupení mnišských cel (dnes název pro rozsáhlý monastýr – pravoslavný klášter) cenobium, cenobitní klášter - objekty pro pospolitý život mnichů
Eremité počátek ve 3. st., Egypt, Sýrie, Palestina první svědectví o radikálním opuštění všeho pro Krista - biskup Atanasius - Život svatého Antonína → svatý Antonín = otec mnišství eremitský = poustevnický = individuální mnišství – samota, práce, modlitby
Anachoréti st. v oblasti Rellie - okraj Nilské delty a Sahary, Byzanc, Rusko semianachorétský monasticismus (= polopoustevnický způsob života), sdružování se do společenství; lávra – neuspořádaný klášter, volné společenství cel
Cenobité od 4. st., Horní Egypt – rozšíření po celé církvi Svatý Pachomios (přelom 3. a 4. st.) – první klášter v Tabennisi (Horní Egypt), první mnišská řehole (tzv. Andělská řehole – později závazná pro západní mnišství), vznik prvních křesťanských klášterů; konec 4. st. – 7000 mnichů v Egyptě základní jednotka – klášter – nejstarší podoba komunit již ne jednotlivé cely → malé soukromí žádný majetek hospodářský provoz, řemeslné dílny
odchod dobrých křesťanů do pouště první egyptský mnich - Ammonios Nitrijský (nar. konec 3. st.) Svatý Pavel Thébský (* 228; † 341) - patron poustevníků a výrobců rohožek a košíků zmínky o ženách-poustevnicích, asketkách 4. st., první klášter – Isidora Bláznivá Proč se křesťané stávali poustevníky? hlavně služba Bohu zklamání pykání za hříchy pronásledování, ohrožení na životě Sv. Pavel Thébský
Palestina – ne poušť, ale hornatá krajina → jeskyně první palestinský mnich – sv. Charitún (nar. v Turecku, zemř. kolem )
st. – rozkvět mnišství; málo informací o počátku přísnost, misionářská činnost první klášter Gonderos v klášterech především sociální a apoštolská činnost každý klášter měl svá pravidla půst – 2x týdně slib – poslušnost představenému, chudoba, čistota kultura a vědy – ne, odváděly od modlitby Syrské kláštery – 2 typy: Starec a jeho učedníci společné jídlo a modlitba, soukromá modlitba → střídání osamělého a společenského života mnišské cely, kaple, společenská místnost Společenský život v klášteře kaple, společenská místnost, budova pro mimokomunitní činnost, věž, cisterna, společná hrobka zpívání žalmů, zemědělské práce, soukromé a společné modlitby, přednášení představeného
první stylita – Simeon Stylita starší – 5. st. Stylita neboli sloupovník – křesťanský poustevník v Byzantské říši, mnoho let žil asketickým životem na vysokém sloupu modlitby, rozjímání, kázání velmi populární až do 10. st.
největší rozvoj po zestátnění křesťanství křesťanství příliš pohodlné pro radikály → mnišství – náhrada místo mučednictví → první reformní proud v církvi (4. st.) askeze – nástroj k dosažení spásy a konání pokání; spojeno s mnišstvím v křesťanském chápání – modlitba, chození do kostela, půst, almužna, sebeovládání
Sv. Benedikt z Nursie – zakladatel západního mnišství podle řehole sv. Augustina vytvořil vlastní – základem je práce a modlitba - ora et labora; 529 – první klášter Benediktova řehole dodnes základem západního mnišství, pro katolictví nejvýznamnější asketické pravidlo Sv. Basileios z Kaisareie – zakladatel pravos. mnišství podle Pachomiovy řehole vytvořil vlastní – základem je tělesná práce, intenzivní studium Bible, nemajetnost, půst, noční modlitba – nedostatek spánku Basileova řehole dodnes nejzákladnější mnišský dokument v pravoslavném křesťanství
Římskokatolická církev řeholnictví, z lat. regula → církev a hierarchie tzv. evangelijní rady - chudoba, čistota, poslušnost modlitba a služby sv. Augustin → sv. Benedikt z Nursie, další: sv. Basil, sv. František z Assisi a sv. Ignác z Loyoly řád sv. Benedikta – důležité civilizační hnutí středověk – velký význam mnišských řádů – prosazení důležitých reforem v církvi, šíření křesťanství v Evropě Pravoslavná církev přísnější půst a intenzivní modlitba na rozdíl od katolictví nechápe askezi jako pokání za hříchy pouze modlitba a poslušnost, žádné práce a služby mnicha oslovujeme „otče“ kláštery podléhají biskupovi stupně: poslušník, rjasofor, malá schima, velká schima pravoslavné mnišství je jednotné, není rozděleno na jednotlivé řády; označení „basiliáni“ podle sv. Basilia není správné "mnišská republika“ - 20 klášterů na hoře Athos na poloostrově Chalkidiké (zal. 963)
Mnišská republika -založena v roce 963 -uskupení 20 klášterů na hoře Athos na řeckém poloostrově Chalkidiké
Římskokat. řád - Benediktíni Římskokat. řád - Františkáni Pravoslavní mniši
mniši v buddhismu mniši v tibetském lámaismu mniši v taoismu (Čína) mniši v zenovém buddhismu (Japonsko) mniši v hnutí Hare Krišna islám – hlavní asketická tradice je ramadán – půst, modlitby buddhistický mnich Hare Krišna
thistories.asp?historyid=ab88 cirkve-a-krestanstvi/ 25/8814/Pocatky%20mnisstvi.pdf?sequenc e=1 Franzen, A.: Malé církevní dějiny, Praha 1992 NOVOTNÝ, Jiří. Mnišství na Blízkém východě: Krátký dějinný přehled. Olomouc: Centra Aletti, ISBN
D ě kujeme za pozornost!