Energie EU část 2. Budoucí vývoj ceny dodávky elektřiny ( Podle Straight Consult, s.r.o.) Cena silové elektřiny - Nepokrývá celkové výrobní náklady -

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Dopady oslabení kurzu na ceny potravin a české zemědělství Mojmír Hampl Viceguvernér ČNB Žofínské fórum na téma „České zemědělství“ 10. března 2014.
Advertisements

ŠETŘENÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ
 2011  Ministerstvo průmyslu a obchodu. Proč držet bioplyn pod kontrolou?!
1 Stavební kameny Národního akční plánu pro energii z obnovitelných zdrojů Euroenergy, spol. s r. o
Energetická legislativa Zákon č.406/2000 Sb.,o hospodaření energií Vyhláška 252/2001Sb., o způsobu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů a KVET Liberec.
Ekonomika provozu a současné trendy v oblasti využívání sluneční energie A5M13VSO-7.
EU 2020: Obnovitelné zdroje či jádro Petr Binhack
Budovy s téměř nulovou spotřebou: jistá a přínosná budoucnost Diskuze o energeticky úsporném developmentu 19. listopadu 2014, Praha.
Analýza vlivu cen elektřiny na ekonomiku průmyslových podniků Prezentace EGÚ Brno, a. s. Sekce provozu a rozvoje elektrizační soustavy Květen 2007.
Sustainable Construction and RES in the Czech Republic Irena Plocková Ministry of Industry and Trade CR, Na Františku 32, Praha, CR.
MUDr. Martin Kuba ministr průmyslu a obchodu AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ POLITIKY STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ.
Česká energetika na rozcestí Návrh nové Státní energetické koncepce České republiky s výhledem do roku 2050 Ing. Tomáš Hüner náměstek ministra Ministerstvo.
Vladimíra Henelová ENVIROS, s.r.o. Podrobnosti zpracování ÚEK dle zákona č. 406/2000 Sb., v platném znění, a Nařízení vlády č. 195/2001 Sb.
Faktory ovlivňující výsledky zadávacích řízení - komparace veřejných zakázek zadaných obcemi a centrální státní správou Jan Pavel Listopad 2012 Názory.
DOPADY NEKOORDINOVANÉHO ROZVOJE FOTOVOLTAIKY 2. listopadu 2009 Praha, Centrum energetického poradenství PRE Tisková beseda ČSRES.
Energetická účinnost a změna klimatu Kontrola emisí Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie konference EPEE, , Praha Josef.
Zákon o podpoře výroby energie z obnovitelných zdrojů energie z pohledu MŽP Doc. Ing. Miroslav Hájek, Ph.D. Ministerstvo životního prostředí Vršovická.
Zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů Ladislav Pazdera Ministerstvo průmyslu a obchodu Seminář AEM Praha,
Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v ČR v roce 2004 Ladislav Pazdera Ministerstvo průmyslu a obchodu Seminář AEM MSV Brno,
Nové iniciativy EU v oblasti energetiky a její dopady na hospodářskou soutěž Ing. Martin Pecina, MBA Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské.
Státní energetická koncepce a postavení plynárenství v ČR Ing. Tomáš Hüner náměstek ministra © 2006 Ministerstvo průmyslu a obchodu České Republiky Praha,
Opatření na snižování emisí skleníkových plynů a plnění environmentálních cílů státní energetické koncepce Doc. Ing. Miroslav Hájek, Ph.D. Ministerstvo.
Směrnice EP a Rady 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného uživatele a energetických službách a o zrušení směrnice 93/76/EHS Ing. František Plecháč.
 2011  Ministerstvo průmyslu a obchodu III. Fáze EU-ETS Pavel Gebauer © 2011 Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Daně na energie z pohledu velkého odběratele paliv a elektřiny Ing. Petr Matuszek Seminář AEM/SVSE – Spotřební daně na energie Praha 27. listopadu 2007.
Úspory energie a regenerace
Stav otevření trhu a energetické legislativy v ČR z pohledu spotřebitelů a nezávislých výrobců Ing. Bohuslav Bernátek - ENERGETIKA TŘINEC, a. s. Brno -
Pozice odběratelů elektřiny v ČR Seminář SVSE květen 07 K.Šimeček.
Současný stav a problematika plnění Státní energetické koncepce
XXI. Seminář energetiků Regulace v energetice. Podpora OZE a její vliv na cenu elektřiny. Cenová rozhodnutí na r Seminář Teplárny Otrokovice, a.
Energetická legislativa Příprava zákona o výkupu energie z obnovitelných zdrojů a kogenerace Poděbrady 19. března 2003 Ing. Miroslav DOSTÁL Česká energetická.
Příprava II. etapy EDR Praha Mgr. Aleš Kuták, náměstek ministra a ředitel sekce ochrany klimatu a ovzduší.
Ing.K.Šimeček Stav otvírání trhu s energií v ČR z pohledu SVSE Září 2002.
Pohled MŽP na novely energetických zákonů Doc. Ing. Miroslav Hájek, Ph.D. Ministerstvo životního prostředí Vršovická Praha 10 Tel..:
Stav otevření trhu a energetické legislativy v ČR z pohledu spotřebitelů a nezávislých výrobců Ing. Bohuslav Bernátek - ENERGETIKA TŘINEC, a. s. Ostrava.
Pozice průmyslových spotřebitelů elektřiny Podzimní konference AEM 9/2007 K.Šimeček předseda předsednictva SVSE.
Ekologická daňová reforma z pohledu HK ČR Přednáška Ing.Václav Hrabák Předseda Energetické sekce HK ČR.
PRESENTACE 20.říjen, 2010 Ing. Karel ROJKO.
Podpora obnovitelných zdrojů podle návrhu nového zákona a souvisejících vyhlášek Stanislav Trávníček ERÚ.
10.listopadu 2003ČEA, Ing.Josef Bubeník Zákon o podpoře výroby elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie.
Problematika zákona o kogeneraci z pohledu provozovatelů závodních energetik Ing. Petr Matuszek Praha
Význam sektoru obchodu v české ekonomice
1 Aktualizovaná SEK a prosazení zásad SEK do energetické legislativy ČR Česká energetika v kontextu energetiky Evropské unie Konference AEM – Poděbrady.
Vývoj trhu s pevnou biomasou Ing. Jan Habart, Ph. D. CZ Biom, předseda.
Možnost kombinace dotací s EPC v rámci OPŽP
Pohled nezávislého výrobce na trh s elektřinou v ČR a EU Ing. Petr Matuszek Poděbrady
Fungování energetických trhů v EU a ČR Dopady chystaných změn energetických koncepcí na energetiku a její zákazníky 1. listopadu 2012 Ing. Jiří Bis.
Dotační program Zelená úsporám Ing. Zbyněk Bouda Energetická Agentura Vysočiny, z.s.p.o.
PRODUKTY BIOSUNTEC – DOTACE NZÚ SAMOSTATNÝ OHŘEV VODY FOTOVOLTAIKOU I. (VEŠKERÉ CENY U VŠECH PŘÍKLADŮ JSOU VČETNĚ DPH) INSTALOVANÝ VÝKON:1,5 kW.
Energie II. část. 4. Dekarbonizace – snížení CO2 Nízkouhlíková strategie EU do roku 2050 Problematika klimatu – Připravuje se Nový Systém pro obchodování.
Energetická politika Dopravní politika Hospodářská politika a integrace - Šumperk.
Sdružení podnikatelů v teplárenství Tisková konference Teplárny se připravují na splnění přísných emisních limitů Ing. Mirek Topolánek 12.
Fungování energetických trhů v EU a ČR Jak dál po novele zákona o podpoře OZE 31. října 2013 Ing. Jiří Bis.
Martin Sedlák, ředitel AliES 29. února Zvonečník, Praha.
Praha – Žofín, 29. Září 2009 Vliv evropské legislativy na energetiku v ČR Tomáš HÜNER náměstek ministra průmyslu a obchodu Praha 29. září 2009.
Centrální zásobování teplem Kulatý stůl Hospodářská komora ČR Ing. Pavel Bartoš viceprezident HK ČR , Praha.
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, Praha 10 Česká ekonomika v prvním pololetí 2011: na prahu nového útlumu? Tisková konference.
ENERGETICKÝ AUDIT, ENERGETICKÝ POSUDEK DLE 480/2012 SB. VE VZTAHU K DOTACÍM OPŽP A OPPIK.
OBSAH  HDP - definice  Výpočet HDP  HDP České republiky: o HDP v letech 1993 – 1996 o HDP v letech 1997 – 1998 o HDP v letech 1999 – 2002 o HDP v letech.
GfK PrahaAd Hoc ResearchPostoje ke dřevu a jeho využití Červenec/srpen G r o w t h f r o m K n o w l e d g eG r o w t h f r o m K n o w l e d g.
Energetická politika Mgr. Oldřich Hájek. Specifika energetické politiky Hybridní povaha politiky Hybridní povaha politiky Ve smlouvě o EU i o EHS není.
Praha Praha VÝROČNÍ KONFERENCE K PODPOŘE SNIŽOVÁNÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BYTOVÝCH DOMŮ V ČR INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM.
MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Ing. Martin Vajčner oddělení analýz odbor politiky bydlení Energetická účinnost domů a Koncepce bydlení České republiky.
Státní energetická koncepce, energetická bezpečnost ČR, energetický systém EU: Jaká budoucnost čeká jádro? Dana Drábová Efektivitu již nelze měřit především.
Energetická (ne)bezpečnost
Ing. Martin Pecina, MBA Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Dopady oslabení kurzu na ceny potravin a české zemědělství
Podpora obnovitelných zdrojů elektřiny
Energetika budoucnosti - uhlí atom nebo obnovitelné zdroje?
Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie
Transkript prezentace:

Energie EU část 2

Budoucí vývoj ceny dodávky elektřiny ( Podle Straight Consult, s.r.o.) Cena silové elektřiny - Nepokrývá celkové výrobní náklady - dlouhodobě neudržitelná, nutné investice. Pravděpodobný budoucí trend – střednědobá stagnace, následný růst Síťové tarify Budoucí investice vyvolané nutností obnovy sítí. Pravděpodobný budoucí trend – pozvolný růst (inflace+vynucené investice) Poplatky na podporu výroby elektřiny z podporovaných zdrojů energie Vývoj ovlivňován politickými rozhodnutími Pravděpodobný budoucí trend - velká neznámá, pravděpodobně stagnace nebo růst

Koncem r rozhodnuto o energetických cílech EU pro rok 2030 Snížení emisí CO2 v EU o 40 % do roku 2030 oproti úrovni z roku 1990 Podíl výroby elektrické energie z OZE nejméně 27 % do roku 2030 (Cíl pro OZE ve skutečnosti znamená výrazné zpomalení růstu OZE v době, kdy se tyto zdroje blíží konkurenceschoposti. V mnoha státech do konce desetiletí nebudou fotovoltaika a vítr potřebovat podporu.) Zvýšení energetické účinnosti o 27 % (Cíl má být v roce 2020 přehodnocen s úvahou, zda jej není možné zvýšit na evropské úrovni na 30 procent) Propojitelnost sítí na úrovni 15 % do roku 2030 (pojistka v případě výpadku domácí energetické výroby, ale i zásadní součást energetického trhu propojující přeshraniční poptávku s nabídkou)

EU zatím nenaplňuje dosažení cíle uspořit 20 % energie do r. 2020

Konečná spotřeba energie v průmyslu, dopravě, v domácnostech, službách, průměr zemí EU

ČR a energet. náročnost v evropském srovnání (spotřeba energie/1000 EUR HDP) I když se účinnost v české energetice obecně zvyšuje, země zůstává mezi šesticí nejnáročnějších ekonomik EU, a to i po přepočtu, který respektuje vysoký podíl energeticky náročného průmyslu. Zdroj: economy#!ds=1agh!yjx=5.b.d.15.n.c.x.8.2.h&display=bar

ČR: uhlí, nukleární energie

Rakousko: 68 % energie z vody Zdroj:

Švédsko: nukleární, hydro

Francie – 76 % energie z jádra

Stavebnictví (1) Podíl budov na celkové spotřebě energie v Unii činí 40 %. Tento sektor se rozrůstá, což bude mít za následek zvýšení spotřeby energie. (Významnou roli u zadaných veřejných zakázek v ČR v roce 2014 plnily Operační programy EU. Z celkové hodnoty mil. Kč a celkového počtu veřejných zakázek zadaných v roce 2014 bylo (56,3%) zakázek v hodnotě mil. Kč (68,0%) spolufinancováno z fondů EU.) Nejvíce energie spotřebuje budova na vytápění (68 %), dále na ohřev vody (15 %), na vaření 8 % a na osvětlení pak 1 %.

Dopad směrnice 2010/31/EU do stavebnictví být příkladem Budovy užívané orgány veřejné správa a budovy často navštěvované veřejností by měly být příkladem zohlednění environmentálních a energetických hledisek, a proto jsou tyto budovy předmětem pravidelné energetické certifikace. Platí povinnost vystavení těchto certifikátů energetické náročnosti na viditelném místě. Členské státy musí zajistit: a) Od r všechny nové budovy byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie a b) Od r nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné správy byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie.

SMĚRNICE o energetické náročnosti budov definuje: „Budova s téměř nulovou spotřebou energie je budova, jejíž energetická náročnost je velmi nízká. Téměř nulová či nízká spotřeba energie by měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů, včetně té vyráběné v místě či v jejím okolí.“ Energetická náročnost by měla být stanovena za podmínky nákladově optimální rovnováhy mezi investicemi a náklady na energii uspořenými během životního cyklu budovy implementována zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, změněný zákonem 103/2015, Tento zákon provádí vyhláška č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov.

Nová výstavba v ČR a energetická náročnost domů Nové domy (bytové, rodinné, administrativní) od roku 2018 / 2019 / 2020 Musí splňovat požadavky tak, aby měly téměř nulovou spotřebu energie (nulové domy) a to: - od 1. ledna 2018 (pro domy s podlahovou plochou větší než m 2 ) - od 1. ledna 2019 (pro domy s podlahovou plochou větší než 350 m 2 ) - od 1. ledna 2020 (pro domy s podlahovou plochou menší než 350 m 2 ) Nové domy veřejné správy od roku 2016 / 2017 / 2018 Musí splňovat požadavky tak, aby měly téměř nulovou spotřebu energie (nulové domy) a to: - od 1. ledna 2016 (pro domy s podlahovou plochou větší než m 2 ) - od 1. ledna 2017 (pro domy s podlahovou plochou větší než 350 m 2 ) - od 1. ledna 2018 (pro domy s podlahovou plochou menší než 350 m 2 )

Snižování emisí - Výroba energie z obnovitelných zdrojů – strategie do 2020

Investice do OZE z globálního pohledu Source: International Energy Agency

Scénář EU do roku 2050 pro snížení emisí Energet.sektor Průmysl Bydlení a služby Doprava Zemědělství

Tuny CO 2 – oblasti znečištění

Změna klimatu ohrožuje hospodářský růst Zdroj: zpráva EEA č. 12/2012.

Děkuji za pozornost

Příspěvek na zelenou energii v ČR Zákazníci – (domácnosti, firmy) platí podle Energetického zákona (novela v r. 2014) stejně. 495 Kč na MWh tj. cca 0,50 Kč na 1 kWh Domácnost s průměrnou roční spotřebou elektřiny 2500 – 5000 kWh /rok Domácnost připlácí tedy ročně cca 1500 Kč/rok na zelenou energii.

Základní údaje o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v ČR Zákon o podpoře OZE schválila vláda ČSSD v roce 2003 s tím, že investoři pomohou státu splnit požadavek EU vyrábět do roku 2010 z obnovitelných zdrojů 8%. Motivací k investicím do tehdy nákladných solárních elektráren byly garantované vyšší výkupní ceny vyrobené energie (cca 15 Kč/kWh) s limitem max. 5 % meziročního poklesu výkupních cen. Náklady na solární technologie klesly, výkupní ceny zůstaly vysoké 2008–2010 nastal solární boom - příčinou byl razantní pokles ceny fotovoltaických technologií (příčina poklesu - nabídka čínských modulů), a opožděná reakce státu, který adekvátně a včas nesnížil výši podpory. „Náklady na podporu OZE se pak zvyšovaly úměrně rostoucímu instalovanému výkonu výroben OZE,“ Ještě v lednu 2010 činil instalovaný výkon solárních elektráren 463 MWH, v listopadu překročil 1000 MWh a do konce prosince to byl výkon 1650 MWh. V r činil celkový instalovaný výkon 2131 MW (asi polovina výkonu obou českých jaderných elektráren). - Dotace na solární elektrárny činí desítky miliard korun ročně, v r to bylo 44,4 miliardy (z toho 11,7 mld. ze státního rozpočtu, zbytek zaplatili v ceně spotřebitelé).

Solární boom skončil, ale…. Srovnáme-li situaci, ke které došlo na přelomu let 2009 a 2010 s Německem: ČR nebyla schopná přijmout potřebné úpravy legislativy a zachovala podporu pro solární elektrárny v roce 2010 na zcela neadekvátní výši, v Německu přistoupili k poklesu výkupních cen ve čtvrtletních periodách tak, aby výkupní ceny flexibilněji reflektovaly vývoj investičních nákladů do fotovoltaických technologií. Česká vláda na kritickou situaci zareagovala až v září 2010, kdy nechala v režimu legislativní nouze schválit novelu zákona, která značně omezila podporu pro další nově postavené solární elektrárny (zejména ty velkoplošné). fotovoltaické elektrárny vystavěné do konce roku 2010 mají dále zaručeny zvýhodněné výkupní ceny elektřiny, a to na dobu 20 let. Vláda se snažila zavést zdanění, ale kvůli změnám podmínek žaluje ČR 40 provozovatelů solárních elektráren, chtějí kompenzaci ve výši 3,3 mld. Korun. Jiné žaloby za získání licence předčasně, v závěru roku 2010, kdy ještě platily dvojnásobné výkupní ceny.

Climate bonds/zelené dluhopisy Zelené dluhopisy se dělí do několika tematických kategorií dle oblasti pomoci, na kterou se zaměřují (zemědělství, deštné pralesy, znečištění vody, aj.). Emitent cenného papíru (vláda, místní samospráva, banka, korporace) se zavazuje využít získané prostředky na opatření zmírňující dopady klimatických. Samostatnou kategorií v rámci zelených dluhopisů jsou velmi populární tzv. Forest bonds zaměřené na ochranu deštných pralesů po celém světě. V roce 2013 bylo do zelených dluhopisů investováno celkem 346 miliard amerických dolarů a většina emitovaných dluhopisů měla nejvyšší investiční rating.