Vypracoval: Antonín Kučera Obor: Technické lyceum Třída: 2L Předmět: Biologie Školní rok: 2015/16 Vyučující: Mgr. Ludvík Kašpar Datum vypracování: Vypracoval: Antonín Kučera Obor: Technické lyceum Třída: 2L Předmět: Biologie Školní rok: 2015/16 Vyučující: Mgr. Ludvík Kašpar Datum vypracování:

Funkce a rozmanitost hydrosféry Pod pojmem hydrosféra (vodní obal země) rozumíme tedy vodu v oceánech a mořích a vodu na povrchu souše. Patří sem i voda vázaná v ledovcích a organizmech, půdní, podzemní a atmosférická voda. Voda patří k nejrozšířenějším látkám na Zemi a je v neustálém koloběhu. Pro člověka má prvořadý význam podzemní voda jako pitný zdroj, řeky a jezera jako zdroj energie a spolu s půdní a atmosférickou vodou jako zdroj vláhy. Schéma rozdělení vod: voda (71% ze 100%) slaná (94%) sladká (6%) -podpovrchová (4,3%) led (1,7%) povrchová (0,029%) atmosférická (0,001%) řeky (0,00015%)

Fauna a flóra Život v oceánu je silně ovlivněn prouděním vod. Může jít jak o slapové jevy, ale i o mořské proudy. Masy vod všech oceánů a moří jsou totiž neustále v pohybu. Na povrchu jde o vlny, které po přiblížení k pobřeží utvářejí příboj. Rostliny jsou v podvodním světě zastoupeny například jako tzv. podvodní nebo mořské trávy. Časté jsou také řasy (právem nazývané podvodními plícemi Země). Řasy se rozřazují na zelené řasy, ruduchy (červené řasy) a chaluhy (hnědé řasy). Nejčastěji obývají skalnaté podloží. Živočichové, tato říše je v oceánech zastoupena nejvíce. Vyskytují se zde především bezobratlí. Mezi nejprimitivnější organismy patří houbovci a žahavci. Dále se zde vyskytují obratlovci, strunatci a plankton. Plankton je souhrnný název pro celou škálu organismů. Plankton je jednou z nejdůležitějších složek v potravní síti oceánu, a proto má nesmírný význam pro celý biom.

Mořské proudy Mořský proud označuje masu vody, která se v mořích a oceánech přemísťuje z jednoho místa na druhé. Může být buď teplý (proudící od rovníku k některému z pólů, blíže ke hladině) nebo studený (proudící z pólů k rovníku, ve vyšších hloubkách). l Příčinami vzniku proudění bývají obvykle některé z následující jevů: rozdílná salinita vody v různých hloubkách, rozdílná teplota vody, slapové síly, proudění vzduchu v přízemních vrstvách atmosféry, vyrovnávání úbytku vody mezi jednotlivými oblastmi moří a oceánů i rotace Země. Význam Jednotlivé mořské proudy mají spolu s převládajícími větry zcela zásadní význam pro klima na planetě. Povrchové proudy se v oblasti rovníku ohřívají a nashromážděné teplo nesou do chladnějších oblastí. Tam ho pak předávají do ovzduší nad hladinou a vítr ho zanáší nad pevninu. Spolu s teplými větry se k pobřeží dostávají i vodní páry, které se z ohřáté mořské vody odpařují, a přinášejí nad pevninu deště.

Mořské příkopy Příkop je v geologii a geografii označení pro výraznou podlouhlou depresi (brázda) na zemském povrchu. Jedná se buď o oceánské příkopy vytvořené při subdukci anebo o příkopy na pevnině vzniklé posuny zemských ker podél zlomů. Hlubokooceánský příkop Podmořské (hlubokooceánské) příkopy doprovázejí subdukční zóny tektonických desek, kde se oceánská kůra noří pod pevninu nebo ostrovní oblouk a je pohlcována do pláště. Tím se na dně oceánu vytváří hluboká deprese. Příkop je vyplněn sedimenty. Nejhlubší příkopy v jednotlivých oceánech: Tichý oceán – Mariánský příkop ( m) Atlantský oceán – Portorický příkop (8648 m) Indický oceán – Jávský příkop (7725 m) Severní ledový oceán – Litkeho příkop (5450 m).

Možnosti pro život člověka v budoucnu Přílivové elektrárny Jedná se o přehradní hráze v délce i několika kilometrů, které se budují v ústí řek či v zálivech. Fungují tak, že v okamžiku začátku přílivu se uzavřou stavidla. Hladina oceánu se nechá vystoupat do nejvyšší možné výšky a poté se hladiny na obou stranách hráze vyrovnají. Voda se přitom žene přes turbíny. Jsou li tyto elektrárny vybudovány v ústí řeky, funguje tento princip i obráceně. Tedy při odlivu se opět uzavřou hráze, nechá se vystoupat voda v ústí řeky. V okamžiku kdy odliv dosahuje maxima, se hladiny na obou stranách hráze opět vyrovnají. Předpokladem jsou turbíny schopné práce v obou směrech. Energie vlnění Tento způsob má větší potenciál než využívání energie přílivu. V praxi se však zatím moc nevyužívá. Existuje několik elektráren tohoto typu, ale pouze jako vědecké projekty. Jedná se vlastně o plovák, ve kterém je kyvadlo. Jak dochází k vlnění hladiny, dochází k pohybu kyvadla a tím k výrobě elektrické energie. Může se jednat i o celé plavoucí pontony, kdy je převáděna mechanická energie vzniklá pohybem pontonů na energii elektrickou. Využívání termického potenciálu oceánů Využívá se jevu, kdy Slunce prohřívá oceán. Tohoto tepla se pak využívá k výrobě elektrické energie pomocí tepelného čerpadla. Tepelné čerpadlo odebírá vodě toto teplo pomocí chladiva, které v čerpadle cirkuluje.

Znečištění člověkem a dopady Uvádí se, že zhruba tři čtvrtiny znečištění moří a oceánů pochází z pevniny a do moří se dostává z řek. A čím jsou oceány nejčastěji znečišťovány? Například živinami (dusík, fosfor) z kanalizačních splašků, zemědělstvím a z atmosféry ze spalování fosilních paliv. To má za následek eutrofizaci mořské vody, která pak způsobuje „mrtvé zóny“ na mořském dně, tedy místa o velikostech až metrů čtverečních. Organismy, které se příliš nepohybují a dostanou se do této oblasti, riskují smrt udušením nebo z nedostatku světla.

Ropné znečištění Polovina ropného znečištění oceánů pochází opět z pevniny, z automobilů, průmyslu či strojů na pevnině. Třetina ropného znečištění je z běžného provozu cisternových lodí a zhruba 13% z havárií cisternových lodí. Postiženi bývají mořští živočichové od těch nejmenších po ty největší (velryby). Voda oceánů je dnes znečištěna také různými toxickými látkami, například PCB, DDT či těžkými kovy. Jejich konečným důsledkem je kontaminace potravy. Hromadí se v tucích mořských živočichů a dlouhodobě působí v potravním řetězci.

Zdroje vladnou-pocasi.html ct=no on_int.JPG html / wallpaper.html#.VlCTk3YvdD9