SOCIÁLNÍ SLUŽBY Cílové skupiny SOCIÁLNÍ SLUŽBY Cílové skupiny Část 1. Část 1. Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb Mgr. Irena Kudláčková

ROMOVÉ ROMOVÉ  Kdo jsme a odkud jsme přišli  Naše fajta  Čím jsem zvláštní  Co je pro nás vzdělávání  Jak jsme na tom s prací  Naše kultura

Sikhav gad ž eske, kaj sal manuš, jov tuke sikhavela, hoj the jov hin manuš. Ukaž gadžovi, že jsi člověk, a on ti ukáže, že i on je člověk. Sikhav gad ž eske, kaj sal manuš, jov tuke sikhavela, hoj the jov hin manuš. Ukaž gadžovi, že jsi člověk, a on ti ukáže, že i on je člověk.

Kdo jsme a odkud jsme přišli... Kdo jsme a odkud jsme přišli...  Země původu Romů je Indie – Několi migračních vln – nejvýznamnější proběhla v 10. stol – V Evropě – 1. zmínky o Rómech v 15.stol  Po staletí žili Romové v Evropě na okraji společnosti – hlavním úsilím bylo přežít  Zachovali si vlastní identitu – schopnost adaptace a přežití

 Přijímali ze svého okolí to, co považovali pro sebe za užitečné, ale vždy zůstávali sami sebou  Evropská minorita – nikde nemají vlastní území  Žijí v menších skupinách – osoby s určitým stupněm příbuznosti

ROM ROMEHA – GAD Ž O GAD Ž EHA Rom s Romem – Gadžo s gadžem ROM ROMEHA – GAD Ž O GAD Ž EHA Rom s Romem – Gadžo s gadžem Dělení ROMŮ 1. VNĚJŠÍ z hlediska Neromů a) podle stupně asimilace (slušní a neslušní) b) podle sociální úrovně c) podle vzhledu

Nejviditelnější rozdíl je mezi „světlými“ a „tmavými“ Romy.  OLAŠTÍ ROMOVÉ – Světlejší pigmentace a vlasy – Klasické romské oblečení barevné sukně barevné sukně třícípé šátky třícípé šátky – Záliba ve zlatě prsteny, náušnice, náhrdelníky, zuby prsteny, náušnice, náhrdelníky, zuby symbolická hodnota zlata symbolická hodnota zlata – Mezi sebou často mluví romsky – olašským dialektem

2. VNITŘNÍ – romské 2. VNITŘNÍ – romské a) Podle způsobu života - kočovné skupiny - kočovné skupiny  rok 1959 – Zákaz kočování  Olašští Romové  Přišli z Rumunska, Valašska a Moldávie - polokočovné skupiny - polokočovné skupiny  V přechodných obydlích žili jen v zimě.  Většinu roku se přemísťovali ve vozech – šiatrách (pokryté plachtami a tažené koňmi)  Zdroj obživy – koňské handlířství (nedostačující), proto různé formy příživnictví

- Usedlí Romové  Usadili se za Marie Terezie  Obživa – drobné profese nebo drobné služby Gádžům, Neromům, sedlákům z vesnic, u kterých žili v osadách (dodnes je asi 300 osad na východním Slovensku)

c) Podle profese - Různé profese – různý společenský status - Nejlepší status – hudebníci Profese si Romové přivezli z Indie - kovářství, košíkářství, korytářství - koňské handlířství, výroba cihel, metel - brusičství nožů Olašští Romové se specializovali na koňské handlířství, ženy na věštění z ruky

d) Podle místa bydliště d) Podle místa bydliště a) Městští - Žijí ve zvláštních čtvtích, ulicích, předměstích - Více se přizpůsobují neromskému obyvatelstvu b) Venkovští - Žijí v oddělených romských osadách na krajích obcí - Zachovali si mnoho ze své kultury a tradic - Více izolováni od ostatního obyvatelstva

e) Podle respektování či nerespektování různých tradic a pravidel a) Žuže Roma – čistí Romové b) Degeša Roma – špinaví Romové - Každá skupina (rod) považuje za nečisté – podřadné někoho jiného - Nečistí Romové – ti, co jedí koňské maso nebo zbytky jídla (ohřívané jídlo z předchozího dne) nebo provdali dceru za někoho takového - Omezené kontakty s rodinami, které jsou považovány za nečisté

f) Podle bohatství - Za nejchudší jsou považování Romové z osad na východním Slovensku. - K nejbohatším patří Olašští Romové – pro různé formy „obchodování“. - Kontakty mezi starousedlými Romy a olašskými Romy jsou minimální - Největší hodnotou pro olašské Romy je zlato – má i duchovní význam ( věří, že je chrání před nemocmi apod.)

3. Odborné dělení – dle hlediska jazykově-etnického ROMOVÉ NEJSOU A NIKDY NEBYLI HOMOGENNÍ SKUPINOU, PROTO BY BYLO SPRÁVNÉ MEZI NIMI ROZLIŠOVAT, NIKOLIV GENERALIZOVAT

Jekh daj, jekh dad, but čhave – oda le romengeri zor. Jedna matka, jeden otec a mnoho dětí – v tom je síla Romů Jekh daj, jekh dad, but čhave – oda le romengeri zor. Jedna matka, jeden otec a mnoho dětí – v tom je síla Romů Naše fajta (nipos) Naše fajta (nipos)

Význam rodiny a příbuzenských vztahů Rodina – „famileje“, „famelie“ - Každý člen – pevně vymezené místo MUŽ – dominantní, rozhodovací postavení (nejstarší) - většina tradičních obživných aktivit ŽENA - péče o domácnost a o dětí - zabezpečení vedlejších zdrojů obživy (posluhy, žebrota)

DĚTI A ADOLESCENTI Od majoritních společností se výrazně odlišovalo jejich postavení - od malička děti sdílely s dospělými jejich způsob života  výchova nápodobou a pomocí dospělým  neřídila se příkazy - za pohlavně dospělou se mládež považovala poměrně v útlém věku ( dívky cca 12 – 15 let, chlapci cca 17 – 20 let – partnerský vztah. Dívky vedly domácnost a staraly se o děti pod dohledem tchyně)

TE ŠAJ L´IKERES RUKONES, SOSTE TE NA L´IKERES MANUŠES Můžeš – li se starat o psa, proč by ses nemohl postarat o člověka TE ŠAJ L´IKERES RUKONES, SOSTE TE NA L´IKERES MANUŠES Můžeš – li se starat o psa, proč by ses nemohl postarat o člověka V kolektivu osady se nestávalo, že by se kterékoliv z dětí (i postižených, nemocných) či jiní bezmocní členové rodiny ocitli bez základní péče. z dětí (i postižených, nemocných) či jiní bezmocní členové rodiny ocitli bez základní péče. - Tradiční romská rodina NIKDY neodkládala z vlastního rozhodnutí děti do náhradní výchovy nebo přestárlé do cizí péče. - Pokud nemohli rodiče vychovávat vlastní děti, starali se o ně prarodiče, sourezenci či jiní příbuzní

Zvláštní postavení měli v širší příbuzenské komunitě („fajta“, u olašských Romů „nipos“) - starší moudré ženy – udržovatelky tradic a léčitelky - Skupina mužských předáků v čele s vajdou („mujalo“, „čhibalo“) organizovala život společenství, rozhodovala dle zvykového práva, jednala s cizími osobami a skupinami, apod.

TE AVEL GAD Ž O DE ROMESTE ANDRO KHER, RODEL MEL, TE AVEL ROM KE GAD Ž ESTE, RODEL CHARAKTERIS. Příjde-li Gádžo Romovi do bytu, hledá špínu, příjde-li Rom de Gádžovi, hledá charakter. Čím jsme zvláštní... Čím jsme zvláštní...

1. Podléhání emocím - citová nestálost, podléhání citovým zvratům a náladám - mimořádná, okázale navenek projevující citovost (děti vůči matce, členové rodiny, k váženým osobnostem, umělecký projev, k cizím, kteří vzbudili důvěru...) 2. Nepevnost volních a intelektových podnětů 3. Velmi vznětlivý temperament - hlučný způsob komunikace - divoká gestikulace – snadno přechází k slovnímu i fyzickému napadání

4. „Děti okamžiku“vnímající pouze PŘÍTOMNOST - souvisí s tradičním postavení v majoritní společnosti - Nevlastnili půdu, ani na ni nepracovali, po staletí byli psanci, vyhánění a pronásledování drastickými tresty - a s celkovým způsobem života Obavy o přežití – přítomnost je nutno maximálně využít, peníze rychle utratit, jiný získaný majete užít, budoucnost je nejistá. Nemá smysl hromadění zásob – není pro ně ani vhodný prostor. Pravidelná mzda se pro usedlé Romy stala běžnou záležitostí až ve 2.pol.20.stol – neumí s ní zpravidla hospodárně zacházet.

ROMA Ň A DUMAHA DOD Ž AHA PAL CALO SVETOS S romštinou projdeš celý svět ROMA Ň A DUMAHA DOD Ž AHA PAL CALO SVETOS S romštinou projdeš celý svět Co je pro nás vzdělávání... Co je pro nás vzdělávání...

Postoj ke vzdělání - Důraz na praktický život - Vzdělání není hodnotou - Nízká úroveň vzdělání projevující se negramotností u starších a pologramotností u mladších u starších a pologramotností u mladších - Častější opakování ročníků na ZŠ - Častější vzdělávání na ZŠ Praktické – pseudooligofrenie

BOKH KEREL MANUŠES NALA Č ES Hlad dělá s lidí darebáky BOKH KEREL MANUŠES NALA Č ES Hlad dělá s lidí darebáky Jak jsme na tom s prací... Jak jsme na tom s prací...

Trh práce - Vysoká nezaměstnanost – až 70% někde až 90% - Pracující Romové – nějčastěji dělnické profese s minimálním příjmem  následek – chudoba romského etnika  sociální problémy - zvýšená zátěž sociálního systému - zvýšená kriminalita - rasově motivované násilí

KO RUKONENCA BAROL, BAŠOL SAR RUKONO. Kdo žije se psy, štěká jako pes. KO RUKONENCA BAROL, BAŠOL SAR RUKONO. Kdo žije se psy, štěká jako pes. Naše kultura... Naše kultura...

Romská tradiční kultura - Převážně ústní – tradiční charakter Písemná forma se nedochovala, nejspíš není - Ústní slovesnost – i romský jazyk má moudrý, po staletí předávaný a obohacovaný vztah k životu, přírodě a k blízkým lidem - Velmi nadaní hudebníci, tanečníci a zpěváci - Mimořádné výtvarné nadání - Příběhy, pohádky a legendy charakterizují nepřebernou fantazii a schopnost původní příběh neustále rozvíjet o nové prvky

Sociální práce s Romy Romská menšina je znevýhodněná sociální skupina s celou řadou znevýhodnění, které se kumulují. Cílem sociální práce : - vyjednávání mezi Romy a majoritní společností - rozbor příčin a podmínek jejich sociálního postavení - všestranná pomoc zaměřená na přizpůsobení se Romů - zlepšení sociálního a kulturního postavení – hlavně na zvýšení jejich vzdělanosti.

Kdo s Romy pracuje: Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity - stálý poradní orgán vlády (skládá se ze 14 Romů a 14 náměstků ministra) Koordinátor pro národnostní menšiny a záležitosti romské komunikty - zabývá se integrací Romů do majoritní společnosti Romský poradce - funkce zřizovaná dle potřeby – v Ostravě existuje od r.1999

Sociální asistent - zaměstnanec městského úřadu – zprostředkovává komunikaci Pedagogický asistent - pracuje ve škole - „etnický můstek“ mezi učitelem, dítětem a jeho rodinou. Pomáhá ke zvládnutí školních nároků Zdravotně sociální asistent - oblast zdravotní prevence a sociální adaptace Romů Terénní sociální pracovník - poradce, doprovází při jednání na úřadech, pracuje v romských komunitách, které vede ke zlepšení jejich hygienických podmínek. Působí i v oblasti prevece (zdravotní, sociální a protidrogové)

MIRO THAN ODOJ, KAJ MIRO THAN ODOJ, KAJ MAN NA MAREN. MAN NA MAREN. Mé místo je tam, kde mě nebijou. Mé místo je tam, kde mě nebijou.

Odkazy:

Tichý, Michal. Práce se sociálně neadaptovanými klienty. Ostrava, 2007, str