Strategie celoživotního učení ČR Konference SVES 13. října 2010, Praha Jitka Krmíčková

Celoživotní učení Celoživotní učení - zásadní koncepční změna pojetí vzdělávání Formy celoživotního učení Počáteční vzdělávání Terciární vzdělávání Další vzdělávání- V rámci dalšího vzdělávání mohou vzdělávající se vstupovat i do školských forem, v nichž se poskytuje převážně počáteční vzdělávání, s cílem doplnit si chybějící vzdělání nebo získat jiné (rekvalifikovat se).

Druhy vzdělávání Formální vzdělávání Neformální vzdělávání Informální učení

Program celoživotního učení -LLP Nový program celoživotního učení vznikl na rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady č. 1720/2006/ES ze dne Tento program nahradil programy Socrates II., Leonardo da Vinci a eLearning, které byly v tomto roce ukončeny. Cílem nového programu je přispívat k rozvoji EU jako vyspělé společnosti založené na znalostech s udržitelným hospodářským rozvojem, větším počtem a vyšší kvalitou pracovních míst a větší sociální soudržností. Program je zaměřen na podporu výměny, spolupráce a mobility mezi vzdělávacími systémy a systémy odborné přípravy. Aktivity Programu jsou rozděleny do –4 sektorálních programů – Comenius, Erasmus, Leonardo da Vinci a Grundtvig –Průřezového programu –Jean Monet

Pojetí Evropské komise Evropské komise se ve svém přístupu zaměřuje na rozšíření znalostní základny a na zaměstnatelnost.Toto se projevuje především v oblastech: podpora získávání nových dovedností, včetně nového způsobu uznávání odborných a profesních dovedností sbližování škol s podnikatelským sektorem, včetně podpory rozvoje učňovského školství ve všech formách boj proti sociálnímu vylučování, tzn. nabídnutí tzv. druhé šance podpora zběhlosti ve třech jazycích Společenství – důležité pro zaměstnatelnost posuzování hmotných investic a investic do vzdělávání na stejném základě

Strategie celoživotního učení ČR Strategie vychází z analýzy základních strategických dokumentů EU a ČR, které se dotýkají nebo přímo zabývají otázkami celoživotního učení z různých pohledů a představuje komplexní pojetí, které zahrnuje jak ekonomický tak sociální aspekt celoživotního učení. Investice do celoživotního učení jsou chápány jako rozvojové investice, které mají dlouhodobé efekty. Celoživotní učení představuje členitý, ne příliš ohraničený celek, jehož vývoj v jednotlivých oblastech závisí na míře veřejného zájmu a proto ho nelze jednoznačně naplánovat. VIZE PRO CELOŽIVOTNÍ UČENÍ V ČR Poskytnout všem skupinám populace v průběhu celého života příležitosti získávat kvalifikace použitelné na trhu práce a osvojovat si klíčové kompetence potřebné pro uplatnění v pracovním, občanském i osobním životě.

CŽU ČR se soustřeďuje a) zaměstnatelnosti Celoživotní učení by mělo přispívat ke zvyšování zaměstnatelnosti, tzn. schopnosti nalézat zaměstnání a trvale se uplatňovat na trhu práce, a to nejen v ČR, ale také v zahraničí – zejména v Evropě. Vyžaduje orientovat všeobecné i odborné vzdělávání na průběžné zvyšování flexibility a adaptability člověka, na jeho tvořivost a iniciativu, na samostatnost a odpovědnost. b) sociální soudržnosti a aktivního občanství Celoživotní učení by mělo být jednou z nejvýznamnějších integrujících sil posilujících sociální soudržnost společnosti, a to nejenom předáváním sdílených hodnot a společných tradic. Celoživotní učení může podstatně vyrovnávat životní příležitosti, omezovat vytlačování znevýhodněných skupin na okraj společnosti a tím přispívat k její stabilizaci. Celoživotní učení může také významně přispět ke vzdělávání soudných, kritických a nezávisle myslících občanů s vědomím vlastní důstojnosti a s respektem k právům a svobodám ostatních, kteří mohou rozvíjet demokracii a občanskou společnost. c) osobního rozvoje Celoživotní učení by mělo umožnit každému člověku rozvíjet se po celý svůj život podle svých schopností a zájmů a usilovat o své uplatnění ve všech sférách života. Mělo by mu zprostředkovat vědomí jedinečnosti vlastní osobnosti bez pocitů ohrožení či vlastní nadřazenosti ve společnosti různých národů, jazyků a kultur.

Děkuji za pozornost