Zásobovací činnosti podniku

 Zásoby= za zásobu považujeme, to co bylo po nějakou dobu skladováno  Tvoříme je proto, abychom zajistili plynulost výroby  Zásoby patří do oběžného majetku, pro který je typické:  při použití se spotřebovává a mění svou podobu  jeho doba použitelnosti je kratší než 1 rok

Snažíme se, aby zásoby nebyly příliš vysoké protože:  Zásoby se nám začnou hromadit  Může docházet k znehodnocování (fyz., morální)  Mohou nám chybět peníze, které máme v zásobách, a pak si začneme brát půjčky  Mohou se zvýšit náklady s novým prostorem skladu  V zásobách je uloženo mnoho peněz, které by jsme mohli využít jinak, proto si bereme půjčky, za které bance platíme úroky (fin. náklad)

Jak velké mají být zásoby?  Zásoby by neměli být příliš nízké, aby zajistili plynulost výroby. Z toho vyplývá, že chceme optimální zásobu.  Optimální zásoba = je to takové množství, které váže přijatelné množství finančních prostředků a vyvolává co nejmenší náklady na pořízení a skladování, zabezpečuje plynulý chod výroby.

Není zásoba jako zásoba  Pro každodenní dodávky do výroby slouží běžná zásoba  Pojistná zásoba kryje zpoždění v dodávce materiálu nebo náhle zvýšenou spotřebu v důsledku výkyvu poptávky. Výše se stanoví pomocí stat. odhadů.  V podnicích, které musejí před použitím ve výrobě materiál ještě upravit mají technickou zásobu.  Příležitostná zásoba vzniká v okamžiku, kdy máme možnost nakoupit materiál výhodněji (se slevou, ve výprodeji), ale i zde porovnáváme kvalitu a cenu nakupovaného materiálu a kapacitu skladových prostor.

Výpočet celkové zásoby  Celková zásoba = běžná zásoba + pojistná zásoba + příležitostná zásoba + technická zásoba

Limity a normy zásob  Pomáhají nám udržovat zásoby v optimální výši  Mohou být vyjádřeny ve: dnech naturálních jednotkách korunách (v EUR) Limity zásob - Vymezují hranice – minimální a maximální zásobu - Obě hranice můžeme stanovit odhadem nebo výpočtem a to ve dnech i v naturálních jednotkách

Minimální zásoba  Říká nám, pod jakou výší nemá zásobu klesnout, aby nebyla ohrožena plynulost výroby  Nejvíce ji ovlivňuje DODACÍ LHŮTA  DODACÍ LHŮTA – běží od okamžiku podání objednávky ke skutečnému dodání  Minimální zásobu stanovíme u méně důležitých druhů, nebo když materiál nenakupuje pravidelně  Vzorec: DODACÍ LHŮTA + POJISTNÁ ZÁSOBA (3 dny) (2 dny)  Vzorec: (dodací lhůta x průměrná denní spotřeba) + pojistná x průměrná denní spotřeba)

Maximální zásoba  = maximální zásoba udává množství materiálu, které by zásoba neměla přesáhnout, chrání nás před zbytečným množstvím prostředků vázaných v zásobách a respektuje kapacitu skladu  Maximální zásoba má být tak velká, aby zabezpečila výrobu mezi 2 dodávkami a dobu dodací lhůty  Doba mezi dvěma dodávkami = DODÁVKOVÝ CYKLUS jeho délka závisí na velikosti objednávek i na potřebách dodavatele  Maximální zásobu stanovíme u pravidelných dodávek, u nejvíce potřebných druhů materiálu

Vzorec max. zásoby  MAX. ZÁSOBA (dny) = dodávkový cyklus + dodací lhůta + pojistná zásoba  MAX. ZÁSOBA (nat. j.) = (dodávkový cyklus + dodací lhůta + pojistná zásoba) x DS

Normy optimální zásoby  Jejich účelem je zjistit, zda se průměrná zásoba pohybuje na přijatelné úrovni  Toto sledování není možné u každého druhu materiálu a neprovádí je ani každý podnik, je náročné na čas a podklady  Do norem optimální zásoby patří:  A) časová norma zásob – (je vyjádřena ve dnech) a říká nám na jak dlouho máme zajištěnu zásobu materiálu pro výrobu)  B) normovaná zásoba – je důležitá pro nákupčí materiálu, protože je vyjádřena v naturáliích (měrných) jednotkách – kg, ks

 C) normativ zásob – udává jaké množství peněz je vázáno v zásobách  - jednotlivá vyjádření norem na sebe postupně navazují jako první počítáme vždy časovou normu zásob Vzorce pro výpočet:  A) Časová norma zásob = dodávkový cyklus/2 + pojistná zásoba + technická zásoba  B) Normovaná zásoba = časová norma zásob x průměrná denní spotřeba materiálu  C) Normativ zásob = norma zásob x cena materiálu za jednotku  - vypočtená norma optimální zásoby se srovnává se skutečností  - zjišťujeme zda skutečné zásoby jsou vyšší nebo nižší a zda je v zásobách vázáno více nebo méně finančních prostředků

Bilanční rovnice

Netradiční metody skladování  Metoda ABC  Metoda JUST-IN-TIME  Metoda ABC  Na každý druh materiálu se objednává stejně často a ve stejných množstvích  Ne každému druhu tak musíme věnovat stejnou pozornost  A – Položky nejpoužívanější. Tvoří % spotřeby. Provádíme u nich důkladné propočty optimální velikost dodávek a norem zásob  B – méně používané položky, můžeme je jednoduše nahradit. Tvoří 15 – 20 % spotřeby. Postačí určit maximální zásobu.  C – druhy lze snadno získat, nevyplatí se je skladovat, např. kancelářské potřeby. Tvoří asi 5 % spotřeby. Jejich zásobu postačí odhadnout.

Metoda JUST-IN- TIME Cílem metody je téměř úplná likvidace zásob  Dodávky materiálu probíhají v okamžiku, kdy je materiál potřebný ve výrobě, v některých výrobních případech až přímo na výrobní linku  snížení nákladů za skladování  Předpokládají se zcela pravidelně a naprosto spolehlivé dodávky a přesné informace od odběratele a průběhu výroby  Důležitá velmi přísná kontrola kvality a komunikace  Systém je velmi náročný, ne vždy jej aplikovat lze, není rozšířen  Existují průběžné sklady, kam se materiál přiveze a ihned se vydává  Metodu je možné aplikovat pro nejvíce používané druhy materiálu

Stanovení spotřeby materiálu a výše jeho nákupu  Spotřeba = plán výroby x norma spotřeby  Chceme-li vhodně určit velikost zásob, je dobré na začátku provést odhad celkové spotřeby na delší dobu (rok, půlrok, ale ne méně než čtvrtletí)  Lze tak uzavřít dlouhodobější rámcové dohody s dodavateli  Pro stanovení očekávané spotřeby lze použít 2 způsoby:  1) stanovení podle technické dokumentace  2) podle statistických údajů

Stanovení podle technické dokumentace  Norma spotřeby = užitečná spotřeba + norma odpadu + norma ztráty  Celková spotřeba = norma spotřeby x plánovaný objem  Norma spotřeby vyjadřuje maximální množství spotřebovaného materiálu na jednotku výrobku  Výpočty podle technické dokumentace používáme podle nejpoužívanějších druhů materiálu

Stanovení podle statistických údajů  Nejčastěji vycházíme z průměrné spotřeby v minulém roce, čtvrtletí, měsíci  Tu pak snížíme/zvýšíme podle plánu výroby  Nepřesná metoda nemotivuje k úsporám materiálu  Použijeme v případě menšího množství materiálu, levnějších druhů atd.  Při odhadech můžeme využít i počítačových programů, které dokáží odhad spotřeby zpracovat přesněji, než je možné jednoduchým zvýšením spotřeby o určité %

Stanovení velikosti nákupu  Nákup = spotřeba + konečná zásoba – počáteční zásoba  Objednávání probíhá:  v pravidelném cyklu: tj. jednou týdně, měsíčně apod.  Probíhá zejména u nejčastěji nakupovaných druhů  V proměnlivých termínech – objednávka se vystavuje, je-li materiál potřebný nebo pokud poklesne stav na skladě minimální zásobou  Pro objednávání je třeba stanovit velikost objednávky. Objednávka závisí na tom, zda nakupuje pravidelně či nikoliv.

Způsoby 1) Doplnění stavu na skladě do maximální zásoby - nakupujeme takové množství, aby aktuální zásoba byla doplněna na úroveň maximální zásoby, tedy: Velikost objednávky = maximální zásoba – současná zásoba 2) Množství minimalizují náklady na dopravu - Výše objednávky – a také jak často objednáváme – vychází z nákladů na dopravu. Objednávku stanovíme tak, aby náklady na dopravu byly co nejnižší 3) Odhadnuté množství V tomto případě vycházíme z průměrné spotřeby a podle ní určím velikost objednávky 4) Výpočet optimální velikost dodávky - Zde vycházíme ze dvou protichůdných hledisek, které říkají, že čím je větší objednávka, tím: - vyšší jsou zásoby a také náklady na skladování - klesá počet objednávek a tím i náklady na objednávání ( včetně nákladů na dopravu) - Proto objednáváme takové množství, kdy součet obou nákladů (na skladování a na objednávání bude nejnižší) - Dnes nám softwarové programy umožňují u každého druhu materiálu zadat min a max. zásobu, počítač nás průběžně upozorní, že je čas objednat a v jakém množství – je na nás zda toho využijeme

Rychlost obratu  Co rozumíme rychlostí obratu? - Rychlostí obratu pak budeme rozumět dobu, za kterou oběžný majetek projde všemi formami koloběhu - Jednoduše řečeno dobu, za kterou se nám peníze vložené do nákupu materiálu vrátí uhrazením pohledávky za prodané zboží. Rychlost obratu bychom rádi viděli co nejvyšší. 1) Zrychlení obratu přinese vyšší výnosy a tedy i zisk 2) Zrychlení obratu snižuje množství potřebných finančních prostředků

Jak zrychlit obrat oběžného majetku?  Kladné důsledky rychlého obratu jsou zřejmé, ale docílit toho není tak snadné  Možnosti ke zrychlení obratu oběžného majetku:  A) zrychlit výrobu (poskytnutí služby) – možnosti jsou dány oborem podnikání. V každém oboru jsou objektivně dané podmínky, které ovlivňují délku výrobního cyklu  B) zvýšit prodej = cíl každého podniku bez ohledu na rychlost obratu  C) zkrátit platební termíny odběratelů – čím dříve dostaneme zaplaceno, tím dříve můžeme prostředky dále použít  D) snížit zásoby materiálu, polotovarů, výrobků  - tím se sníží množství finančních prostředků vázaných v zásobách, což jsme si již vysvětlili

Měření rychlosti obratu zásob

Logistika  = soubor činností jejichž úkolem je zajistit, aby bylo správné zboží ve správném čase ve správném množství ve správné kvalitě, na správném místě a se správnými náklady  Jsou to všechny činnosti související se zásoby tzv. od jejich pořizovací, kdy vybíráme dodavatele, nákupní cesty a stanovíme velikosti nákupu až po zabezpečení dopravy, přejímku, skladování a výdej do spotřeby  Logistika je základem celého marketingu a má širší význam než zásobování