Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt LITERACY Minerální výživa rostlin

1.Proč musí rostlina přijímat minerální látky? 2.Které prvky jsou pro rostlinu nezbytné, kde je rostlina využívá (např. při jakých procesech, kde v buňce)? 3.Co nastane při nedostatku nějakého důležitého prvku? Úvodní otázky

Tělo rostliny = voda (70%) + sušina (30%) V sušině rostliny lze zjistit asi 70 prvků, podle množství je dělíme do tří skupin: 1.Makroelementy (10 1 – 10 –2 %) C, H, O, N, S, P, K, Ca, Mg, Fe, Na, Al, Si 2.Mikroelementy (10 –3 – 10 –5 %) Mn, Zn, Cu, Mo, B, Cl, Li, Ba, Ti, Sr, … 3.Ultramikroelementy (méně než 10 –6 %) Pb, Cs, Cd, Hg, Ag, Au,.. Složení rostlinného těla

prvky, které jsou nezbytné pro život rostliny nezbytnost prvku pro rostlinu se zjišťuje dlouhodobým pokusem – v jedné nádobě má rostlina všechny prvky, ve druhé jeden prvek chybí a sledují se změny v růstu, stavu rostliny, jejích vlastnostech Makrobiogenní (= biogenní makroelementy) C, H, O, N, S, P, K, Ca, Mg, Fe Mikrobiogenní – stopové (= biogenní mikroelementy) Mn, Zn, Cu, Mo, B, Cl Biogenní prvky

C, H, O – stavba organických látek, všechny metabolické procesy v rostlině N – součást bílkovin, nukleových kyselin a dalších organických látek příjem N –ve formě solí z půdy (NH 4 +, NO 3 – ) –zachycení vzdušného dusíku (N 2 ) pomocí symbiotických bakterií na kořenech (bobovité rostliny – hrách, jetel, …; olše) Využití biogenních prvků

P – součást ATP, nukleových kyselin, enzymů, membrán (fosfolipidy) S – součást bílkovin Mg – součást chlorofylu Fe – nezbytný pro fotosyntézu (součást přenašečů na membránách chloroplastu) K, Ca – metabolismus, transport látek Mikrobiogenní prvky – různé funkce (metabolismus, aktivita enzymů, transport látek, apod.) Využití biogenních prvků

Některé prvky nezbytné jen pro určité druhy rostlin, např.: Si pro rozsivky a přesličky Co pro bobovité rostliny Na pro některé slanomilné rostliny Využití biogenních prvků

Každá rostlina má krátkodobou zásobu potřebných prvků, tj. krátkodobý nedostatek se nijak neprojevuje Nedostatek trvající delší dobu (několik týdnů a déle) se projeví různými příznaky, které se označují jako fyziologická choroba Např.: poruchy růstu, poruchy kvetení a tvorby plodů, zasychající vrcholy, chlorózy (světlé skvrny na listech) Nedostatek biogenních prvků

Projevy nedostatku N u bramboru

Nedostatek biogenních prvků Projevy nedostatku P u řepky

Nedostatek biogenních prvků Projevy nedostatku Mg u bramboru

Nedostatek biogenních prvků Projevy nedostatku K u řepky

Nedostatek biogenních prvků Projevy nedostatku Fe u broskvoně

Nedostatek biogenních prvků Projevy nedostatku Zn u jabloně

C, O – příjem ze vzduchu jako CO 2, O 2 H – příjem z H 2 O ostatní prvky – příjem z půdy ve formě solí (iontů) rozpuštěných ve vodě Minerální látky v půdě –volné v roztoku (0,2%)  –vázané na částečky jílů a organické látky (2%)  –vázané na horniny a minerály (98%)  látky z prvních dvou skupin dostupné pro rostlinu, příjem společně s vodou nebo formou výměnné absorbce látky z druhých dvou skupin jsou vázané na pevné části půdy, proto se z ní nevyplavují Příjem a dostupnost prvků

1.Proč je nutné hnojit zemědělské plodiny? 2.Co jsou statková a co průmyslová hnojiva? 3.Jaké jsou výhody a nevýhody hnojení statkovými a průmyslovými hnojivy? 4.Jaká jsou rizika nadměrného hnojení průmyslovými hnojivy? 5.Jak těmto rizikům předcházet a přitom zachovat výhody hnojení průmyslovými hnojivy. Otázky 2

Statková hnojiva – hnůj, kompost, … výhody –obsahují organické látky, působením mikroorganismů se postupně uvolňují minerální látky, které si rostliny postupně odebírají –přirozená součást půdy, zlepšují kvalitu půdy –minerální látky z nich se méně snadno vyplavují do povrchové nebo podzemní vody –obnovitelný zdroj („odpad“) nevýhody –nemusí obsahovat všechny potřebné prvky v optimálním poměru, mají jich nižší koncentraci –obtížnější manipulace, skladování –můžou obsahovat škodlivé látky –můžou přispívat k rozšiřování chorob a parazitů Hnojení

Průmyslová hnojiva – chemické látky, … výhody –obsahují přesně dané množství potřebných minerálů, možnost přesného dávkování –snadnější doprava, aplikace, velkoplošné použití nevýhody –energeticky náročná a drahá výroba –neobnovitelný zdroj –zátěž pro životní prostředí – znečištění a eutrofizace povrchových a podzemních vod –riziko zasolení a zhoršení vlastností půdy Hnojení

Použité zdroje a literatura HESS, Dieter: Fyziologie rostlin. 1. vyd., Praha: Academia 1983 LARCHER, Walter: Fyziologická ekologie rostlin. 1. vyd., Praha: Academia 1988 Internetové stránky: – – biogenni_prvky/a_index_biogen.htmhttp://web2.mendelu.cz/af_221_multitext/vyziva_rostlin/html/ biogenni_prvky/a_index_biogen.htm

Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu LITERACY Autor: Vít Růžička Předmět: Biologie Datum: 5. dubna 2013 Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt LITERACY