Uvedení autoři, není-li uvedeno jinak, jsou autory tohoto výukového materiálu a všech jeho částí. Tento projekt je spolufinancován ESF a státním rozpočtem ČR. Název SŠ:SOU Uherský Brod Autoři:Ing. Radim Bublík Název prezentace: (DUMu) Bezeztrátová a ztrátová komprese dat Tematická oblast:Úvod do předmětu Ročník: 1. ročník oboru Mechanik opravář motorových vozidel Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Datum vzniku:

 Záměrem této sady výukových materiálů s názvem Úvod do předmětu je poskytnout žákům potřebné informace pro lepší orientaci ve významu informačních a komunikačních technologií (zejména počítačů) pro jejich život a nastínit jim rovněž jejich historii a vývoj.  Jednotlivé DUMy (prezentace a pracovní listy) v této sadě pokryjí postupně tematické oblasti, které jsou probírány v předmětu Informační a komunikační technologie na naší SŠ.  Tato prezentace je konkrétně zaměřena na tematický blok Bezeztrátová a ztrátová komprese dat.

 Původní algoritmy záznamu datových souborů umožňovaly pouze jejich převod do digitální podoby. Každý bod obrázku byl zapsán na disk (formát BMP), každý tón zaznamenán (formát WAV), každý snímek videa uložen (formát AVI).  I tak starší procesory zvládaly digitalizaci jen obtížně, často bylo potřeba dokoupit další specializovaná zařízení.  Nekomprimované soubory zabíraly mnoho místa a práce s nimi byla pomalá. [1]

 Časem vznikly algoritmy (návody, jak něco zpracovat), které umožňují zmenšit objem dat, zapisovaných na disk počítače.  Známý je například formát ZIP, který umožňuje pomocí matematického modelu zmenšit velikost datového souboru.  Zjednodušeně řečeno, hledá v souboru více znaků za sebou a ukládá pak tyto znaky pomocí úsporného matematického popisu. [1]

Algoritmy pro komprimaci (kompresi) dat můžeme dělit:  Bezeztrátová komprimace, jak je zřejmé z jejího názvu, uloží veškerá data původního souboru beze ztráty jediného písmene, bodu či zvuku. [2] Změní tedy pouze formu uložení souboru, nikoliv jeho obsah.

 Ztrátová komprimace si pak dovolí v zájmu lepší komprese vypustit z původního souboru část informace. [2] Vhodná je ke kompresi mediálních souborů (obraz, zvuk, video). Úroveň komprese se dá ovlivnit, podle požadované kvality výstupu. Komprese je několikanásobně náročnější než dekomprese, ta však zase musí probíhat v reálném čase (kvůli přehrávání médií).

 Všechny ztrátové kompresní metody využívají nedokonalosti lidských smyslů, vypouštějí ze souborů informace, které naše oko nebo ucho nedokáže zachytit.  Dále používají matematické postupy pro co nejúspornější uložení dat.  Algoritmu pro převod se říká kodek (angl. codec).  Program, který umí převádět data do komprimovaných formátů, se pak nazývá kodér (angl. encoder). [2]

Komprimované soubory s obrázky (formáty TIFF, GIF, JPeG a další), se zvuky (formáty MP3, WMA, OGG a další) a s videem (formáty MPEG2, DivX a další) se dnes používají zcela běžně. Stojí za nimi léta výzkumu i pokročilé technologie a umožňují konvergenci (splývání) počítačů se spotřební elektronikou. Dnes jsou k dispozici jednoúčelové čipy, které umí přehrávat komprimované zvuky i video. Díky nim je na trhu široká nabídka přenosných MP3 i DVD přehrávačů. [2]

[1] ROUBAL, Pavel. Informatika a výpočetní technika pro střední školy: teoretická učebnice. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, s. 7. ISBN [2] ROUBAL, Pavel. Informatika a výpočetní technika pro střední školy: teoretická učebnice. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, s. 8. ISBN