 Všeobecně se soudí, že především běloši přinesli Indiánům nejen nové věci a poznatky, které jim usnadňovaly život, ale i novou víru, jež měla divochy zušlechtit a zachránit před pekelným ohněm.

 Většinu napadne jako první zlato. Tento vzácný kov byl jistě největším lákadlem pro různé dobrodruhy, kteří na panenské půdě Ameriky stanuli.  Mezi dalšími jmenujme kulturní plodiny. Z Nového světa se jich postupně rozšířilo více než padesát.  Plodiny dnes tvoří polovinu světové produkce rostlinné potravy.

 Tuto plodinu, pocházející z oblasti And v Jižní Americe, přivezl v roce 1565 otrokář Hawkins do Irska a tam se během padesáti let stala důležitou složkou ve výživě obyvatelstva. V Praze pěstovali brambory jako první irští mniši na zahradě kláštera u Prašné brány. Nyní se toto místo nazývá U hybernů (hybernia znamená latinsky irsko).

 Též nazývaná indiánskou pšenicí.  Dodnes oblíbenou součástí mexického jídelníčku.  Ačkoliv se u nás využívá zpravidla ke zkrmování, v jiných zemích, především ve svém rodišti, je pro lidi opravdovou pochoutkou.

 Rostla divoce na mělčinách v oblasti Velkých jezer na hranicích Kanady se Spojenými státy.  je to ve skutečnosti travina ovsucha vodní (Zizinia aquatica).  Irokézové a Algonkini si touto plodinou vylepšovali jídelníček.  Při sklizni před dozráním klasů projížděly ženy mezi vysokými stvoly na kánoích a setřásaly zrnka rýže na dno lodic.

 sladké batáty, maniok, dýně, boby, melouny, slunečnice, sladká cibule kamas  Nesmíme však vynechat další ovoce a zeleninu, například rajská jablíčka, papriku, avokado, burské oříšky, fazoly, artyčoky, tykev, chili koření, ananas a další, ale i jiné dobroty, jako kakao a z něho vyráběnou čokoládu nebo čikle – surovinu potřebnou na výrobu žvýkačky.

 Předchozí pamlsky mají svůj původ v Jižní Americe, ale také indiánské děti severoamerického kontinentu rády mlsaly.  Kromě medu nejoblíbenější pochoutkou byl javorový sirup a cukr. V oblasti severovýchodu rostl dostatek javorů, které obsahují sladkou šťávu. Každé jaro se ženy vypravily na svá místa, zarazily do kmene nízko nad zemí kolík a po něm sladká šťáva stékala do připravené nádoby. Na místě se pak převařovala, až zhoustla.

 Závěrem si ještě připomeňme užitkové a léčivé rostliny, jako je kaučuk, chinin, koka, ale i kurare (keř Strychnos) – proslavený šípový jed z Amazonie, který dnes pomáhá léčit svalové křeče.

Děkujeme že jste nám věnovali čas. Zpracoval : Michal Burdikov, Jakub Rosinský, Radim Němec a Jiří Vaverka