 V této práci se budu věnovat solím.  Zaměřím se na 3 odlišné druhy solí.  Toto téma jsem si vybrala, protože mě chemie baví a mám jí ráda.  Chtěla jsem se též dozvědět něco víc o těchto látkách.  Chemii bych se chtěla věnovat i nadále.  Dalším cílem proč jsem si vybrala toto téma je že si každý představí pod pojmem sůl jen tu sůl čím solíme potraviny,polévky atd…….  Ale sůl se dá využít i jinde například v papírenském průmyslu ve sklářství atd……..

 Sůl je sloučenina, která se skládá z iontu kovu a zůstatku kyseliny.  Obsahují kladnou (kationty) i zápornou složku (anionty), takže celá sloučenina je neutrální.  Soli jsou většinou pevné krystalické látky.  Mají typicky vysoký bod tání, nízkou tvrdost a nízkou stlačitelnost.  Jsou-li roztaveny nebo rozpuštěny ve vodě, vedou elektrický proud.

 Chlorid sodný (NaCl)  Sýran měďnatí (CuSO4)  Manganistan draselný (KMnO4)

 Chlorid sodný (NaCl), známý v běžném životě pod označením kuchyňská sůl a nejčastěji prostě sůl.  Je to chemická sloučenina, vyskytující se v přírodě v podobě nerostu halitu, známého též pod označením sůl kamenná.  Je to velmi důležitá sloučenina potřebná pro životní funkce většiny organismů.  Při nahřátí nad plamenem se sůl dá roztavit a uvolňuje přitom chlor.  Krystalický chlorid sodný je bezbarvý nebo bílý, skelně lesklý a krystaluje v krychlové soustavě tzn. tvoří krychlové krystalky má krychlovou odlučnost.

 Krystalky (NaCl)  Krystaly NaCl vzniklé rychlým odpařením vody z roztoku

 Klasická ložiska soli vznikla tedy asi před 200 milióny let a to především působením tepla a při dlouhodobě suchém klimatu, kdy došlo k vysychání v uvozovkách vnitrozemských moří - tedy jezer se slanou vodou, a tedy k odpaření vody, s tím že sůl zůstala usazena na dně.  Následnými horotvornými procesy a přesuny půd bylo způsobeno to, že se sůl v současné době nachází pod zemí.  Důležité je ovšem to, že jako surovina vznikla sůl ještě v době, kdy se nedalo hovořit o jakémkoliv sebemenším znečistění ovzduší, a tím jsou ložiska vlastně do dnešní doby nedotčena.

 Sůl byla dovážena do naší země již od doby bronzové.  Do naší země proudila sůl především po bájných solných stezkách (významné především na Šumavě).  Nejvíce proslaveným dolem či spíše ložiskem soli je hora Salzberk - Solná hora u města Hallstatt.  Těžba soli probíhala v dřívějších dobách hlavně povrchově.  Byly dolovány kusy soli, které tzv. nosiči nosili v kožených vacích přes rameno.  Váha byla asi okolo 45 kg.  Některé kusy byly přímo používány jako sůl krmná pro zvířata, samozřejmě většina kusové soli byla dále zpracována.

 Chlorid sodný je důležitá surovina pro potravinářský a chemický průmysl.  V potravinářství se kromě běžné úpravy potravin (a ochucení) používá při konzervaci masa nasolením.  V chemickém průmyslu je surovinou pro výrobu sodíku, jedlé sody, chlóru, kyselin chlorovodíkové a mnoha dalších sloučenin.  Jeho další využití je například při výrobě mýdla, sklářství a v papírenském průmyslu, či při výrobě barev.

 Chlorid sodný se také používá jako zimní posyp komunikací.

 Vzhledem k tomu, že v ČR nejsou bohužel žádná ložiska soli je prakticky ze 100% jakákoliv sůl na našem trhu z dovozu.  Jsme vlastně, ještě s Maďarskem jediný větší stát v Evropě, který nemá vlastní ložiska soli.  Výjimkou jsou pouze ložiska Slaný, Mnichovo Hradiště a Dvůr Králové, ze kterých se ovšem již netěží.  Dříve měla ČSSR(Československá socialistická republika - Prešov je na Slovensku jediný důl, a to v Prešově - ten vyrábí sůl vakuovou.

 Dovoz je tedy uskutečňován především z Polska (kamenná i vakuová sůl), Rakouska (pouze vakuová sůl), Německa (opět kamenná i vakuová sůl) ale i Ruska, Běloruska, výjimečně Makedonie, Itálie, Holandska, USA (speciální prachová sůl pro výrobu pražené kukuřice Pop-corn).

 Mořská sůl může být sklizena metodou nazývanou - Slunce Sklizeň

 Slunce sklizeň je jeden způsob, jak získat mořskou sůl přímo z oceánu.  Mělké obdélníky jsou vykopány do země a lemované hlínou nebo kamenem.  Mořská voda se nalije do těchto mělkých obdélníků.  Slunce praží do vytvořených bazénů s mořskou vodou a pomalu odpařuje kapalinu.  Jak se kapalina vypařuje, sůl začne plavat na hladině, nebo se objeví v malých hromádkách.  Pracovníci přetáhnou široké dřevěné motyky ve vodě, aby shrabali sůl a přenesou jí do nádob, aby se lehce opláchla a připravila pro balení.

 Síran měďnatý (CuSO 4 ) je pentahydrát znám také pod názvem modrá skalice, dříve i jako modrý vitriol(vitriol = alchymistický název pro kyselinu sírovou či její soli).  Patří k nejběžnějším sloučeninám mědi.  Jedná se o průmyslově nejvyráběnější měďnatou sůl.  V bezvodném stavu tvoří bílý prášek, který přijímáním vody modrá.  Proto se užívá k důkazu vody v organických kapalinách nebo jako sušidla.  Z vodného roztoku krystalizuje jako pentahydrát (skalice modrá), CuSO 4 ·5H 2 O, v azurově modrých, průhledných, trojklonných krystalech, které na vzduchu na povrchu větrají.  Modrá skalice je technickou nejdůležitější solí mědi.

 Materiál pro výrobu minerálních barev.  Impregnace dřeva proti hnilobě.  Konzervování vycpanin.  Moření osiva.  Připravuje se z ní bordoská jícha (směs roztoku modré skalice a vápenného mléka) - prostředek k hubení škůdců rostlinných kultur.  Součást poměďovacích lázní.  Barvení kůží.  Svíravý, leptací a dávicí prostředek v lékařství.  Jako veterinární léčivo či jejich součást (například v akvaristice) a jako první pomoc při otravě fosfidem zinku.

 Vyrábí se rozpouštěním měděných odpadků v horké koncentrované kyselině sírové  Mimoto nacházíme brochantit, zásaditý síran měďnatý.  Z těchto přírodních síranových rud můžeme modrou skalici získat rozpouštěním ve zředěné kyselině sírové.  Zahřívá-li se modrá skalice, odštěpuje se z ní voda ve dvou krocích.  Při teplotě 110 °C vzniká monohydrát (CuSO4 · H2O) a po zahřátí na 150 °C dojde k úplné dehydrataci za vzniku síranu měďnatého(CuSO4).  Při zahřívání na teplotu 650 °C se rozkládá.

SÍRAN MĚĎNATÝ S VODOU SÍRAN MĚĎNATÝ BEZ VODY

 Manganistan draselný (KMnO 4 ) známý též pod označením hypermangan.  Rozpouští se ve vodě přičemž vzniká silně fialový roztok. účinná dezinfekce)  Hypermangan se používá i jako antiseptikum v lékařství. (účinná dezinfekce)  Najít ho můžeme i při výrobě deodorantů.  Kromě vody je rozpustný v kyselině sírové, kyselině dusičné a acetonu.  Likviduje bakterie i plísně.  Manganistan draselný je velmi silné oxidační činidlo, které dokáže zoxidovat za podmínek vodárenské úpravy železo i mangan.  Pro oxidaci manganu se u nás pro svou vysokou účinnost používá téměř vždy.

 Téměř všechny způsoby využití manganistanu draselného jsou odvozeny od toho, že je oxidační činidlo použitelné v různých chemických reakcích v laboratořích i v průmyslu.

 Manganistan draselný je dobře rozpustný ve vodě za vzniku temně fialového (při nízké koncentraci růžového) roztoku.  Díky silným oxidačním vlastnostem manganistanu dochází pomalu k jeho částečnému rozkladu na oxid manganičitý (MnO 2 ) a z vody se uvolňuje kyslík.  Při delším stání roztoku je rozklad manganistanu znatelný a na dně se objevuje černý prášek oxidu manganičitého.  Rozpustný je manganistan draselný dále v kyselině sírové, vodném roztoku kyseliny dusičné a acetonu.

 Kyselinu chlorovodíkovou oxiduje manganistan na chlor a ethanol na oxid uhličitý.  Reaguje s peroxidem vodíku za vzniku burelu (oxid manganičitý), peroxidu draslíku, vody a uvolňuje se kyslík.

 Manganistan draselný je vyráběn ve velkém měřítku, kvůli jeho univerzálnímu použití v laboratořích.  V první fázi pyrolýzy, v níž je oxid manganičitý ve své přirozené podobě, je taven s hydroxidem draselným a zahříván v atmosféře s dusičnanem draselným (zdroj kyslíku). ¨¨  Takto vznikne mangan draselný, který při elektrolýze v alkalickém roztoku přechází v manganistan draselný.  MnO 2 + 2OH - + O 2 → MnO H 2 O  MnO Cl 2 → MnO Cl -  Manganistany mohou být připraveny smícháním roztoků Mn 2+ kationtů s velmi silným oxidační činidlem, které ochotně přidá dioxid, PbO 2 nebo NaBiO 3.  Tyto reakce byly používány pro testování přítomnosti manganu očekávaného ve formě fialové barvy manganistanu.

 Toto téma se mi velice líbilo dalo mi to nové informace,které jsem ještě nevěděla.  Ráda jsem toto téma zpracovávala už kvůli tomu že mám ráda chemii.  Bavilo mě to a vyhrála jsem si s tím.

   BD&biw=1366&bih=667&source=lnms&tbm=isch&sa =X&ei=ilc2VY3FGe6t7AbojICoAw&sqi=2&ved=0CAYQ_ AUoAQ BD&biw=1366&bih=667&source=lnms&tbm=isch&sa =X&ei=ilc2VY3FGe6t7AbojICoAw&sqi=2&ved=0CAYQ_ AUoAQ   B%C4%8Fnat%C3%BD B%C4%8Fnat%C3%BD  skalice-modra-0-5kg/ skalice-modra-0-5kg/

 sch&source=hp&biw=1366&bih=667&q=s%C3%ADran+ m%C4%9B%C4%8Fnat%C3%BD&oq=s%C3%ADra&gs_l =img.1.2.0l j7.7.0.msedr ac.1.64.img HaQmge4_C UM sch&source=hp&biw=1366&bih=667&q=s%C3%ADran+ m%C4%9B%C4%8Fnat%C3%BD&oq=s%C3%ADra&gs_l =img.1.2.0l j7.7.0.msedr ac.1.64.img HaQmge4_C UM  BD BD   hypermangan/ hypermangan/  %C3%BD&hl=cs&biw=1366&bih=667&site=imghp&sour ce=lnms&tbm=isch&sa=X&ei=llk2VdCrIsGd7AanmoDYB w&sqi=2&ved=0CAYQ_AUoAQ %C3%BD&hl=cs&biw=1366&bih=667&site=imghp&sour ce=lnms&tbm=isch&sa=X&ei=llk2VdCrIsGd7AanmoDYB w&sqi=2&ved=0CAYQ_AUoAQ

 Téma:Není sůl,jako sůl  Vypracovala:Leona Kratochvílová 9.třída  Školní rok:2014/15  Oponent:Lenka Zavazalová  Vedoucí práce:Mgr. Milada Rehová