Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/ DUŠEVNÍ HYGIENA V PRÁCI VELITELE

Okruhy problému:  stres, stresor, stresová reakce  autodiagnostika stresorů v osobním životě  krizové životní situace  odolnost vůči zátěži a pracovní výkon  projevy sociálního stresu  životní postoje vedoucí ke stresu

 profesionální stres  syndrom vyhoření  strategie zvládání stresu (test)  prevence a zvládání zátěžových situací  relaxace (progresivní forma, autogenní trénink)  optimální komunikace ve stresových situacích (konflikty, problémová komunikace)

PSYCHICKÁ ZÁTĚŽ Změna psychické regulace činnosti a chování v situacích,na jejichž zvládnutí běžné mechanismy nestačí ( kapacitně – motivačně – afektivně), tj. vznikne přesah normálu = ZÁTĚŽ

Projevy psychické zátěže: Prožívání – strach,úzkost,vzrušení,neklid,panika….. Motorické projevy – strnutí vs. aktivita,tremor….. Kognitivní funkce – ovlivnění prahů rozlišení, problémy se soustředěním…. Fyziologické funkce – dýchání, poruchy látkové výměny,aktivní změny na kůži (ekzémy.….) Volní funkce – pomalost nebo nerozhodnost,snížení aktivity, trudomyslnost…

OBJEKTIVNÍ PŘÍČINY ZÁTĚŽE  VNĚJŠÍ PROSTŘEDÍ - hluk,prašnost,nedostatek světla..  VNĚJŠÍ PROSTŘEDÍ – nadměrnost informací, nekoordinovanost,výzvy..  ŽIVOTOSPRÁVA – nedostatek spánku,spěch,bolest..  MEZIOSOBNÍV ZTAHY – konflikty s okolím….  SUBJEKTIVNÍ PŘÍČINY – „Člověk stresorem sám sobě“)  obavy z budoucnosti,  potíže s realizací rozhodnutí,  pocity závislosti,existenční nejistota

PŘEDPOKLADY PRO ZVLÁDNUTÍ ZÁTĚŽE PŘÍPRAVA NA JEDNÁNÍ ve složitých,neobvyklých a nebezpečných situacích (musí co nejlépe odpovídat reálným budoucím podmínkám) vytváří SPRÁVNOU PŘEDSTAVU o situaci v podmínkách skutečnosti Toho lze dosáhnout :  Pomocí posilování funkce poznávacích procesů (kognitivní funkce)  Znát a být schopen řešit modifikované situace, které mohou v reálných podmínkách nastat  Pohotově a kreativně jednat

 Schopnost seberegulace negativních emocí a stavů  Mít pevné volní vlastnosti ( „věřit si“ )  V rozhodování využít celou svoji osobnost – schopnosti,dispozice, znalosti.  Zvládnout dané sociální klima – je to v zájmu celého pracovního kolektivu (jednotky). Pozor : Při nezvládnutí těchto zásad je nebezpečí vzniku davového chování ! Dále je nutná :

PSYCHICKÁ PŘIPRAVENOST Znamená nutnost vytvořit mechanismy,které budou schopné :  Eliminace poruch fungování psychických procesů  Potlačovat záporné psychické stavy a vlastnosti osobnosti  Účinně mobilizovat žádoucí psychické procesy = komplex substruktur psychiky k potlačení jevů, které produkuje vnější prostředí

Složky psychické připravenosti : a) Psychická pohotovost b) Funkční spolehlivost : - kognitivních procesů, - senzomotorických procesů, - rozhodujících procesů c) motivačně aktivační procesy a dispozice d)psychická odolnost e)sociální kompatibilita ( sociální funkce skupiny v současnosti a pomoci eliminovat konflikty, rozpory…).

STRES Je stav organismu po selhání běžných mechanismů psychiky udržujících v organismu homeostázu ( rovnovážný stav). GENERÁLNÍ ADAPTAČNÍ SYNDROM ( GAS) = reakce organismu na hormonální bázi – 3 fáze : I.Poplachové II.Rezistentní III.Vyčerpání Tendence k vážnému ohrožení organismu – onemocnění až exitus

Vytvořením a zmapováním časového rozložení a hlavně náročnosti získáme přehled o vlastní vytíženosti. Vyhodnocením důležitosti a současně rozsahu času věnovaného na určité činnosti lze optimalizovat osobní podíl na zabezpečení úkolů, které podle našeho rozhodnutí je potřebné realizovat. Časový harmonogram pomůže vytvořit rozložení naší energie do rozsahu, který nebude příčinou k pocitu nedostatečnosti a vytvoření pocitu zátěže.

Váš stanovený cíl by měl být propracován do každého detailu. Je potřebné si zodpovědět otázky:  Jak poznám, že jsem cíle dosáhl ?  Jaká mám kritéria úspěšnosti ?  Co vše je nutné k tomu, aby cíl byl dosažen ?  Jaké mám k dispozici zdroje a co mi případně chybí ? ( osobní zdroje – materiální povahy, nebo nehmotné – emocionální podpora atd.)

Typy chování pro boj proti nepřiměřené zátěži, se dají rozdělit do následujících kategorií: I. Direktivně aktivní chování · náročné na zvládání emocí · vhodné spíše pro šéfa, či samostatně pracujícího · pozitivní z hlediska profese i vlastní osobnosti Projevy: Snaha ohraničit se vůči nepříjemným podnětům, nepouštět si všechny problémy „k tělu“, získat od nich odstup. Učit se regulovat své emoce, vyhýbat se hněvu, zlepšovat své postoje ke smířlivosti, „malé věci řešit rukou mávnutím

ROZDÍLY MEZI VYHOŘENÍM A DEPRESÍ Symptomy vyhoření a depresivních stavů se do určité míry překrývají a existuje řada podobností. Je pravdou, že syndrom vyhoření v pokročilém stadiu lze od deprese jen obtížně odlišit a proto je nutné těmto problémům věnovat pozornost a provést detailní anamnézu, zjistit všechny zátěžové faktory, které k vyčerpání vedly.

Hlavní příznaky syndromu vyhoření EMOČNÍ :  Sklíčenost  Bezmoc  Beznaděj  Ztráta sebeovládání ( nekontrolovaný pláč, podrážděnost provázená výbuchy vzteku)  Pocity strachu  Pocity prázdnoty, apatie, ztráta odvahy, pocit osamocení

FYZICKÉ :  Nedostatek energie, slabost, chronická únava  Svalové napětí, bolesti zad  Náchylnost k infekčním onemocněním  Poruchy spánku  Funkční poruchy (kardiovaskulární problémy, zažívací potíže..)  Poruchy paměti a soustředění  Náchylnost k nehodám

ČLOVĚK TRPÍCÍ SYNDROMEM VYHOŘENÍ MÁ K VLASTNÍ PRÁCI I KE SVÉMU OKOLÍ ODOSOBNĚNÝ, TÉMĚŘ LHOSTEJNÝ POSTOJ Jde o projevy přezíravosti k sobě i okolí, které se v případě vyhrocení může projevovat až projevy pohrdání s druhými lidmi, či ve formě agresivního chování. Současně je často znatelná nechuť se stýkat s kolegy, nebo klienty.

PROJEVY ODCIZENÍ :  Negativní postoj k sobě samému  Negativní postoj k životu, k práci  Negativní postoj k lidem ve svém okolí  Postupná ztráta schopnosti navazovat a hlavně udržet společenské vztahy  Pocity vlastní nedostatečnosti, pocity méněcennosti  Ztráta sebeúcty  Vnitřní rezignace

SCHOPNOST ZVLÁDAT ZÁTĚŽ - COPING COPING = souhrn všech způsobů chování,které člověk uplatňuje při zvládání mimořádně obtížných životních situací. Nesprávné strategie zvládání mohou být jedním z rizikových faktorů pro vznik syndromu vyhoření.

Tři druhy copingu :  Strategie orientované na problém – např.otevřený rozhovor s nadřízeným v případě, že nesouhlasíme s nějakým rozhodnutím  Strategie orientované na emoce – např. procházka parkem jako zdroj rozptýlení či uklidnění  Neefektivní postupy – jedinec se zátěžové situaci vyhýbá, nepřipouští si ji anebo ji vědomě potlačuje. Problému se sice v dané chvíli vyhneme, ale jeho pravá příčina zůstává z dlouhodobého hlediska neřešena.

PSYCHICKÁ ZÁTĚŽ Změna psychické regulace činnosti a chování v situacích,na jejichž zvládnutí běžné mechanismy nestačí ( kapacitně – motivačně – afektivně), tj. vznikne přesah normálu = ZÁTĚŽ  Dlouhodobá ( lze zvládnout přípravou, nácvikem)  Jednorázová – jedinečná ( „citový otřes“)

STRES stav organismu po selhání běžných mechanismů psychiky udržujících v organismu homeostázu ( rovnovážný stav). GENERÁLNÍ ADAPTAČNÍ SYNDROM ( GAS) = reakce organismu na hormonální bázi – 3 fáze : -Poplachové -Rezistentní -vyčerpání Tendence k vážnému ohrožení organismu – onemocnění až exitus

Projevy psychické zátěže: Prožívání – strach,úzkost,vzrušení,neklid,panika….. Motorické projevy – strnutí vs. aktivita,tremor….. Kognitivní funkce – ovlivnění prahů rozlišení, soustředění…. Fyziologické funkce – dýchání,látková výměna, …. Volní funkce – pomalost nebo nerozhodnost,snížení aktivity… Osobnost jako celek :  Vztahy k okolí  Zhoršení sociální adaptability  Změny motivace  Snížení výkonnosti

OBJEKTIVNÍ PŘÍČINY ZÁTĚŽE  VNĚJŠÍ PROSTŘEDÍ - hluk,prašnost,nedostatek světla..  VNĚJŠÍ PROSTŘEDÍ – nadměrnost informací, nekoordinovanost,výzvy..  ŽIVOTOSPRÁVA nedostatek spánku, spěch, bolest..  MEZIOSOBNÍV ZTAHY – konflikty s okolím….  SUBJEKTIVNÍ PŘÍČINY – („Člověk stresorem sám sobě“) ;  obavy z budoucnosti,  potíže s realizací rozhodnutí,  pocity závislosti,existenční nejistota

PSYCHICKÁ PŘIPRAVENOST Znamená nutnost vytvořit mechanismy,které budou schopné :  Eliminace poruch fungování psychických procesů  Potlačovat záporné psychické stavy a vlastnosti osobnosti  Účinně mobilizovat žádoucí psychické procesy = komplex substruktur psychiky k potlačení jevů,které produkuje vnější prostředí

Složky psychické připravenosti : a) Psychická pohotovost b) Funkční spolehlivost : - kognitivních procesů, - senzomotorických procesů, - rozhodujících procesů c) motivačně aktivační procesy a dispozice d)psychická odolnost e)sociální kompatibilita ( sociální funkce skupiny v současnosti a pomoci eliminovat konflikty, rozpory…).

PŘEDPOKLADY PRO ZVLÁDNUTÍ ZÁTĚŽE 1.PŘÍPRAVA NA JEDNÁNÍ ve složitých,neobvyklých a nebezpečných situacích (musí odpovídat reálným budoucím podmínkám) 2.Vytváří SPRÁVNOU PŘEDSTAVU(o situaci v podmínkách skutečnosti) Toho lze dosáhnout :  Pomocí funkce poznávacích procesů (kognitivní funkce)  Znát a být schopen řešit modifikované situace,které mohou v reálných podmínkách nastat  Pohotově a kreativně jednat

3. Schopnost seberegulace negativních emocí a stavů 4. Mít pevné volní vlastnosti ( „věřit si“ ) 5. V rozhodování využít celou svoji osobnost – schopnosti,dispozice…. 6. Zvládnout dané sociální klima – je to v zájmu celého pracovního kolektivu – jednotky. Pozor : Při nezvládnutí těchto zásad je nebezpečí vzniku davového chování !

SCHOPNOST ZVLÁDAT ZÁTĚŽ - COPING COPING = souhrn všech způsobů chování,které člověk uplatňuje při zvládání mimořádně obtížných životních situací. Nesprávné strategie zvládání mohou být jedním z rizikových faktorů pro vznik syndromu vyhoření.

Tři druhy copingu :  Strategie orientované na problém – např.otevřený rozhovor s nadřízeným v případě, že nesouhlasíme s nějakým rozhodnutím  Strategie orientované na emoce – např. procházka parkem jako zdroj rozptýlení či uklidnění  Neefektivní postupy – jedinec se zátěžové situaci vyhýbá, nepřipouští si ji anebo ji vědomě potlačuje. Problému se sice v dané chvíli vyhneme, ale jeho pravá příčina zůstává z dlouhodobého hlediska neřešena.

Rizikové faktory a obranná opatření : ( Podle autora Christiana Stocke) Vysoká pracovní zátěž – řešit její zmírnění za účasti nadřízených, změnami prac.náplně, anebo změnit pracovní pozici Nedostatek samostatnosti – pohovor s nadřízeným, změnit pracovní pozici Nedostatek uznání – pohovor s nadřízenými, změnit pracovní pozici Špatný kolektiv – iniciovat změny v rámci kolektivu, navrhnout supervizi nad činností pracovní skupiny

1.Snižte příliš vysoké nároky. Kdo na sebe i druhé klade neustále příliš vysoké nároky, vystavuje se nebezpečí stresu. Přijměte skutečnost, že člověk je nedokonalý a chybující. 2. Nepropadejte syndromu pomocníka. Vyhněte se nadměrné citlivosti k potřebám druhých lidí. Pohybujte se v rozmezí mezi soucítěním a emocionálním odstupem. Nesnažte se být zodpovědní za všechny a za všechno. Čím více budete ostatním pomáhat, tím více budou bezmocní. MOŽNÉ ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ

3. Naučte se říkat NE. Nenechávejte se přetěžovat. Řekněte ne, pokud budete cítit, že je toho na vás nakládáno příliš. Myslete někdy také na sebe. 4. Stanovte si priority. Nemusíte být všude a vždy. Nevyplýtvejte svou energii na nesčetné aktivity. Soustřeďte se na činnosti, které si vyberte jako podstatné. 5. Dobrý plán ušetří polovinu času. Zacházejte rozumně se svým časem. Rozdělte si rovnoměrně práci. Větší úkoly si rozdělte na dílčí etapy, které budete schopni zvládnout. Snažte se vyhnout odkládání práce

6.Dělejte přestávky. Uvědomte si, že vaše zásoba energie je omezená. Nežeňte se z jedné činnosti do druhé. 7. Vyjadřujte otevřeně své pocity. Pokud se vás cokoliv dotkne, dejte to najevo. Udělejte to tak, abyste sami necitlivě nezasáhli druhého. 8. Hledejte emocionální podporu. Sdělená bolest, poloviční bolest. Najděte si „vrbu“, důvěrníka, kterému můžete otevřeně vylíčit svoje problémy

9. Hledejte věcnou podporou. Všechny problémy nemůžete vyřešit sami. Není nutné lámat si se vším hlavu sám. Pohovořte si s kolegyněmi a kolegy, požádejte je o radu a o návrhy na řešení. 10. Vyvarujte se negativního myšlení. Jakmile zabřednete do hloubání a sebelítosti, řekněte si „stop“. Položte si otázku: „Co je na mně dobrého?“ Radujte se z toho, co umíte a dokážete. Užívejte také pozitivních stránek života. Vychutnávejte všechno, co podle vás má v životě nějakou hodnotu.

11. Předcházejte komunikačním problémům. Práci si dobře připravte, sdělte spolupracovníkům i klientům hned na začátku svá očekávání a cíle. Vyhýbejte se ukvapeným rozhodnutím, planým slibům, i výhrůžkám. 12. V kritických okamžicích zachovejte rozvahu. V konfliktní situaci se nenechávejte svést prvním negativním pocitem k impulsivnímu jednání. Uvědomte si váš manévrovací prostor a přiměřené způsoby řešení konfliktu. Konfliktní situaci můžete vyřešit paradoxní reakcí, nebo humorem. zdravě se stravujte, sportujte, udělejte

13. Následná konstruktivní analýza. Projděte si zpětně kritické situace. Analyzujte svoje chování, navrhněte alternativy řešení. Zapojte do rozboru kolegyně a kolegy. 14. Doplňujte energii. Vaše práce není pupek světa. Vyrovnávejte pracovní zátěž potřebnou mírou odpočinku. Věnujte se činnostem a vztahům, při kterých se cítíte dobře a které vás naplňují. Osvojte si relaxační techniky. 15. Vyhledávejte věcné výzvy. Buďte otevření novým zkušenostem, dále se učte a vzdělávejte. Rozšiřování obzoru a repertoáru komunikačních technik zlepšuje schopnost zvládat stres

16. Využívejte nabídek pomoci. Jestliže máte pocit že v kritických situacích nereagujete dobře, měli byste se snažit změnit své chování. Přihlaste se do vhodného výcviku, zorganizujte mezi kolegyněmi a kolegy diskusní skupiny, požadujte na nadřízených supervizi vaší práce. 17. Zajímejte se o své zdraví. Berte vážně varovné signály vašeho těla. Zmírněte pracovní nasazení, dopřávejte si dostatek spánku,

KRITÉRIA PSYCHICKÉHO ZDRAVÍ -POTŘEBNÉ PRO UDRŽENÍ SEBE V POHODĚ- zájem o sebe sociální zájem – o druhé, o společnost, o dění autoregulace – jednat na vlastní odpovědnost vysoká frustrační tolerance („selekce prožívání“) flexibilita v jednání akceptace nejistoty- větší problém pro ženy

alespoň jedna kreativní činnost vědeckost myšlení – rozumovost (racionálnost) sebeakceptování – přijetí sebe, svého těla ochota riskovat dlouhodobě zaměřené potěšení realismus, odpovědnost sám za sebe