Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/ Ekonomie I Fiskální politika

Cíl přednášky spočívá v pochopení volby cílů a nástrojů fiskální (rozpočtové) hospodářské politiky státu, jejímž základním nástrojem je státní rozpočet. Jak příjmová, tak i výdajová stránka státního rozpočtu jsou užívány k dosažení cílů stabilizační hospodářské politiky, tj. k ovlivnění úrovně zaměstnanosti a celkové cenové hladiny. Uplatnění fiskální politiky se opírá o historický vývoj a stále platí, že z pohledu jednotlivých ekonomických směrů neexistuje na její uplatňování jednotný názor.

Obsah úvod – vymezení cílů fiskální politika, její cíle a nástroje účinky expanzivní a restriktivní fiskální politiky deficit státního rozpočtu a státní dluh závěr – shrnutí, úkoly k samostudiu

Fiskální politika, její cíle a nástroje součást hospodářské politiky státu, cíle: ovlivňování makroekonomických veličin (HDP, celkové cenové hladiny) základní nástroj: státní rozpočet – příjmová stránka státního rozpočtu: daně (přímé vs. nepřímé) – výdajová stránka: vládní nákupy statků a služeb (G), transferové platby (TR) funkce státního rozpočtu: alokační, redistribuční a stabilizační celkové daně – transfery = čisté daně (Net Taxes = NT) (t.Y + TA) – TR = NT státní rozpočet může být vyrovnaný, schodkový (deficitní), nebo přebytkový – deficit státního rozpočtu a státní dluh: fiskální nerovnováha 4

Rozeznáváme dva základní nástroje fiskální politiky: 1.státní nákupy statků a služeb (G) 2.čisté daně (NT) 5 diskreční opatření vs. automatické stabilizátory Expanzivní fiskální politika: Restriktivní fiskální politika: G NT G V rámci fiskální politiky se rozlišují:

NT = čisté daně G = státní nákupy zaměstnanost cenová stabilita AS, AD Základní vazby fiskální politiky Nástroje fiskální politiky ovlivňují, přes působení na agregátní nabídku a agregátní poptávku, reálný produkt (zaměstnanost) a cenovou hladinu.

Multiplikační efekt vládních výdajů a autonomních daní – porovnání (neokeynesiánství) a) multiplikátor vládních výdajů s přítomností daní v třísektorové ekonomice; nechť ΔG > 0, růst G → růst Y b) multiplikátor autonomních daní (TA) – nezávislých na disponibilním důchodu v třísektorové ekonomice; nechť ΔTA < 0, pokles TA → růst Y 7 α G = 1 1 – mpc(1 – t) mpc = mezní sklon ke spotřebě t = mezní míra zdanění α TA = – mpc 1 – mpc(1 – t) α G > α TA ΔY = α G. ΔG ΔY = α TA. ΔTA

Účinky expanzivní a restriktivní fiskální politiky zvýšení (snížení) vládních výdajů – fiskální expanze (restrikce) má vliv na poptávkovou stranu ekonomiky, při zvýšení G se křivka AD posune doprava nahoru, při snížení G se křivka AD posune doleva dolů změna míry zdanění může mít dopad jak na agregátní poptávku, tak i na agregátní nabídku (u AS časové zpoždění) snížení daní (trvalé) posune křivku SRAS i LRAS doprava a posune i AD doprava, zvýšení daní způsobí opačný posun křivek, celková cenová hladina se může zvýšit, snížit či zůstat konstantní úspěšná daňová reforma (snížení daňového zatížení): posun AD doprava a posun SRAS i LRAS doprava, efektem je růst výkonu při stabilní celkové cenové hladině Lafferova křivka (směr Ekonomie strany nabídky) + význam nabývají daňové ráje 8

účinek expanzivní fiskální politiky závisí na volbě nástroje a na tom, kde se nachází výkon ekonomiky (zda pod úrovní Y*, nebo na úrovni Y*) je třeba rozlišovat efekt fiskální politiky z hlediska krátkodobého a dlouhodobého „crowding out“ efekt = efekt vytěsnění: pokles soukromých autonomních (hlavně investičních) výdajů vlivem rostoucí úrokové míry provázanost trhu produkce s ostatními trhy! + problém konformity cílů hospodářské politiky (fiskální, monetární, důchodové, zahraničně-obchodní a měnové) 9

10 Expanzivní fiskální politika při úplném využití zdrojů + vytěsňovací efekt P Y LRAS SRAS GAD AD 1 Y*Y* P1P1 AD 2 E1E1 E2E2 E3E3 P2P2 P3P3 V dlouhém období úplný vytěsňovací efekt (pohyb z E 1 do E 3 ). Reálné veličiny se v dlouhém období nezmění, nominální veličiny se zvýší kvůli vyšší cenové hladině.

Deficit státního rozpočtu a státní dluh – fiskální nerovnováha cyklický deficit, strukturální deficit, skutečný deficit rozpočtový deficit a vládní dluh deficit státního rozpočtu ČR, schválený na daný rok: viz MF ČR, vládní dluh: viz ČSÚ, způsoby krytí rozpočtového deficitu: vypůjčení na finančních trzích → efekt vytěsňování monetizace dluhu → nebezpečí inflace v ČR financování rozpočtového deficitu (viz MF ČR, míru zadlužení států v EU měří fiskální Maastrichtská kritéria podíl veřejného dluhu na HDP nesmí překročit 60 % podíl deficitu státního rozpočtu na HDP musí být menší než 3 % 11

12 Strukturální a cyklický deficit R, E Y R = Revenues, příjmy státního rozpočtu, závislé na důchodu Y (důchodové daně) E = Expenditures, vládní výdaje (nezávislé na důchodu) E R E´ Y*Y* BD s BD c BD: Budget Deficit BD C = cyklický deficit BD S = strukturální deficit Y1Y1 Při Y 1 a E´se skutečný deficit státního rozpočtu skládá z cyklické a strukturální složky. Při Y* a E´ se skutečný deficit státního rozpočtu skládá jen ze strukturální složky.

Literatura Základní: SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D. Ekonomie. 18 vyd. Praha: NS Svoboda, s. ISBN HYNKOVÁ, V. Makroekonomie I – pro bakalářské studium, III. díl. 1. vyd. Brno: Univerzita obrany, s. ISBN Doporučená: MANKIW, G. N. Principles of Macroeconomics. 4 ed. South-Western: Thomson, s. ISBN SCHILLER, B. R. Makroekonomie dnes. Brno: Computer Press, s. ISBN X.

Internetové odkazy Vládní deficit, vládní dluh, státní dluh: Český statistický úřad (ČSÚ):

Úkoly pro samostatnou práci Cvičení „Fiskální politika“: 1.S použitím modelu AS/AD graficky znázorněte fiskální restrikci v podobě snížení transferových plateb, fiskální expanzi v podobě snížení nepřímých daní a fiskální restrikci v podobě zvýšení daní z příjmů fyzických osob. U všech grafů vycházejte z předpokladu, že se ekonomika nachází na úrovni potenciálního produktu. 2.Na internetových stránkách Ministerstva financí ČR ( vyhledejte Zákon o státním rozpočtu za poslední aktuální rok, zjistěte saldo státního rozpočtu, porovnejte výdaje jednotlivých ministerstev a v případě deficitu zjistěte způsoby jeho financování. 3.Graficky zakreslete situaci ekonomiky, která se nachází v konjunktuře (překračuje potenciální produkt), a část jejího strukturálního deficitu státního rozpočtu je snížena o cyklický rozpočtový přebytek. 4.Co znamená fiskální nerovnováha a jakými způsoby ze strany vlády je možné ji řešit?