Co je jedlé pod zemí?

Trocha historie... Nejvíc jedlých kořenů a hlíz pochází z tropických nížin Lidské kultury záviské na produkci „vegekultur“ (vegetativně se propagující rostliny): – v JV Asii před 11 tisíci lety (domestikace obilí před cca lety) – ve střední Americe před – 9800 lety (kukuřice – před 9800 lety) – dodnes v mnoha částech tropů –

Jedlé podzemní plody Podzemnice olejná (Arachis hypogea) – pod zemí se vyvíjí lusky na prodloužené květní stopce – konzumace semen (arašídy) – olej (smažení, ztužené pokrmové tuky, farmaceutický a kosmetický průmysl)

Hlízy stonkového původu Slunečnice hlíznatá (Helianthus tuberosus) „topinambury“ – neobsahuje škrob, ale inulín – vytrvalá, hlízy pevně přirostlé k stolonům – předchůdce brambor, krmivo pro zvěř

Lilek brambor (Solanum tuberosum) – celosvětově 4. nejvíce využívaná plodina – umožnil rozvoj říše Inků – jed solanin – široké použití v kuchyni (přílohy, polévky), výroba škrobu a lihu Hlízy stonkového původu

Hlízola nachová (Apios Americana) – bobovitá liána – hlízovité ztlustliny podzemních oddenků – hlízy jedlé po tepelné úpravě (obsah inhibitorů proteáz), díky 2-leté periodě sklizně v Evropě nezdomácněĺa Hlízy stonkového původu

Zázvor (Zingiber officinale) – široké použití v kuchyni (čerstvý i sušený do masitých jídel, do sladkého pečiva, čerstvý na čaj, zázvorová limonáda, nakládaný – do suši)

Šťavel hlíznatý (Oxalis tuberosa) „oca“ – vysoký obsah oxalátů (odstraňováno dehydratací, slunečním zářením) – úprava vařením, smažením, do polévek Hlízy stonkového původu

Lotos (Nelumbo nucifera) – oddenky používané v asijské kuchyni a v alternativním léčitelství (odhlenění HCD) Hlízy stonkového původu

Kurkumovník dlouhý (Curcuma longa) „kurkuma“ – mletý sušený oddenek součástí kari koření – základní součást indických jídel – žluté potrav. barvivo – v JV Asii používán i čerstvý – alter. medicína – protizánětlivý, x rakovině, podpora kognit. funkcí mozku? Hlízy stonkového původu

Dosna (Canna) – pěstuje se pro okrasné listy a květy, ale i hlízy bohaté na škrob (potrava pro lidi i zvěř) Hlízy stonkového původu

Kuklík městský (Geum urbanum) – náhražka skořice a hřebíčku Hlízy stonkového původu

Orobinec (Typha) – oddenky se dají jíst vařené, sušit a mlít na mouku Hlízy stonkového původu

Celer (Apium graveolens var. rapaceum) – Užíván syrový i tepelně upravený (vařený, pečený, smažený) jako příloha, do salátů a polévek Hlízy hypokotylového původu

Lichořeřišnice hlíznatá (Tropaeolum tuberosum) – z hlízy vyrůstají jednoleté plazivé oddenky s lodyhami, adventivními kořeny a květy – hlízy jedlé po tepelné úpravě, lidové léčitelství (v Andách) – ve výsadbách používán na odpuzení škůdců a plevelů Hlízy hypokotylového původu

Maca (Lepidium meyenii) – hlízy vzniklé srůstem hypokotylu a hl. kořene – místně (v Andách) používán jako potravina (smažený, v polévkách, sušený a mletý na mouku) – léčebné (a afrodisiakální?) účinky Hlízy hypokotylového původu

Maniok jedlý (Manihot esculenta) „cassava“ – jedna z klíčových okopanin tropů – potravina, kosmetický průmysl, lepidla, krmivo, alkoholické nápoje Hlízy kořenového původu

Smldinec (Dioscorea) „jam“ – z hlízy vyrůstá liána – za syrova obsahuje jedovatý dioscorin – tepelně se upravuje (opékaný, grilovaný, vařený, uzený) – stěžejní tropická potravina (Afrika, Asie) Hlízy kořenového původu

Povijnice batátová (Ipomea batatas) „batáty“, „sladké brambory“ – sladké hlízy Hlízy kořenového původu

Jicama (Pachyrhizus erosus) „mexický yam“, „yam bean“ – bobovitá liána – pod slupnou křehká, křupavá nasládlá dužnina (obsah inulínu) – konzumace hlavně za syrova (samotná či v salátech) nebo vařená či smažená (s pikantními omáčkami a kořením) Hlízy kořenového původu

Cukrová řepa (Beta vulgaris var. altissima) – zásobní kořen (bulva) s vysokým obsahem sacharózy (20%) – výroba cukru, lihu, krmivo Hlízy kořenového původu

Řepa červená (Beta vulgaris var. vulgaris) – jí se syrová i vařená (saláty, boršč) – léčivé účinky (snížení krev. tlaku) Hlízy kořenového původu

různé odrůdy brukve (Brassica rapa)“tuřín“, „vodnice“ – hlíza vzniká srůstem stonku a horní části kořene – jedlá za syrova i vařená – i krmivo pro zvěř Hlízy kořenového původu

Ředkev setá (Raphanus sativus) „ředkvička“ – malé formy k jídlu za syrova, dlouhé na vaření Hlízy kořenového původu

Krabilice hlíznatá (Chaerophyllum bulbosum) – nekolikaměsíční skladování hlíz – přeměna škrobu na cukry, rozvine je ořechová chuť Hlízy kořenového původu

Aracacha (Arracacia xanthorrhiza) – za syrova nejedlá – vařená – chuť mezi celerem, zelím a ořechy – užití jako brambory (příloha, kaše, knedlíky, gnocchi, polévky) Hlízy kořenového původu

Mrkev obecná (Daucus carota) – kořen jedlý za syrova i vařený (samostatný i jako součást polévek, salátů, dalších pokrmů) Pastyňák setý (Pastinaca sativa), petržel (Petroselinum) – kořen jedlý za syrova i vařený (součást polévek, salátů, dalších pokrmů) – léčivé účinky Kořeny

Kozí brada fialová (Tragopogon porrifolius) – kořen chutná po ústřicích – mladé kořeny jedlé syrové (saláty), starší vařené (polévky) Kořeny

Čekanka obecná (Cichorum intybus) – vysoký obsah inulínu – náhražka kávy, čekankové puky Křen selský (Armoracia rusticana) – syrový do salátů, k nakládání zeleniny, k masu Kořeny