Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY Historický vývoj latinského jazyka

Původ latinského jazyka Vychází z proto-indoevropských jazyků –Převzala šest z osmi původních indoevropských pádů Nominativ, genitiv, dativ, akuzativ, vokativ, ablativ ale nepřevzala lokál a instrumentál Tyto pády přežily v některých použitích genitivu a ablativu Latina patří do italické skupiny jazyků –sem patří také románské jazyky a mnohé mrtvé jazyky (obr. 1)

Původ latinského jazyka Latina přímo vychází z řečtiny a féničtiny –převzala slovní zásobu a abecedu Vznikla v italské oblasti Latia –dnešní italské Lazio (viz. mapa) okolí řeky Tiber obýval kmen Latinů –Ti obývali oblast kolem budoucího Říma přibližně od roku 1000 př. n. l. (obr. 1)

Italické jazyky V tehdejší Itálii existovaly mnohé početné jazykové skupiny –Venéčtina, iliryčtina, ligurština leponština, liburština, aj. Daleko silnější sousední etruština (není indoevropského původu) nebo umbrijština (obr. 2)

Archaická latina Díky založení Říma a jeho další expanzi se latina lavinově šířila po Itálii a Středomoří Latina užívaná do roku 75 př. n. l. se označuje jako archaická –někdy se užívá jako jazykový přelom zánik republiky (obr. 3) Mapa expanze římské republiky ve 2. století př. n. l. a 1. stol. př. n. l.

Latinský nápis ze 6. století př. n. l. byl nalezen na římském pahorku Quirinal Tzv. Černý kámen – Lapis niger (zde v přepisu) z 5. st. př. n. l. (obr. 4) (obr. 5)

Klasická latina Časově ohraničena cca 75 př. n. l – 14 n. l. Politicky se kryje s krizí republiky a její faktickou přeměnou na principát Tzv. zlatý věk latiny – klasičtí římští autoři Gaius Julius Caesar Marcus Tulius Cicero řečník politik napsal mnohé politické studie vášnivý republikán Caesarův soupeř politik vojevůdce Zápisky z války Galské Zápisky z války občanské (obr. 7) (obr. 6)

Nápis nalezený v římském Koloseu z klasického období latiny (obr. 8)

Doložené užívání latiny okolo roku 60 n. l. (obr. 9)

Vulgární latina Vulgární = lidový Vznikala během římské expanze jako svébytný jazyk lidových vrstev Gramaticky méně bohatá Současníky a pozdějšími renesančními autory považována za úpadkovou Stala se základem pro jednotlivé románské jazyky (především italštinu a španělštinu) (obr. 10) Lidové politické „graffiti“ nalezené v Pompejích

Románské jazyky Všechny vycházejí z vulgární latiny –rozšiřovali - vojáci, otroci a osadníci z římské říše Po rozpadu římské říše se jednotlivé jazyky vyvíjely samostatně Další rozšíření zapříčinila portugalská, španělská a francouzská kolonizace –Amerika, Afrika, Asie Dnes okolo 800 mil. rodilých mluvčí

Rozšíření románských jazyků tmavší barva označuje častější používání (obr. 11)

Církevní latina Latina jako jazyk církve se šířila spolu s křesťanstvím Církev = nositelka vzdělanosti ve středověku –Latina jako jazyk vzdělanců –Mezinárodní dorozumívání –Univerzální jazyk do počátku novověku (do 16. st.) Dodnes se užívá jako úřední jazyk ve Vatikánu

(obr. 12) Ukázka středověkého církevního gotického rukopisu v latině

Středověká latina Velké změny v gramatice a v pravopise –záměny koncovek pádů –rozvolněná pravidla –vytrácení hlásky „h“ (habere (mít) – abere) –záměna některých dvojhlásek (ti – ci) –zánik dvojhlásky „ae“ (psala se pouze jako „e“) Rozšíření slovní zásoby o výrazy z románských jazyků Zásadně ovlivněna Vulgatou –latinský překlad bible od sv. Jeronýma ze 4. st. n. l. –mnoho novotvarů vytvořených z řečtiny a hebrejštiny

Ukázka nápisu se středověkou latinou r klášter Prüfening v Řezně (obr. 13)

Humanistická latina (renesanční) Cílený návrat renesance k antickým kořenům Obrovský zájem o klasickou latinu a její autory –Dante Alighieri (1265 – 1321) –básník Petrarca (1304 – 1374) –Lorenzo Valla (1406 – 1457) –Giovanni Pico della Mirandola (1463 – 1494) Snaha o opravu jazyka – hyperkorekce –často se upravováním slov do původní podoby vytvářely nechtěně další novotvary Latina proniká do oblasti vědy (od 16. století) –velcí fyzikové a astronomové 17. století píší stále v latině Koperník, Galileo, Newton aj.

Latina dnes Živý jazyk jedině ve Vatikánu Mnoho latinských jazykových kroužků –V Praze Circulus latinus pragensis – konverzace v latině, aktivní používání, stáže v Itálii Světová komunita latiníků stále latinu doplňuje o moderní slovní zásobu Wikipedie v latině – Vicipaedia latina –cca hesel (k ) Výuka na některých gymnáziích a VŠ (především církevních)

Použité zdroje a literatura KEPARTOVÁ, Jana. Orbis Romanus et Latinus. Praha: Vydavatelství Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, URBANOVÁ, Daniela. BLAŽEK, Václav. Národy starověké Itálie, jejich jazyky a písma. Brno: Host, KLOSOVÁ, Markéta. Vestibulum. Praha: Universita Karlova v Praze - Pedagogická fakulta, (k ) (k ) Úvodní obrázek z Obr. 1 z Obr. 2 z 32px-Iron_Age_Italy.svg.png Obr. 3 z 2nd_century_BC.gif Obr. 4 z Obr. 5 z

Použité zdroje a literatura Obr. 6 z x-CiceroBust.jpg Obr. 7 z cesare-enhanced_1-800x1450.jpg/220px-Giulio-cesare-enhanced_1- 800x1450.jpg Obr. 8 z on_2.jpg Obr. 9 z 0px-Europa60AD.svg.png Obr. 10 z graffiti.jpg Obr. 11 z Romance_Language_World.png Obr. 12 z Obr. 13 z

Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu OBZORY Autor: Mgr. Vojtěch Vykouk Předmět: latina Datum: