SVĚTOVÁ NÁBOŽENSTVÍ Bc. Alžběta Haalová, , Ov + Čj

Náboženství Náboženství v původním významu slova znamenalo v češtině bohoslužbu či kult, stejně jako dosud v polštině. Moderní a velmi široký význam slova vznikl z přesvědčení, že lze najít společný pojem pro různé náboženské soustavy. Náboženství dnes může znamenat: ● Praktický i reflektovaný vztah člověka nebo určitého společenství k tomu, co je přesahuje a na čem závisí. ● Určitý kulturní a společenský systém, v němž se tento vztah projevuje a uskutečňuje. ● V židovsko-křesťanském prostředí se náboženství často ztotožňuje s (náboženskou) vírou, tj. s očekáváním a nadějí do budoucnosti. ● V přeneseném smyslu může „náboženství“ znamenat i jakoukoli jinou absolutní životní orientaci, jíž se člověk cítí vázán.

Definice náboženství Není známa definice náboženství, na níž by se širší vědecká komunita shodla. Náboženství v moderním smyslu je totiž velmi abstraktní pojem, k němuž se dospěje až na základě srovnávání. Na náboženství je možné nahlížet z různých, i protikladných úhlů pohledu. Odborná literatura poskytuje mnohu různých definic. Skoro lze říci: kolik badatelů, tolik definicí. Příklady definic náboženství: S. Freud: Náboženství je kolektivní neuróza, respektive funkce individuální psychiky, jež produkuje bohy, kteří mají za úkol těšit a uspokojovat dětinské touhy dospělého. K. Marx: Náboženská bída je výrazem jednak skutečné bídy, jednak protestem proti skutečné bídě. Náboženství je povzdech utlačovaného tvora, cit bezcitného světa, duch bezduchých poměrů. Náboženství je opium lidu. I. Štampach: Náboženství je reálný, životní, osobní vztah člověka k transcendentní zkušenosti. G. Fichte: Náboženství je poznání; objasňuje člověka sobě samému, odpovídá na nejvyšší otázky, které vůbec mohou být vzneseny, a přináší tak člověku dokonalou jednotu se sebou samým a skutečné posvěcené mysli.

Hlavní náboženství podle počtu věřících ● Křesťanství mil. ● Islám mil. ● Bez vyznání mil. ● Hinduismus mil. ● Čínské náboženství mil. ● Buddhismus mil. ● Tradiční náboženství ● původních obyvatel mil. ● Tradiční africké ● náboženství mil. ● Sikhismus mil. ● Juche mil. ● Spiritismus mil. ● Judaismus mil. ● Baha´i mil. ● Džinismus , 2 mil. ● Shintoismus mil. ● Cao Dai mil. ● Zoroastrianismus , 6 mil. ● Tenrikyo mil. ● Neopohanství mil. ● Rastafarianismus , 6 mil. ● Scientology , 6 mil.

Křesťanství ● Křesťanství vzniklo v Judei(oblast dnešní Palestiny) ● Vzniká v 1. století n.l. ● Jako zakladatele tohoto náboženství je považován Ježíš Kristus ● Křesťanství se vyvinulo z Judaismu ● Vzniká v 1. století n.l. ● Za zakladatele tohoto náboženství je považován Ježíš Kristus ● udaismu

- Křesťanství přebírá základní prvky víry a Starý zákon z judaismu - S počátkem křesťanství také souvisí vznik svátého spisu – Nového zákona - Oba tyto svaté spisy jsou obsaženy v BIBLI - Hlavní postavy křesťanství jsou :otec,syn a duch svatý - Křesťanství bylo nejdříve náboženství chudých,ale postupem času se začíná vyznávat i ve vyšších vrstvách tehdejší Římské říše - Až milánský edikt (313 n.l.) zrovnoprávnil křesťanství s ostatními - První křesťanským císařem byl Konstantin I. (Veliký). Obecný základ křesťanské nauky tvoří: - Boží láska a lidská odpověď na tuto lásku v podobě lásky k Bohu, k druhým lidem a k sobě - Bůh se stal v Ježíši z Nazareta člověkem (vtělení), který byl ukřižován a vzkříšen z mrtvých, a tak člověka vysvobodil z otroctví hříchu a smrti k životu.

Islám ● Patří mezi nejprogresivnější náboženství ● Náboženství třetího tisíciletí ● Nejmladší světové náboženství ● Vznik v 7. století v městech Mekka a Medina ● Hlavní postavou je prorok Mohamed, kterého r. 610 navštívil archanděl Gabriel a nařídil mu vytvořit ve jménu boha Alláha nové náboženství – islám, kterým by spojil všechny dosud roztroušené Araby. ● Knihy : Korán a Hadíthy

Pět základních sloupů víry I. Víra v Alláha II. Pětkrát denně modlitba III. Půst IV. Dobročinnost V. Pouť do Mekky

Hinduismus ● Nábožensko-filozofický systém, který vznikl v Indii. ● Spisy – Védy, Upanišády ● Božská trojice: Brahma-Višnu-Šiva ● Teorie o reinkarnaci: převtělování, které se řídí podle karmického zákona odplaty. Každé další převtělení se děje podle zásluh v předchozím životě (od hmyzu až po brahmíny – nejvyšší lidská kasta) ● Klasické hinduistické směry: védánta, mímánsa a jóga.

Tradiční čínská náboženství Taoismus ● Filosofická škola založená na textech Tao te ťing (Kniha o cestě a ctnosti) ● Nad hvězdnými bohy stojí Lao-c´, pod ním trojice stvořitelských bohů. ● Prvky magie, alchymie, šamanismu ● Úsilí o návrat k přirozenosti ● Základní síla vesmíru je tao, pralátka vesmíru, jeho prapříčina ● Učení o harmonizaci kosmických protikladů jin a jang (Japonsko)

Konfucianismus ● Čínský filosofický směr, který se původně vyvinul z učení mudrce Konfucia (5. století př. n. l.). ● Ucelený systém morálky, sociálních, politických a náboženských myšlenek. ● Důraz na lidské jednání, rozum, odpovědnost a patriarchální rodinu. ● Morální kodex založený na etice, humanitě a lásce.

Buddhismus ● Nábožensko-filosofický systém, který vytvořil Gautama Siddharta asi v 5. st. př. n. l. v Indii. ● Učení – Čtyři vznešené pravdy ● 1. Každá existence je bolestná ● 2. Původem bolesti je touha ● 3. Zrušení touhy – konec utrpení ● 4. Cesta k osvobození spočívá v řízení se pravidly mravnosti, meditace, moudrosti a vědomosti. ● Osvobozený člověk dospěje k nirváně, ve stadiu nejvyššího vědomí se stane Buddhou = Probuzeným. ● Druhy buddhismu: hínajána, mahájána, lámaismus.

Seznam pramenů ● ● ● nabozenstvi/