Zámořské objevy Kosová Jitka

Příčiny cest Dnes – cestujeme za dobrodružstvím, zábavou či odpočinkem Dříve – ekonomické důvody: 1) nedostatek surovin 2) hledání nových obchodních partnerů pro výměnu zboží 3) získání nových plodin/technologií 4) narušení obchodních tras nepřítele

Problémy zámořských plaveb Neměli mapy Nové nemoci Hrozilo potopení lodi Nedostatek zásob Setkání s nepřáteli Nákladnost výprav

Důsledky zámořských objevů kladné Význam pro poznání světa (nová území, obchodní trasy, obchodní partneři, rostliny, zvířata) Objevení vyspělých civilizací – význam pro obchod, nové technologie Objevení nevyspělých civilizací -> rozšíření území, kolonie, bohatství Nové zdroje drahých kovů a surovin – zlevnění

Důsledky zámořských objevů Záporné Nové choroby -> epidemie, redukce populace Otročení nevyspělých národů Rozvoj trhu s otroky z Afriky a Ameriky – ztráta obyvatel Omezení významu Středozemního moře, přesunutí k pobřeží Atlantského oceánu

Významní mořeplavci starověku Egypt 15. – 11. století př. n. l. 1. cesta – 1. Polovina 2. Tisíciletí př. n. l. za účelem objevení části země bohů Většina obyvatel nesvobodných, orientace na zemědělství – nebyli příliš dobří mořeplavci kvůli orientaci Později cesty – převážně kvůli obchodu (nové zboží např. eben, měď (Sinajský poloostrov), cedr (Libanon), slonovina, zlato, zvířata)

Významní mořeplavci starověku Féničané 10. – 9. Století př. n. l. Také orientace na zemědělství, ale vynikající mořeplavci a obchodníci (i prostředníci) Jejich cesty nebyly příliš popsány, byly součástí obchodního tajemství Cestovali kvůli obchodu do Atlantiku i k Británii – suroviny (důležitý byl cín kvůli výrobě bronzu a z něj pak dál zbraní) 945 př. n. l. - výprava do země Offir (bájné země zlata – Pravděpodobně Indie/Somálsko) – popsána v Bibli 606 př. n. l. – Císař Neko II - pokus o proplutí Rudého moře do Indického oceánu, dopluli do Egypta, obepluli mys dobré naděje (což bylo zvláštní, protože technické vybavení v této době nedovolovalo lodím přeplout Kanárský proud mezi Senegalem a Gibraltarem)

Významní mořeplavci starověku Kartágo př. n. l. Složité a drahé námořní výpravy – kvůli získání kolonií, později obchod První plavba kolem roku 500 př. n. l. – flotila 60 lodí, proplula Gibraltarem a kolem Afriky a dopluli ke Guinejskému zálivu, kde našli sopku a lesní muže.

Významní mořeplavci starověku Řecko 7. – 2. Století př. n. l. Cesty kvůli objevování a obchodu (hlavně kvůli potřebě obilí), také kvůli koloniím Cestovali do Středozemního moře, Černého moře a Severní Afriky Dobře zdokumentované výpravy (popis i zajímavosti, co kde viděli) Patří sem i popis cesty od Homéra – Illias a Odysea ze 7. Století př. n. l. Pýtheas z Massilie – 4. Století př. n. l. – výprava kvůli obchodu (cín, jantar). Plavil se průlivem mezi Británií a Irskem a dorazil na Island/Norsko, kde popsal ledovce a nikdy nezapadající slunce. Alexandr Makedonský – výpravy proti Peršanům. Vyhotovil mapy dobytých území a prováděla se přírodovědná pozorování a zakládal města. Shrnutí zeměpisného vědění tehdejší doby s názvem Historia, poté vyhotovil Hérodotos v 5. Století př. n. l.

Významní mořeplavci Středověku Vikingové Kolem roku 1000 n. l. Skupina Evropských národů Navázali na starověké cesty a začali znovu mapovat země za mořem Kolonizovali Island a Grónsko, dopluli až k Severní Americe

Významní mořeplavci Středověku Portugalsko 13. století, chtěli už dříve, ale byli ve válce s Maury Líbila se jim Afrika, chtěli jí zkolonizovat (kvůli růstu poptávky po luxusním zboží, slonovina, zlato a jiné drahé kovy) Vasco de Gama – pokus o obeplutí Afriky Objevení cesty do Indie, poté ustání plaveb kvůli válce s Kastilií

Významní mořeplavci Středověku Španělsko 15. Století (přelom počátku novověku) V tomto období došlo k výraznému technickému pokroku – vylepšení lodí, výměna kormidelního vesla za kormidlo, promyšlený systém stožárů a plachet – rychlejší lodě, zvětšení prostoru lodi, objevení kompasu. Také zájem o kolonie a zboží Kryštof Kolumbus – pokus o objevení nové cesty do Indie (západ) – 1942 doplul do Ameriky, myslel si, že doplul do Indie a vrátil se s tím, že našel novou cestu. Americo Vespuci později přišel na to, že se nejedná o Indii, ale o nový kontinent. Do Ameriky později v roce 1947 doplul také Italský mořeplavec Giovanni Caboto. Vicent Pinzón – objevení Brazílie, kam o tři měsíce později také doplul Portugalský mořeplavec Pedro Alvaréz Cabral a prohlásil ji za majetek Portugalska podle tordesillaské smlouvy o území, kterou mezi sebou Španěsko a Portugalsko uzavřeli roku 1949 (hranice mezi Kapverdami a Antilami.

První plavba kolem světa - Fernão de Magalhães (zahynul při plavbě)– Portugalský mořeplavec plavil se pod Španělskou korunou, flotila 5 lodí vyplula ze Sevilly 10. Srpna 1519, loď Victoria – jediná dokončila plavbu - poprvé bylo možné určit poměrně přesné rozměry země, zároveň se potvrdilo, že země je kulatá

Zdroje REPIN, Leonid. Po stopách slavných mořeplavců. 1. Vydání. Praha: Lidové nakladatelství ISBM: ce/zamorske-objevy ce/zamorske-objevy objevy-2/ objevy-2/ 9sk%C3%A9_objevy#Egyp.C5.A5an.C3.A9

Díky za pozornost