Charakteristika hub  Tvoří samostatnou říši – přechod mezi rostlinnou a živočišnou říší  Mají odlišný způsob života, výživy, rozmnožování  Ve srovnání s rostlinami neobsahují zelené barvivo (chlorofyl), a proto nejsou schopny fotosyntézy  Většina hub rozkládá odumřelou hmotu živočišného a rostlinného původu a tím udržují rovnováhu v přírodě

 Rozdělení hub podle výživy: Houby saprofytické – rozkládají odumřelou hmotu Houby parazitické - organické látky získávají z živých organismů a do těla hostitele vylučují produkty svého metabolismu. Některé parazitické houby ničí pletiva živočichů a rostlin a některé houby čerpají pouze z buněk a pletiva přitom nezničí Houby symbiotické – organismy jeden druhému navzájem prospívají

 Tělo hub se nazývá stélka  Stélka je složená z houbových vláken – tzv. hyf  Hyfy se větví a proplétají a tvoří podhoubí – tzv. mycelium  Některé houby z podhoubí vytváří plodnice

Rozdělení hub vlastních  Jedná se o mnohobuněčné organismy  Houby vlastní rozdělujeme do 4 tříd:  Třída zygomycety  Třída hemiaskomycety  Třída askomycety  Třída basidiomycety

Třída zygomycety  Houby spájivé  Výživa je parazitická i saprofytická  Rozmnožování: střídají pohlavní a nepohlavní rozmnožování. Nejprve splývají dvě různá pohlavní vlákna a vzniká zygota. Ze zygoty posléze klíčí sporangiofor, který má výtrusnice s výtrusy.  Typickým zástupcem je kropidlovec černavý a plíseň hlavičková

Obr. 1 kropidlovec černavý Obr. 2 plíseň hlavičková

Třída hemiaskomycety  Výživa je saprofytická  Rozmnožování: nepohlavní (dělení, pučení) převládá  Typickým zástupcem jsou kvasinky (jsou jednobuněčné) – např. kvasinka vinná, pivní, candida  Ekonomicky i zdravotnicky významné – použití v potrav. průmyslu na výrobu piva, vína; zdroj krmných bílkovin

Obr. 3 kvasinka pivní Obr. 4 Candida

Třída askomycety (vřeckovýtrusné)  Výživa je saprofytická a parazitická  Rozmnožování: nepohlavní i pohlavní  Typickým zástupcem jsou: štětičkovec (Penicilium), kropidlák (aspergilus), rostlinný parazit padlí, paličkovice nachová, lanýž (vytváří podzemní plodnice), smrž, hlízenka ovocná, plíseň šedá

Obr. 5 Paličkovice nachová Obr. 6 Plíseň šedá

Obr. 7 Smrž obecný Obr. 8 Lanýž letní

Obr. 9 Padlí révové Obr. 10 Padlí angreštu

Obr. 11 Penicilium (štětičkovec) Obr. 12 Aspergilus (štětičkovec)

Třída basidiomycety (stopkovýtrusné)  Výživa je: Saprofytická – rozklad odumřelé hmoty Parazitická – zejména dřevokazné houby (choroše, dřevomorka, václavky), dále rzi a sněti Symbiotická – příkladem je mykorrhiza - některé druhy hub jsou vázané na dřeviny a nacházejí se v blízkosti těchto dřevin. Jedná se zejména o hřiby: křemenáč osikový, křemenáč dubový, kozák (bříza), klouzek (pod borovicemi)  Rozmnožování: chybí pohlavní orgány

 Většina stopkovýtrusných hub má plodnici slouženou z třeně a klobouku.  U některých skupin hub je zejména v mládí celá plodnice zahalena obalem – plachetkou a klobouk odspodu částečným obalem – závojem klobouk prstenec plachetka třeň podhoubí lupeny

Třída basidiomycety (stopkovýtrusné)  Dělí se na: 1. Houby lupenaté – na spodní straně klobouku mají lupeny (mochomůrka, bedla) 2. Houby rourkaté - na spodní straně klobouku mají rourky (kozák,hřiby) 3. Houby břichatkovité – plodnice je uzavřená – pýchavka, hvězdovka

Typy plodnic: 1 – plodnice s rourkami, 2 – keříčkovitě větvená, 3 – plodnice s lupeny, 4 – hvězdovka, 5 - pýchavka

Obr. 13 Rez vejmutová Obr. 14 Rez žitná

Obr. 15 Sněť kukuřičná Obr. 16 Prašná sněť ovesná

Použitá literatura: Obr. 1-8: Obr. 9: Obr. 10: / / Obr. 11: Obr. 12: Obr.13: Obr. 14: Obr. 15: Obr. 16:

Děkuji za pozornost