Jak ušetřit čas i peníze se štíhlou výrobou a JiT? Ivan Gros Vysoká škola logistiky Přerov

Jak ušetřit čas i peníze se štíhlou výrobou a JiT? úspory času – základní cíl je zvýšit pružnost Manufacturing process flexibility úspory nákladů – základní cíl je zvýšit efektivnost Manufacturing process efficiency Jsou oba cíle konsistentní ? Lze jich dosáhnout jen implementací JiT a principů štíhlé výroby? Je zaměření úsilí o zvýšení efektivnosti podnikání jen na výrobu systémové? Nejsou na výrobu kladeny další požadavky?

Hlavním cílem štíhlé výroby je takový redesign stávajících a návrh nových výrobních procesů, který zajistí zkrácení průběžné doby výroby a odstranění všechny zdroje plýtvání tak aby došlo k razantnímu růstu produktivity práce a poklesu výrobní nákladů. Štíhlá výroba 1 1 Poprvé byl použit tento termín v angličtině Lean Production autorem Womackem v publikaci „The Machine that Changed the World“ New York 1990 Rawson Asssociates při popisu systému řízení výroby zavedeného ve firmě Toyota Uplatnění této koncepce. Ukazuje se, je tento koncept vhodný zejména pro výrobu standardních výrobků, výrobků s dlouhým životním cyklem a nízkou variablitou provedení

Štíhlá výroba opravy, odstraňování vad, neplánované opravy vedoucí ke ztrátám času potřebného pro realizaci činností přinášejících hodnotu zákazníkovi. Odstranění zdrojů plýtvání zbytečné zásoby, které jsou dalším zdrojem plýtvání, protože rostou vícenáklady na jejich udržování a ztráty vázáním kapitálu v zásobách, realizují se zbytečné činnosti, činnosti, které nejsou nezbytné, činnosti nad rámec technologických a pracovních instrukcí, činnosti, které nepřinášejí hodnotu pro zákazníky, např. v důsledku snahy o maximální využití pracoviště, drahých strojů s vysokým výkonem, zbytečné prostoje, např. čekání strojů, pracovníků v důsledku nedostatku materiálů, dílů, a z toho plynoucí nenahraditelné ztráty kapacity v důsledku špatného řízení materiálových toků, ale také čekání hotových výrobků v důsledku předčasného ukončení jejich výroby v distribučních skladech, zbytečná doprava, manipulace, např. zpětná doprava výrobků, dílů na výchozí pozice, dlouhé přepravní cesty v důsledku špatného layoutu výroby a zboží ve skladech vedoucí k růstu nákladů, zvyšuje se riziko poškození přepravovaných výrobků při překládání…a

výroby řídit výrobní zdroje v souladu s plněním proměnlivých požadavků zákazníků, tedy za podmínek nejistoty trhu budovat úzké vztahy se zákazníky při řízení vývoje nových výrobků a modifikaci existujících realizace dodávek upravovat dodavatelský systém v souladu se změnami dodavatelské a zákaznické stránky systémů a informačního systému modifikovat IS v souladu se změnami poptávky zákazníků Pružná výroba Štíhlá výroba může být v rozporu s pružnou výrobou ! 1 [Duclos, Vokurka, Lummus 2003] Pružnost v řízení spočívá podle 1 ve schopnosti v oblasti

mít možnost flexibilně vyrábět díly na více strojích, linkách stejně jako různé výrobky na jedné lince. Ve výrobě to znamená schopnost Pružná výroba měnit výrobní program rychle beze ztrát kapacity a efektivně, efektivně vyrábět výrobní dávky různé velikosti, efektivně dopravovat materiály, díly, polotovary mezi výrobními úseky, sklady, pružně měnit kapacity na modulární bázi, vybavovat výrobní linky univerzálními stroji schopnými realizovat více operací efektivně organizovat pracoviště a vyškolit pracovníky tak, aby byli schopni realizovat širokou škálu úkolů efektivně

Rozhodování o stupni pružnosti výrobních procesů závisí především na tom, jaká je proměnlivost poptávky, tedy v jakém rozptylu by výroba měla absorbovat její výkyvy, např. v jakém rozpětí by se měla měnit kapacita linky, jak dlouho jsou zákazníci čekat na vyřízení své objednávky (D time) a jaká je jejich reakce na okamžitou neschopnost výroby splnit jejich požadavek: zda jsou ochotni přijmout náhradní řešení, zda objednávku zruší, zda vystaví novou objednávku nebo zda dokonce přejdou na jiného dodavatele, o jaký druh výrobku jde, např. jaký je stupeň standardizace dílů nebo polotovarů, z nichž se výrobek vyrábí a jeho modulární struktura, výroba výrobků majících vysoký podíl standardních může být mnohem pružnější než unikátní výrobky, stádium životnost výrobku, ve kterém se výrobek nachází a jeho očekávaná délka, ale také rentabilita výrobku, u výrobků s nízkou rentabilitou nedává smysl usilovat o vysokou pružnost jejich výroby, protože by mohla znamenat i jejich ztrátovost a odlišnost dodacích lhůt na jednotlivých segmentech trhu a systém řízení kvality, zejména doba na kontrolu kvality je někdy limitujícím faktorem zvyšování flexibility

Z pouhého výčtu požadavků na pružnou výrobu je zřejmé, že jejich technické a organizační zabezpečení vede ve většině případů k růstu nákladů! Pružná výroba Další požadavky na výrobu Společensky odpovědná výroba „Zelená“ výroba ….

JiT Různá pojetí JiT vypočítávají dosažitelné efekty a jen omezeně charakterizují princip metody. Lépe je věnovat pozornost základním předpokladům, které je třeba splnit a principům, které je třeba uplatňovat v řízení postaveném na JiT filosofii: změny už ve fázi vývoje nových výrobků a jejich konstrukce, zkracování časů na změny výrobního programu, seřizovacích časů, časů na přestavbu výrobních linek implementovat novou organizaci pracovišť, uplatnění tzv. skupinových technologií uplatnění nových přístupů v řízení kvality efektivní lokalizaci zásob nový pohled na velikost přepravní a výrobní dávky zkracování dodacích cyklů zabezpečení rovnoměrného využití kapacit změny v plánování vytvoření podmínek pro bezporuchový chod výrobního zařízení.

JiT změny už ve fázi vývoje nových výrobků a jejich konstrukce, výrobní postup by měl mít co nejméně výrobních operací vývoj musí zabezpečit minimum dodatečných změn ve výrobě nároky na pracnost by měly být co nejnižší už při konstrukci výrobku by měly být brány v úvahu jeho výrobní náklady při vývoji výrobku brát v úvahu i budoucí náklady na distribuci doba na vývoj a technickou přípravu výroby byla co nejkratší modulární struktury výrobků a standardizace dílů a polotovarů.

doba na vývoj a technickou přípravu výroby byla co nejkratší

JiT nový pohled na velikost přepravní a výrobní dávky

JiT zkracování časů na změny výrobního programu, seřizovacích časů, časů na přestavbu výrobních linek

JiT zkracování časů na změny výrobního programu, seřizovacích časů, časů na přestavbu výrobních linek

JiT pozornost základním předpokladům, které je třeba splnit a principům, které je třeba uplatňovat v řízení postaveném na JiT filosofii: implementovat novou organizaci pracovišť, uplatnění tzv. skupinových technologií

JiT vytvoření podmínek pro bezporuchový chod výrobního zařízení. opravy po poruše opravy po prohlídce, plánované preventivní opravy standardní opravy TPM

JiT uplatnění nových přístupů v řízení kvality Princip samokontroly

JiTTQMTPM Systém klade důraz na Eliminaci ztrát, odpadů Snižování stavu zásob Trvalé zlepšování procesů Pružnou reakce na požadavky zákazníků Zvyšování kvality Spokojenost zákazníků s kvalitou Trvalé zlepšování kvality Zapojení pracovníků na zlepšování kvality Odstraňování poruch Efektivní provoz strojů Nezbytné podpory Systémové podpora vedení firmy Týmová práce Zapojení zaměstnanců do řízení Implementace tažného systému Systémové podpora vedení firmy Týmová práce Vzdělávání v jakosti Systémové podpora vedení firmy Zapojení zaměstnanců Sledování efektivnosti údržby Nástroje Bilance materiálových toků Zkracování průběžných dob Snižování velikosti dávek Rozvoj dovedností Systémová kontrola kvality Zlepšování pracovních postupů Dlouhodobá spolupráce s dodavateli Preventivní údržba Využití nástrojů řízení kvality Využití statistických metod Spirála kvality Individuální zlepšování Autonomní údržba Plánovaná údržba Sledování kvality údržby Důraz na bezpečnost, hygienu … EfektyRůst kvality Pokles zásob Růst úrovně služeb Vyšší úroveň předpovědí Pokles výrobních nákladů Růst produktivity práce… Růst spokojenosti zákazníků v kvalitě Snižování odpadů Vysoká efektivnost využití strojů Růst kvality výrobků Pokles poruch Snižování nákladů na údržbu

Systémy řízení výroby tlačné systémy MRP, MPS, PPS … tažné systémy JiT, JiS, KANBAN kombinované systémy TOC, DBR, koncept bodu rozpojení další, např. systém vytěžovací

Teorie omezení TOC 3.Rozpis objednávek na úzké místo podrobný plán úzkého místa 1.Identifikace úzkého místa Kdo rozhoduje o materiálových vstupech a úkolech pro nekritická místa ? Místo, které ovlivňuje výkonnost celého systému – úzké místo! 2.Vytvoření zásobníku 4.Zavedení regulačního obvodu Sklad ZákazníciVS5VS1VS2VS3VS4 Drum (úzké místo) Buffer (zásobník) Rope (regulační obvod) DBR systém řízení

Díky za pozornost