Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

2012 Marek Vácha Všechny popisy reality jsou jen dočasnými hypotézami. Buddha Nikdy nevěřte svým učitelům. James Watson.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "2012 Marek Vácha Všechny popisy reality jsou jen dočasnými hypotézami. Buddha Nikdy nevěřte svým učitelům. James Watson."— Transkript prezentace:

1 2012 Marek Vácha Všechny popisy reality jsou jen dočasnými hypotézami. Buddha Nikdy nevěřte svým učitelům. James Watson

2 Období upanišad 750 – 500 př. Kr.  „Je-li přístup k podstatě světa hluboko v našem vlastním nitru a lze-li jej otevřít pouze pohroužením do nitra, pak nemůže mít poznávání zevní reality pro mudrce žádnou cenu. Svět věcí v čase a prostoru není vlastní podstata, není to átman, nýbrž pouze mámení, závoj, iluze, je to mája, jak zní indický výraz. Poznání tohoto světa není opravdové vědění, nýbrž něco pouze zdánlivého. Zejména rozmanitost jevů je pouhá mája. Vpravdě jest pouze jedno.“  (Störig. J.H., (2000) Malé dějiny filosofie. Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří, str. 34)

3 Vědy Anzenbacher, A., (2002) Úvod do filosofie. Portál, Praha  filosofie a teologie  speciální vědy  reálné vědy  přírodní vědy = „science“ (fyzika, chemie, biologie)  kulturní vědy  duchovní vědy (vědy historické, vědy o umění)  sociální a ekonomické vědy  formální vědy (formální logika, matematika)

4 Postavení přírodních věd

5 Postavení empirických věd RReálné vědy jsou: eempirické ttematicky redukované mmetodicky abstraktní mmetodologický materialismus: empirické vědy zajímá to, co je měřitelné povahy oontologický materialismus: nic jiného než hmota neexistuje „„show me the data“ attitude

6 Metodologický agnosticismus  věda by měla používat metodologický agnosticismus  věda si například metodologicky zakazuje bádat o lidské duši  ovšem ani samotný fenomén života není měřitelný!  nejlépe se daří fyzice, hůře biologii

7 Věda... ... se snaží porozumět, vysvětlit a předpovědět události světa ve kterém žijeme  to ale astrologie a hádání z ruky rovněž  podobně jako různé náboženské systémy mají svoje verze o vzniku světa

8 Proč žije krtek pod zemí Čerokíové  Jednou se jeden muž zamiloval do ženy. Jí se však nelíbil a nechtěla s ním mít nic společného. Všemožně se pokoušel získat její přízeň, ale marně. Nakonec ztratil odvahu a rozstonal se.  Šel kolem krtek, a když uviděl mužův bídný stav, hned se zajímal, co ho trápí. Jakmile se všechno dozvěděl, krtek řekl: „pomůžu ti. Nejen že se jí zalíbíš, ale dokonce za tebou sama přijde. „  V noci se krtek podhrabal do dívčina týpí a spící dívce vyňal srdce. Stejnou cestou se vrátil ke zkroušenému nápadníkovi, který si však srdce nevšiml, ani když ho držel v ruce. „Na,“ řekl krtek, „spolkni to. Pak po tobě bude tak toužit, že bude muset přijít.“  Muž srdce spolkl. Ráno se dívka probudila a hned na něj začala myslet. Cítila podivnou touhu být s ním a ihned za ním jít. Vůbec tomu nerozuměla, nikdy se jí nelíbil, ale touha rostla a donutila ji za mužem jít a povědět mu, že ho miluje a že se chce stát jeho ženou. A tak se vzali.  Všichni kouzelníci, kteří znali muže i dívku, byli velice překvapeni a divili se, jak se to mohlo stát. Když zjistili, že je to dílo krtka, kterého považovali za tak bezvýznamného, začali žárlit a hrozit, že ho zabijí. Proto se krtek schovává pod zemí a neodvažuje se vylézt.[1]  [1] O muži, který šel za sluncem. Mýty a legendy severoamerických indiánů. (1996), překlad Martina Moravcová a Markéta Nová. Praha, Argo, str

9 Proč žije krtek pod zemí  Dlouho se mělo za to, že hmyzožravci představují nejprimitivnější recentní placentály, o čemž předpokládaně svědčila jejich dentice, upomínající složením i morfologií na primitivní Proteutheria. (…) Dalšími primitivními znaky je dobře vyvinutý čich, noční způsob života, plantigrádní chůze a řada dalších. Dokonce se předpokládalo, že hmyzožravci tvořili fylogenetický základ všech ostatních placentálů. (…)  Roček, Z., (2002) Historie obratlovců. Academia, Praha, str

10 Francis Bacon (1561 – 1626)  zavádí do vědy indukci (… o které bude řeč dále)  člověk nemůže být ve vesmíru jen pasivním pozorovatelem, nýbrž musí pozorování aktivně iniciovat…  …vzniká experiment  příroda před námi své taje skrývá a po vzoru útrpného práva musí být přezkoušena  experiment je otázka položená přírodě

11  Sherlock Holmes x G.K. Chesterton

12 Dřív Světa původ seznáme a sil všech tajné zdroje, dřív na dno časův sestoupnem a sečtem světův roje! Před žádnou, žádnou záhadou své šíje neskloníme, o nebes klenby nejzazší svým duchem zazvoníme! (Neruda, J., (1979) Písně kosmické, Československý spisovatel, Praha, str. 37)

13 Věda  pozorování  experiment  například astronomie se musí spokojit s pozorováním  Max Planck: Experimenty jsou jediný prostředek poznání, který máme k dispozici. Zbytek je poezie.

14 Experiment  Georges Cuvier: "The experimenter questions nature and forces her to unveil herself"  "...he forces nature to unveil herself so he may penetrate her mysteries and fathom her secrets. For Bernard, this very aggression differentiated an older and weaker science of observation from a newer and wiser science of experimentation.  (Rothman, S.M., Rothman, D., (2004) The Pursuit of Perfection. Vintage Books, A Division of Random House, INC, New York. p. 5)

15 Věda  pozorování  experiment  věda se ale nespokojí jen se zaznamenáváním pozorování a výsledků experimentů, nýbrž z těchto údajů vyvozuje obecné teorie

16 L. Wittgenstein (1881 – 1951)  svět je souhrn faktů, ne věcí  to co fakticky je (fakt), je existence stavů věcí  stav věcí je spojení předmětů (věcí)  logika pojednává o možnostech stavů věcí. Ukazuje, které věci jsou možné a které nikoli. Udává tuto možnost čistě formálně  veškeré poznání je zobrazení. Poznání je možné tím, že „logické“ je obojí  forma skutečnosti (formální možnost stavů věcí)  forma zobrazení (=forma myšlenky)

17 L. Wittgenstein (1881 – 1951) Celek pravdivých věd je celá přírodověda  možnost věty spočívá v zastupování předmětů znaky  všechny smysluplné věty se tedy sestávají ze dvou momentů: z logické formy, která je zároveň formou skutečnosti, a na druhé straně ze znaků, které zastupují předměty zobrazené v myšlenkách  všechny smysluplné věty tedy obsahují výlučně:  empirické pojmy (=výrazy, které zastupují věci)  logické funkce, jimiž jsou empirické pojmy spojeny  celek pravdivých věd je celá přírodověda

18 L. Wittgenstein (1881 – 1951)  úkolem filosofie je logická analýza přírodních věd. Filosofie má ohraničit myslitelné, a tím i nemyslitelné. Má ohraničit nemyslitelné zevnitř prostřednictvím myslitelného. Tím, že jasně představí vypověditelné, ukáže to, co je nevypověditelné. Vše, co se dá vyjádřit, dá se vyjádřit jasně.

19 L. Wittgenstein (1881 – 1951)  „Smysl světa musí spočívat vně něho. Ve světě je všechno tak, jak je a vše se děje tak, jak se děje; v něm žádná hodnota není – a kdyby byla, pak by neměla žádnou hodnotu. Je-li nějaká hodnota, která má hodnotu, pak se musí nacházet vně všeho dění a faktického bytí. Neboť všechno dění a faktické bytí je nahodilé. Co je činí nenáhodným, se nemůže nacházet ve světě; neboť jinak by to bylo náhodné. Musí se to nacházet vně světa.“

20 L. Wittgenstein (1881 – 1951)  „Jaký je svět, je pro to, co je vyšší, úplně lhostejné. Bůh se nezjevuje ve světě. Fakty patří všechny jen k úloze, nikoli k řešení. Ne to, jaký je svět, je mystično, nýbrž to, že je. Pohled na svět sub specie aeterni je pohledem na něj jako na ohraničený celek. Mystično je pociťování světa jako ohraničeného celku. K odpovědi, kterou nelze vyslovit, nelze vyslovit ani otázku. Záhada neexistuje. Lze-li vůbec nějakou otázku položit, pak ji lze také zodpovědět. Existuje ovšem nevyslovitelné. To se ukazuje, je to mystično.“

21 Novopozitivismus Vídeňského kruhu  1929 spisek „Vědecký světový názor – Vídeňský kruh“  věda = přírodní vědy  Věda =  empirické (smyslové) elementární prožitky  formálně logická spojení  odsuzuje se celá filosofie od Platóna po Hegela jakožto nevědecká

22 Novopozitivismus Vídeňského kruhu  jde o to, za jakých podmínek jsou výroky vědecky smysluplné. R. Carnap: věta je smysluplná tehdy, když  se v ní nenachází žádná smysluprázdná slova, tj. slova,pro něž nemohou být udány žádné empirické znaky  slova jako Bůh, nic, absolutno jsou smysluprázdná  je věta správně syntakticky utvořena  věty proti pravidlům syntaxe „Cézar je prvočíslo“, „nic nicuje“ jsou smysluprázdné

23  Carnap: věta jako „nezabiješ!“ je imperativ a nikoli výrok, který by byl buď pravdivý nebo nepravdivý  tuto větu nemůžeme ani dokázat, ani vyvrátit, je „nekognitivní“  tím ovšem etické otázky zůstávají bez odpovědi, spíše se odsunují stranou

24 Karl Popper  Popper toto pojetí kritizuje, neboť smysluprázdné věty nejsou jen věty metafyzické, nýbrž i mnohé věty přírodovědecké  vždyť podle Wittgensteina záleží význam věty v metodě její verifikace. To znamená, že význam (smysl) věty spočívá v metodě, kterou lze ukázat, kdy je tato věta pravdivá a kdy nepravdivá  tedy věty jako „každá měď vede elektřinu“ nebo „všechny labutě jsou bílé“ mohou být těžko verifikovatelné, vždyť byly doposud přezkoušeny jen u části mědi a u části labutí

25 Karl Popper  přírodovědecké a metafyzické věty se tedy dle Poppera neodlišují verifikovatelností, nýbrž falsifikovatelnsotí  metafysické věty nejsou empiricky falsifikovatelné a jsou tudíž smysluprázdné  Carnap se snaží verifikovatelnost nahradit mnohem volnějším termínem „potvrditelnost“  ovšem stále pojmy jako „elektricky nabitý“, „křehký“, „hmota“, „elektron“, „teplota“ působí obtíže, nelze je jednoduše odvodit ze základních predikátů či potvrdit

26  co je ale vlastně empiricky dáno? Je to  fyzická věc nebo  psychický prožitek?  pokud pozoruji, že strakatá kráva žere trávu, co je vlastně reálné?  to, že strakatá kráva žere trávu  nebo můj psychický prožitek toho, že strakatá kráva žere trávu?  Carnap považuje za empirickou bázi psychický prožitek  čímžto se ovšem fyzika stává jednou z disciplín psychologie...  a bylo by těžko říct co vlastně mají přírodní vědy společného s přírodou

27  Popper takové řešení odmítá... ...a vystavuje se riziku, že naopak psychologie se stane jednou z disciplín fyziky

28 Kritický racionalismus  navazuje na metodu falsifikace Karla Poppera  vědecké teorie jsou v principu nedokazatelné  neučíme se z poznatků a z porozumění věcem, nýbrž z chyb  vědecký pokrok vzniká tím, že se snažíme falsifikovat stávající teorie. Nezbývá nám nic jiného, než existující vědění postupně zlepšovat tím, že ukážeme, co je na něm chybné  poslední zdůvodnění našeho vědomí neexistuje

29 Kritický racionalismus  ústředním bodem kritického racionalismu se stane kritika ideologie: všechny hodnoty uplatňované ve společnosti, státu, církvi a vědě, každou nauku a názor je třeba podrobit soudu kritické racionality. Kritika postupuje dvěma směry:  zaměřuje se proti všem nefalsifikovatelným naukám a hodnotám a snaží se je odhalit jako smysluprázdné nebo iracionální  zaměřuje se proti naukám, které sice samy o sobě jsou falsifikovatelné, ale jsou na základě určitých strategií a zájmů imunizovány, chráněny proti kritice (ve své době marxismus-leninismus, nacionální socialismus etc.)

30 Současný pozitivismus  pouze metody přírodních věd poskytují schůdný způsob myšlení o lidských věcech  fakta jsou produkty smyslových zkušeností - eventuálně extrapolovaných z přístrojů  zkušenost neobsahuje žádné kvality jako „dobrý“, „zlý“, ušlechtilý“ nebo „krásný“  příroda musí být objektivizována  lidské předsudky musí být vymýceny z vědeckých soudů

31  Goethe: everything factual is already theory (Tauber, A.I., (2005) Patient Autonomy and the Ethics of Responsibility. The MIT Press,Cambridge, MA, p.37)  fakta jsou totiž vždy již vnímána (processed) tak, aby se nacházela uvnitř nějaké hypotézy nebo teorie  fakta nejsou produktem pozorování či vnímání (jak pozitivisté tvrdí) nýbrž nachází se v konceptuálním rámci, ve kterém vnímáme svět  podle pozitivismu ovšem fakta mají univerzální platnost nezávislou na jakémkoli kontextu, stojí nezávisle a jaksi samy o sobě – což může každý objektivní pozorovatel potvrdit  kritika: ovšem žádný pozorovatel není „objektivní“, má svoji individuální perspektivu, výchovu, vzdělání, vliv doby atd.

32 Karl Popper (1902 – 1994)  popírá jistotu indukce  nejde o verifikaci hypotézy, nýbrž o její falsifikaci  k problému falsifikace T.H. Huxley:  „velká tragédie vědy - vražda krásné teorie ošklivým faktem“

33 Vědecká teorie ... by podle Karla Poppera měla být falsifikovatelná  falsifikovatelný = teorie by měla být schopna učinit předpovědi, u kterých bude možno učinit test proti zkušenosti, zda jsou nebo nejsou správné  pokud se předpovědi ukáží jako chybné, teorie neplatí  Příklady: všechny labutě jsou bílé  problémem darwinismu je jeho nefalsifikovatelnost  stejný problém má Freudova psychoanalýza

34 Příklady pseudovědy Psychoanalýza  ať se pacient chová jakkoli, lze jeho chování vysvětlit psychoanalyticky  Karl Popper: představme si například muže, který shazuje dítě do vody s úmyslem ho utopit a představme si jiného muže, který s nasazením života dítě zachrání  podle psychoanalýzy trpí první muž potlačovanými pudy, zatímco druhý muž provádí sublimaci  pomocí termínů represe, sublimace a nevědomé touhy lze vysvětlit jakékoli lidské jednání... ...jedná se tedy o pseudovědu, neboť teorie je nefalsifikovatelná

35 Příklady pseudovědy Marxismus  Karel Marx: v industrializovaných společnostech světa přijde po kapitalismu socialismus, a po něm komunismus  když to ovšem nenastalo, Marx vytvořil ad hoc teorii o tom, že  nevyhnutelný nástup komunismu byl na chvíli zpomalen dočasným nárůstem bohatství, který „změkčil“ proletariát a oslabil revoluční horlivost  tímto způsobem lze ale teorii sloučit s jakýmkoli myslitelným dějinným během věcí  teorie je tedy nefalsifikovatelná a jedná se o pseudovědu

36 Příklady pseudovědy Darwinismus  teorie přerušovaných rovnováh  = příklad hypotézy ad hoc, která má zachránit teorii  pomocná hypotéza je jakýmsi „záchranným pásem“, který se snažíme zachránit teorii  hypotéza memů  pokud by umění a náboženské systémy neexistovaly, nebylo by divu, neboť nejsou adaptivní  pokud existují, jsou to špatné memy

37 Příklad pseudovědy  Kreativita a vědecká invence jsou vlastní především mladým a z nich prý především mužům  jedná se tedy o (nic než) projev sexual selection  muži používají své tituly podobně jako pávi prodloužené nadocasní krovky Albert Einstein publikoval speciální teorii relativity v 26 letech. Michelangelo vytvořil Pietu v 24 letech.

38 Darwin si představuje rozrůzněnost života jako strom s mnoha větvemi Taxonomické kategorie: (doména), říše, kmen, třída, řád, čeleď, rod, druh

39 Ve fosilních nálezech často chybí mezičlánky

40 Gradualismus a teorie přerušovaných rovnováh

41 Příklad pseudovědy Evoluční psychologie  pokud by všichni lidé byli sobci, potvrzovalo by to darwinistické představy  pokud si lidé pomáhají, vysvětlíme to některým z typů altruismu  pokud si pomáhají tajně a nezištně, musíme si vzít na pomoc hypotézu špatných memů  Závěr: pokud si lidé nepomáhají, jednají darwinisticky. Pokud si pomáhají, jednají rovněž darwinisticky.  ať lidé jednají jakkoli, je to vždy ve shodě s darwinismem

42 Příklady vědy Einsteinova teorie relativity  Einstein: světlo ze vzdálených hvězd se bude ohýbat díky gravitačnímu působení Slunce  jev lze pozorovat pouze při zatmění Slunce  v roce 1919 zorganizoval Sir Arthur Eddington dvě expedice – do Brazílie na ostrov u západního pobřeží Afriky, které měly Einsteinovy závěry při zatmění Slunce potvrdit, nebo vyvrátit  výsledky pozorování se shodly s Einsteinovými předpověďmi  teorie je tedy falsifikovatelná a je vědecká... ...čímžto není nutně řečeno, že je správná – pouze přežila první kolo pokusů o falsifikaci

43 Karl Popper rozdíl mezi vědou a náboženstvím  vědecké poznatky jsou v principu vyvratitelné, tj.  věda nezná dogmata  i když i to je otázka (VIZ Th. Kuhn)  …na rozdíl od náboženství  nejsilnější, co může ve vědě existovat je teorie  P.S. pokud tedy kreacionisté vyčítají biologům, že „teorie evoluce“ je jen teorie, dochází k nedorozumění

44 Kritika Poppera  Popperovi je vyčítáno, že příliš věci zjednodušuje... ... neboť vyčítá Freudovi a Marxovi, že se snaží odvysvětlit (explain away) data, která nejsou ve shodě s jejich teoriemi místo toho, aby uznali, že jejich teorie jsou chybné  ale takto to dělají i renomovaní vědci!

45 Kritika Poppera Uran  Newtonova teorie předpovídá i oběhy různých planet kolem Slunce  ovšem doba oběhu Uranu se neustále lišila od Newtonových výpočtů  v roce 1824 Angličan Adams a Francouz Leverrier nezávisle na sobě odhadli, že zde bude ještě jiná planeta, která svým gravitačním polem interferuje s Uranem  Adams a Leverrier dokonce vypočítali hmotnost a pozici této neznámé planety... ...v zápětí byl objeven Neptun, téměř přesně tam, kde jej oba badatelé předpověděli

46 Kritika Poppera Uran  dnes bychom zřejmě nenazvali počínání Adamse a Leverriera jako pseudovědecké ...jenomže oni udělali přesně to, co Marx!  spíše než by opustili Newtonovu teorii gravitace kvůli konfliktním datům, vymysleli teorii ad hoc (že musí existovat jiná planeta), která Newtonovu teorii „zachránila“  podobně dnešní marxisté při čekání, proč se ještě kapitalismus neproměnil v komunismus, zachraňují svou teorii různými vysvětleními ad hoc.  je tedy fair říct, že Marx je pseudovědec a Adams s Leverrierem vědci?

47 Kritika Poppera  pokud máme teorii, která je v rozporu s určitými daty, nemusí to být ještě důvod ji okamžitě opustit  v reálu téměř nenajdeme teorii, která by si neprotiřečila s nějakými experimentálními daty  pokud je ovšem časem víc a více pozorování a experimentů, které teorii protiřečí, pak je zřejmě teorie špatná  ve vědě by se učinilo málo pokroku, kdyby se každá teorie opustila při prvních potížích...

48 Co je to tedy věda?  Ludwig Wittgenstein konstatuje, že neexistuje set parametrů, které by definovaly co je to „hra“  je zde spíše volný svazek určitých rysů, z nichž většina platí pro většinu her  ale jedna konkrétní hra může několik jakýchkoli rysů postrádat  to samé zřejmě platí o definici „vědy“  jednoduché kriterium, které odliší vědu od pseudovědy zřejmě nebude snadné nalézt

49 Vědecké uvažování vvědci nám často říkají věci, které jsou normálně těžko uvěřitelné žže Afrika a Jižní Ameriky byly spolu kdysi spojeny žže člověk a šimpanz jsou blízcí příbuzní žže většina hmoty je prázdný prostor žže se vesmír rozpíná aale nnikdo neviděl, že by se kontinenty pohybovaly nnikdo neviděl vznik nového druhu nnikdo nepozoroval rozpínání vesmíru

50 Intermezzo: filosofické pověry volně podle J.M. Bochenski  věhlasný chirurg se vyjadřuje k situaci k Iráku  známý fyzik uvažuje v televizi o právu na potrat  nositel Nobelovy ceny za medicínu se vyjadřuje k volbě prezidenta  špičkový biochemik píše článek o Guantanámu  …všichni jsou v dané problematice stejně tak orientovaní jako kdokoli jiný  Bochenski: literát se vyjadřuje ke všemu, vědec jen k tomu, v čem je specializovaný

51 Vědecké uvažování dedukce a indukce  Dedukce:  všichni Francouzi pijí červené víno  Pierre je Francouz   Pierre pije červené víno } premisy } závěr, konkluze

52 Dedukce  pokud jsou pravdivé premisy, musí být pravdivá i konkluze  v našem případě premisy dozajista pravdivé nejsou – není pravda, že by opravdu všichni Francouzi měli rádi červené víno…  …ale o to nejde  pravdivost premis je totiž úplně jiná otázka  co ale když jsou premisy pravdivé – musí být pravdivá i konkluze?

53 Pravdivé premisy neznamenají pravdivou konkluzi  prvních pět vajíček v krabici je zkažených  všechna vajíčka jsou orazítkována stejným datem trvanlivosti   šesté vajíčko je zkažené  toto uvažování je induktivní: postupujeme od pravdivých premis a snažíme se dosáhnout pravdivého závěru o věci, kterou neznáme

54 Dedukce a indukce  deduktivní uvažování je mnohem bezpečnější než induktivní  pokud totiž použijeme dedukci a jsme si jisti, že premisy jsou pravdivé, musí být pravdivá i konkluze  indukce nás ale snadno zavede od pravdivých premis k nesprávné konkluzi  navzdory tomuto faktu ale indukci běžně v našich životech používáme

55 Dedukce a indukce ppokaždé, když jsem u svého auta otočil volantem po směru hodin, jel jsem doprava nnyní, na křižovatce chci jet doprava a tak otočím volantem po směru hodin a doufám, že auto pojede doprava nna dotaz bych ale nebyl zřejmě schopen přesně říct, proč tomu tak je… ……prostě tomu tak je vždy!

56 Downův syndrom

57 Indukce  všichni lidé, kteří mají tři chromosomy 21 mají chorobu zvanou Downův syndrom  to je ale typická indukce!  možná, kdo ví, jsme použili doposud nereprezentativní vzorek a možná že Downův syndrom mají i lidé s 46 chromosomy

58 Indukce  Newtonův zákon gravitace zatím nebyl prozkoumán pro všechna tělesa  doposud zkoumané měděné dráty všechny vedly elektrický proud. Závěr: měď vede elektrický proud  všechny labutě jsou bílé…

59 Všechny labutě jsou bílé Labuť černokrká (Cygnus melanocoryphus), Torres del Paine

60 Z denního tisku  „vědci objevili experimentální důkaz, že geneticky modifikovaná kukuřice neškodí lidem“  realita: na tom vzorku lidí, na kterém to bylo vyzkoušeno se nikomu nic nestalo…  …z čehož se usoudilo, že neškodí nikomu  to je ale induktivní závěr!

61 Ještě jednou Popper  Popper požaduje, aby vědci používali pouze deduktivní závěry  a protože není možné dokázat, že hypotéza je ve všech myslitelných případech správná  je potřeba ji nikoli verifikovat, nýbrž falsifikovat!

62 Ještě jednou Popper  protože nejsme schopni doložit, že číselně všechny labutě na Zemi jsou bílé, verifikace je prakticky nemožná  stačí ale objevit jednu labuť černou, abychom hypotézu falsifikovali Labuť černá (Cygnus atratus), Austrálie

63 Problém Davida Huma  ačkoliv induktivní uvažování není logicky „watertight“, v běžném (vědeckém) životě jej používáme  počítáme s tím, že ráno vyjde slunce a že při pohybu volantem po směru hodin pojede auto vpravo  Hume ale soudí, že indukce nikdy nemůže být verifikována. Proč?

64 Problém Davida Huma  protože nemůžeme automaticky počítat s tím, že přírodovědecké zákony platí univerzálně pro celý vesmír!  když totiž induktivně uvažujeme, neproblematicky předpokládáme „uniformity of nature“  pokud jsme totiž Newtonův zákon zobecnili na všechna tělesa, tiše jsme předpokládali, že všechna tělesa podléhají týmž fyzikálním zákonům  ale je to tak?

65 Problém Davida Huma  Hume soudí, že ne, neboť nemůžeme jen tak předpokládat jednotu přírody, uniformity of nature (UN)  svět, ve kterém by neplatila UN je velmi dobře myslitelný  UN až do dnešního dne fungovala, ale to je induktivní uvažování a vracíme se tak k úvodní otázce!  jedná se tak o uvažování v kruhu

66 Problém Davida Huma  pochybovači bychom uvedli, že až doposud indukce platila  skok z mrakodrapu doposud vždy skončil neslavně  konzumace jedu doposud nikdy zdraví neprospěla  ale pochybovače tak nepřesvědčíme, neboť jej o správnosti indukce přesvědčujeme induktivním uvažováním  naše důvěra v indukci je tak slepá víra, uzavírá Hume

67 Pokusy o překonání problému  první řešení: ano, je to tak, indukce nedává 100 % jistotu, ale dává velkou pravděpodobnost  to, že kosmonauti skutečně byli na Měsíci plus všechny úspěchy vědy by tento přístup ospravedlnily  druhé řešení: ano, racionální to není, ale na tom přece vůbec nezáleží  pokud váhám, zda je něco legální, mohu konzultovat právní předpisy…  …ale jak vím, že samotné právní předpisy jsou legální?  nemá smysl se ptát zda právo je legální  podobně: indukce je způsob jakým zjišťujeme stav světa  a nemá cenu se ptát, zda indukce je „správná“

68

69  výraz „přírodní zákony“ patrně začal být systematicky užíván na začátku 18. století ...je víc než jen popis nebo souhrn pozorovaných vlastností světa; odráží božské rozhodnutí že svět se má chovat tímto způsobem  McGrath, A., (2003) Dialog přírodních věd a teologie. Vyšehrad, Praha, str. 82

70 1. univerzální  v každém místě a v každém čase  dají se použít bez výjimky všude ve vesmíru a během všech etap kosmické historie 2. absolutní  nezávisí na povaze pozorovatele (!) 3. věčné  jsou ze světa „matematické reality“; všechny fundamentální zákony mají matematický tvar 4. všemocné  o ničem nelze tvrdit, že je mimo dosah jejich působení

71  je zvláštní že tyto atributy obecně připisujeme Bohu

72 Inference to the Best Explanation další způsob ne-deduktivního uvažování  veškerý sýr ze spíže zmizel, až na pár drobečků na zemi  v noci se ze spíže ozývalo škrábání  sýr snědla myš  toto uvažování evidentně není deduktivní: sýr mohla zkonzumovat hospodyně a lstivě nechat na zemi drobečky aby svalila podezření na myš  škrábání mohl např. způsobit přehřátý boiler

73 Inference to the Best Explanation další způsob ne-deduktivního uvažování  není ale obvyklé, že by hospodyně kradla sýr  rovněž není obvyklé, že by se moderní boilery přehřívaly  …i když tedy myší hypotéza není jistá, zapadá do známých faktů  tomuto způsobu uvažování říkáme IBE (VIZ nadpis)  jedná se vlastně o typ induktivního uvažování

74 Inference to the Best Explanation další způsob ne-deduktivního uvažování  jednou hypotézou tak vyřešíme oba problémy  podobně Večernice a Jitřenka, ve starověku dvě nebeská tělesa, novověk považuje za jedinou planetu Venuši  světlo a teplo jsou dnes vnímány jako jediné elektromagnetické záření

75 Inference to the Best Explanation další způsob ne-deduktivního uvažování  Darwinova teorie přírodního výběru je typická IBE: nemáme pro ni důkaz, ale krásně zapadá do známých fakt  přímé Boží stvoření ale de facto nemůžeme vyloučit! (nikdo jsme u vzniku světa nebyli)  to je obecně problém všech jevů, které proběhly jen jednou…  …i kdybychom si vymysleli krásný scénář vzniku života, který by korespondoval se všemi známými fakty, asi nikdy nikdo nebude vědět, že se to historicky událo právě takto

76 Srovnávací anatomie Architektonický plán přední končetiny u člověka, kočky, velryby a netopýra je stejný. Hypotéza společného předka je elegantním vysvětlením a je to typická IBE. NELZE ale dokázat, že se Bohu zalíbilo odděleně a bez evoluce tyto končetiny stvořit každou zvlášť. Vždyť - kdo z nás zná Boží mysl a plány?

77  je třeba rozlišit mezi evoluční biologií a fylogenetikou  fylogenetika je neopakovatelná  ovšem i když jsou tyto události neopakovatelné, nemusíme rezignovat  pokud dojde k vloupání,  zloděj zanechá stopy, rozbité okno, otisky prstů etc.  policie se standardně snaží přijít na to, kdo to udělal  …místo toho aby rezignovala, (a předpokládalo se, že vše narafičil Bůh)

78  policisté by nesouhlasili s názorem, že o krádeži můžeme mluvit pouze tehdy, pokud na místě byli očití svědkové  podobně jsme na tom ve vědě: minulost za sebou zanechala stopy, nejsme bez šance, když se je snažíme rozluštit

79 Ještě jednou myš ve spíži  proč je vlastně myší hypotéza pravděpodobnější než hypotéza hospodyně?  ze zkušenosti! Hospodyně obvykle nekradou sýr a boilery se obvykle nepřehřívají  problém je s tím „obvykle“ protože to je induktivní uvažování…  …a jsme zase na začátku

80 Occamova břitva  Occamova břitva = zákon o ekonomii myšlení = preferování toho nejjednoduššího závěru, vyhovujícího daným faktům

81 Hypotéza musí být „simple and elegant“  jak rozhodnout, zda je pravděpodobnější myší hypotéza nebo hypotéza hospodyně?  myš by vysvětlovala oba jevy  zmizelý sýr  škrábání v noci ve spíži  hypotéza hospodyně by vysvětlila jen zmizelý sýr…  …pro škrábavé zvuky si musíme vymyslit jinou hypotézu  tomuto uvažování se někdy říká „princip parsimonie“

82 Další problém  ale jak víme, že svět je spíše jednoduchý a ne spíše složitý?  pokud dáme přednost hypotéze, která nám jednodušeji vysvětlí pozorování – jak víme že je správná?  …nevíme


Stáhnout ppt "2012 Marek Vácha Všechny popisy reality jsou jen dočasnými hypotézami. Buddha Nikdy nevěřte svým učitelům. James Watson."

Podobné prezentace


Reklamy Google