Vylučovací ústrojí Systema urinarium Ledviny Renes

Prezentace na téma: "Vylučovací ústrojí Systema urinarium Ledviny Renes"— Transkript prezentace:

1 Vylučovací ústrojí Systema urinarium Ledviny Renes

2 Přehled vylučovacího ústrojí
Horní vylučovací ústrojí Ledvina (Ren) Nefron (Nephron) Sběrací kanálky (Tubuli colligentes) Dolní vylučovací ústrojí Ledvinné kalichy a kalíšky (Calices renales) Ledvinná pánvička (Pelvis renalis) Močovod (Ureter) Močový měchýř (Vesica urinaria) Močová trubice (Urethra)

3 Ledvina = Ren řecky nephros 150 g facies anterior + posterior
pl. nephroi 150 g facies anterior + posterior extremitas superior + inferior margo medialis + lateralis hilum renale sinus renalis capsula fibrosa lobi renales

4 Ledvina – vnitřní stavba
cortex: labyrinthus columnae renales vyčnívají do dřeně medulla: pyramides renales → papillae renales area cribrosa + foramina papillaria zona interna zona externa stria interna + externa radii medullares vybíhají do kůry

5

6 Poloha, fixace a obaly ledvin

7

8

9 Ledvina mikroskopická stavba
nefrony intersticium cévy

10 Nefron ledvinné tělísko proximální kanálek intermediální kanálek
distální kanálek juxtaglomerulární aparát

11

12 Ledvinné tělísko Corpusculum renale Malpighi
glomerulus (cévní klubíčko) polus vascularis (cévní pól) arteriola glomerularis afferens (širší)  arteriola glomerularis efferens (užší) fenestrované ( nm) kapiláry bez diafragmatu capsula glomerularis (Bowmanovo pouzdro) stratum parietale = parietální list plochý jednovrstevný epitel (epitheliocyti parietales) stratum viscerale = viscerální list podocyty spatium capsulare / urinarium polus urinarius / tubularis (močový pól)

13

14

15 Ledvinné tělísko Corpusculum renale Malpighi
podocyty trabekuly (cytotrabeculae) – primární výběžky pedikly (cytopediculi) – sekundární výběžky bazální membrána mezangium (mesangium) mezangiální buňky (mesangiocyti) fagocytující, kontraktilní a dělící se buňky mezangiální matrix

16 Filtrační membrána = bariéra krev-moč (glomerulární filtr) 3 vrstvy:
endotel vlásečnic glomerulu fenestrace, anionický glykokalyx bazální membrána lamina rara interna + lamina densa (kolagen IV, laminin fibronektin, heparan sulfát) + lamina rara externa pedikly podocytů anionický glykocaly, interdigitují mezi sebou a tvoří filtrační štěrbiny překryté štěrbinovou membránou – diaphragma rimae (nefrin) - další činitelé: velikost štěrbin (10 nm) a náboj látek → propustí vodu, nízkomolekulární látky → zadrží plazmatické proteiny a krevní buňky

17

18

19

20

21

22

23

24 Mezangiální buňky (mesangiocyti)
soubor buněk mezenchymového původu přilehlé ke stěně vlásečnicových kliček glomerulu A: intraglomerulární (= pericyty) kontraktilní funkce – mají receptory pro angiotenzin II a natriuretický faktor (ANF) opěrná funkce syntéza mezangiální matrix a kolagenu fagocytóza proliferace B: extraglomerulární mezangiální buňky tvoří část juxtaglomerulárního aparátu

25 Ledvinné kanálky 1. proximální kanálek (tubulus proximalis)
stočený úsek (pars convoluta) segmenty S1, S2, S3 přímý úsek (pars recta) prostřední / intermediální kanálek (tubulus intermedius) sestupná část (crus descendens) vzestupná část (crus ascendens) distální kanálek (tubulus distalis) macula densa

26 Proximální kanálek jednovrstevná kubická výstelka
kartáčový lem na luminální straně (limbus microvillosus) žíhání na bazální straně = bazolaterální labyrint (limbus plicatus basolateralis) – Na+-K+-ATPáza) hojně mitochondrií resorpce NaCl a vody (80-95 %), glukózy, aminokyselin a proteinů Na+ do buňky pasivně, z buňky aktivně

27

28 Prostřední / intermediální kanálek
= tenké raménko Henleovy kličky ploché buňky, chudé na organely sestupné raménko propustné pro vodu (aquaporin 1) vzestupné nepropustné pro vodu juxtamedulární nefrony mají dlouhou Henleovu kličku protiproudový systém (spolu s vasa recta)

29 Henleova klička Ansa nephroni Henlei
tvořena 3 morfologickými úseky: pars recta tubuli proximalis tubulus intermedius pars recta tubuli distalis různě dlouhé: juxtamedulární nefrony mají dlouhou kortikální nefrony mají krátkou 5x více než dlouhých části: tlusté sestupné raménko tenké sestupné raménko tenké vzestupné raménko tlusté vzestupné raménko

30

31

32

33 Distální kanálek jednovrstevná kubická výstelka
buňky jsou menší než v proximálním nemají kartáčový lem žíhání na bazální straně = bazolaterální labyrint (Na+-K+-ATPáza) hojně mitochondrií zpětná resorpce sodíku a sekrece draslíku řízeno aldosteronem macula densa chemoreceptory (Cl- a Na+)

34

35 Juxtaglomerulární aparát Complexus juxtaglomerularis
granulární buňky arteriola afferens + efferens = juxtaglomerulární buňky (juxtaglomerulocytus) přeměněné svalové buňky tunica media mechanoreceptory inervace sympatikem tvoří renin macula densa distálního kanálku (epitheliocytus maculae densae) asi 30 štíhlých buněk opačná polarita buněk chemoreceptory mezangiální buňky (mesangiocytus extraglomerularis Goormaghtighi; Lacis cell) funkce: regulace krevního tlaku – systém renin-angiotensin-aldosteron (RAA)

36

37 Intersticium spojeno s bazální laminou kanálků a cév korové x dřeňové
buněčné elementy fibroblastům podobné buňky buňky s tukovými kapénkami makrofágy, pericyty nebuněčné elementy proteoglykany, glykoproteiny, intersticiální tekutina

38 Ledvinné kanálky 2. spojovací kanálek (tubulus reuniens)
oblouček mezi distálním a sběracím kanálkem sběrací kanálek (ductus colligens) jednovrstevný kubický epitel papilární vývod (ductus papillaris) jednovrstevný cylindrický epitel ústí na area cribrosa papillae renalis

39 Sběrací kanálky (Ductus colligentes)
hlavní buňky (epitheliocytus principalis) koncentrují moč aquaporin 2 (pouze po stimulaci ADH) světlá cytoplazma, kulatá jádra vmezeřené buňky (epitheliocytus intercalatus) sekrece H+ výměnou za K+ (H+- a H+/K+-ATpázy) reabsorpce bikarbonátu (karboanhydráza) regulace resorpce vody – antidiuretický hormon (adiuretin, vazopresin) = ADH aquaporiny

40

41

42 Ledviny – tepenné zásobení
a. renalis párová viscerální větev z aorta abdominalis ve výši discus intervertebralis L1/2, levá výše a. renalis accessoria (30 %) větev z aorty abdominalis níže, z a. iliaca communis / interna průtok 1,2-1,3 l krve/min tepny jsou konečné = žádné arterio-arteriální anastomózy → 5 ledvinných segmentů

43 Segmenty / dílce ledviny
segmentum superius segmentum anterius superius segmentum anterius inferius segmentum inferius segmentum posterius vlastní céva (r. posterior a. renalis)

44

45 Ledviny – tepenné zásobení 2.
a. renalis → r. anterior → 4 segmentové větve → r. posterior pro 1 zadní segment aa. segmentales → aa. lobares (kolem 12) → 2-3 aa. interlobulares → 2 kolmo se rozbíhající aa. arcuatae → aa. interlobulares (aa. corticales radiatae) → arteriolae glomerulares afferentes → vlásečnice cévního klubíčka (glomerulus) tlak v systému glomerulu vysoký (55 mmHg) → arteriolae glomerulares efferentes → peritubulární kapilární pleteně nebo arteriolae rectae podél intermediálních kanálků juxtaglomerulárních nefronů tlak v systému peritubulárních pletení nízký (15 mmHg)

46

47

48 Ledviny – žilní zásobení
vv. stellatae (z povrchu) + venulae rectae (podél intemediárních kanálků juxtaglomerulárních nefronů) + peritubulární kapilární pleteně → → vv. interlobulares → vv. arcuatae → vv. interlobares → v. renalis → v. cava inferior portální systém (= rete mirabile) 2 za sebou sériově zařazená kapilární řečiště silné veno-venózní anastomózy

49 Ledviny – mízní odtok Ledviny – inervace 3 mízní pleteně
peritubulární, subkapsulární a z capsula adiposa nodi lymphoidei lumbales Ledviny – inervace plexus renalis autonomní, viscerosenzitivní z ganglion coeliacum + plexus coeliacus z n. splanchnicus minor/imus a plexus aorticus abdominalis → ganglion aorticorenale

50 Resorpční funkce ledvin
protiproudový multiplikační systém / mechanizmus různá propustnost kanálků pro vodu a soli drenáž intersticia pomocí vasa recta hormonální regulace RAA: renin → (z angiotensinogenu v krvi) angiotenzin I  (enzym ACE na endotelu v plicích) angiotenzin II  (v kůře nadledvin) → aldosteron ADH ANF jiné hormony ledvin: erytropoetin, kalcitriol

51 Protiproudový multiplikační mechanizmus ledviny

52 Protiproudový multiplikační mechanizmus ledviny

53 Ledvina HE

54 Ledvina Van Gieson

55 Vývoj ledviny předledvina = pronephros prvoledvina = mesonephros
nefunkční, „otevřená“ prvoledvina = mesonephros základ pohlavní žlázy konečná ledvina = metanephros

56 Vývoj ledviny vznik z intermediálního mezodermu
podélné vyvýšení mezodermu po obou stranách dorzální aorty → urogenitální lišta → nefrogenní provazec → vznik močového / vylučovacího ústrojí genitální lišta → vznik pohlavního ústrojí

57 Paraxial mesoderm Intermediate mesoderm Lateral mesoderm Notochord Amnion Intraembryonic coelom Endoderm Ectoderm Somatopleural (mesoderm and ectoderm) Splanchnopleural (mesoderm and endoderm) Neural groove Neural ridge 57

58

59 4 základy vylučovacího ústrojí
metanefrogenní blastém nefron (Bowmanovo pouzdro a tubuly) ureterový pupen sběrací kanálky → močovod cévy – větve z dorzální aorty buňky z crista neuralis (regulace, sekrece)

60 Pronephros = Předledvina
pl. pronephroi tvoří vylučovací ústrojí u kruhoústých (mihule) u člověka poprvé popsal Jánošík stopky kraniálních prvosegmentů od 21. dne (4 prvosegmenty) v krční krajině rudimentární, záhy zanikají tubuli pronephrici ductus pronephricus přetrvává do dalšího stádia

61

62 Mesonephros = Prvoledvina
vylučovací ústrojí u paryb a ryb základem je nefrogenní blastém (intermediární mezoderm) váček se protahuje k ductus mesonephricus Wolffi ve stadiu prvosegmentů vrůstá do kloaky od asi 23. dne do konce 3. měsíce corpuscula mesonephrica (glomerulus) + tubuli mesonephrici (přibližně 20) kaudální části vývodů → základ hlavy nadvarlete

63

64 Ductus mesonephricus Wolffi (Prvoledvinný vývod)
vzniká v intermediálním mezodermu slepě shora jako vývod pronephroi kaudálně pokračuje jako vývod mesonephroi doroste a ústí do kloaky zásadní pro vývoj mužských pohlavních vývodních cest z dolní části se vytvoří diverticulum metanephricum (ureterální/močovodový pupen)

65

66 Ductus mesonephricus Wolffi a ureterální pupen
♀ → trigonum vesicae, ureter, pelvis renalis, calices, ductus papillares, ductus colligentes vývojové rudimenty: epoophoron, ductus longitudinalis Gartneri ♂ totéž + vývodní pohlavní cesty (ductus epididymidis, ductus deferens, ductus excretorius glandulae vesiculosae, ductus ejaculatorius)

67 Metanephros = Konečná ledvina
blastema metanephrogenicum (metanefrogenní blastém) bederního prvosegmentu vývoj začíná na konci 5. týdne během vývoje dochází k relativnímu vzestupu ureterální pupen vrůstá do blastému – metanefrogenní čepičky (galea metanephrogenica) → vzájemná indukce (nezbytný těsný kontakt) ureterální pupen → močovod, pánvička, kalichy, kalíšky, papilární vývody až po sběrací kanálky metanefrogenní blastém – nefron relativní vzestup: týden funkční od 9. týdne

68

69

70 Nefrogeneze 8. týden přímé sběrací kanálky
→ z nich obloukovité sběrací kanálky → jejich konce indukují vznik metanefrických tělísek kulovité tělísko → čárkovité tělísko → esovité tělísko → napojení na větev ureterálního pupenu zrání ledvinného tělíska vzdálenost glomerulu od dřeně určuje stáří nejstarší jsou juxtamedulární nefrony konce sběracích kanálků se prodlužují v metanefrické tubuly a spojují se se sběracími kanálky do opačných konců metanefrických tubulů se vchlipují glomeruly

71

72

73

74

75

76

77 Dokončení vývoje konečná poloha v 9. týdnu (ukončení vzestupu)
týden: množství glomerulů roste až dosáhne své konečné hranice ( – ) ledviny plodu rozděleny na zřetelné laloky (lobi fetales metanephrici) zaniká během dětství po narození růst intersticia a prodlužování kanálků a Henleových kliček

78

79

80

81 Vývojové vady atypické tvary (lalůčková, podkovovitá, zdvojená, esovitá, koláčovitá…) cystické, polycystické ledviny ageneze ledviny dysplázie ledvin ektopie ledviny (ren dystopicus)

82

83 Polycystické ledviny

84 Prenatální diagnostika
ledviny jsou zobrazitelné ultrazvukem od týdne cílem je odhalení vývojových vad dysplazie ledvin, poškození funkce ledvin, hypoplázie plic Oligohydramnion primární poškození ledvin, sekundárně plic (součást syndromu Potterové ) Cystická dysplázie ledvin zvýšené riziko rozvoje Wilmsova nádoru (nefroblastomu) Hydronefróza vznik při obstruktivních nefropatiích

85 Vyšetření ledvin nativní rtg snímek sonografie vylučovací urografie
ascendentní pyelografie scintigrafie clearence CT, MR

86 Ultrazvuk ledvin

87 Scintigrafie ledvin SPECT – frontální řez

88

89 http://www. kidneystoners

90 MRI

91 Nemoci ledvin vývojové vady cysty (solitární x polycystické ledviny)
ren migrans (bloudivá ledvina) glomerulonefritis pyelonefritis nefrolitiáza renální kolika hydronefrosis diabetes mellitus – nefropatie nádory Grawitz (solitární metasázy) Wilms (autozomálně dědičný – děti) stenóza a. renalis

92 Nefrolitiáza

93

94

95

96 Nemoci ledvin Akutní pyelonefritida Diabetická nefropatie