Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Vybrané výsledky ze šetření DOKTORANDI 2014 Jakub Fischer, Kristýna Vltavská a kol. Liberec, 28. 5. 2015 www.kredo.reformy-msmt.cz.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Vybrané výsledky ze šetření DOKTORANDI 2014 Jakub Fischer, Kristýna Vltavská a kol. Liberec, 28. 5. 2015 www.kredo.reformy-msmt.cz."— Transkript prezentace:

1 Vybrané výsledky ze šetření DOKTORANDI 2014 Jakub Fischer, Kristýna Vltavská a kol. Liberec,

2 Cíl šetření Získat informace o životních podmínkách a postojích studentů doktorského studia v České republice Okruh otázek: Studium a motivace k němu Školitel Zázemí pro studium Studijní povinnosti Vědecká, tvůrčí a pedagogická činnost doktorandů Finanční zázemí Okolnosti a podmínky ukončení studia Plány po ukončení studia Šetření volně navazuje na šetření EUROSTUDENT V (2013), do něhož nebyli studenti doktorského studia zařazeni 1

3 Řešitelský tým doc. Ing. Jakub Fischer, Ph.D. – hlavní garant šetření Ing. Kristýna Vltavská, Ph.D. – vedoucí řešitelského týmu Hana Lipovská Ing. Petr Mazouch, Ph.D. Ing. Martina Šimková Ing. Petra Švarcová Bc. Pavla Tůmová Bc. Martin Voldřich – IT řešení Řešitelé děkují za velmi účinnou kolegiální spolupráci a podporu Odboru strategických projektů MŠMT, Odboru vysokých škol MŠMT, Studentské komoře Rady vysokých škol, zúčastněným školám, jejich představitelům a pracovníkům, studentům, kteří se šetření zúčastnili a vyplnili dotazník. 2

4 Základní popis šetření Osloveny všechny veřejné, státní a soukromé vysoké školy v ČR, které mají akreditovány doktorské studijní programy Zapojeno 22 veřejných vysokých škol, obě státní VŠ, 2 soukromé vysoké školy Do šetření bylo zařazeno všech cca 24 tisíc studentů, kteří nemají přerušené studium a studují studijní program v českém jazyce Dvě formy rozeslání informace vybraným studentům (přímo či prostřednictvím škol) Do šetření vstoupilo studentů, do zpracování zahrnuty dotazníky Data převážena podle údajů v SIMS S ohledem na malé množství studentů SVŠ a StVŠ data zpracována pouze za všechny školy celkem 3

5 Struktura souboru po převážení (1) 59 % studentů v prezenční formě, 41 % v kombinované 35 % studentů po složení státní závěrečné zkoušky 34 % v tříletých programech, 66 % ve čtyřletých 43 % mužů, 57 % žen 41 % se řadí do třetiny nejlepších, 54,5 % do třetiny průměrných a 4,5 % do třetiny nejhorších studentů Věková struktura: 4

6 Struktura souboru po převážení (2) Obory studiaabsolutně relativně (%) Ekonomické3259,9 Ostatní humanitní a společensko-vědní49915,2 Pedagogické1233,8 Právnické571,7 Přírodovědné74622,7 Technické79224,1 Umělecké1153,5 Zdravotnické, lékařské a farmaceutické2337,1 Zemědělsko-lesnické a veterinární993,0 Neuvedeno2949,0 Celkem ,0 5

7 Studium a motivace k němu Motivace ke studiu Přijetí na doktorské studium Studium a povinnosti studenta Plány na dokončení doktorského studia Studium a rodinný život 6

8 Motivace k doktorskému studiu (1) Převažující motivací k doktorskému studiu je zájem o studium a akademickou kariéru (60,5 %), dalším důvodem je zvýšení kvalifikace, osobní rozvoj, prestiž atd. (18,5 %). Pouze 6,3 % jako důvod uvádí nemožnost najít práci. 7

9 Motivace k doktorskému studiu (2) 8 Nemožnost najít práci jako důvod k DS častěji uvádějí studenti zemědělsko- lesnických a veterinárních oborů.

10 Náročnost přijímacího řízení podle oborů 9 Náročnost přijímacího řízení (dle názoru studentů) se liší podle oborů. Přijímací řízení je nejnáročnější v pedagogických a právnických oborech, nejméně náročné v oborech přírodovědných a technických.

11 Výběr tématu disertační práce (1) 10

12 Výběr tématu disertační práce (2) 11 Výběr tématu se liší nejen podle oboru, ale též podle formy studia (v kombinované formě si častěji student téma vybírá sám) a podle subjektivního zařazení úspěšnosti studia.

13 Plány na přerušení studia % studentů plánuje studium v budoucnu přerušit. Nejčastějšími důvody plánovaného přerušení jsou důvody rodinné (28 %), pracovní (26 %), méně významné jsou důvody finanční, mobilita či odlišné představy o studiu.

14 Důvody přerušení studia podle pohlaví a věku 13 U žen převládá rodičovská dovolená či plány na založení rodiny, u mužů pracovní vytížení nebo pracovní příležitost. Pracovní vytížení je též nejčastějším důvodem u nejstarších studentů. Častěji plánují přerušit studenti sebezařazení do třetiny nejhorších, u nichž též studium nejčastěji neodpovídá jejich představám.

15 Hodnocení šancí na úspěšné dokončení studia 14 Šanci na úspěšné dokončení studia vidí jako vysokou nebo velmi vysokou tři čtvrtiny studentů. Výrazně lépe své šance hodnotí studenti považující se za nejlepší. Lépe své šance hodnotí studenti, kteří již složili státní závěrečnou zkoušku.

16 Dokončení studia v rámci standardní doby studia 15 Jen necelá polovina studentů se domnívá, že studium dokončí v rámci standardní doby studia, s rozdíly mezi studenty podle vlastního hodnocení úspěšnosti. Výsledek není ovlivněn absolvováním státní závěrečné zkoušky, je ovlivněn věkem (více si věří nejmladší a nejstarší).

17 Dostatek času na přípravu disertační práce (1) 16 Jen necelá třetina studentů má s ohledem na další povinnosti dostatek času na přípravu své disertační práce.

18 Dostatek času na přípravu disertační práce (2) 17 O něco více času na psaní disertační práce mají studenti studující ve 4letých oborech.

19 Šli byste studovat znovu? 18 Dvě třetiny studentů by šly studovat znovu. 80 % z nich by si vybralo stejnou školu a 84 % stejný obor. Zájem se však liší podle oboru studia.

20 Zázemí pro studium Materiálně-technické, sociální a administrativní zázemí pro studium Pozice doktorandů na katedře 19

21 Zázemí pro studium (1) 20 Studenti hodnotí zázemí pro studium jako velmi dobré nebo dobré. Materiálně- technické zázemí nejhůře hodnotí studenti ostatních humanitních a sociálních oborů.

22 Zázemí pro studium (2) 21 Sociální zázemí nejhůře hodnotí studenti zemědělsko-lesnických a veterinárních oborů (za špatné či velmi špatné jej označuje 25 % studentů), nejlépe studenti právnických oborů.

23 Zázemí pro studium (3) 22 Administrativní zázemí nejhůře hodnotí studenti technických oborů, nejlépe studenti právnických oborů.

24 Zázemí pro studium (4) 23 Služby knihoven nejhůře hodnotí studenti právnických a ostatních humanitních a společensko-vědních oborů.

25 Vnímání doktorandů coby plnohodnotných členů katedry 24 Téměř tři čtvrtiny studentů se cítí být plnohodnotnými členy katedry. Nejvíce tak odpověděli studenti technických oborů (78 %), nejméně studenti právnických oborů (59 %).

26 Vědecká, tvůrčí a pedagogická činnost doktorandů Aktivní účast na konferencích Zapojení do grantů Publikační činnost Disertační práce a další výzkum Pedagogická činnost 25

27 Aktivní účast na konferencích Aktivní účast na konferencích se liší podle sebehodnocení studia i podle oboru. Podle formy studia ani podle pohlaví se naopak neliší.

28 Příspěvky školy na úhradu nákladů spojených s aktivní účastí na konferencích 27 Třetině studentů škola nepřispívá na úhradu nákladů spojených s aktivní účastí na konferencích. Příspěvky jsou častější u doktorandů v prezenční formě studia.

29 Příspěvky školy na úhradu nákladů spojených s aktivní účastí na konferencích podle oborů 28 Příspěvky školy na úhradu nákladů spojených s aktivní účastí na konferenci se velmi liší podle oboru studia. Nejvíce přispívají studentům zemědělsko- lesnických a veterinárních oborů, nejméně studentům uměleckých oborů.

30 Překážky aktivní účasti na konferencích 29 Finance ale studenti nevnímají jako největší překážku. Největším problémem je nedostatek zkušeností (zatím nejsou výsledky) nebo zaměstnání či rodina. Překážky se liší podle pohlaví, formy studia i podle oborů.

31 Možnost zapojit se do řešení interních grantů 30 Možnost zapojit se do řešení interních grantů má 80 % studentů, častěji muži (83,9 %) než ženy (78,6 %), častěji studenti v prezenční formě (84,8 %) oproti formě kombinované (75,8 %). Možnost zapojení se liší podle oborů, nejhůře jsou na tom studenti práv.

32 Možnost zapojit se do řešení externích národních grantů 31 Nejlepší přístup k externím národním grantům mají studenti přírodovědných a technických oborů. Lépe jsou na tom studenti 4letých oborů oproti 3letým.

33 Možnost zapojit se do řešení mezinárodních grantů 32 Možnost zapojit se do řešení mezinárodních grantů má 50 % studentů. Odlišnosti jsou podle SDS, oboru, pohlaví i podle sebehodnocení úspěšnosti studia.

34 Spolupráce se školitelem v rámci publikační činnosti % studentů uvádí, že školitel je spoluautorem článku, přitom se na článku vůbec nepodílí. Odpovědi v této otázce jsou částečně ovlivněny pohlavím a sebehodnocením úspěšnosti studia (17,3 % nejhorších studentů nepublikuje vůbec oproti 3,5 % nejlepších).

35 Podíl na výuce v pregraduálním studiu % studentů se podílí na výuce v bakalářském a magisterském stupni, včetně vedení a oponování prací. Častěji se zapojují muži, studenti prezenčního studia a studenti řadící sami sebe k nejlepším.

36 Podíl na výuce v pregraduálním studiu podle oborů 35 Nejčastěji se na výuce v pregraduálním studiu podílejí studenti ekonomických a technických oborů, nejméně studenti uměleckých a právnických oborů.

37 Průměrný čas strávený týdně pedagogickou činností (v 60minutových hodinách), včetně přípravy, pouze za studenty, kteří uvedli, že se na ní podílejí % studentů učí nad rámec svých povinností, v takovém případě je pedagogická aktivita honorována u 62 % studentů. Čas strávený výukou se liší podle oborů i podle sebehodnocení studentů (více času stráví horší studenti).

38 Existence minimální doby fyzické přítomnosti na pracovišti 37 Minimální doba fyzické přítomnosti na pracovišti je předpisy nebo zažitými zvyklostmi stanovena u třetiny respondentů, s výraznými odlišnostmi podle oborů.

39 Průměrný týdenní počet hodin povinné fyzické přítomnosti na pracovišti (tam, kde je nějaká stanovena) 38 Minimální doba fyzické přítomnosti na pracovišti je nejvyšší u zdravotnických, lékařských a farmaceutických oborů, následovaná přírodovědnými obory. V těchto oborech přesahuje 80 % pracovního úvazku.

40 Finanční zázemí doktorandů Příjmové podmínky Transparentnost a výše stipendií Pokrytí životních nákladů ze stipendia Finanční prostředky od rodičů Příspěvek školy na zdravotní pojištění Ekonomická aktivita během studia Možnosti přivýdělku ke studiu Souvislost práce a studia 39

41 Průměrná výše stipendií 40 Studenti v prezenční formě pobírají průměrné měsíční stipendium Kč, v kombinované formě Kč. Nejlepší studenti oproti nejhorším berou více (ale ne výrazně): Prezenční Kč vs Kč, kombinovaní Kč vs Kč.

42 Dostatečnost vyplaceného stipendia k pokrytí životních nákladů 41 Stipendium ROZHODNĚ NEPOKRÝVÁ životní náklady 60 % studentů (56 % studentů v prezenční formě), rozhodně nebo spíše nepokrývá životní náklady 84 % studentů.

43 Příspěvek školy na zdravotní pojištění 42 Vysoká škola na zdravotní pojištění přispívá jen minimálnímu počtu studentů, s odlišnostmi podle oborů studia.

44 Možnost přivýdělku v rámci studia 43 V rámci školy si přivydělává 38 % doktorandů, v jiné firmě či instituci 55 % doktorandů. Častěji si v rámci školy mohou přivydělat studenti 4letých programů oproti 3letým.

45 Rozsah pracovního úvazku podle formy studia (z těch, kteří uvedli, že pracují) 44

46 Souvislost práce s náplní studia 45 Náplň práce a studia souvisí u 72 % studentů, vyšší podíl je u studentů kombinované formy. Vyšší souvislost je též u lepších studentů.

47 Souvislost práce s náplní studia podle oborů 46

48 Plány po ukončení studia Důvod jiné než akademické kariéry Práce v zahraničí Šance na trhu práce Zájem fakulty o kariéru studenta 47

49 Plány po dokončení studia % chce zůstat na katedře, 35 % plánuje pracovat jinde v ČR, 11 % chce pracovat v zahraničí.

50 Plány po dokončení studia 49 Zájem zůstat na katedře mají zejména nejlepší studenti. Plány po dokončení studia se liší podle oboru.

51 Důvod jiné než akademické kariéry 50 Primárním důvodem volby jiné než akademické kariéry jsou finanční důvody (33 %), dále zájem o praxi (18 %), nespokojenost s akademickým prostředím (14 %), ale i nedostatek pracovních pozic v akademické sféře.

52 Důvod jiné než akademické kariéry 51 Důvody volby jiné než akademické kariéry se liší podle oborů. V řadě oborů chybějí akademické pozice, případně trh práce lepší než akademické uplatnění nenabízí. V některých oborech je poměrně silná (20 – 25 %) nespokojenost s akademickým prostředím.

53 Motivy práce v zahraničí 52 Hlavním motivem práce v zahraničí je získání zkušeností následované finančními důvody, opět s velkou odlišností podle jednotlivých oborů. V humanitních a společensko-vědních oborech jsou deklarovaným důvodem lepší podmínky pro odbornou činnost.

54 Motivy práce v zahraničí 53 Motivací téměř čtvrtiny nejlepších studentů k práci v zahraničí jsou lepší podmínky pro odbornou činnost.

55 Hodnocení šancí na trhu práce 54 V dobré uplatnění v oboru na národním trhu práce věří tři čtvrtiny studentů, v oboru na mezinárodním trhu práce 58 % studentů.

56 Hodnocení šancí na národním trhu práce podle sebehodnocení studia 55 V dobré uplatnění v oboru si více věří nejlepší studenti, ale rozdíl není nikterak velký.

57 Hodnocení šancí na mezinárodním trhu práce podle sebehodnocení studia 56 Pro uplatnění v oboru na mezinárodním trhu práce to platí podobně.

58 Hodnocení šancí na trhu práce v oboru podle oboru studia 57

59 Hlavní závěry (1) Studenti považují přijímací řízení za náročné a objektivní. Jen necelá polovina studentů se domnívá, že studium dokončí v rámci standardní doby studia. Jen necelá třetina studentů má s ohledem na další povinnosti dostatek času na přípravu své disertační práce. Dvě třetiny studentů by šly studovat znovu. Studenti dobře hodnotí materiálně-technické, sociální i administrativní zázemí. Studenti jsou považováni za plnohodnotné členy katedry. 58

60 Hlavní závěry (2) Většina studentů má povinnost publikovat či vystupovat na konferencích, pouze polovina studentů je povinna účastnit se výzkumných projektů (pětina studentů však nemá ani tuto možnost). Většina studentů hodnotí studium jako spíše náročné. Třetině studentů škola nepřispívá na úhradu nákladů spojených s aktivní účastí na konferencích. 80 % studentů má možnost zapojit se do řešení interních grantů, 72 % do externích grantů a 50 % do řešení mezinárodních grantů. 44 % doktorandů učí nad rámec svých povinností, pouze u 62 % takových studentů je výuka honorována. Stanovení minimální doby fyzické přítomnosti na pracovišti se výrazně liší podle oborů, stejně tak i výše této doby. 59

61 Hlavní závěry (3) Stipendium průměrně činí v prezenční formě Kč, v kombinované formě Kč. Stipendium velké většině studentů naprosto nepostačuje k pokrytí životních nákladů studentů. Školy studentům téměř nepřispívají na úhradu zdravotního pojištění. Čtvrtina studentů plánuje po skončení studia zůstat na katedře. Primárním důvodem volby jiné než akademické kariéry jsou finanční důvody, dále zájem o praxi, nespokojenost s akademickým prostředím, ale i nedostatek pracovních pozic v akademické sféře. V dobré uplatnění v oboru na národním trhu práce věří tři čtvrtiny studentů, na mezinárodním trhu práce 58 % studentů, s odlišnostmi podle oboru studia. 60

62 Děkujeme za pozornost!


Stáhnout ppt "Vybrané výsledky ze šetření DOKTORANDI 2014 Jakub Fischer, Kristýna Vltavská a kol. Liberec, 28. 5. 2015 www.kredo.reformy-msmt.cz."

Podobné prezentace


Reklamy Google