S využitím prezentací Mgr. Pavlíny Mazáčové, Ph.D.:  Jak napsat dobrý odborný článek  Tvorba odborného textu.

Prezentace na téma: "S využitím prezentací Mgr. Pavlíny Mazáčové, Ph.D.:  Jak napsat dobrý odborný článek  Tvorba odborného textu."— Transkript prezentace:

1 S využitím prezentací Mgr. Pavlíny Mazáčové, Ph.D.:  Jak napsat dobrý odborný článek  Tvorba odborného textu

2  je zprávou o bádání, z níž bychom se měli dozvědět: - jaké cíle si autor vytkl, - jak probíhala jeho badatelská činnost, - k jakým výsledkům autor dospěl, - o jaké argumenty své odpovědi opírá, - na jaké překážky narazil a jak se s nimi vyrovnal, - případně další významné okolnosti, s nimiž se na cestě k řešení daného problému setkal.

3  model IMRD (Introduction – Methods – Results – Discussion)  obsahuje základní odpovědi na otázky: - jaký problém byl studován a proč? (úvod), - jak byl studován? (metody, materiály), - co se zjistilo? (výsledky), - co tato zjištění znamenají? (diskuse)  výhoda: jednoduchost, přehlednost, logičnost  objevuje se často v přírodních vědách jako zpráva o výsledcích nějakého původního základního výzkumu

4  Specifické zaměření textu (na většinou úzce vymezené téma)  Odborný přínos, řešení problému  Stručné a věcné vyjadřování  Neosobní přístup autora a objektivnost  Styl psaní bez emocí  Odborná terminologie  Logická výstavba textu  Citace nebo odkazy na jiné autory

5  Název článku, jméno autora (autorů)  Abstrakt (popř. klíčová slova)  Úvodní část  Metody a data  Výsledky  Diskuse  Závěr  Poděkování  Použitá literatura  Přílohy (nepovinné)

6  Jasně a přesně vystihuje obsah článku  Délka max. 1-2 řádky  NE: zkratky, žargon  Je „reklamou“ na celý článek  Měl by upoutat (přilákat čtenáře časopisu k přečtení článku)  Může být gramaticky pestřejší (např. otázka)

7  Stručné shrnutí celého článku (150-300 slov): Mělo by z něho být patrné, jakému tématu či problému je práce věnovaná a k jakým základním závěrům autor došel)  Slouží čtenáři k rozhodnutí, zda číst celý článek  Většinou se tvoří až po dokončení hlavního textu (lépe potom reflektuje obsah článku)  Bez zkratek, citací, tabulek, obrázků, odrážek

8  1. část – Jaký se řeší problém? Jaký je cíl textu?  2. část – Jakými metodami je problém řešen?  3. část - Jaké jsou konkrétní výsledky?  4. část – Co je přínosem této práce? Co umožňují výsledky této práce?

9  2-4 hesla  Specifikují předmět výzkumu a hlavní téma článku  Důležité pro vyhledávání dokumentů, které se týkají vybraného tématu

10 1) Název článku v obsahu sborníku, časopisu 2) Název + abstrakt rozhoduje o tom, zda čtenář přečte článek celý 3) Název + abstrakt + celý text téma článku čtenáře zajímá cílem je hlubší porozumění 4) Název + abstrakt + celý text několikrát kompletní porozumění, např. pro replikaci experimentů

11  Jasně specifikovat téma práce (řešenou úlohu).  Uvést odkazy na jiné práce se stejnou tematikou.  Uvést cíle práce.  Jaké jsou otázky, na které hledáme odpověď, a hypotézy, které se snažíme ověřit?  Závěrem uvést stručný popis navrhovaného přístupu k řešeným otázkám a provedených experimentů

12  Popis jednotlivých dílčích kroků, jak budeme při výzkumu postupovat – od přípravné fáze, přes samotný výzkum po práci na zpracování výsledků výzkumu a forem jejich prezentace

13  Podrobný popis, jak jsme postupovali při samotném výzkumu, při získávání dat  Popis by měl být natolik detailní, aby čtenáři umožňoval zopakovat všechny experimenty  Dílčí kroky udáváme v chronologickém pořadí

14  Objektivně prezentované výsledky experimentů ( výkladový postup )  Zatím bez jejich interpretace  Vhodné použít přehledné tabulky, grafy a obrázky atd.

15  Interpretace získaných výsledků  Vyjádření k hypotézám (potvrzení, zamítnutí)  Veškeré závěry musí přímo plynout z dosažených výsledků  Diskuse nad případnými omezeními experimentů

16  Shrnutí hlavních výsledků práce v kontextu celé problematiky (oblasti) a dříve dosažených výsledků: Splnili jste všechny vytčené cíle? Jak přispěla práce ke zkoumání problematiky a poznání v dané oblasti? Jaké budou/by měly být další kroky výzkumu?

17 Grafy, tabulky, nákresy, obrázky, fotografie  Neprezentujte stejná data tabulkou i obrázkem  Neopakujte informace z popisků obrázku v textu článku  Na každou tabulku/obrázek nutno v textu odkázat  Číslujte všechny grafické prvky dohromady  Uvádějte zdroj použitých grafických prvků  U vlastních grafických prvků jako zdroj uveďte „vlastní zpracování“

18  Místo pro uvedení dodatečných informací – rozsáhlejší tabulky – detailnější/kompletnější výsledky – ukázky dat a výstupů apod.  Do příloh přesuňte vše, co by jinak narušovalo strukturu článku a zhoršovalo jeho přehlednost

19  Po obsahové stránce je odstavec „skupina vět, která rozvíjí jednu hlavní myšlenku/téma“.  Odstavec vyznačuje myšlenkový posun v tématu.  Pravidla orientována na čtenáře - čte výběrovým způsobem: v první fázi celý text zběžně přelétne očima, aby získal povědomí o obsahu materiálu, nebo aby v něm cíleně vyhledal předpokládané informace = při tom postupuje po odstavcích. Odstavce umožňují čtenáři, aby se v textu rychleji orientoval očima. Na grafickém členění textu závisí, jak rychle a dobře ho čtenář bude interpretovat.

20  Osoba: 1.os. mn.č. (j.č. - jen pokud je jeden autor)  Čas: minulý nebo přítomný  Věc osobní preference, minulý čas - spíše pro popis provedených experimentů, přítomný čas – spíše obecné závěry  Použití musí být konzistentní  Rod: činný - příliš časté použití pasiva ztěžuje pochopení: Rybník byl zkoumán a analyzován… x Pozorovali jsme a zkoumali jsme rybník …)  Věty: ne zbytečně dlouhé (lépe dlouhou větu rozdělit do kratších celků); smysluplné, jednoznačné  Zkratky: při prvním použití rozepsat, napsat zkratku, dále používat zkratku: např. index ekologické stability (IES)

21  publikované výsledky musí být původní  pozor na plagiátorství  dostatečné citování použité literatury (převzatých výsledků)  použití převzatých obrázků a grafiky (a jejich úprava) – uvádění zdrojů  uvedení zdrojů financování (grantů)  poděkování těm, kteří si to zaslouží (a nevešli se mezi autory :=)

22 Zdroj: https://sites.google.com/site/novaiso690/https://sites.google.com/site/novaiso690/ Knihy: Tvůrce. Název publikace. Vydání. Místo: nakladatel, rok. Počet stran. Edice, číslo edice. ISBN. DOLEČEK, J. Moderní učebnice elektroniky. 6. díl, Kmitočtové filtry, generátory signálu a převodníky dat. Praha: BEN, 2009. ISBN 978 ‑ 80 ‑ 7300 ‑ 240 ‑ 4. Článek v časopise: Tvůrce. Název článku. Název časopisu. Místo: nakladatel, rok, číslování (ročník, číslo), strany. ISSN. SVOBODOVÁ, Kamila. Genderové aspekty stárnutí: rodina a péče o seniory. Demografie. 2006, 48(4), 256 ‑ 261. ISSN 0011 ‑ 8265. Elektronický zdroj: Tvůrce. Název příspěvku. In: Název webové stránky [typ nosiče]. Datum aktualizace [cit. datum citování]. Dostupné z: www adresa. TICHÁ, Jana a TICHÝ, Miloš. Jméno Zdeňka Milera nese jedna z planetek obíhajících kolem Slunce. In Věda.cz [online]. 21.4.2011 [cit. 27.7.2011]. Dostupné z: http://www.veda.cz/article.do?articleId=68377.

23  (Doleček 2009)  (Doleček 2009, s. 241), (Doleček 2009: 241)

24  ČMEJRKOVÁ, S. - DANEŠ, F. – SVĚTLÁ, J. Jak napsat odborný text. Vyd. 1. Voznice: Leda, 1999. ISBN 80-85927-69-1  MAZÁČOVÁ, P. Jak napsat dobrý odborný článek. [online] 18.10.2013 [cit. 10.5.2015]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/CEINVE/tvorba-odbornho- textu-27332511?related=2.  MAZÁČOVÁ, P. Tvorba odborného textu. [online] 18.10.2013 [cit. 10.5.2015]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/CEINVE/jak-napsat-dobry-odborny- clanek?related=3.  ŠANDEROVÁ, J. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. ISBN 80-86429-40-7.