Dopady změn bezpečnostního prostředí v Evropě a ve světě na bezpečnostní politiku ČR ve střednědobém (3-5 let) a dlouhodobém horizontu (10 let) Alžběta.

Prezentace na téma: "Dopady změn bezpečnostního prostředí v Evropě a ve světě na bezpečnostní politiku ČR ve střednědobém (3-5 let) a dlouhodobém horizontu (10 let) Alžběta."— Transkript prezentace:

1 Dopady změn bezpečnostního prostředí v Evropě a ve světě na bezpečnostní politiku ČR ve střednědobém (3-5 let) a dlouhodobém horizontu (10 let) Alžběta Bernardyová, Petr Kaplan JPM264 – Bezpečnostní politika ČR

2 Bezpečnostní prostředí, hrozba a riziko
zahrnuje jak přírodní, tak společenskou stránku zabývá se (popisuje) možnými ohroženími a zranitelností zkoumaného prostředí vnitřní i vnější vnější bezp. prostředí = prostor vně státních hranic ČR, ve kterém se realizují a střetávají zájmy našeho státu se zájmy jiných aktérů MV a v němž se odehrávají procesy, které mají významný vliv na úroveň bezpečnosti ČR Hrozba vnější fenomén s potenciální schopností poškodit zájmy ČR Riziko možnost určité pravděpodobnosti vzniku události, považované z bezpečnostního hlediska za nežádoucí ČR jako člen NATO i EU musí při řešení problémů vycházet ze svých aliančních závazků - vnější bezp. prostředí můžeme dále dělit na: a) bezprostřední – sousední státy a regionální integrační uskupení, vývoj do značné míry ovlivnitelný zahr pol ČR; b) blízké – evropské státy a velká integrační hosp a voj uskupení, vývoj ovlivnitelný ČR pouze v omezeném rozsahu; c) vzdálené – hl zájmové obl světových a evropských mocností, vývoj politikou ČR téměř neovlivnitelný

3 Globální bezpečnostní prostředí a jeho změny
změny v bezpečnostním prostředí po konci studené války → „nové bezpečnostní prostředí“ Střednědobé hrozby (horizont 3-5 let): bezprostřední důsledky globální finanční krize asymetrické hrozby terorismus organizovaný zločin proliferace WMD a protiraketová obrana Dlouhodobé hrozby (horizont 10 let): energetická bezpečnost klimatické změny migrace sílící zbrojení mocenský vzestup JV Asie

4 Bezprostřední důsledky globální finanční krize
ČR již pociťuje a v budoucnu ještě pocítí dopady globální finanční krize pokles HDP, v průběhu 2009 recese spory o řešení krize v rámci EU → možné negativní dopady na evropskou spolupráci snížení rozpočtu bezpečnostních složek možný vznik sociálních tenzí Sociální tenze – vzestup Dělnické strany, atd.

5 Asymetrické hrozby I - Terorismus
teroristé, teroristické skupiny a hnutí představují ve spojení s extremistickými skupinami a v kombinaci se snahou o získání WMD hrozbu strategického významu asymetrická strategie – vyhýbání se přímému střetu, civilní cíle především ve městech, prostředky hromadné destrukce, atd. koordinovaný boj s mezinárodním terorismem = priorita Evropské bezpečnostní strategie ČR přijala v souladu s unijní legislativou řadu opatření (např. Národní akční plán boje proti terorismu), zapojení do aktivit protiteroristické policejní spolupráce, boje proti financování a logistické podpoře terorismu, zesílení zpravodajské spolupráce, atd. Proč je to pro ČR důležité – tradičně velmi dobré vztahy s Izraelem, účast na mírových misích, zapojení v Iráku a Afghánistánu,

6 Asymetrické hrozby II – Organizovaný zločin
úzce svázán s fenoménem „rozpadu států“ nadnárodní charakter možné propojení s teroristickými skupinami EU – primární cíl ČR – tranzitní zemí pro převážení zbraní, drog i lidí zapojení do evropských i mezinárodních projektů policejní a soudní spolupráce (EUROPOL, EUROJUST) Rozpad států – špatné vládnutí, korupce, zneužívání moci, slabé, rozkládající se instituce, občanské konflikty (Albánie, Bulharsko, Rumunsko, Kosovo, Makedonie,...) jedna z klíčových hrozeb identifikovaných EU finanční kriminalita

7 Proliferace ZHN a protiraketová obrana
rostoucí počet států schopných získat technologie na výrobu a dopravení ZHN na cíl + narůstající riziko použití ZHN nestátními subjekty ČR – dlouhodobě konzistentní postoj, signatář všech zásadních antiproliferačních dokumentů, mezinárodní spolupráce otázka protiraketové obrany a umístění radaru v ČR postoj nové administrativy amerického presidenta Obamy zatím zůstává nejasný Březen 2009 – Hillary Clinton jednoznačně hovořila ve prospěch evropského protiraketového obranného systému, který by se stal nedílnou součástí americké obranné strategie; naznačila ale, že by tato otázka mohla být v Evropě méně naléhavá, kdyby se Írán vzdal svého jaderného programu

8 Energetická bezpečnost
Evropa energeticky nesoběstačná Do 2020 nárůst spotřeby o 50% naleziště surovin v nestabilních regionech

9 Energetická bezpečnost

10 Enegetická bezpečnost

11 Energetická bezpečnost
diverzifikace zdrojů nové technologie jaderná energie (?) šetrnost v kontextu klimatických změn nové třecí plochy (Arktida)

12 Migrace globální klimatické výkyvy regionální konflikty chudoba

13 Zbrojení r ,2 bil. USD nárůst 25-30%: Střední a Jižní Asie, Blízký Východ, Severní Afrika Rusko EU momentálně neakceschopná

14 Změna systému MV noví aktéři na mezinárodní scéně - nástup JV Asie
přesun strategického těžiště do oblasti Tichého oceánu regionální mocnosti Čína a Indie

15 Závěry závazky ČR vůči aliančním partnerům
globální problémy nelze řešit regionálně nutné zapojení celé společnosti

16 Zdroje Balabán, M., J. Duchek, L. Stejskal (eds.). Kapitoly o bezpečnosti. Praha: Karolinum. Bezpečnostní strategie ČR 2003. Friedensgutachten 2008. Bezpečnostní budoucnost České republiky: Otázky, výzvy, problémy Praha: Ministerstvo obrany ČR. Krásný, A., O. Socha „Možné vlivy bezpečnostního prostředí na Českou republiku a její ozbrojené síly.“ Obrana a Strategie 1/2006: 7-8. Národní akční plán boje proti terorismu: Aktualizované znění pro léta Dostupné z: Stejskal, L. (ed.) Bezpečné Česko v bezpečné Evropě. Praha: Úřad vlády ČR Zeman, P. (ed.) Česká bezpečnostní terminologie. Brno: Masarykova univerzita.