Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Starověká Čína Mgr. Jakub NěmecVY_32_INOVACE_D1r0208.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Starověká Čína Mgr. Jakub NěmecVY_32_INOVACE_D1r0208."— Transkript prezentace:

1 Starověká Čína Mgr. Jakub NěmecVY_32_INOVACE_D1r0208

2 řek Chuang-che Žlutá řeka Jang-c´-ťiangModrá řeka  V Číně vznikala první sídliště okolo velkých řek Chuang-che (Žlutá řeka) a Jang-c´-ťiang (Modrá řeka) již od 6. tisíciletí př. n. l. 3. tisíciletí př. n. l.  Na území Číny se zakládaly první státní útvary na konci 3. tisíciletí př. n. l. řeky Chuang–che  První státy vznikaly v okolí řeky Chuang–che. Čou  Během druhého tisíciletí mezi sebou státy bojovaly o nadvládu. Nakonec se v 11. století př. n. l. prosadil stát dynastie Čou, který porazil stát dynastie Šang. společenský systém propracovaný  Čouský společenský systém byl velmi propracovaný. Dědicem otcova postavení se stal prvorozený syn, ostatní synové automaticky příslušeli do nižší vrstvy.  Společnost se dělila do několika vrstev: ◦ wang ◦ wang – král (Syn nebes) ◦ ču–chou ◦ ču–chou – zástupci krále v provinciích, z nichž odevzdávali panovníkovi dávky – naturální dávky a výrobky; jejich význam spočíval ve spravovaném území ◦ ta–fu ◦ ta–fu – náčelníci rodových klanů ◦ š´ ◦ š´ - starší rodin, kteří se zodpovídali náčelníkovi svého rodového klanu ◦ šu–žen ◦ šu–žen – prostí lidé, povětšinou rolníci (na venkově) nebo řemeslníci (ve městech)  Půda patřila obcičástplodinrodině Zůstatek králi a vyšším vrstvám  Půda patřila obci, ale část vypěstovaných plodin příslušela každé rodině na základě předem vyměřeného přídělu. Zůstatek vypěstovaných plodin příslušel králi a vyšším vrstvám. Čou rozpadat na menší státy  Postupem času se správci odlehlejších území osamostatňovali a stát Čou se začal rozpadat na menší státy.

3 1) Replika želvího krunýře, který byl užíván k předpovídání budoucnosti již od druhého tisíciletí př. n. l. Želví krunýř k věštění

4  Během 1. tisíciletí př. n. l. slábla pozice dynastie Čou a prosazovaly se jiné státy.  Od 8. století př. n. l.Dějiny bojůdělí na dvě období  Od 8. století př. n. l. se bojovalo o nadvládu nad Čínou. Dějiny těchto bojů se dělí na dvě období: ◦ období Jar a Podzimů ◦ období Jar a Podzimů ( stol. př. n. l.) – stovky menších vládců (správci provincií, kmenoví náčelníci) bojovaly mezi sebou o moc. Období je typické uzavíráním velkých aliancí, které suplovaly samostatné státy. ◦ období válčících států ◦ období válčících států (5. století – 221 př. n. l.) – z aliancí se vyvinulo sedm silných států, které bojovaly o dominantní postavení (Čchu, Chan, Čchi, Čchin, Wej, Jan a Čchao). objevem železa uvolněné síly součástí armád  Obě období byla typická nasazením velkého počtu vojáků, což bylo dáno objevem železa. Díky železným nástrojům nebylo třeba vázat hodně lidí k zemědělství, uvolněné síly se stávaly součástí armád. železnými zbraněmi Půda přecházela do rukou soukromníků  Vojáci byli vyzbrojeni železnými zbraněmi (meče, sekery). Dlouhé období bojů poškodily hospodářskou situaci. Půda přecházela do rukou soukromníků – vznikají bohatí vlastníci půdy.  Obyvatelstvocivilnívojenské  Obyvatelstvo se dělilo na civilní a vojenské.

5 2) Rozdrobenost území Číny mezi jednotlivé státy demonstruje tato mapa (názvy dynastií, resp. států jsou anglicky). Období Jara a Podzimu

6 stát Čchin  Ze všech států, které mezi sebou bojovaly, nakonec zvítězil stát Čchin (od něj je odvozen i název dnešní Číny), čímž vytvořil jednotnou centralizovanou říši. 230 – 221 př. n. l.  Závěrečná vítězství proběhla v letech 230 – 221 př. n. l. Jing Čeng Čchin Š‘-chuang-ti Prvním císařem  V čele nově vzniklého státu stál panovník Jing Čeng (také Čchin Š‘-chuang-ti), který se prohlásil Prvním císařem (což fakticky také byl). dobrým vládcemmnoho reforem  Jing Čeng byl velmi dobrým vládcem, který zařídil mnoho reforem, jež posílily centralistické pojetí: ◦ Sjednotilmíryváhy ◦ Sjednotil jednotky míry a váhy. jednotnou měnu ◦ Vytvořil jednotnou měnu. centrálně řízené úřady ◦ Vytvořil centrálně řízené úřady, jejichž pobočky byly po celé zemi. ◦ Pravidelně jezdil na inspekční prohlídky po celé zemi. daň z pozemku ◦ Zavedl daň z pozemku místo daně z výdělku, takže pracovitějšímu člověku zůstalo více peněz. reformu soudnictví ◦ Provedl reformu soudnictví, kdy si byli všichni lidé rovni a kde záleželo na míře provinění místo společenského postavení. strhnout obranné zdi Velká čínská zeď ◦ Nechal strhnout obranné zdi mezi jednotlivými státy, místo kterých budoval jednu obrannou zeď před nájezdnými kmeny – Velká čínská zeď. ◦ Zabavilzbraně ◦ Zabavil všem poraženým národům zbraně, které přetavil ve zvony a sochy, čímž uklidnil situaci po dlouhých válkách. ◦ Přese všechny své kvality potlačoval svou despotickou vládu svobody statisíců lidí, kteří dopláceli na velkou stavební činnost císaře a na válečná tažení proti Hunům na severu. terakotových soch vojáků a zvířat  Jing Čeng je proslaven také svou hrobkou, v níž najdeme přes osm tisíc terakotových soch vojáků a zvířat a další artefakty.  Čengův nástupce nedosahoval kvalit Prvního císaře. Místo politiky se zaměřil na krvelačné války a nebral ohled na svůj lid, který se proto vzbouřil.

7 3) Podobizna Prvního císaře. První císař

8 Terakotová armáda

9 další občanské nepokoje  Proti Druhému císaři se čínský lid vzbouřil a Čína opět zažívá další občanské nepokoje. 202 př. n. l. dynastie Chan  Boje se uklidňují až v roce 202 př. n. l., kdy se na trůn dostává panovník z dynastie Chan. největší rozlohy  Vládci dynastie Chan byli během své vlády více než úspěšní – Čína dosáhla své největší rozlohy v rámci čínských starověkých dějin. pokračovala v centralizaci Číny  Dynastie Chan pokračovala v nastoleném trendu svého předchůdce Jing Čenga a pokračovala v centralizaci Číny. dobyvačná tažení za hranice říše  Ke své politicko – správní činnosti však potřebovali bezpečné hranice, takže se pořádala nová dobyvačná tažení za hranice říše proti nepřátelům chanského státu. častým rolnickým povstáním  Válečná tažení bylo třeba financovat z daní, na což nejvíce doplácelo venkovské obyvatelstvo. Docházelo tak k častým rolnickým povstáním. na začátku 3. století n. l. rozpad říše Chan  Situace se časem stala neudržitelnou, protože nespokojených obyvatel přibývalo, což na začátku 3. století n. l. vyplynulo v rozpad říše Chan na tři samostatné státy.

10 7) Rozsah říše Chan v prvním století př. n. l. Červené tečky jsou města, zelené tečky protektorátní města („pod ochranou“) a bílé čáry jsou obchodní cesty. Rozsah říše Chan

11 vyvíjela izolovaně  Čínská kultura není ovlivněn jinými národy, protože se vyvíjela izolovaně. Proto můžeme v čínské kultuře najít řadu specifik.  Většina vynálezů, které byly využívány na Blízkém východě (kolo, bronz, železo), se v Číně objevily později, ale jejich využití a zpracování bylo nakonec mnohem kvalitnější. 5. tisíciletí př. n. l. první hliněné nádoby  Okolo 5. tisíciletí př. n. l. jsou doloženy první hliněné nádoby s různými ornamenty a znaky.  Na konci 3. tisíciletí př. n. lbronz  Na konci 3. tisíciletí př. n. l. byl objeven bronz, z něhož byli Číňané schopni vyrobit mimo nástrojů a zbraní také bohatě zdobené nádoby, které svou kvalitou udivují dodnes. Bronzové nádoby se nekovaly, ale odlévaly. stavebnictví vysokými hradbami z udusané hlíny  Významnou roli v čínské kultuře hrálo stavebnictví. Vznikala velká města, která byla obehnána vysokými hradbami z udusané hlíny (vysoká tvrdost díky nezvyklému provedení). kamennou stavbou Velká čínská zeď  Nejznámější kamennou stavbou je Velká čínská zeď, která stojí dodnes. náboženské představy s přírodními božstvy Nebe pozemskáčlověk  Čínské náboženské představy byly propojovány především s přírodními božstvy. V představách Číňanů je nejdůležitější bylo Nebe, jehož zástupcem na zemi byl císař, kterému se tak podrobovali všichni poddaní. Poté byla další sféra, pozemská, a nejnižší přírodní sféra byl samotný člověk.

12 9) Velká čínská zeď byla budována od vlády dynastie Čchin (3. století př. n. l.) do vlády dynastie Ming (17. století n. l.). Její podstata tkvěla v obraně proti nájezdným kmenům ze severu. Celková délka zdi je v současnosti okolo 8851 km. Velká čínská zeď

13 dobré znalosti přírody  Většina vědních oborů je odvozena od dobré znalosti přírody díky náboženským představám. medicíněprincipů shodných s přírodními zákony akupunkturaakupresura  Číňané vynikali především v medicíně, v níž se léčilo podle principů shodných s přírodními zákony. Nejznámějšími odvětvími čínské medicíny jsou dodnes aplikované akupunktura a akupresura, které předpokládají propojení různých míst na těle přímými cestami.  Velmi dobrý přehled o čínském kulturním vývoji máme díky písemným pramenům. piktogramy (obrázkové písmo) 2. tisíciletí př. n. l.  První písemné znaky – piktogramy (obrázkové písmo), se objevují již okolo 2. tisíciletí př. n. l. na různých rituálních předmětech (želví krunýře, zvířecí lopatky, měděné artefakty) př. n. l. knihstránkami z bambusu hedvábnými stránkami  Historické prameny vznikají okolo roku 1000 př. n. l. a jsou zaznamenávány do knih, které jsou tvořeny stránkami z bambusu nebo hedvábnými stránkami.  Hedvábí obchodním artiklhedvábné stezce  Hedvábí, které se po dlouhou dobu vyrábělo pouze v Číně, bylo nejdůležitějším obchodním artiklem, které se dostávalo na evropské trhy po tzv. hedvábné stezce, což byla jedna z obchodních tras. Mimo hedvábí se do Evropy dovážela také keramika a koření výměnou za drahé kovy, koně a jiné komodity. filozofií konfucianismuslegismustaoismus  Čínský život byl mimo náboženství významně ovlivněn filozofií. V Číně vznikly během 1. tisíciletí př. n. l. tři dodnes uznávané filozofické směry – konfucianismus, legismus a taoismus.

14 9) Mapa akupunkturních bodů, které jsou propojené s různými částmi těla. Akupunktura

15  Konfucianismus KonfuciusMistr Kchung-fu-c‘ 6. století př. n. l.  Konfucianismus, nebo také konfuciánství, je filozofické učení, které světu dal Konfucius (čínsky znám jako Mistr Kchung-fu-c‘) v 6. století př. n. l.  Konfucius je dodnes Číňany uznáván jako největší filozof historie. mravnostkonání dobrapřísnost k sobě laskavost k druhým  Konfucianismus hlásá, že nejdůležitějšími vlastnostmi lidí mají být mravnost, konání dobra, přísnost k sobě a laskavost k druhým. ideál panovníka  Konfucius představil ideál panovníka, který by měl být vzorem pro své poddané, na které by měl být laskavý a spravedlivý. Zároveň by měl být sebekritický, stále se vzdělávat, mít úctu ke starším své rodiny, ctít zákon a tradice. konfuciánský mistr může nahlédnout do nebeského řádu  Přestože konfuciáni uznávali císaře jako Syna nebes, tvrdili, že i konfuciánský mistr může nahlédnout do nebeského řádu, a proto může být s vládou císaře nespokojen, což dávali konfuciáni velmi často a rádi veřejně najevo. pronásledováni  Představy ideálního panovníka se neslučovaly s realitou, proto byli konfuciáni často pronásledováni císaři. společenským rozvrstvením obyvatel  Konfuciánství počítalo se společenským rozvrstvením obyvatel.

16 10) Podoba Konfucia z německé filozofické knihy z počátku 20. století. Konfucius

17  Legismusdůraz na spravedlnost  Legismus dává podobně jako konfuciánství důraz na spravedlnost. společenských pravidel zákonůlidé měli chovat  Přidává však aspekt společenských pravidel a zákonů, podle kterých by se lidé měli chovat, popř. by podle nich měli být souzeni. rovnost všech lidí nezáleželona společenském postavení  Legismus kladl důraz na rovnost všech lidí, nezáleželo tedy na společenském postavení člověka.  Do úřadů, do čela vojsk a dalších úřadů se měl dostat člověk, který k tomu měl předpoklady, a ne společenské postavení. První císař  Mezi nejznámější zastánce legismu patřil První císař.

18  Taoismus spojil filozofii s náboženstvím  Taoismus spojil filozofii s náboženstvím. Mistr Lao Lao-c‘ 6. století př. n. l.  Za jeho zakladatele bývá považován Mistr Lao (čínsky Lao-c‘), který působil v 6. století př. n. l., avšak není historicky doložen. spásu lidstva v cestě k blaženému zlatému věku dříve v historii  Taoismus, původně filozofický směr, hledá spásu lidstva v cestě (čínsky tao) k blaženému zlatému věku, který lidstvo zažívalo dříve v historii. navrátit k uznávání přírodních zákonůk lidské přirozenosti zavrhnout civilizaci neměli zasahovat do dění kolem sebe  Lidé se měli navrátit k uznávání přírodních zákonů, k lidské přirozenosti, měli zavrhnout civilizaci se všemi jeho výdobytky a neměli zasahovat do dění kolem sebe (nechat věcem volný průběh).  Každé státní zřízení odporuje myšlenkám taoismu, a proto byli i v Číně taoisté pronásledováni. cestu k dlouhověkosti a nesmrtelnosti v náboženství  Taoismus později hledal cestu k dlouhověkosti a nesmrtelnosti, čímž byl přerod v náboženství dokončen. božské síly vodynebezemě rituály k očištění tělameditacemnošením talismanůdodržováním pěti základních zákazů deseti dobrých myšlenek  Taoisté věří v božské síly vody, nebe, země a dalších přírodních sil. Svou náboženskou víru podporují rituály k očištění těla, meditacemi, nošením talismanů a dodržováním pěti základních zákazů – nezabít, nepít víno, nelhat, nekrást, necizoložit) a deseti dobrých myšlenek (např. pomoc druhým, souznění s přírodou, láska k živým tvorům apod.). pokladnice tao  Taoistické texty, kterých je na 5000, se nazývají pokladnice tao.

19 11) Lao-c‘ na dřevorytu. Mistr Lao

20  1) Popiš vznik prvních států v Číně.  2) Charakterizuj genezi jednotné centralistické Číny. Specifikuj problémy.  3) Popiš vládu Prvního císaře.  4) Přibliž kulturní prostředí starověké Číny.  5) Jmenuj a charakterizuj hlavní čínské filozofické směry.

21  POPELKA, Miroslav; VÁLKOVÁ, Veronika. Dějepis 1 pro gymnázia a střední školy: Pravěk a starověk. 1. vydání. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2001, 143 s. ISBN  MANDELOVÁ, Helena; KUNSTOVÁ, Eliška; PAŘÍZKOVÁ, Ilona. Dějiny pravěku a starověku. Vydání první. Liberec: Dialog, 2002, 179 s. ISBN

22  1) KOWLOONESE. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:  2) GRAND, Loius Le. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:  3) AUTOR NEUVEDEN. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:  4) CHEN, Robin. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:  5) AUTOR NEUVEDEN. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:  6) SEWELL, Ian; SEWELL, Wendy. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:  7) YUNINJIE. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:  8) BARSOV. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:  9) BELGRADE18. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:  10) GABOR. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:  11) MAKSIM. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:


Stáhnout ppt "Starověká Čína Mgr. Jakub NěmecVY_32_INOVACE_D1r0208."

Podobné prezentace


Reklamy Google