Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Stres a jeho působení na organizmus. Šok Přednáška z patologické fyziologie 10. 5. 2007.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Stres a jeho působení na organizmus. Šok Přednáška z patologické fyziologie 10. 5. 2007."— Transkript prezentace:

1 Stres a jeho působení na organizmus. Šok Přednáška z patologické fyziologie

2 Fyzická odpověď Medvěd grizzly Úraz Cvičení Nezaměstnanost Veřejná řeč Přesný příchod Psychologická odpověď Negativní Pozitivní fyzická aktivita Co je stres ?

3 stresor=cokoliv, co vychyluje tělesnou fyziologickou rovnováhu stresová odpověď=tělesná adaptace k znovuustavení rovnováhy stres=celkový stav stresorů provokujících stresovou odpověď

4 Pojem stres Zavedl Hans Selye v r z technické terminologie Také základní členění fází stresu používané dodnes Ještě dříve: Cannon popsal reakci úlek – boj – útěk (fright – fight – flight), která výstižně charakterizuje biologický význam stresu pro přežití organizmu

5 ¥ stadium alarmové reakce (fight and flight-Cannonova emergentní reakce): šok, kontrašok ¥ stadium resistence ¥ stadium vyčerpání Stadia stresu

6 ¥ Eustress-podporuje možnosti organismu, zdraví a motivaci ¥ Distress-snižuje možnosti, podporuje rozvoj nemoci a špatné nálady ¥ Stresory=příčiny stresu (tlaky, frustrace, konflikty) ¥ Faktory ovlivňující závažnost stresu charakteristiky stresoru subjektivní vnímání stresu ¥ Reakce na akutní i dlouhodobý stres: fyzické a psychologické

7 Nervový systémHormony aktivace osy HPA Percepce situace jako “stresové” aktivace CNS aktivace dalších cest v CNS glukokortikoidy plasmatické katecholaminy motorické odpovědi Stresová odpověď „boj nebo útěk“

8

9 Release CRF v mozku aktivuje chování spojené se stavem strachu (úzkosti)  bdělost (pozornost)  “freezing”  behaviorální reaktivita inhibuje chování, které není spojeno se stresem rozmnožování jídlo Akutní odpověď na stres: alterace v chování v důsledku releasu CRF

10 ParasympatikusSympatikus “vegetativní funkce”  trávení  tvorba slin  HR  dýchání  perfuze střev stav odpočinku odpověď typu “F& F”  trávení  tvorba slin  HR  dýchání redistribuce krve ze střev do svalů, mozku a srdce zvýšená aktivita a bdělost Autonomní nervový systém

11 Syntéza a metabolismus katecholaminů

12 Působení katecholaminů je závislé na vazbě na cílové receptory na buněčné membráně:  -adrenergní (  1,  2)  -adrenergní (  1,  2) dopaminergní (D1, D2) liší se aktivací odlišných intracelulárních procesů i výsledným efektem

13 Některé účinky katecholaminů

14 Metabolické účinky adrenalinu

15 (a) The major steroid biosynthetic pathways. Enzymes catalysing reactions are in red: p450 enzymes are in mitochondria and each catalyses several reaction steps; 3βHSD (hydroxysteroid dehydrogenase) is in cytoplasm, bound to endoplasmic reticulum; 17βHSD and p450 aro are found mainly in gonads. (b) The steroid molecule.

16

17 Klasické součásti stresové reakce v CNS.

18 K obrázku: hypotalamo- hypofyzární osa (HPA) (A) Klasické součásti HPA–CNS– imunitního systému. (B) Neurony syntetizující CRF a vazopresin se nacházejí v n. paraventricularis (PVN). Jejich axony dosahují do eminentia mediana; zde jsou z nervových terminál uvolňovány peptidy, které jsou transportovány cévami portálního systému do adenohypofýzy. V adenohypofýze působí přes své receptory stimulaci ACTH. (C) ACTH po uvolnění do cirkulace stimuluje kůru nadledvin k sekreci glukokortikoidů.

19

20 Řízení osy HPA.

21 CRF Kortikotropin-releasing factor (CRF) a příbuzný peptid urokortin ovlivňují behaviorální, kognitivní, autonomní, neuroendokrinní a imunologické odpovědi na stresové stimuly aktivací CRF1 nebo CRF2 receptorů v CNS a v adenohypofýze. U pacientů s úzkostnými, stresovými a depresivními nemocemi byla prokázána hypersekrece CRF a abnormální funkce HPA. Protože receptory pro CRF jsou rychle desenzitizovány při vysokých koncentracích agonisty, hypersekrece CRF sama o sobě nemůže být odpovědná za zvýšenou neurotrasmisi CRF, která byla pozorována u těchto pacientů. Současná dysregulace mechanismů kontrolujících úroveň a trvání signalizace CRF receptorů se zřejmě také účastní. CRF1 receptor ovlivňuje chování úzkostně depresivní a stresové Funkce CRF2 receptoru neobjasněny.

22 CRF 1. hypotéza: aktivace CRF1 receptoru zahajuje reakce úzkostné a strachové, zatímco aktivace CRF2 receptoru obnovuje homeostázu protiakcemi proti CRF1 aktivaci. 2. hypotéza: Receptory CRF1 a CRF2 se účastní v protichůdných obranných modelech, kdy CRF1 receptory ovlivňují defenzivní odpovědi vyvolávané stresory, kterým lze uniknout, kdežto CRF2 receptory vyvolávající úzkostně depresivní reakce jsou vyvolány stresory, které nelze řídit ani jim uniknout.

23 Orexinové/hypokretinové receptory v hypothalamu

24 Schéma sagitálního řezu orexin/hypocretinové neurony v laterálním hypothalamu (LH) nebo perifornikálním nebo dorzomediálním hypothalamu (PFA–DMH) mají odlišitelné funkční atributy. LH (ale ne PFA–DMH) orexinové neurony nejsou aktivovány stresorem. Stres aktivuje PFA–DMH orexinové neurony. Orexinové neurony v PFA–DMH (ale ne v LH) jsou aktivovány proporcionálně ke stupni bdělosti. Zkraty LC, locus coeruleus (noradrenergic neurons); NAc, nucleus accumbens; PPT–LDT, pedunculopontine nucleus and lateral dorsal tegmental nucleus (cholinergic neurons); TMN, tuberomammillary nucleus (histaminergic neurons);

25 Pulsatilní a diurnální povaha glukokortikoidní sekrece

26

27

28

29 Model pro MHC peptidy I. třídy, odvozené od heat shock proteinu. Buněčný stres vede ke zvýšení transkripce a translace HSP. HSP jsou degradovány proteasomem a následně přivedeny do žlábku molekul MHC I pro peptidy. Zvýšené nebo nové komplexy HSP–peptidy – MHC jsou přítomny na povrchu buněk pro interakci s innátními (natural killer (NK) buňky) a adaptačními (cytotoxické T lymphocyty) imunitními efektory. Individuální nebo synergistické rozpoznání různými efektory vede k destrukci stresovaných buněk.

30 Schéma molekulárních komunikačních okruhů, které existují mezi imunitním a neuroendokrinním systémem.

31

32 Rovnováha imunitních odpovědí Th1 a Th2

33 Th2 posun imunitních reakcí v důsledku stresu

34 Th2 posun v důsledku stresu a akutního zánětu

35

36

37

38 Působení CRF a kortikosteroidů na mnohé tělesné funkce

39

40 ¤ adaptivní, umožňující přežití ¤ metabolické:  glykémie ¤ kardiovaskulárně/respirační-doprava glukózy ke svalům, srdci a mozku ¤ analgézie ¤ inhibice procesů snižujících šanci na přežití (rozmnožovací chování, jídlo, procesy v GIT, deprese imunitního systému) Akutní odpověď na stres

41 Účel: zvýšit glykémii prostřednictvím katecholaminů a glukokortikoidů Uptake glukózy je inhibován a syntéza proteinů, mastných kyselin a glykogenu je zastavena Lipolýza, glykogenolýza, proteolýza (katecholaminy mají spíše krátkodobé efekty na glykémii), glukoneogeneza (glukokortikoidy mají spíše dlouhodobé efekty na na glykémii ) Akutní reakce na stres-metabolické efekty

42 Účel: zvýšit kardiovaskulární tonus k rychlé dodávce mobilizované glukózy a kyslíku nejpotřebnějším tkáním. Uvolnění vasopresinu z axonových terminál neurohypofýzy vede k reabsorbci vody v ledvinách. Účel: zvýšení náplně CV systému Akutní odpověď na stres-kardiovaskulárně respirační efekty

43 Účel: snížit vnímání bolesti Rozeznáváme dvě formy analgézie indukované stresem (SIA) -na opiátech závislá SIA (enkefaliny a  - endorfin) -na opiátech nezávislá SIA (glutamát) Během stresové reakce se mohou kombinovat obě formy SIA. Akutní odpověď na stres-analgézie

44  maladaptivní = s poškozujícími efekty na organismus  chronický stres může vést k onemocnění jako žaludeční vředy, viscerální obezita, snížený růst, zvýšené riziko CAD  chronický stres ovlivní chování:  inhibice reprodukce  chronický stres je asociován s některými psychiatrickými nemocemi (deprese). Chronická odpověď na stres

45 ¤ Dominantní a subdominantní opice: ¤ Ve stabilních podmínkách (území se nemění) mají dominantní samci nižší hladiny GCs než subdominantní. ¤ V nestabilních podmínkách mají dominantní samci glukokortikoidy stejně vysoké nebo vyšší než subdominantní. ¤ “Síla osobnosti” dominantního samce koreluje s nízkými hladinami glukokortikoidů. Role mnohonásobných faktorů ve vztahu ke stresu

46 “Good state of mind”-pozitivní rysy osobnosti: Sociální podpůrné skupiny - formují se nesexuální přátelství osob opačného pohlaví Trénink schopnost předvídat stresovou situaci a schopnosti přebírat nad ní kontrolu transformace agresivity při ztrátě možnosti bojovat (sport) Role mnohonásobných faktorů ve vztahu ke stresu

47

48 Šok  jde o patofyziologický stav, při kterém dochází ve většině tkání k jejich nedostatečné perfúzi krví, - což může způsobit nedostatečnou dodávku kyslíku a živin - a nedostatečné odstraňování metabolitů Podstatou: porucha mikrocirkulace - Funkce nutriční vzájemný konflikt - Funkce cirkulační  Narušení životně důležitých funkcí více orgánů (multiorgán. selhání)  Vznik pozitivních vazeb (bludných kruhů)

49 Příčiny a klasifikace cirkulačního šoku Příčinami: stavy, které způsobí snížení srdečního indexu nebo generalizovanou vazodilataci Klasifikace – dle vyvolávajícího mechanizmu: a) hypovolemický b) kardiogenní c) distribuční vazodilatační šok – druh distribučního šoku nebo označení pozdního stadia jiných cirkulačních šoků

50 Druhy cirkulačního šoku

51 Stadia cirkulačního šoku Rozvíjí se během několika hodin (desítek hodin) Počáteční kompenzační reakce - slouží k udržení dostatečné perfúze živ. důl. orgánů - spojeny s orgán. dysfunkcí jiných orgánů  buněčná dysfunkce Dělení: - fáze kompenzovaná - fáze dekompenzace - fáze ireverzibilního šoku

52 Výměna tekutiny mezi plazmou a intersticiální tekutinou

53 Vazodilatace a částečné obnovení průtoku krve v ischemií poškozených tkáních vede k vyplavení nahromaděných metabolitů a dalších látek (enzymů, radikálů…)  poškozují mezibuněčnou hmotu i buněčné struktury např. myokardiální depresorický faktor tkáňový faktor  DIK tvorba kyslíkových radikálů (  exprese xantin-dehydrogenázy a  xantin-oxidázy)  tzv. reperfúzní poškození tkáně (zejm. endotelu)

54 Hypovolemický šok Hlavní poruchou cirkulace, která způsobuje  srdečního indexu je - snížený žilní návrat, snížené plnění srdce během diastoly (tj. snížený preaload) - snižuje se proto tepový objem a tedy i systolický TK TK diast. závisí více na periferní rezistenci (může se na počátku šoku zvýšit v důsledku mohutné sympato-adrenální reakce)  Zpočátku může být charakteristická malá systolicko-diastolická amplituda (při sníženém systolickém a normálním nebo jen lehce sníženém diastolickém TK

55 Příčiny hypovolemického šoku = zmenšení krevního objemu - Zmenšení o 10% nebývá provázeno  srdečního indexu ani výraznou arteriální hypotenzí (objem se doplňuje přesunem tekutiny z intersticicálního prostoru díky poklesu kapilárního tlaku) Projevy: tachykardie, oligurie - Zmenšení o 20-30% způsobuje pokles srdečního výdeje, TK může být udržován relat. normální (kompenzační mechanizmy) * změny distribuce krevního průtoku * zvětšuje se mrtvý prostor  alveolární hypoventilace Projevy: vedle tachykardie je to arteriální hypotenze, oligurie až anurie, studená akra, laktátová (event. i respirační) acidóza

56  Patofyziologie hypovolemického šoku může být modifikována: - hemokoncentrací se zvýšením hematokritu - dále zhoršuje nedostatečnou perfúzi tkání (u popáleninového stavu a při izotonické dehydrataci)  Syndrom „děravých kapilár“ (capillary leakage syndrome) - stav generalizované zvýšené propustnosti mikrocirkulace pro plazmu - primární porucha mikrocirkulace způsobená většinou systémovou zánětlivou reakcí (součást septického šoku), u popálenin - důsledky vedou k hypovolémii - v patogenezi: aktivace komplementového a koagulačního systému - Th: obtížná

57 Kardiogenní šok Příčinou: náhlý pokles schopnosti srdce vhánět krev do arteriální části řečiště a dosáhnout tím potřebného perfúzního tlaku Poruchy primárně snižující schopnost srdce vytvářet potřebné tlakové gradienty a vhánět krev k aortě – způsobují akutní srdeční selhání (akutní IM, náhlá chlopenní vada či defekt septa, myxom síně, masívní embolizace do a. pulmonalis) Poruchy primárně snižující diastolickou náplň srdeční (ventrikulární tachyarytmie, srdeční tamponáda, tenzní pneumotorax)

58 Primární poruchou je  srdečního výdeje Oproti hypovolemickému šoku je vzestup centrálního venózního tlaku (CVT) jako výraz městnání krve způsobené nedostatečným přečerpáváním krve (při hypovolemickém šoku je CVT spíše snížený díky menšímu objemu krve v centrálních vénách) Protože centrálním problémem je arteriální hypotenze  analogické kompenzační reakce jako u hypovolem. šoku

59 Distribuční šok Příčinou: patologické snížení odporu (periferní rezistence) proudění krve v periferní cirkulaci Periferní vazodilatace může vést k náhle vzniklým příznakům arteriální hypotenze označovaným – kolaps, synkopa  stavy přechodné, trvající nejvýš desítky sekund a neohrožující hypoperfundované tkáně nutričním poškozením (rozdíl oproti distribučnímu šoku)

60 Septický šok vzniká jako komplikace generalizovaných infekcí (G- i G+) Základním patogenetickým mechanizmem je generalizovaná vazodilatace, která nesouvisí s nutričními potřebami tkání ani s termoregulací a je v tomto směru vazodilatací patologickou  díky produkci vazodilatačních látek: NO Generalizovaná vazodilatace způsobí pokles TK (jak v systolické, tak i diastolické komponentě) - sníží se afterload (tj. odpor (tlak), proti kterému L komora vypuzuje systolický volum) - zvýší se EF levé komory  tedy i tepový (systolický) objem Kontraktilita se  v důsledku sympatoadrenální aktivace (tachykardie)

61 Výsledkem je: - Zvýšení srdečního výdeje a zvýšení srdečního indexu - Zvýšená úroveň buněčného metabolizmu (z důvodu častých febrilních stavů a generalizovaného zánětu)  „ hypercirkulační šok“

62 V další patogenezi septického šoku je důležité:  výkonnosti myokardu Poruchy permeability (  propustnosti) kapilár  vede to ke  srdečního výdeje a zhoršení arteriální hypotenze zmenšení cirkulujícího objemu krve  Tvorba mikrotrombů, DIK

63 Anafylaktický šok - Generalizovaná vazodilatace způsobená zejm. produkty degranulace žírných buněk je zdrojem nepoměru mezi objemem cévního řečiště a objemem krve Z patofyziologického hlediska - forma distribučního šoku s arteriální hypotenzí Stav komplikuje zvýšená permeabilita kapilár

64 Neurogenní šok - Cirkulační porucha – hlavní příčinou je generalizovaná vazodilatace s poklesem srdečního výdeje a arteriální hypotenzí Příčiny: poškození CNS úrazem nitrolebečním krvácením slunečním úžehem…

65 Vazodilatační šok stav, při kterém je arteriální hypotenze způsobena neschopností cévních hladkých svalových buněk se kontrahovat je to forma distribučního šoku, kdy se změní rozložení krve mezi arteriální a venózní částí mikrocirkulace - je to typická forma septického šoku - může jít i o vyústění jiných šoků – např. hemoragického či kardiogenního (při sekundárním poškození mikrocirkulace – ireverzibilní fáze šoku) anafylaktického

66 Při vazodilatačním šoku jsou: - Významně zvýšeny hladiny katecholaminů v plazmě - aktivován RAS  patogenetickým mechanizmem je ztráta reaktivity odporových cév na tyto fyziologické vazokonstrikční podněty (a to na úrovni hladkých sval. buněk) Příčiny: 1) aktivace K + kanálů (působí hyperpolarizaci buněčné membrány) 2) nadměrná neřízená produkce NO 3) vyčerpání zásob vazopresinu (ADH) v neurohypofýze

67 Hlavní mechanizmy vedoucí ke kontrakci nebo dilataci hl. svalových cévních buněk

68 Patologická aktivace K + kanálů Norm. klidový membránový potenciál hl. sval. buněk medie cév je -30 až -60 mV Depolarizace (tj. zmenšení tohoto potenciálu) je spojena s otevřením napěťově řízených Ca 2+ kanálů, průnikem iontů Ca 2+ do cytozolu a následnou vazokonstrikcí Hyperpolarizace naopak zavírá napěťově řízené Ca 2+ kanály a působí cévní vazodilataci

69 Zvýšená produkce NO Při zánětu se zvyšuje tvorba NO prostřednictvím cytokinů (IL-1, IL_6, TNF…), které indukují expresi genu pro iNOS NO zvyšuje v hl. sval. buňkách koncentraci cGMP (aktivující myozin- fosfatázu) a působí sval. relaxaci Nedostatek vazopresinu - Při arteriální hypotenzi je vazopresin uvolňován z neurohypofýzy prostřednictvím aktivace baroreceptorů - S progresí cirkulačního šoku se snižuje plazm. koncentrace vazopresinu (pravěpodobně vyčerpáním zásob v neurohypofýze)

70 Patogenetické mechanizmy vazodilatace u cirkulačního šoku

71 Principy léčby šoku Rychlá a intenzívní léčba (ARO, JIP) Doplnění ztrát tekutin Zajištění energetického příjmu Podpora ventilace Podpora cirkulace katecholaminy Kontinuální monitorování a úprava metabolických a hemokoagulačních poměrů Dle konkrétní příčiny: ATB, glukokortikoidy, antihistaminika….


Stáhnout ppt "Stres a jeho působení na organizmus. Šok Přednáška z patologické fyziologie 10. 5. 2007."

Podobné prezentace


Reklamy Google