Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

 Osobnost  Socializace  Sociologické přístupy k rodině (funkce, krize rodiny, nové formy soužití),  Sociologie věkových skupin, fáze životního cyklu.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: " Osobnost  Socializace  Sociologické přístupy k rodině (funkce, krize rodiny, nové formy soužití),  Sociologie věkových skupin, fáze životního cyklu."— Transkript prezentace:

1  Osobnost  Socializace  Sociologické přístupy k rodině (funkce, krize rodiny, nové formy soužití),  Sociologie věkových skupin, fáze životního cyklu. Člověk a společnost. Osobnost a socializace.

2  Existuje poměrně málo výzkumů na toto téma  „Vlčí děti“ jako příklad lidí, kteří neprošli socializací  Výzkumy jednovaječných dvojčat  Sociobiologie (E.O. Wilson)  Lidská etologie (Rakousko, Německo)

3  Výzkumy jednovaječných dvojčat, která žila po celý život odděleně.  Velmi podobné osobnosti.  Podobné jsou i charakteristiky, které obvykle přisuzujeme výchově.

4  Případy vlčích dětí.  Existuje asi 50 dochovaných zpráv o případech za posledních tři sta let.  Neexistuje ovšem skutečně vědecké zkoumání těchto případů

5  člověk přichází na svět jako biologický tvor  postupným vývojem se z novorozence stane kulturní bytost schopná existence ve složitých soc. systémech.  Socializace představuje proces postupného začleňování člověka do společnosti,  proces je celoživotní  RESOCIALIZACE – nové životní zkušenosti, drastická změna prostředí (konc. tábor)

6  Objeven v lesích Jižní francie kolem roku 1800 Viktor, jak se mu začalo říkat, vypadal asi na 11 let. Nemluvil, nerozuměl jazykům, běhal po čtyřech, neudržel dlouhodobě pozornost. Bál se lidí a chyběly mu základní sociální návyky. Raději pil a jedl z koryta. O Viktora začal pečovat Jean Itard, který později publikoval zprávy o jeho pokrocích. Po čase se objevily úspěchy v některých oblastech, i když se Viktor nikdy nestal plnohodnotným mladým mužem. Naučil se číst jednoduché věty, částečně vyjadřovat náklonnost a city zejména ke svému vychovateli a chůvě (úsměv, pochování). Pokroky dělal i v jiných oblastech – stupně morální „zralosti„ – např. po hře se zakázanou hračku se cítil provinile.  Nikdy se nenaučil více než pár izolovaných slov (rozuměl mnohem více). Nikdy se nenaučil tolik dovedností, aby mohl vést samostatný život. Také sexualita pro něj byla záhadou. Chování k ženám bylo směsicí zájmu, zmatení a strachu.

7  V nedávné minulosti případ z Los Angeles. Dívka jménem Genie byla vysvobozena z přístěnku (malé místnosti), kde žila celých svých třináct le života (Curtis, 1977). Genie nemluvila, ale ve srovnání s Viktorem si osvojila mnohem více slov a gramatických dovedností. Její slovník však zůstal hluboko pod průměrem.

8  Amala a Kamala byly dvě malé dívky žijící s vlky, objevené roku 1920 u Midnapuru v Indii. Jsou dvěma z lépe zdokumentovaných případů tzv.vlčích dětí. Jejich věk je neznámý, ale Kamale bylo v době objevení sedm nebo osm let, zatímco Amala byla ještě malé dítě okolo jednoho a půl roku staré. Dívky pravděpodobně nebyly sestry a vlci je unesli v různé době. Našel je Joseph Sing, misionář, který pracoval v místním sirotčinci a spatřil dvě lidské postavy žijící s vlky ve starém termitím násepu. Singh dívky vzal a přijal je do svého sirotčince, aby o ně mohl pečovat. Amala, mladší dívka, zemřela už po roce, ale Kamala žila do roku 1929 kdy zemřela na tyfus. Singh později uveřejnil svůj deník, kde podrobně popisoval své zážitky s nimi. Podle Singha Kamala i Amala projevovaly vlčí chování. Obě měly mozoly na dlaních a kolenou z toho jak chodily po všech čtyřech. Dívky ožívaly hlavně v noci, neměly rády slunce a velmi dobře viděly ve tmě. Také měly pronikavý čich a sluch. Měly rády syrové maso a jedly z misky na zemi stejně jako psi. Navíc dívky projevovaly hypersenzitivu k dotekům a nesnášely nosit oblečení, ale nebyly citlivé na chladno a horko. Projevovaly jen málo lidských emocí jakéhokoli druhu-kromě strachu.

9  J0s J0s

10  Není nutno se přiklonit na jednu či druhou stranu – obě důležité  Člověka člověkem ale dělá skutečně socializace (podle míry úspěšnosti), tedy plné začlenění do lidské společnosti.

11  Společnost  Socializace  Jedinec  Osobnost  Není to pasivní proces, ale dochází při něm k utváření osobnosti člověka

12  Záměrná socializace, vědomé utváření kvality osobnosti (rodina a škola)  Ovšem proces je složitý a jeho výsledky ne vždy dobře odhadnutelné  Tvrdá výchova  X  Příliš benevolentní výchova  Na výchovu působí více činitelů

13  Rodina  Škola  Skupiny vrstevníků  (masmédia, masová komunikace, internet…)

14  G.H.Mead „I“, „Self“, Významný druhý  Ch. H. Cooley „Zrcadlové já“  Významné téma i v psychologii  Jean Piaget  Sigmund Freud

15  biologicko-reprodukční: plození potomstva, uspokojování sex. potřeb  ekonomická: rodina jako výr. jednotka, rámec společ. hospodaření  socializační a akulturační: výchova dětí, předávání kulturních hodnot, formování životního stylu  emocionální: uspokojování citových potřeb, zázemí, vzájemná podpora

16  Spjatost osob na základě příbuzenství  Rodina nukleární a rozšířená  Monogamie a polygamie  Rozdíl mezi rodinou v minulosti a dnes  Dříve rozhodující majetek dnes city (platí opravdu ?)

17  Přenos tradic,zvyků, hodnot,  V rámci životního cyklu vývoj směrem od naprosté závislosti k nezávislosti ( a k závislosti na nové rodině námi zakládané)  Souvisí s problematikou genderu  Krize rodiny

18  Zkoumá konstrukci „rodových“ (mužských a ženských) rolí ve společnosti.  Je většinou aktivistická (není hodnotově neutrální)  Většinou spojena s feminismem, ale není to pravidlo, zkoumají i znevýhodnění mužů.

19  Pokles významu rozšířených rodin  Svobodná volba partnera  Práva žen jsou mnohem větší  Ubývá příbuzenských sňatků  Větší míra sexuální svobody  Rozšiřování práv dítěte

20

21  Rozvody podle vzdělání V roce 2008 až čtvrtina rozvedených mužů se základním vzděláním procházela rozvodem opakovaně. V posledních letech dosahuje nejnižších hodnot kategorie osob se středním vzděláním s maturitou. U rozvedených žen platí: čím vyšší stupeň vzdělání, tím nižší zastoupení opakovaných rozvodů. Příčiny rozvodů  jakožto příčina rozvratu manželství nevěra (1 442 případů na straně muže a 921 u žen). Druhým nejčetnějším důvodem byl alkoholismus muže či nezájem o rodinu ze strany ženy.  Od 90. let 20. století se podStatistika příčin rozvratu manželství potvrzuje stále četnější využití obecných příčin (kategorie "rozdílnost povah, zájmů" a "ostatní") před konkrétně formulovanými příčinami na straně muže či ženy. Uvedené dvě kategorie zahrnovaly v roce 2008 již téměř 87 % případů u mužů i u žen, z toho tři čtvrtiny připadly na prvně jmenovanou. Zaměříme-li se pouze na konkrétně formulované příčiny rozvratu, pak na obou stranách manželské dvojice byla nejčastěji soudem identifikována statně změnila struktura rozvodů podle délky trvání manželství, a to ve prospěch zastoupení rozvodů déletrvajících manželství.  Délka trvání manželství do rozvodu  Zatímco v roce 1991 se téměř 60 % rozvodů týkalo manželství do 10 let od uzavření, od roku 2003 se tento podíl udržuje na úrovni 40 %. Naopak tedy, 60 % rozvodů uzavírá manželský život po více jak 10 letech od sňatku. Ve srovnání s předchozími lety se v roce 2008 mírně zvýšil podíl rozvodů krátce po uzavření manželství. 5 % rozvodů nastalo hned v prvním či druhém roce manželství, na období do 5 let od sňatku připadlo 19 % rozvodů. Odpovídající hodnoty za rok 2007 činily 4 %, resp. 18 %. Zastoupení rozvodů po 20 či více letech od sňatku se v roce 2008 mírně zvýšilo na 26 %.

22  Osamostatňování  Příprava na profesi  Způsob života  Psychické rysy a radikalismus postojů  Konflikt generací  Alternativní životní styly

23  Stárnutí, nemoc, smrt  Prodlužování délky života  Postoje ke smrti  Tabuizované téma (kampaň: Mluvme o stáří)


Stáhnout ppt " Osobnost  Socializace  Sociologické přístupy k rodině (funkce, krize rodiny, nové formy soužití),  Sociologie věkových skupin, fáze životního cyklu."

Podobné prezentace


Reklamy Google